Události

Papež František: Pravá víra mluví jazykem milosrdné lásky

Papež při setkání s chudými lidmi a uprchlíky: Pravá víra mluví jazykem milosrdné lásky

29. 4. 2023, 21.20

Druhým bodem sobotního dopoledního programu apoštolské cesty papeže Františka do Maďarska bylo setkání s klienty maďarské Charity – chudými lidmi a ukrajinskými uprchlíky, kteří jej očekávali v kostele sv. Alžběty Durynské. Setkání se zúčastnilo asi šest set lidí, na venkovním prostranství se jich shromáždila asi tisícovka.

Papeže Františka přivítal ředitel maďarské Charity a poté zaznělo trojí svědectví – jedné řecko-katolické rodiny, dále rodiny ukrajinských uprchlíků a manželského páru, kde manžel vykonává službu stálého jáhna. Svědectví citlivě a vkusně prokládala hudba v provedení mladého houslového virtuosa, kostelních varhan či romské kapely, která vyzpívala papeži své požehnání.

Papež František reagoval na tato svědectví a ve své promluvě vyšel z odkazu sv. Alžběty Uherské (či Durynské), uctívané maďarské světice, královské dcery, která se vzdala bohatství a světské marnosti a stejně jako sv. František z Assisi pocítila volání k péči o nejpotřebnější. Hovořila jazykem milosrdné lásky, který by si měla osvojit celá církev, prohlásil papež:

„Nikdy nezapomínejme, že chudí a potřební stojí v jádru evangelia. Ježíš totiž přišel, aby „přinesl chudým radostnou zvěst“ (Lk 4,18). Jsou tedy pro nás vzrušující výzvou k tomu, aby víra, kterou vyznáváme, nezůstávala uvězněna v bohoslužbě vzdálené životu a nestala se kořistí jakéhosi „duchovního sobectví“, tedy spirituality, kterou si sám utvářím na míru svému vnitřnímu klidu a uspokojení. Pravá víra je naopak nepohodlná, riskuje, pobízí, abychom vycházeli chudým vstříc, a uschopňuje nás k tomu, abychom hovořili jazykem milosrdné lásky. (…) Potřebujeme církev, která by tímto jazykem plynně hovořila, protože je to univerzální jazyk, jemuž všichni naslouchají a každý mu rozumí, včetně lidí nejvzdálenějších i těch, kteří nevěří.“

Papež poděkoval maďarské církvi za její charitativní činnost a velkorysé přijetí mnoha ukrajinských uprchlíků, kteří tak navzdory bolesti a utrpení nalezli odvahu k další cestě a sílu k víře v lepší budoucnost. Vyzdvihl také, že se Charita nezajímá jen o hmotné potřeby lidí, nýbrž věnuje pozornost také jejich příběhu a zraněné důstojnosti, ujímá se jejich samoty, deficitu sebelásky a mnohdy nedostatečné schopnosti přijímat lásku ze strany druhých lidí.

„Totéž platí pro celou církev: nestačí dát chléb, aby se naplnil žaludek, je třeba nasytit lidské srdce. Milosrdná láska není pouhá hmotná a sociální pomoc, ale zajímá se o člověka v jeho celistvosti a přeje si jej postavit na nohy prostřednictvím Ježíšovy lásky. Je to láska, která lidem napomáhá, aby opětovně nabyli krásy a důstojnosti. Uplatňovat tuto lásku znamená sebrat odvahu a pohlédnout druhému do očí (…), dotknout se ho. Takto zahájíš společnou cestu s tímto potřebným člověkem, abys pochopil, nakolik sám potřebuješ Boží pohled a podanou ruku.“

(www.cirkev.cz)

Papež František brání Jana Pavla II.

Papež brání Jana Pavla II. jako „cíl urážlivých a nepodložených narážek“

16. 4. 2023

František po modlitbě Regina Caeli hovořil o svém předchůdci s tím, že si je „jistý, že tlumočí pocity věřících na celém světě“, a jeho památce adresoval „vděčnou myšlenku“.

Po modltibě Regina Caeli se papež František zastal svého předchůdce svatého Jana Pavla II, jehož postava se v posledních dnech ocitla v centru pomlouvačných obvinění spojených s případem Orlandi, vznesených na základě anonymních „pomluv“  bez svědectví a stop. Obvinění papež označil za „urážlivé a nepodložené narážky“.

Zde jsou Františkova slova, která po pozdravu skupinám Božího milosrdenství přítomným na Svatopetrském náměstí dodal: „Ve snaze tlumočit pocity věřících na celém světě, směřuji vděčnou myšlenku k památce svatého Jana Pavla II, v těchto dnech objektu urážlivých a nepodložených invektiv“.

(www.cirkev.cz)

Papež popřál všem otcům k jejich svátku a svěřil je pod ochranu svatého Josefa

Papež popřál všem otcům k jejich svátku a svěřil je pod ochranu svatého Josefa

19. 3. 2023, 14.05

Na závěr modlitby Anděl Páně papež František poblahopřál všem otcům k dnešnímu svátku svatého Josefa a pozdravil účastníky Římského maratonu, kteří proběhli rovněž ulicemi přiléhajícími k Vatikánu.

image:Image 26/source/orig/25402_22200_0_844.jpeg

V Itálii a jiných katolických zemích připadá Den otců na 19. března, protože podle tradice v tento den zemřel svatý Josef, Ježíšův pěstoun. Úcta ke svatému Josefu existovala již v raném středověku, ale ve 14. století se jeho svátek začal slavit 19. března také na Západě. Papež Sixtus IV. v roce 1479 zařadil tento svátek do římského kalendáře, od roku 1621 byl zaveden v celé církvi. Jelikož církev vždy považovala svatého Josefa za kladnou otcovskou postavu, vzor bdělosti a prozřetelnosti, roku 1871 jej prohlásila za ochránce otců, rodin a patrona univerzální církve.

„A dnes blahopřejeme všem otcům! Kéž ve svatém Josefovi najdou vzor, oporu a útěchu, aby mohli dobře prožívat své otcovství. A všichni společně se za tatínky pomodleme k Otci… [ Otče náš…]“, vyzval Svatý otec. Poté ocenil charitativní ráz dnešního maratonu, který proběhl římskými ulicemi: „S potěšením zdravím účastníky Římského maratonu! Blahopřeji vám, protože z podnětu vatikánského sportovního sdružení Athletica Vaticana děláte z této významné sportovní události příležitost k solidaritě ve prospěch nejchudších“.

Osmadvacátý ročník Římského maratonu odstartoval dnes ráno v 8 hodin z Via dei Fori Imperiali. Zúčastnilo se ho 30 000 běžců včetně více než 14 000 maratonců, z nichž více než polovina byli cizinci ze 118 zemí. První místo obsadil Maročan Taoufik Allam, který dokončil Římský maraton za dvě hodiny, sedm minut a 43 sekund, před Keňany Wilfredem Kigenem a Rogersem Kerorem. Nejlepším Italem byl Neka Crippa, který doběhl šestý. Mezi ženami triumfovala Keňanka Betty Chepkwonyová za dvě hodiny, 23 minut a jednu sekundu.

Při středeční generální audienci papež František požehnal Pohár posledního běžce, který byl dnes ráno u příležitosti Římského maratonu předán poslednímu běžci, který proběhl Svatopetrským náměstím na 16. kilometru závodu, kdy jich do cíle zbývalo asi 26. Iniciativu podpořilo sdružení Athletica Vaticana a vatikánský deník „L’Osservatore di strada“. Pohár z recyklovaného materiálu vyrobil Erwin Alfredo Bendfeldt Rosada, původem z Guatemaly, který žije v jednom římském charitním domově.

(www.cirkev.cz)

Papež František slaví 10 let pontifikátu

Papež František slaví 10 let pontifikátu

Zdroj: cirkev.cz
13. 3. 2023, 0.00

Papež František dnes slaví 10. výročí svého pontifikátu. Hlavou římskokatolické církve se stal argentinský jezuita Jorge Mario Bergoglio 13. března 2013 ve svých 76 letech jako první papež z amerického kontinentu.

image:Image 21/source/orig/20257_papez-o-mlecka.jpg
 
Vatican Media

Jorge Mario Bergoglio se narodil 17. prosince 1936 v Buenos Aires italským přistěhovalcům jako nejstarší z pěti dětí. Vystudoval chemicko-průmyslovou střední školu a v 21 letech vstoupil do jezuitského řádu. Později absolvoval filozofii a teologii v San Miguelu u Buenos Aires. Knězem byl vysvěcen v roce 1969. V letech 1973 až 1979 působil jako provinciál jezuitského řádu pro Argentinu; od roku 1980 do roku 1986 jako rektor jezuitské fakulty filozofie a teologie v San Miguelu. Biskupské svěcení přijal v roce 1992 a od roku 1998 až do svého zvolení papežem byl arcibiskup v Buenos Aires a primas argentinský. Kardinálem byl jmenován papežem Janem Pavlem II. v roce 2001. V letech 2005 až 2011 předsedal Argentinské biskupské konferenci. K favoritům papežské volby patřil Jorge Bergoglio už v roce 2005, kdy byl zvolen již zesnulý Joseph Ratzinger jako Benedikt XVI.

Papež František se stal prvním jezuitou v čele církve a prvním se jménem František. Neevropského papeže měla církev naposledy v osmém století. Jméno František přijal na počest italského světce jakožto člověka chudoby a míru. Zdůrazňuje, že církev je pro všechny bez výjimky a má sloužit především nemajetným a lidem žijícím na okraji společnosti. Vyjděte z izolace svých kostelů a kazatelen a služte chudým, vyzývá kněží a církevní hodnostáře.

A sám jde příkladem. Už v prvních letech v úřadu zřídil blízko Vatikánu místa, kde se mohou lidé bez domova osprchovat, oholit a nechat ostříhat. Uspořádal pro ně soukromou prohlídku Sixtinské kaple a v listopadu 2017 pozval 7000 bezdomovců na hostinu do Vatikánu. Na své první Velikonoce v pontifikátu sloužil mši Zeleného čtvrtka v nápravném zařízení pro mladistvé na předměstí Říma a během obřadu umyl a políbil nohy 12 delikventům, z nichž dvě byly dívky, což bylo ze strany papeže poprvé. V souvislosti s uprchlickou vlnou v polovině minulého desetiletí papež často hovořil o nutnosti pomáhat lidem prchajícím ze svých domovů. Na jaře 2016 sám poskytl ubytování několika rodinám, které utekly před válkou v Sýrii. 

František žije v Domě sv. Marty, kam se nastěhoval po odchodu z Buenos Aires. V Římě je mu dobře, jak sám říká. O rezignaci neuvažuje, ale vysvětluje, co by ho nakonec k odstoupení z úřadu vedlo: „Únava, která vám nedovolí vidět věci jasně. Nedostatek jasného úsudku a vyhodnocení situace. Možná také fyzické problémy. Vždy se na to ptám a nechávám si poradit. Jak se věci vyvíjejí? Myslíš, že mám pokračovat dál?… Ptám se lidí, kteří mě znají, také některých inteligentních kardinálů. A ti mi říkají pravdu: Pokračuj, jde to dobře. Ale prosím: křičte včas.“ Říká, že zranění kolena pro něj bylo fyzickým pokořením, za invalidní vozík se trochu styděl, ale koleno se teď dobře hojí. 

Při loučení vždy žádá o modlitbu. „Jsem si jistý, že se všichni modlí. Nevěřícím říkám: modlete se za mě, a pokud se nemodlíte, pošlete mi dobré vlny. Jeden přítel ateista mi totiž píše: …a já ti posílám dobré vlny. Je to sice pohanský způsob modlitby, ale je láskyplný. A milovat druhého je modlitba.“ 

Ve svém úřadu papež František dosud jmenoval 111 kardinálů, navštívil 60 zemí, na svých cestách urazil asi 410.000 km. Podnikl také 35 cest po Itálii. Svatořečil mnohé osoby, včetně svých předchůdců Jana XXIII., Jana Pavla II. a Pavla VI., také Matku Terezu. Blahořečil i svého předchůdce Jana Pavla I., který zemřel po pouhých 33 dnech ve funkci.

Zdroj: ČTK, Vatican News, Wikipedia

Papež František vybízí mladé lidi k odvážnému svědectví o svobodě, plynoucí z evangelia

Papež František vybízí mladé lidi k odvážnému svědectví o svobodě, plynoucí z evangelia

4. 3. 2023, 16.35
 

Sto padesát dní před konáním Světových dní mládeže v Lisabonu papež František zaslal poselství, podepsané kardinálem státním sekretářem Pietrem Parolinem, u příležitosti dnešního setkání britské mládeže „Flame“, které pořádá Biskupská konference Anglie a Walesu na londýnském stadionu Wembley.

image:Image 25/source/orig/24829_21825_0_844.jpeg
 
 

Ve svém poselství papež František všechny ujišťuje o své duchovní blízkosti a modlitbě za to, aby, jak se píše v textu, Bůh požehnal „společně strávený čas, aby skrze adoraci, hudbu, svědectví a sdílení přátelství s Kristem i mezi sebou navzájem všichni přítomní rostli ve víře a lásce a odvážně svědčili o poselství evangelia, které nás osvobozuje“.

Papež doufá, že mladí lidé „podobně jako Maria, Matka Boží, odpoví na Pánovo volání a budou ho následovat“. Poté cituje z apoštolské exhortace Christus vivit a přeje účastníkům setkání, aby měli „odvahu být jiní, ukazovat druhým sny, které tento svět nenabízí, svědčit o kráse velkorysosti, služby, čistoty, statečnosti, odpuštění, věrnosti svému povolání, modlitby, boje za spravedlnost a společné dobro, lásky k chudým, sociálního přátelství“. Na závěr papež udělil požehnání „na příslib moudrosti, radosti a pokoje v Pánu Ježíši“ a svěřuje účastníky i jejich rodiny přímluvě Panny Marie z Walsinghamu.

Flame je největší britská akce pro katolickou mládež, která se letos koná 150 dní před Světovými dny mládeže v Lisabonu. Název ročníku 2023 „Vstaň!“ je inspirován tématem Světových dní mládeže „Maria vstala a spěchala“, což je výzva k tomu, jak „vstát po pandemii, vstát jako mladí katolíci, vstát – jako to udělala Maria – a prožívat úžasné a krásné dobrodružství, kterým je katolická víra“, jak vysvětlují organizátoři.

(www.cirkev.cz)

Připomínka roku války na Ukrajině

Rok války na Ukrajině: Bolest, výzvy a modlitby papeže Františka

24. 2. 2023, 11.35
 

Ohlédněme se na minulých dvanáct měsíců, které uplynuly od invaze Ukrajinu papežovými slovy. František neustále žádal, aby se nezapomínalo na ukrajinský lid, sužovaný „absurdním a krutým“ konfliktem, a aby si svět nezvykl na barbarské užívání zbraní.

„Kolik krve musí ještě být prolito, abychom si uvědomili, že válka nikdy není řešením, ale jen zkázou?“ (Angelus, 2.10.2022)

„Je znepokojující, že svět se učí zeměpis Ukrajiny prostřednictvím názvů jako Buča, Irpin, Mariupol, Izjum, Záporoží a další místa, která se stala místy nepopsatelného utrpení a strachu“. (Angelus, 2.10.2022)

„Dnes probíhá třetí světová válka globalizovaného světa, kde se konflikty přímo dotýkají jen některých oblastí planety, ale v podstatě se týkají všech“. (Promluva k diplomatickému sboru, 9.1.2023)

(www.cirkev.cz)

Papež František k postní době: Postní cesta je synodální

Papež František k postní době: Postní cesta je synodální

17. 2. 2023, 12.56

Pozvání vydat se za Ježíšem, abychom prohloubili a přijali jeho tajemství spásy a odpoutali se od průměrnosti a marnosti – tak lze vystihnout letošní poselství k postní době, v němž papež František zdůrazňuje vztah mezi postní a synodální cestou, k níž jsme jako církev zavázáni, zakořeněni v tradici a otevřeni vůči novosti. Český překlad poselství se připravuje.

image:Image 25/source/orig/24142_21314_0_844.jpeg

Proměna, osobní i církevní, je cílem kajícné postní cesty a podobně i cesty synodální. František to zdůrazňuje ve svém poselství k postní době, které nese datum 25. ledna a bylo dnes zveřejněno pod názvem „Postní askeze, synodální itinerář“.

Inspiraci k sepsání tohoto dokumentu papeži Františkovi poskytla evangelijní epizoda Proměnění Páně na hoře Tábor. „V tomto liturgickém období nás Pán bere s sebou a vede nás do ústraní. Ačkoli naše běžné povinnosti si žádají, abychom zůstávali na svých obvyklých místech a žili často opakující se a někdy nudnou každodenní rutinou,“ píše římský biskup, „v postní době jsme pozváni, abychom spolu s Ježíšem vystoupili na vysokou horu a prožili se svatým Božím lidem zvláštní zkušenost askeze. V této askezi doprovázené milostí překonáváme svůj odpor k následování Ježíše. Aby se nám to podařilo, musíme se jím nechat vést k výšinám a odpoutat se od průměrnosti a marnosti na cestě k vrcholu, která vyžaduje námahu, oběti a soustředění, jako horská túra“, upozorňuje papež

Společné následování Ježíše

Ježíš vede tři učedníky na horu Tábor: „Ježíše následují společně,“ poznamenává v této souvislosti papež František. Na konci výstupu je třem učedníkům dáno uvidět Pána, jak září nadpřirozeným světlem. „Jako při každé náročné horské túře: cestou nahoru je třeba mít oči upřené na cestu, ale panorama, které se otevře na konci, překvapí a odmění se svou krásou. I synodální proces,“ podotýká papež, „se často jeví jako namáhavý a někdy můžeme propadnout beznaději,“ ale čeká nás něco úžasného, co „nám pomůže lépe pochopit Boží vůli a naše poslání ve službě jeho království“.

Tradice a novost

Na hoře Tábor se vedle Ježíše objevují Mojžíš a Eliáš, zosobnění Zákona a Proroků. „Kristova novost,“ vysvětluje papež, „je naplněním Staré smlouvy a odhaluje její hluboký smysl. Podobně i synodální cesta je zakořeněna v tradici církve a zároveň otevřená novosti. Tradice je zdrojem inspirace pro hledání nových cest, na kterých je nutno vyhnout se dvěma protichůdným pokušením: nehybnosti a improvizovanému experimentování“.

František navrhuje dvě cesty, jak „stoupat vzhůru spolu s Ježíšem a spolu s ním dosáhnout cíle: naslouchat mu a čelit realitě s jejími každodenními zápasy, těžkostmi a rozpory“. Ježíš, vysvětluje papež, promlouvá v Božím slově, které nám církev nabízí v liturgii a které si můžeme přečíst i na internetu, „pokud se nemůžeme vždy zúčastnit mše svaté“. Ježíš však promlouvá i v těch nejpotřebnějších, stejně jako v bratrech a sestrách v církvi: vzájemné naslouchání je „stylem synodální církve“.

Papež tedy varuje před únikem k religiozitě tvořené mimořádnými událostmi s doporučením „nenamlouvat si, že jsme dospěli na synodální cestu, když nám Bůh dává nějaké silné zážitky ve společenství“: „sestupme na rovinu a kéž nás zakoušená milost udržuje v tom, abychom byli řemeslníky synodality v běžném životě našich společenství“.

(www.cirkev.cz)

Papež František: Pečujme o nemocné jako milosrdný Samaritán

Papež František: Pečujme o nemocné jako milosrdný Samaritán

11. 2. 2023, 21.45

Ve dvou tweetech u příležitosti Světového dne nemocných František vyzývá k péči o trpící, přičemž si bere za vzor hrdinu Ježíšova podobenství a k napodobování Božího stylu blízkosti, soucitu a něhy.

image:Image 24/source/orig/23741_21039_0_844.jpeg
 
 

Při příležitosti dnešního Světového dne nemocných, který letos slavíme již po jedenatřicáté, nás papež František ve svém tweetu vyzývá, abychom obrátili svůj pohled k trpícím a následovali příklad milosrdného Samaritána. Právě na milosrdného Samaritána – hrdinu Ježíšova podobenství -, který přišel na pomoc okradenému a zbitému muži na cestě, ignorovanému kolemjdoucími a také knězem, a nabídl mu pomoc s péčí a láskou, poukazuje František ve svém poselství ke Dni nemocných, zveřejněném 10. ledna, jako na vzor křesťanského stylu soucitu. „Jako dobrý Samaritán se zastavme a postarejme se o nemocné a trpící,“ píše papež na Twitteru a připomíná také liturgickou památku Panny Marie Lurdské a vzývá její požehnání „všem nemocným a těm, kdo o ně s láskou pečují“.

Pokud jde o postoj k nemocným a trpícím, ve druhém tweetu @Pontifex připomíná Boží styl, „který je blízkost, soucit a něha“. Papež vysvětluje, že se lze „naučit jít společně“ tímto stylem „skrze zkušenost křehkosti a nemoci“.

Poselství ke Světovému dni nemocných

František chtěl své poselství k dnešnímu Světovému dni nazvat „Postarej se o něj“ a připomněl tak doporučení, které dal Samaritán hostinskému, kterého vyzval, aby se věnoval zraněnému muži. Slova, píše papež, která „Ježíš vznáší i ke každému z nás“, a dodává, že člověk potlučený, okradený a opuštěný na cestě „představuje stav, v němž se nachází příliš mnoho našich bratří a sester ve chvíli, kdy nejvíce potřebují pomoc“. „Důležité však je,“ píše se v poselství, „uvědomit si stav osamělosti, opuštěnosti. Je to zvěrstvo, které lze překonat dříve než jakoukoli jinou nespravedlnost, protože – jak vypráví podobenství – k jeho odstranění stačí okamžik pozornosti, vnitřní hnutí soucitu“. 

Společný postup směrem k nejslabším

A právě s evangelijním příkladem milosrdného Samaritána se musí církev poměřovat, chce-li být skutečně „platnou polní nemocnicí“, vyzývá František v poselství, v němž také vysvětluje smysl Světového dne nemocných: „ten není jen výzvou k modlitbě a blízkosti vůči trpícím, ale jeho cílem je také senzibilizovat Boží lid, zdravotnické instituce a občanskou společnost k novému způsobu společného postupu“.

(www.cirkev.cz)