Novéna před požehnáním Mariánského sloupu
Novéna před požehnáním Mariánského sloupu
V sobotu 15. srpna proběhne v Praze na Staroměstkém náměstí událost dalekosáhlého významu, která je aktem smíru za to, co se stalo v roce 1918, kdy byl Mariánský sloup rozvášněným davem stržen. Tento sloup byl poděkováním Panně Marii za ochranu Starého Města pražského před vpádem cizích vojsk.
Modlitba Novény k Panně Marii před požehnáním Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze začala ve čtvrtek 6. srpna 2020, na Svátek Proměnění Páně a potrvá do pátku 14. srpna 2020.
Foto: Martina Řehořová, Člověk a víra
Zde si můžete stáhnout text novény a další modlitby a informace:
Novéna před požehnáním Mariánského sloupu
Modlitba k Panně Marii Nanebevzaté
Modlitba k Panně Marii Rynecké
NOVÉNA K PANNĚ MARII NANEBEVZATÉ
MODLITBA
1.den (čtvrtek 6. 8. 2020, Svátek Proměnění Páně)
Panna Maria, naše nebeská Matka, nás od počátku provází našimi dějinami. Kníže Bořivoj a sv. kněžna Ludmila přijímají křest r. 882 od sv. arcibiskupa Metoděje, který věnuje sv. Ludmile kovový medailon Madony s Dítětem, později nazvaným Palladiem země české, ochranou našeho národa.
MODLITBA
2. den
Požehnaný medailon sv. Ludmila vroucně uctívá, a on je zase svědkem její mučednické smrti na Tetíně r. 921. Také sv. Václav vroucně uctívá medailon a nosí jej na prsou a také jeho mučednické smrti je medailon svědkem r. 935.
MODLITBA
3. den
Medailon je nejuctívanějším vyobrazením Panny Marie v místech posvěcených krví sv. Václava jako Madona Staroboleslavská v době stavby svatovítské katedrály v Praze a je tak nejpravděpodobnější inspirací pro podobu Madony Svatovítské (1396).
MODLITBA
4. den
Svatovítská madona je tak krásná, že dává podnět k tvorbě „madonám svatovítského typu“, kterou je i Panna Maria Rynecká ze staroměstského rynku v Praze.
MODLITBA
5. den
Mariánský medailon bere na sebe utrpení, kterým prochází náš národ. V počátku 15. století drancování a vypalování měst a klášterů husity zasáhlo i Starou Boleslav a i medailon je pravděpodobně poškozen. Je křehký, zranitelný, jako my, ale jeho podoba je v krásné Svatovítské madoně zachována, a tak je pravděpodobné, že byl kovový medailon podle ní přetepán do podoby, kterou známe dodnes.
MODLITBA
6. den
Čím je větší utrpení v zemi, tím vroucněji je Staroboleslavská madona uctívána, konají se k ní četné poutě a věřící u ní nachází sílu. 1609 je tak nazvána Palladiem země české, ochranou našeho národa.
MODLITBA
7. den
Vzrůstá konfesní napětí, schyluje se ke třicetileté válce (1618-1648), která zcela vyčerpala naše země. Palladium se stává obrazem našich bolestí. 1632 je uloupeno ze Staré Boleslavi Vavřincem z Hoffkirchu, luteránským velitelem saského vojska, který potupně přitloukl Palladium na starou židličku na Staroměstském náměstí a po týdnu tupení Palladium odnesl. To pak bylo velkou láskou a výkupným věrných navráceno do Staré Boleslavi. V r. 1648 pak Praha odolávala nájezdům a drancování Švédů. A tu Pražané pod ochranou Panny Marie Rynecké, které slíbili postavit sloup, bude-li Praha uchráněna, odrazili velkou převahu švédského vojska na Karlově mostě a 1650 byl na Staroměstském náměstí sloup postaven na poděkování Panně Marii za obranu Prahy a na odčinění potupy Palladia a navrácení jeho cti v obrazu Panny Marie Rynecké.
MODLITBA
8. den
Ten dávný žalující drak opět vytáhl do boje po první světové válce a 3. 11.1918 vandalský pouliční dav strhl Mariánský sloup a poničil tak krásnou sochu Panny Marie, tak jako dříve požár poničil medailon.
MODLITBA
9. den
Ale opět i láska a vytrvalost věrných k Panně Marii a jejímu Synu uzdravuje. 1. ledna 2020 se opět Palladium vrací do Staré Boleslavi a v témže měsíci a roku pražské zastupitelstvo schvaluje znovupostavení symbolu víry našeho národa a cti. Obnovení poničené živé památky. Mariánský sloup obnovený replikou ak. sochaře Petra Váni a jeho nejbližšími bude slavnostně požehnán Jeho Eminencí Dominikem kardinálem Dukou na Staroměstském náměstí v Praze v poledne po slavné mši svaté u Panny Marie před Týnem 15. srpna 2020, která bude sloužena od 10 hodin.
DEO GRATIAS
MODLITBA (modlí se každý den novény)
Panno Maria, naše nebeská Matko,
Tvé FIAT nám otevírá nebe, v něm je zrod naší spásy.
Tvým svobodným Fiat
„Ať se mi stane podle Tvého Slova.“,
Bůh se stává člověkem, Slovo je učiněno Tělem.
Emmanuel, Bůh s námi.
Tvé svobodné Fiat pokořilo dávného žalujícího draka,
Zašlápla a rozdrtila jsi mu hlavu.
Tvé sepjaté ruce směřují k Tvému Synu, k Otci v bezpečí.
A kolem tvé hlavy koruna slávy hvězd září do věčnosti.
S Tebou a k Tobě se modlíme:
Zdrávas, Maria … Sláva Otci…
nebo 4. desátek slavného sv. růžence (který Tě, Panno, na nebe vzal)
nebo slavný sv. růženec
S Božským Dítkem Máti, rač nám požehnání dáti. Amen.
S církevním schválením J. Em. Dominika kard. Duky OP, arcibiskupa metropolity pražského V Praze dne 23. července 2020, č.j.: A/2020/6937
Historická data týkající se Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí
882 Křest knížete Bořivoje I. a jeho choti sv. kněžny Ludmily věrozvěstem sv. Metodějem, který věnuje na památku křtu sv. Ludmile kovový medailon Madony s Dítětem;
921 zavražděna sv. Ludmila na Tetíně;
935 zavražděn sv. Václav ve Staré Boleslavi;
1160 vyorán ze země ve Staré Boleslavi kovový medailon, v kterém je rozeznán medailon Panny Marie, dar sv. Metoděje;
1396 pro katedrálu sv. Víta je namalován obraz Svatovítské Madony s největší pravděpodobností dle medailonu Staroboleslavské madony;
1420 Stará Boleslav přepadená, vydrancovaná a vypálena husity, medailon pravděpodobně poškozen; pol. 15. st. S největší pravděpodobností kovový medailon přetepán do podoby obrazu Svatovítské madony, ve které je dodnes;
1609 Madona Staroboleslavská je nazvána Palladiem země české při velké pouti z Prahy do Staré Boleslavi;
1618 – 1648 třicetiletá válka;
1632 potupeno Palladium na Staroměstském náměstí Vavřincem z Hoffkirchu, luteránským velitelem saského vojska a jím po týdnu tupení odvezeno, ale vysokým výkupným věřících opět po čase navráceno do Staré Boleslavi;
1648 Praha drancovaná švédským vojskem; pod ochranou Panny Marie Rynecké Pražané město brání a slibují Panně Marii, že postaví sloup, bude-li Praha ochráněna, a stalo se;
1650 postaven Mariánský sloup na Staroměstském náměstí jako poděkování Panně Marii při obraně Prahy proti švédským vojskům, odčiněna potupa Palladia saským vojskem a navrácena čest Palladiu v obrazu Panny Marie Rynecké, který se stal součástí kapličky sloupu. Autorem byl sochař Jan Jiří Bendl;
3. 11. 1918 sloup vandalsky stržen pouličním davem na podnět náměstka pražského starosty Jana Skály a Franty Sauera;
1995 začíná pracovat na zhotovení repliky Mariánského sloupu ak. sochař Petr Váňa s jeho kamenosochařskou hutí;
25. 1. 2020 pražský magistrát potvrdil obnovu památky;
15. 8. 2020 Mariánský sloup bude slavnostně požehnán o slavnosti Nanebevzetí Panny Marie kardinálem Dominikem Dukou OP, arcibiskupem, metropolitou pražským.
(www.cirkev.cz)
