Na 8. září připadá svátek Narození Panny Marie, který patří k nejstarším mariánským svátkům. Církev si v tento den připomíná narození ženy, která se stala Matkou Ježíše Krista. Raná křesťanská tradice uvádí jako její rodiče svaté Jáchyma a Annu.
Mariino narození, Giotto di Bondone
Zdroj: Wikipedia
K historii svátku
Počátky slavení sahají do 5. století. Datum 8. září bylo pravděpodobně zvoleno jako výroční den posvěcení jeruzalémské baziliky vybudované na místě, kde se podle tradice Panna Maria narodila. Dnes zde stojí bazilika svaté Anny.
K nejstarším svědectvím o tomto svátku patří zmínky svatého Prokla, konstantinopolského patriarchy, který zemřel roku 446. V západní církvi se svátek rozšířil patrně za pontifikátu papeže Sergia I. v 7. století. Jeho slavení tehdy doprovázelo procesí k hlavním římským bazilikám.
Bible o okolnostech Mariina narození nehovoří. Jména jejích rodičů, Jáchyma a Anny, i další podrobnosti pocházejí z raně křesťanské tradice.
Jitřenka spásy
Mariino narození je vnímáno jako předzvěst blížícího se příchodu Spasitele. Proto bývá nazývána „Jitřenkou spásy“ – podobně jako jitřenka ohlašuje východ slunce, její narození předznamenává narození Ježíše Krista.
Výjimečné místo Panny Marie v dějinách spásy vychází z jejího poslání stát se Matkou Božího Syna. Bůh si přitom pro uskutečnění svého plánu vybral pokornou ženu, která sama sebe označila za služebnici Páně. Právě její pokora, důvěra a ochota přijmout Boží vůli prostupují celým jejím životem.
Svátek zároveň připomíná, že Bůh vstupuje do lidských dějin nenápadně. Narození dítěte, o němž tehdejší svět nevěděl, se stalo počátkem událostí vedoucích k narození Krista a vykoupení člověka.
Svátek radosti a naděje
Liturgie slaví Mariino narození jako událost naplněnou radostí. Neoslavuje pouze její život, ale především Boží působení, které se v něm projevilo. Panna Maria ukazuje, že velikost člověka nespočívá v moci ani společenském postavení, ale v otevřenosti Bohu a ochotě sloužit druhým.
Tři dny se svatým Františkem. Františkánský festival v Praze připomene jeho poselství pro dnešní dobu
Tři dny, několik pražských františkánských míst a především jedno velké setkání. Františkánským festivalem, který se uskuteční od 2. do 4. října, vyvrcholí oslavy osmistých výročí spojených se svatým Františkem z Assisi. Nabídne přednášky, diskuse, modlitbu, hudbu, divadlo i program pro děti – a především příležitost znovu objevit, proč Františkovo poselství ani po osmi staletích neztrácí svou sílu.
Svatý František z Assisi žil před osmi staletími, a přesto jeho život a způsob, jakým následoval evangelium, nepřestávají oslovovat ani dnešního člověka. Právě k jeho odkazu se v posledních letech vracela celá františkánská rodina při připomínání významných osmistých výročí spojených s jeho životem a působením. Letošní rok, kdy si připomínáme 800. výročí Františkova odchodu z tohoto světa a zároveň slavíme Rok svatého Františka, tuto jubilejní cestu završuje. Jedním z jejích vrcholů bude Františkánský festival, který se uskuteční od 2. do 4. října 2026 v Praze.
Festival propojí různé větve františkánské rodiny – mužské i ženské řády a kongregace i sekulární františkány – a zároveň otevře své dveře široké veřejnosti. Organizátoři chtějí nabídnout nejen připomínku svatého Františka z Assisi, ale především příležitost zastavit se nad tím, co jeho svědectví znamená pro dnešní dobu.
„Nejde nám jen o to připomenout si, co se stalo před osmi sty lety. Chceme společně hledat, co z Františkova života může být živé i pro nás – v našich vztazích, rodinách, společenstvích i ve vztahu ke stvoření,“ říká Marie Klára Myslilová OFS, která se na přípravě festivalu podílí.
Sobota – hlavní den festivalu
Hlavní část programu pro veřejnost se uskuteční v sobotu 3. října 2026 od 9 do 17 hodin v klášteře minoritů u svatého Jakuba na Starém Městě pražském. Nabídne přednášky a moderované diskuse, modlitbu, hudbu, divadlo, výstavy, workshopy i program pro děti.
Jednotlivá témata přitom otevřou otázky, které nejsou pouze historické. Co znamená obrácení? Jak lze žít evangelium v dnešním světě? Co nám může říci Františkova Sluneční píseň? A jak mohou jeho hodnoty oslovit současného člověka?
Co může proměnit život člověka?
Br. Regalát Petr Beneš OFM se ve své přednášce vydá po stopách obrácení svatého Františka, Jacoponeho da Todi a svatého Ramona Llulla. Tři odlišné příběhy spojuje otázka, co člověka přivede k zásadní životní proměně – a zda mohou být zkušenosti těchto mužů inspirací také pro dnešního člověka.
Do sobotního programu vstoupí také historická minisérie. Film Kolektiv představí dvoudílnou historickou minisérii Anežka: princezna i abatyše, která dramaticky zpracovává příběh svaté Anežky České. Po projekci bude následovat diskuse s tvůrci projektu, historikem prof. Petrem Kubínem a sestrami klariskami.
Osobnost a život bratra dr. Františka Lva Noska OFS přiblíží Jiří Zajíc a Lubomír Mlčoch. Jeho příběh připomene, že následovat Františka neznamená pouze vstoupit do řeholního života. Františkánské hodnoty mohou být cestou také pro laiky a promítat se do služby společnosti.
Co má František společného s námi?
Jednou z cest, jak se k Františkovi přiblížit, bude jeho Sluneční píseň. P. Jan Linhart se zaměří na její jednotlivé chvály a jejich význam bude hledat v Božím slově, literatuře i osobních zkušenostech. Inspirací se stane také text Miloslava Nevrlého věnovaný právě Františkově písni. Zároveň bude představena kniha Éloi Leclerca Píseň bratra Slunce.
Na Františkova slova se zaměří také br. Piotr Pawlik OFMConv v přednášce nazvané „Dopis Františka, který on napsal Tobě“. Jejím mottem je věta: „Ponoř se do slova svatého Františka a uvidíš tvář.“ Přednáška nabídne osobní pohled na Františkovy texty a jejich schopnost oslovovat člověka i po osmi staletích.
Životní cestu sestry Elišky Pretschnerové ve stopách svatého Františka přiblíží sr. Zdislava Nosková OSF. Sestra Eliška, jejíž proces blahořečení probíhá, svým životem ukázala, jak lze Františkovy hodnoty proměnit v konkrétní službu druhým.
Chvála lidství
Odpoledne nabídne moderovanou diskusi na téma „Chvála lidství v kontextu sv. Františka z Assisi“. U společného stolu se setkají provinciálové františkánů a kapucínů, manželský pár sekulárních františkánů, JUDr. Jakub Kříž a klariska sr. Terezie.
„František nás učí dívat se na člověka jinak. Ne podle toho, co má, jaké má postavení nebo jaký výkon podává, ale jako na bratra či sestru. A právě to je něco, co potřebujeme slyšet i dnes,“ říká Václav Vendelín Hájek OFS, národní ministr Sekulárního františkánského řádu.
Festival nebude jen o přednáškách
Sobotní program nabídne také prohlídky kostela svatého Jakuba, varhanní koncert, stálou adoraci a modlitbu chval. Připraveny budou rovněž výtvarná dílna Markéty Zvěřinové a divadelní představení František blázen v podání Honzy Horáka.
V zahradách bude probíhat misijní hra pro děti i dospělé, během níž se účastníci seznámí s příběhem peruánských františkánských mučedníků Zbigniewa Strzałkowského a Michała Tomaszeka.
Součástí sobotního programu bude také Transitus, pobožnost připomínající Františkův přechod z pozemského života do života věčného. Uskuteční se v několika pražských františkánských kostelech.
Od svatého Josefa k Panně Marii Sněžné
Program začne v pátek 2. října v kostele svatého Josefa na Novém Městě pražském. Od 17 hodin se zde uskuteční křížová cesta, mše svatá a následné hudebně-poetické pásmo.
V neděli 4. října v 9.30 hodin se pak celá františkánská rodina sejde v kostele Panny Marie Sněžné ke slavnostní mši svaté, kterou bude celebrovat Mons. Zdenek Wasserbauer. Bohoslužba bude společným vyvrcholením festivalu i oslav osmistých výročí.
Tři dny tak propojí modlitbu, vzdělávání, umění, setkávání i společné slavení. Především však nabídnou možnost znovu se zastavit u odkazu světce, jehož poselství ani po osmi staletích neztrácí svou sílu.
V naší zemi je mnoho zvláštních míst a mimořádných požehnání. A v tyto dny můžeme prosit o dar vláhy pro vyprahlou zemi před milostným obrazem Panny Marie zvaným Panna Maria Dešťová. Nachází se na pražském Vyšehradě. Zde je krásná modlitba za déšť:
Nebeský Otče,
v němž žijeme, pohybujeme se a jsme.
Ty jsi dárcem a pánem života,
ty zahaluješ nebe mračny
a připravuješ pro zemi deště.
Ty máš zalíbení v těch, kdo se tě bojí,
v těch, kdo čekají na tvé milosrdenství.
Proto tě pokorně prosíme,
uděl nám příhodný déšť
a milostivě zavlaž vyprahlou tvář země nebeskými proudy.
Neboť ty žiješ a vládneš na věky věků. Amen.
Matko Boží, Panno Maria,
ty jsi pramen zahradní, studna vody živé, bystřina z Libanónu.
Přimlouvej se za naši zemi,
za přírodu a všechna místa života, která jsou vyprahlá.
Svěřujeme do tvých mateřských rukou všechny neuvážené, sobecké kroky,
kterými člověk poškodil přírodu a ovlivnil její běh.
List biskupů k VI. světovému dni prarodičů a seniorů
Biskupové České biskupské konference na svém 148. plenárním zasedání na Velehradě schválili pastýřský list ke Světovému dni prarodičů a seniorů, který letos připadá na neděli 26. července. V listu děkují seniorům za jejich svědectví víry, modlitbu i službu církvi a povzbuzují je, aby i nadále byli nositeli naděje, blízkosti a mezigenerační solidarity.
Ilustrační foto
Milé sestry a drazí bratři, zvláště vy, věkem pokročilí,
poslední neděli v červenci slavíme VI. světový den prarodičů a seniorů, který vyhlašuje Svatý otec. Pro letošní rok k němu vybral heslo: „Nikdy na tebe nezapomenu“ (Iz 49,15). To sám Bůh vás ujišťuje, že vás miluje i v křehkosti stáří.
Jako senioři jste v našem církevním společenství velmi významní. Mnohým z vás jsme vděční za předání víry a řadě z vás i za nejrůznější služby ve farnostech. Někteří jste ještě plní síly a jste hybnými pákami života ve společenství. Jiní prožíváte tu těžší část stáří, někdy v samotě nebo mimo vlastní domov, někdy v bolestech či na lůžku. Všechny vás dnes chceme ujistit, že Bůh na vás nezapomíná a je vám blízko.
Vás všechny, ke kterým se dostane naše slovo, prosíme, abyste se zapojili do štafety lásky a nabídli se Bohu jako nástroje doteků Boží něhy, a přejeme vám radost z této zkušenosti: Jak je povznášející, když se podaří dát zakusit Boží lásku těm, kteří jsou sami nebo se jako milovaní necítí! Děkujeme všem, kteří nachází vhodný způsob a cestu k projevům lásky ke starým rodičům a prarodičům nebo starým lidem ve svém okolí. Péče o ty, kteří dříve mnoho let pečovali o nás, je zdrojem požehnání pro celou rodinu.
Vyzýváme i vás samotné, kteří jste svým vrstevníkům nejblíž, abyste nabídli svůj čas, a pokud vám to síly dovolí, vzájemně se navštěvujte – zvláště ty, kteří nikoho nemají. Krásný příklad dáváte vy, kteří navštěvujete osamělé nejen v jejich bydlišti, ale i v domovech pokojného stáří nebo v pečovatelských domech. Přicházíte, abyste se spolu modlili nejen za sebe, ale i za členy svých rodin a za uzdravení problémů světa. Děkujeme vám všem, kteří jdete na mši svatou i ve všední den, abyste nejen vytvářeli a podporovali farní společenství, ale také vyprošovali dar víry pro další generaci a mír pro všechny a modlili se za ty, kdo trpí a potřebují Boží pomoc. Ujišťujeme vás, že s vámi počítáme a vaši modlitbu považujeme za velmi důležitou službu církvi i světu.
Děkujeme i vám všem, kteří ukazujete těm nejmladším, že je Bůh má rád, a kteří svým příkladem i praktickým vedením pomáháte dětem budovat hezké přátelství s Ježíšem. I když už nemůžete pracovat, můžete být pro církev velmi důležití. Říkejte to, prosíme, dalším seniorům a proste je o modlitbu, o svědectví víry i o to, aby s ostatními sdíleli své zkušenosti s Bohem. Velké i malé děti mají dnes problém se zpracováním vlastních zážitků i s množstvím informací, protože jim nikdo dostatečně nenaslouchá. Vaše ochota zajímat se a naslouchat může vést k prožitku Boží blízkosti a být velkým darem i službou dalším generacím.
Ve všedním životě – v pravidelných návštěvách, trpělivém naslouchání a společné modlitbě – nacházejí prorocká slova o Boží blízkosti své naplnění.
S nadějí, že slavení VI. světového dne prarodičů a seniorů přispěje k tomu, aby všichni zakusili blízkost církve a něhu Boží lásky, vám posíláme srdečný pozdrav a požehnání.
