Poutě

Národní pouť ke svatému Václavu ve Staré Boleslavi

Ve Staré Boleslavi se konala Národní svatováclavská pouť

I přes přísná koronavirová opatření se dnes ve Staré Boleslavi konala Národní svatováclavská pouť. Hlavním celebrantem poutní bohoslužby byl pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka, kazatelem olomoucký arcibiskup Jan Graubner, předseda ČBK. Společně s nimi koncelebrovali čeští a moravští biskupové a řada kněží.
Publikováno: 28. 9. 2020 14:15

Foto: Roman Albrecht, ČaV

V úvodu kardinál Dominik Duka připomenul, že původně měl být hlavním celebrantem této bohoslužby kardinál Marc Ouelett, prefekt kongregace pro biskupy, který se z důvodu zpřísněných opatření nemohl spolu s dalšími evropskými biskupy účastnit plenárního zasedání CCEE, které se mělo v těchto dnech konat v Praze, ani této Svatováclavské pouti. 
 
Arcibiskup Graubner na začátku své promluvy, ve které se věnoval myšlenkám z encykliky Laudato Sí, řekl: „Slavíme svatého Václava, věčného knížete České země, který se už na začátku našich dějin nasadil pro křesťanskou evropskou orientaci našeho národa. Ukazoval moudrost čerpanou z Božího slova a dovedl být vládcem otevřeným k budování vztahů.“

Dále se zamýšlel nad slovy papeže Františka z této encykliky, že povinnost věřících ke Stvořiteli a přírodě tvoří součást víry a nelze oddělit ochranu stvoření od pokoje a spravedlnosti. „Krize životního prostředí a krize sociální spolu souvisí. Ano, lidská existence se zakládá na vztahu k Bohu, bližnímu a k zemi.” Ze země má člověk právo brát jen to, co potřebuje ke svému přežití a má povinnost ji chránit pro budoucí generace, protože země patří Hospodinu a člověku je jenom propůjčená a každé soukromé vlastnictví je zatíženo jakousi „sociální hypotékou”. Životní prostředí je jměním celého lidstva a odpovědností všech. „Ekologická krize, o které se tolik mluví, má svůj lidský kořen, že člověk chce získat všechno, co je možné, ale ignoruje, že představa nekonečného růstu vychází ze lži, že neexistuje neomezené množství energie a zdrojů,“ dodal olomoucký arcibiskup.
 
Dnes je nutná odvážná kulturní revoluce, která nás sice zpomalí, ale umožní udržitelný rozvoj a vrátí k velkým cílům. Kulturní revoluce ovšem začíná obnovou člověka. Neuzdravíme svůj vztah k přírodě bez uzdravení vztahu k lidem a k Bohu. Křesťanská revoluce se musí především zbavit přehnané soustředěnosti, sebestřednosti člověka a musí sesadit své vlastní já z místa Boha.“

Podle arcibiskupa Graubnera je v popředí člověka jen jeho vlastní zájem a vše ostatní je pro něj relativní. „Tato relativistická kultura je však patologií, která vede k tomu, že člověk využívá druhého. Je to stejná logika, která vede třeba ke zneužívání dětí, opouštění starých lidí…je to logika, která z nezřízené touhy konzumovat vyrábí stále více odpadu.“
 
„Lidská ekologie zahrnuje i vztah člověka k mravnímu zákonu. Člověk má přirozenost, kterou musí respektovat, a kterou nemůže libovolně manipulovat…Úcta k vlastnímu tělu v jeho ženskosti či mužskosti, je nezbytná k tomu, abychom byli schopni rozpoznat sami sebe a není zdravé smazávat pohlavní různost.“
 
Je tedy nezbytné, aby došlo především k osobní proměně. „Jenom na základě kultivace solidních ctností je možné darovat sebe a nasadit se třeba pro životní prostředí. Ekologická konverze se ale rodí z přesvědčení naší víry. Není možné se zasazovat o velké věci jen na základě pouček bez mystiky, která by je oživovala. Střežit Boží dílo je podstatnou součástí ctnostného života.“
 
Na závěr arcibiskup Graubner dodal, že myšlenky papeže Františka jsou hutné a těžké, ale „věřím, že nám v této náročné době pomohou postavit se zodpovědně k zemi svatého Václava, kterého dnes oslavujeme. A děkuji všem, kteří se zapojí do křesťanské revoluce vyhlášené papežem Františkem. Věřím, že svatý Václav z nás pak bude mít radost a že se za svůj národ nepřestane v nebi přimlouvat.“
 
Na konci bohoslužby kardinál Dominik Duka poděkoval všem, kdo se zasloužili o přípravu mše svaté a především poutníkům, kteří do Staré Boleslavi dorazili. „Chtěl bych říci, že vaše přítomnost, je ona veliká solidarita s těmi, kteří onemocněli, kteří trpí. Jistým způsobem jsme se zde solidarizovali s lékaři, zdravotními sestrami, policií, armádou, která zasahuje.“  Kardinál Duka také vyzval přítomné velvyslance, aby se obrátili na své vlády a zasadili se za mír na Náhorním Karabachu.

Fotografie v galerii: Roman Albrecht, Člověk a Víra

Autor článku:
Monika Klimentová

(www.cirkev.cz)

Národní svatováclavská pouť 2020

Národní svatováclavská pouť 2020

V důsledku epidemiologických opatření proti šíření COVID-19 došlo ke změnám v programu Národní svatováclavské pouti. Přinášíme aktualizovaný program.
Publikováno: 15. 9. 2020 17:15

Neděle 27. září

17.00 Svatováclavské duchovní zastavení na Václavském náměstí v Praze
19.50 Příjezd relikvie sv. Václava před baziliku Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi
20.00 Svatováclavský koncert a nešpory v bazilice Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi

Pondělí 28. září

7.00 Mše svatá na hrobě sv. Václava v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha
7.30 a 8.30 Mše svaté v bazilice Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi
10.00 POUTNÍ MŠE SVATÁ na Mariánském náměstí ve Staré Boleslavi, hlavní celebrant: J. Em. Dominik kardinál Duka; kazatel: J. Exc. Jan Graubner, arcibiskup olomoucký
14.00 Modlitba za národ u Palladia země České v bazilice Nanebevzetí Panny Marie
15.30 Závěrečný koncert pro poutníky v bazilice Nanebevzetí Panny Marie
17.00 Odjezd relikvie sv. Václava na Pražský hrad
18.00 Mše svatá v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha

Více informací na stránkách katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha

Bazilika sv. Václava ve Staré Boleslavi je z důvodu rekonstrukce uzavřena.

Kulturní a doprovodné programy pořádané v Brandýse nad Labem – Staré Boleslavi najdete na www.brandysko.cz 

Za finanční podporu děkujeme Ministerstvu kultury České republiky.
Obec Zákolany, Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně, Římskokatolická farnost Roztoky, Základní škola a Mateřská škola pod Budčí vás srdečně zvou na Svatováclavské slavnosti na Budči u Zákolan. Více informací najdete na www.zakolany.cz

Plakát Národní svatováclavské pouti 2020 je k dispozici zde

(Zdroj: apha.cz)

Poutní mše svatá v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Libořicích

Srdečně Vás zveme o slavnosti Nanebevzetí Panny Marie na poutní slavnost do kostela Nanebevzetí Panny Marie v Libořicích. Kostel prochází už mnoho let rekonstrukcí. K záchraně všech našich kostelů vede velmi dlouhá cesta, ale díky Bohu postupuje. Každý rok se o malinký kousek opravy posouvají dále. V posledních třech letech probíhá restaurování oken a dveří tohoto kdysi krásného kostela Matky Boží. Interiér kostela na svoje zásadní zkrášlení stále ještě čeká. 🙂 

Slavnostní požehnání Mariánského sloupu v Praze

Katolický týdeník: U sloupu Panny Marie

O slavnosti Nanebevzetí Panny Marie požehná kardinál Dominik Duka znovuvztyčený Mariánský sloup na pražském Staroměstském náměstí. Navrácená vertikála proměňuje náměstí v poutní místo. Přímý přenos můžete sledovat na TVNoe

Je to místo startu i cíle poutí, místo modliteb i debat, setkávání i protestů. Katolíky sloup táhne k modlitbám, jiné třeba seznamuje s historií. Většině náhodně oslovených chodců se prý líbí a připadá jim, že na „Staromák“ patří. „Sloup není nový, vrátil se a na náměstí dokonale zapadl. Panna Maria prostor geniálně dotváří, nepředvádí se, nepovyšuje – má však nadhled,“ popisuje třeba reportér Eugen Kukla, obyvatel centra Prahy, který dění v okolí často zachycuje fotoaparátem.

Na náměstí, kam tradičně chodili hlavně turisté, se stále více objevují rozličné hloučky věřících. Například odsud před pár týdny startovala cyklopouť na Velehrad, která měla původně namířeno do italského Turína. „Připadá nám to symbolické. Sledovali jsme několikaletou snahu o obnovu sloupu a ta se letos potkala se záměrem naší pouti, jejíž trasu jsme museli kvůli koronaviru upravit,“ popisuje organizátor cyklopouti Vít Tomaštík. Sloup chápali zároveň jako symbol překonání pandemie, což byl častý motiv stavění těchto památek už od 17. století. Na cestu jim navíc požehnal emeritní pražský biskup Karel Herbst, který sám covid-19 prodělal. „Mariánský sloup na Staroměstském náměstí opět stojí. Mnozí katolíci to vzali na vědomí s velkým zadostiučiněním. Protože před 102 roky na zemi neležel jen rozbitý sloup, ale socha Panny Marie, která má mimo jiné titul Pomocnice křesťanů,“ uvedl biskup pro KT.

U sloupu lze potkat farníky z místních i mimopražských farností, modlitební skupiny, hledající, ale i přesvědčené horlivce z katolické i protestantské strany. „Chodí sem babičky, rodiny s dětmi, přivážejí sem nemocné na invalidních vozících,“ popisuje Kukla a dodává: „Ač někteří lidé přicházejí s jistým despektem, jasných odsudků zaznívá jen velmi málo. Spíše říkají – jako by tu stál odjakživa.“

Vztyčení sloupu provázela bouřlivá debata o jeho smyslu v českých dějinách. Jednou se jej dokonce na protest pokusil podpálit vandal, výsledkem byla okouřenina, kterou týž den bez nároku na odměnu umyl vodními tryskami specialista Miloslav Černý, který dříve proslul vyčištěním graffiti na Karlově mostě. Kardinál Dominik Duka za české a moravské biskupy nyní vzkazuje: „Vědomi si i bolestných selhání nejen nás, ale všech křesťanů v různých peripetiích historie, chceme ujistit celou společnost, že vyzdvižení Mariánského sloupu nechápeme jako projev vítězství a triumfu“.

Setkání každou středu

Každou středu v 17 hodin se u sloupu scházejí lidé ke zpěvu mariánských písní. Přilehlá farnost Matky Boží před Týnem se však zatím v žádných modlitebních aktivitách neangažuje. „Uvidíme, jak se věřící budou chtít scházet,“ vyhlíží duchovní správce P. Vladimír Kelnar s tím, že kostely v pražském centru obecně spíše „zejí prázdnotou“.

Lidé přesto už za koronavirové karantény, v průběhu prací na sloupu zavěšovali na jeho hrazení růžence a nosili sem květiny a svíčky, stavebnímu týmu přinášeli zase jídlo. K přenosnému oltáři se někteří chodili modlit téměř denně. Zážitky z červnového vztyčování sloupu má i fotografka a novinářka Martina Řehořová. „Obdivovala jsem, jak byl sochař Petr Váňa schopen mluvit s tolika lidmi, a přitom velmi soustředěně a trpělivě pokračovat ve své práci,“ vzpomíná.

Tuto sobotu se na žehnání sloupu do Prahy chystají zástupy lidí, mnohé farnosti i sdružení si najaly autobusy, dokonce vychází několik odborných i populárně naučných knih.

Tereza Zavadilová

U sloupu Panny Marie

O slavnosti Nanebevzetí Panny Marie požehná kardinál Dominik Duka znovuvztyčený Mariánský sloup na pražském Staroměstském náměstí. Kolem něj vzniká nové poutní místo. Věnujeme se mu na tematické dvoustraně a přinášíme i speciální přílohu.

(www.cirkev.cz)

Novéna před požehnáním Mariánského sloupu

Novéna před požehnáním Mariánského sloupu

V sobotu 15. srpna proběhne v Praze na Staroměstkém náměstí událost dalekosáhlého významu, která je aktem smíru za to, co se stalo v roce 1918, kdy byl Mariánský sloup rozvášněným davem stržen. Tento sloup byl poděkováním Panně Marii za ochranu Starého Města pražského před vpádem cizích vojsk.

Modlitba Novény k Panně Marii před požehnáním Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze začala ve čtvrtek 6. srpna 2020, na Svátek Proměnění Páně a potrvá do pátku 14. srpna 2020.

Foto: Martina Řehořová, Člověk a víra

Zde si můžete stáhnout text novény a další modlitby a informace:

Novéna před požehnáním Mariánského sloupu

Modlitba k Panně Marii Nanebevzaté

Modlitba k Panně Marii Rynecké

Požehnání Mariánského sloupu

NOVÉNA K PANNĚ MARII NANEBEVZATÉ

MODLITBA

1.den (čtvrtek 6. 8. 2020, Svátek Proměnění Páně) 

Panna Maria, naše nebeská Matka, nás od počátku provází našimi dějinami. Kníže Bořivoj a sv. kněžna Ludmila přijímají křest r. 882 od sv. arcibiskupa Metoděje, který věnuje sv. Ludmile kovový medailon Madony s Dítětem, později nazvaným Palladiem země české, ochranou našeho národa.

MODLITBA

2. den 

Požehnaný medailon sv. Ludmila vroucně uctívá, a on je zase svědkem její mučednické smrti na Tetíně r. 921. Také sv. Václav vroucně uctívá medailon a nosí jej na prsou a také jeho mučednické smrti je medailon svědkem r. 935.         

MODLITBA

3. den 

Medailon je nejuctívanějším vyobrazením Panny Marie v místech posvěcených krví sv. Václava jako Madona Staroboleslavská v době stavby svatovítské katedrály v Praze a je tak nejpravděpodobnější inspirací pro podobu Madony Svatovítské (1396).

MODLITBA

4. den 

Svatovítská madona je tak krásná, že dává podnět k tvorbě „madonám svatovítského typu“, kterou je  i Panna Maria Rynecká ze staroměstského rynku v Praze.

MODLITBA

5. den 

Mariánský medailon bere na sebe utrpení, kterým prochází náš národ. V počátku 15. století drancování a vypalování měst a klášterů husity zasáhlo i Starou Boleslav a i medailon je pravděpodobně poškozen. Je křehký, zranitelný, jako my, ale jeho podoba je v krásné Svatovítské madoně zachována, a tak je pravděpodobné, že byl kovový medailon podle ní přetepán do podoby, kterou známe dodnes.

MODLITBA

6. den 

Čím je větší utrpení v zemi, tím vroucněji je Staroboleslavská madona uctívána, konají se k ní četné poutě a věřící u ní nachází sílu. 1609 je tak nazvána Palladiem země české, ochranou našeho národa.

MODLITBA

7. den 

Vzrůstá konfesní napětí, schyluje se ke třicetileté válce (1618-1648), která zcela vyčerpala naše země. Palladium se stává obrazem našich bolestí. 1632 je uloupeno ze Staré Boleslavi Vavřincem z  Hoffkirchu, luteránským velitelem saského vojska, který potupně přitloukl Palladium na starou židličku na Staroměstském náměstí a po týdnu tupení Palladium odnesl. To pak bylo velkou láskou a výkupným věrných navráceno do Staré Boleslavi. V r. 1648 pak Praha odolávala nájezdům a drancování Švédů. A tu Pražané pod ochranou Panny Marie Rynecké, které slíbili postavit sloup, bude-li Praha uchráněna, odrazili velkou převahu švédského vojska na Karlově mostě a 1650 byl na Staroměstském náměstí sloup postaven na poděkování Panně Marii za obranu Prahy a na odčinění potupy Palladia a navrácení jeho cti v obrazu Panny Marie Rynecké.  

MODLITBA

8. den 

Ten dávný žalující drak opět vytáhl do boje po první světové válce a 3. 11.1918 vandalský pouliční dav strhl Mariánský sloup a poničil tak krásnou sochu Panny Marie, tak jako dříve požár poničil medailon.

MODLITBA

9. den 

Ale opět i láska a vytrvalost věrných k Panně Marii a jejímu Synu uzdravuje. 1. ledna 2020 se opět Palladium vrací do Staré Boleslavi a v témže měsíci a roku pražské zastupitelstvo schvaluje znovupostavení symbolu víry našeho národa a cti. Obnovení poničené živé památky. Mariánský sloup obnovený replikou ak. sochaře Petra Váni a jeho nejbližšími bude slavnostně požehnán Jeho Eminencí Dominikem kardinálem Dukou na Staroměstském náměstí v Praze v poledne po slavné mši svaté u Panny Marie před Týnem 15. srpna 2020, která bude sloužena od 10 hodin.

DEO GRATIAS

MODLITBA (modlí se každý den novény)

Panno Maria, naše nebeská Matko,

Tvé FIAT nám otevírá nebe, v něm je zrod naší spásy.

Tvým svobodným Fiat

„Ať se mi stane podle Tvého Slova.“,

Bůh se stává člověkem, Slovo je učiněno Tělem.

Emmanuel, Bůh s námi.

Tvé svobodné Fiat pokořilo dávného žalujícího draka,

Zašlápla a rozdrtila jsi mu hlavu.

Tvé sepjaté ruce směřují k Tvému Synu, k Otci v bezpečí.

A kolem tvé hlavy koruna slávy hvězd září do věčnosti.

 

S Tebou a k Tobě se modlíme:

Zdrávas, Maria … Sláva Otci…

nebo 4. desátek slavného sv. růžence (který Tě, Panno, na nebe vzal)

nebo slavný sv. růženec

 S Božským Dítkem Máti, rač nám požehnání dáti. Amen.

 
S církevním schválením J. Em. Dominika kard. Duky OP, arcibiskupa metropolity pražského V Praze dne 23. července 2020, č.j.: A/2020/6937

Historická data týkající se Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí

882 Křest knížete Bořivoje I. a jeho choti sv. kněžny Ludmily věrozvěstem sv. Metodějem, který věnuje na památku křtu sv. Ludmile kovový medailon Madony s Dítětem;

921 zavražděna sv. Ludmila na Tetíně;

935 zavražděn sv. Václav ve Staré Boleslavi;

1160 vyorán ze země ve Staré Boleslavi kovový medailon, v kterém je rozeznán medailon Panny Marie, dar sv. Metoděje;

1396 pro katedrálu sv. Víta je namalován obraz Svatovítské Madony s největší pravděpodobností dle medailonu Staroboleslavské madony;

1420 Stará Boleslav přepadená, vydrancovaná a vypálena husity, medailon pravděpodobně poškozen; pol. 15. st. S  největší pravděpodobností kovový medailon přetepán do podoby obrazu Svatovítské madony, ve které je dodnes;

1609 Madona Staroboleslavská je nazvána Palladiem země české při velké pouti z Prahy do Staré Boleslavi;

1618 – 1648 třicetiletá válka;

1632 potupeno Palladium na Staroměstském náměstí Vavřincem z  Hoffkirchu, luteránským velitelem saského vojska a jím po týdnu tupení odvezeno, ale vysokým výkupným věřících opět po čase navráceno do Staré Boleslavi;

1648 Praha drancovaná švédským vojskem; pod ochranou Panny Marie Rynecké Pražané město brání a slibují Panně Marii, že postaví sloup, bude-li Praha ochráněna, a stalo se;

1650 postaven Mariánský sloup na Staroměstském náměstí jako poděkování Panně Marii při obraně Prahy proti švédským vojskům, odčiněna potupa Palladia saským vojskem a navrácena čest Palladiu v obrazu Panny Marie Rynecké, který se stal součástí kapličky sloupu. Autorem byl sochař Jan Jiří Bendl;

3. 11. 1918 sloup vandalsky stržen pouličním davem na podnět náměstka pražského starosty Jana Skály a Franty Sauera;

1995 začíná pracovat na zhotovení repliky Mariánského sloupu ak. sochař Petr Váňa s jeho kamenosochařskou hutí;

25. 1. 2020 pražský magistrát potvrdil obnovu památky;

15. 8. 2020 Mariánský sloup bude slavnostně požehnán o slavnosti Nanebevzetí Panny Marie kardinálem Dominikem Dukou OP, arcibiskupem, metropolitou pražským.

(www.cirkev.cz)

Svatoanenská pouť na Líčkově

Tradiční svatoanenská pouť na Líčkově je každoroční příležitostí k poděkování svaté Anně za její duchovní blízkost a ochranu rodin. Letošní pouť byla také příležitostí k prosbám za ochranu v nestálém světě plném protikladů a nestabilní epidemiologické situace.

Hlavní poutní slavnost v Liběšicích

Ve znamení děkování za Boží ochranu v době pandemie proběhla letošní liběšická pouť, slavnost Navštívení Panny Marie. Na tradiční procesí s milostnou soškou Panny Marie z Klučku do Liběšic navázala slavnostní mše svatá. Na konci mše svaté poutníci uctili Pannu Marii osobní modlitbou a následovalo setkání poutníků ve farním areálu s občerstvením. Po oba slavnostní dny doprovázel pouť také bohatý kulturní program na liběšické návsi pod školou.