Nezařazeno

Dušičkové odpustky a jejich letošní podmínky

Dušičkové odpustky a jejich letošní podmínky

 

Plnomocné odpustky, které je běžně možné získat v dušičkovém týdnu od 1. do 8. listopadu, lze letos získat také v týdnu před dušičkami, tedy od 25. do 31. října.

 image:Image 78/source/orig/77731_18327-dusicky.jpg

Pixabay

Památka všech zemřelých, lidově označovaná jako „Dušičky“, je vzpomínkou na zesnulé, kteří ještě nejsou dokonale připraveni ke vstupu do plného společenství s Bohem a jsou ve fázi „očišťování“. Církev, s odvoláním na některé biblické texty, nazývá toto konečné očišťování „očistcem“. Modlitba za zemřelé patří k nejstarší křesťanské tradici a vzpomínka na mrtvé je součástí každé mše.

Jak je možné získat odpustky za zemřelé?

1. listopadu odpoledne a 2. listopadu po celý den můžete při návštěvě kteréhokoliv kostela získat plnomocné odpustky přivlastnitelné pouze duším v očistci. Kromě obvyklých podmínek (sv. zpověď, sv. přijímání, modlitba na úmysl Svatého otce a vyloučení veškeré náklonnosti k jakémukoliv hříchu, a to i všednímu) je podmínkou pomodlit se při návštěvě kostela modlitbu Páně a Vyznání víry.

Od 1. do 8. listopadu můžete získat plnomocné odpustky, přivlastnitelné jen duším v očistci, jestliže po splnění obvyklých podmínek (viz níže) navštívíte hřbitov a pomodlíte se tam třeba jen v duchu za zemřelé.

Svátost smíření není nutné přijímat každý den. Stačí ji vykonat před začátkem týdne modliteb za zemřelé, v jeho průběhu, nebo až v dalších dnech po jeho skončení. Svaté přijímání a modlitba na úmysl Svatého otce jsou nutné každý den, kdy chcete plnomocný odpustek získat.

Podmínky k získání odpustků od 25.10. do 31.10. jsou stejné, jako v týdnu od 1.11. do 8.11.

Co jsou odpustky?

O odpustcích pojednává Katechismus katolické církve v článcích 1471 – 1479 a 1498. V článku 1471 se píše, že nauka a praxe odpustků je v církvi úzce spojena s účinky svátosti pokání (zpovědi). Nejedná se o odpuštění samotných hříchů, ale o zahlazení jejich následků.

Odpustek znamená, že se před Bohem odpouštějí časné tresty za hříchy, jejichž vina byla zahlazena; je to odpuštění, které náležitě připravený věřící získává za určitých podmínek zásahem církve, jež jako služebnice vykoupení autoritativně rozděluje a používá pokladu zadostiučinění Krista a svatých.

Odpustek je částečný nebo plnomocný podle toho, zda částečně nebo úplně osvobozuje od časného trestu za hříchy. Odpustky mohou být přivlastněny živým nebo zesnulým.

Článek 1479 potom hovoří o přivlastnění odpustků duším v očistci: Protože zemřelí věřící, kteří se očišťují, jsou také členy téhož společenství svatých, můžeme jim pomáhat, mimo jiné tím, že pro ně získáváme odpustky, aby byli zproštěni časných trestů, které si zasloužili za své hříchy.

Zdroj: Litugie.cz

(www.cirkev.cz)

Poutní mše svatá v Nečemicích

Kostel svatého Bartoloměje v Nečemicích se už přes dvacet let opravuje a z úplné ruiny postupně kostel povstal „z popela“. K jeho úplné a dokončené opravě ještě zbývá dlouhá cesta, ale kostel se každý rok mění a dále opravuje. A svatý Bartoloměj se za nás jistě z nebe přimlouvá. 🙂

Mezinárodní festival mládeže v Medžugorji – přímé přenosy

V tyto dny můžeme sledovat přímé přenosy z festivalu mládeže v Medžugorji. Velice krásná svědectví a přímé přenosy modlitebního programu. Přímé přenosy i záznamy s překladem můžete sledovat na kanále youtube.com – Media Mir Medjugorje SK a také na křesťanské televizi Noe www.tvnoe.cz. Od 9 do 12 hodin je přenos dopoledního programu, od 16 do 18 odpoledního programu a od 18 modlitebního programu se mší svatou. Srdečně Vás zveme ke sledování! 🙂 🙂 🙂

Večer chval v Kryrech

Chválit můžeme slovem, pohlazením, gestem, děkováním. A i modlitba může mít formu chvály a díků skrze moderní hudbu a písně. Chcete-li něco z toho na chvíli zažít, můžete se podívat dnes večer do letního kina v Kryrech. 🙂

50 let od pohřbu Štěpána Trochty

50 let od pohřbu Štěpána Trochty

Dominik Faustus 16.dubna 2024

V sobotu 6. dubna jsme si připomněli 50. výročí úmrtí Štěpána kardinála Trochty, dnes, v úterý 16. dubna, pak uplynulo na den přesně 50 let od jeho pohřbu. Ten byl pro současníky snad ještě významnějším dnem, neboť to bylo skutečné poslední rozloučení s obdivovaným biskupem. Pohřeb ozdobený účastí tří kardinálů v čele s budoucím papežem sv. Janem Pavlem II., který Trochtu označil za mučedníka, se stal skutečně legendární událostí, a to zejména kvůli různým omezením a represím zorganizovanými státními bezpečnostními orgány. Pohřeb představoval skutečný symbol odporu církve proti státní moci a ve vzpomínkách přežívá jako významná událost do současnosti.

Není zde asi nutné opakovat zde znovu různé vzpomínky na tento slavný pohřeb, zájemce si v tomto směru dovoluji odkázat např. na salesiánský výroční web, na němž je uveřejněna i řada videí, nebo na před 10 lety publikované výroční číslo našeho diecézního časopisu Zdislava, případně na podrobný odborný článek o Trochtově pohřbu od Barbory Řeřichové.

Na tomto místě však dáme prostor samotnému Štěpánu Trochtovi, tedy konkrétně jeho kázáním a pastýřským listům, jak jsme to dříve slibovali, neboť právě tyto texty k nám mohou promluvit v mnoha ohledech aktuálními výzvami i po 50 letech.

První pastýřský list litoměřického biskupa Štěpána Trochty

Poselství Štěpána Trochty poutníkům na zdislavské pouti v Jablonném 26. května 1968

Vyjádření Štěpána Trochty k situaci po vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa 21. srpna 1968

Kázání Štěpána Trochty při návratu do diecéze 1. září 1968

Výzva Štěpána Trochty k české mládeži v souvislosti s obětí Jana Palacha

Pastýřský list biskupa Štěpána Trochty vybízející k peněžní sbírce na opravu kostelů

Pastýřský list Štěpána Trochty o kněžských povoláních

Toto kázání pronesl Štěpán Trochta na pouti mládeže v dnešní bazilice minor sv. Vavřince a sv. Zdislavy Jablonném v Podještědí dne 1. června 1969. Jednalo se o jednu z první větších poutních mší za účasti, která byla hudebně doprovázena na kytary. Tomuto tématu a z toho odvozeně i poslání mladých lidí se právě Štěpán Trochta věnoval v tomto kázání.

Fotografie z pohřbu kardinála Štěpána Trochty tvoří největší tematickou část sbírky fotografií Archivu Biskupství litoměřického. Díky připomínanému 50. výročí se naše sbírky opět rozrostly o další dary, mj. o unikátní sérii barevných fotografií od Zdeňka Lisce z Třebenic, jejichž část zde s laskavým svolením autora uveřejňujeme.

Mgr. Martin Barus, archivář Biskupství litoměřického

(www.dltm.cz)