Události

Tříkrálová sbírka byla rekordní

Charity litoměřické diecéze společně překonaly hranici 4 milionů Kč

4. 2. 2023, 8.21

Kasičky rozpečetěny. Obsah spočítán. Výsledek znám. V posledním lednovém dni došlo k úřednímu otevření posledních tříkrálových pokladniček. A jak to dopadlo? Charity litoměřické diecéze společně poprvé překročily čtyřmilionový milník.

image:Image 24/source/orig/23210_20684_0_ceska-lipa.jpg

„Třem králům se podařilo vykoledovat 4.077.154 Kč. Pokud k tomu připočítáme i bezhotovostní platby, k dnešnímu dni je výtěžek 4.198.819Kč. Je to tak poprvé v historii, co se nám podařilo zdolat hranici čtyř milionů korun,“ poskytuje aktuální informace Eva Hadašová, tisková mluvčí Diecézní charity Litoměřice a dodává: „V případě, že by ještě někdo rád podpořil oblíbenou Charitu v rámci Tříkrálové sbírky, je to možné na webových stránkách www.trikralovasbirka.cz.“

„Celkem bylo úředně zapečetěno 1.013 pokladniček. Naše charity hlásily nárůst výtěžku napříč celou diecézí. Největší rozdíl oproti loňskému roku zaznamenala Charita Kadaň, která pokořila výsledek z loňska o více než 150.000 Kč,“ říká Veronika Krištofová, koordinátorka Tříkrálové sbírky v litoměřické diecézi.

Co se skrývá za tak velkým úspěchem ve městě s přibližně osmnácti tisíci obyvateli a jeho přilehlém okolí?

„Úsměv a radost. To je to pravé koření. S optimismem vše dává smysl. Konat srdcem, konat upřímně, konat s nadšením, konat pod Božím dohledem, abychom svým jednáním a chováním prokazovali, jak veliká a hluboká je Jeho láska. Kdyby se toto vše nedělo, závěr Tříkrálové sbírky by byl sice o určitém výtěžku, ale chybělo by tam to nejdůležitější – to, že konáme dobro, konáme ho s láskou a radostí a nikdy při tom nezapomínáme na účel, pro který jsme se ono dobro rozhodli konat,“ vysvětluje Denisa Svobodová, koordinátorka Tříkrálovésbírky Charity Kadaň.

O více než sto tisíc korun překročila loňský výtěžek i Charita Liberec. „Jsme velmi rádi, že se nám letošní sbírka povedla. Roky se snažíme založit spolupráci s našimi dobrovolníky na vzájemné důvěře a myslím, že se nám tato snaha pozitivně vrací. Máme stabilní základnu spolupracovníků z řad jednotlivců, skautských oddílů, škol a školek i spřátelených sociálních služeb. Každým rokem dobrovolníků přibývá a ti stávající sami hledají další z řad svých přátel a známých. Určitě musím také zmínit, že jsme v letošním roce zaznamenali velkou štědrost dárců, navzdory negativním očekáváním,“ přibližuje situaci na Liberecku František Sehoř, ředitel Charity Liberec.

„Před začátkem Tříkrálové sbírky je nutné, aby každá Charita měla schválený záměr, se kterým bude své dárce oslovovat. Záměry mohou být různé, ale vždy je potřeba, abychom finančně podpořili ty, kteří to nejvíce potřebují. Z výtěžku je například v České Kamenici podporována domácí hospicová péče, v Kadani podpoří osoby a rodiny v nepříznivé životní situaci nebo handicapované osoby a pečují osoby. Veškeré záměry lze rovněž zjistit na webu Tříkrálové sbírky: www.trikralovasbirka.cz,“ upřesňuje Hadašová.

„Děkujeme dárcům. Děkujeme dobrovolníkům. Děkujeme všem, kteří se do Tříkrálové sbírky zapojují opakovaně i těm, kteří se do ní zapojili jednorázově. Vážíme si každého z Vás,“ vyjádřila vděk Karolína Wankovská, ředitelka Diecézní charity Litoměřice.

(www.zpravy.cirkev.cz)

Gratulace předsedy ČBK nově zvolenému prezidentovi Petru Pavlovi

Gratulace předsedy ČBK nově zvolenému prezidentovi Petru Pavlovi

28. 1. 2023, 16.28

Arcibiskup pražský Jan Graubner, předseda ČBK, gratuluje jménem celé katolické církve v ČR ke zvolení Petra Pavla novým prezidentem České republiky.

image:Image 23/source/orig/22836_general-pavel-foto.jpg
 
 

Gratuluji svým jménem i jménem římskokatolické církve nově zvolenému prezidentovi České republiky Petru Pavlovi. Děkuji všem spoluobčanům, že přišli k volbám, a tak projevili zájem o naši společnou budoucnost. Modlím se za nového prezidenta i za celou naši zemi, abychom na přímluvu sv. Václava dokázali žít v pokoji, vzájemné úctě a společně usilovat o blaho našeho domova.

Mons. Jan Graubner, arcibiskup pražský, předseda České biskupské konference

Praha, 28. ledna 2023

(www.zpravy.cirkev.cz)

Výzva papeže Františka ke křesťanům proti válce a nespravedlnosti

Papež vyzývá všechny křesťany, aby se postavili proti válce a nespravedlnosti, ať se objeví kdekoli

26. 1. 2023
 

Hospodin je zarmoucen naší lhostejností a nedostatkem pochopení vůči svatokrádežnému násilí, řekl papež František během homilie při nešporách na svátek Obrácení svatého Pavla a vyzval k jednání proti válce, násilí a nespravedlnosti všude tam, kde se začnou objevovat. Při slavení liturgie na závěr každoročního Týdne modliteb za jednotu křesťanů v bazilice svatého Pavla za hradbami papež vyzval křesťany všech vyznání, aby se změnili a šli cestou jednoty, „kterou před nás postavil Pán“.

Svatý otec se zamyslel nad čteními tohoto dne, která vyzývají ke změně, a poznamenal, že „slavíme radost ze sblížení jako bratři a sestry v Kristu“ ve dnech, které jsou tak „plné tragických a znepokojivých zpráv“.

„Snad bychom se mohli snadno obejít bez takového biblického odsuzování hříchů společnosti!  Jsme-li však citliví na hluboký neklid doby, v níž žijeme, měli bychom se o to více zajímat o to, co způsobuje utrpení Pánu, pro něhož žijeme,“ řekl. 

„Protože jsme se shromáždili v jeho jménu, nemůžeme nestavět jeho slovo do středu dění.“

Konejte dobro, hledejte spravedlnost

Papež připomněl téma letošního Týdne modliteb – „Čiňte dobro, hledejte spravedlnost“ – a vysvětlil, že Bůh nás nabádá, abychom se zřekli zla, a vybízí nás ke změně.

„Napomenutí a změna jsou dvě slova, nad kterými bych se s vámi dnes večer rád zamyslel,“ řekl.

Vycházeje z proroka Izaiáše, Svatý otec řekl, že Pán si nepřeje „kadidlo a oběti, ale aby se chudým dostalo pomoci, aby byla vykonána spravedlnost pro sirotky, aby byla podpořena věc vdovy“.

Řekl, že Bůh trpí, „když my, kteří se nazýváme jeho věrnými, upřednostňujeme své vlastní způsoby vidění věcí před jeho, když se řídíme spíše soudy světa než soudy nebes, když se spokojujeme s vnějšími rituály, ale zůstáváme lhostejní k těm, na kterých mu nejvíce záleží“.

„Bůh je zarmoucen naší lhostejností a nedostatkem porozumění.“

Kromě toho dodal, že „existuje ještě druhý a závažnější motiv, který uráží Nejvyššího: je to svatokrádežné násilí“.

„Dokážeme si představit, s jakým utrpením musí být svědkem válek a násilných činů páchaných těmi, kdo si říkají křesťané.“

Toto Pánovo napomenutí, pokračoval, nám jako jednotlivým křesťanům i křesťanským konfesím dává mnoho podnětů k zamyšlení. 

Nemáme žádné výmluvy

„Chtěl bych znovu konstatovat, že dnes, s naší rozvinutou spiritualitou a teologií, nemáme žádné výmluvy,“ řekl papež. Přesto se zdá, že existují lidé, kteří se cítí být povzbuzováni nebo jim víra přinejmenším dovoluje podporovat různé odrůdy omezeného a násilného nacionalismu, xenofobii a pohrdání, a dokonce i špatné zacházení s těmi, kteří se liší. 

Víra, dodal, si musí zachovat „kritický smysl tváří v tvář těmto tendencím a okamžitě reagovat, kdykoli se objeví.“

S Bohem je možné všechno

Papež dále řekl, že po diagnostikování našich špatností nás Pán žádá, abychom je napravili.

„Kvůli našemu nepochopení Boha a násilí, které se v nás skrývá, nejsme schopni se osvobodit,“ řekl a připomněl přítomným, že „bez Boha, bez jeho milosti nejsme ze svého hříchu uzdraveni“.

„Boží milost je zdrojem naší proměny (…). Sami o sobě nemůžeme uspět, ale s Bohem je vše možné. Sami o sobě neuspějeme, ale spolu s Bohem je to možné.“

Zamyslel se nad tím, že obrácení má komunitní a církevní povahu, a vyzval všechny křesťany, aby se společně otevřeli změně perspektivy. 

Aby znovu objevili, že „všichni věřící na celém světě jsou ve společenství s ostatními v Duchu svatém, takže – jak napsal svatý Jan Zlatoústý – „ti, kdo bydlí v Římě, vědí, že ti v Indii jsou součástí téhož těla“.

Nakonec papež František vyjádřil vděčnost za tuto cestu společenství a za účast a zájem tolika křesťanů o synodální cestu katolické církve, „která, jak věřím, bude stále více ekumenická“.

A vyzval přítomné, aby i nadále rostli modlitbou, službou, dialogem a společnou prací na cestě k plné jednotě, kterou si Kristus přeje, a poděkoval všem přítomným křesťanským společenstvím za účast na slavnosti.

„Kéž všichni společně putujeme po cestě, kterou před nás Pán postavil, po cestě jednoty.“

(www.zpravy.cirkev.cz)

Výzva a povzbuzení biskupů k prezidentským volbám

Slovo brněnského biskupa Pavla Konzbula: Jděme k volbám

Přinášíme slovo brněnského biskupa Pavla Konzbula k druhému kolu prezidentských voleb:

image:Image 23/source/orig/22583_pavel-konzbul-biskupske-sveceni-05.jpg
 

„V druhém kole prezidentských voleb mnozí řeší konflikt mezi svědomím a odpovědností. Je krátkozraké předpokládat, že problém ve svědomí vyřeší člověk tím, že nejde volit.

Svatý Tomáš More v jedné modlitbě prosí: „Dej mi zdravý rozum, Pane, ať vidím dobro kolem sebe.“ Mít na očích možné dobro, i když je menší, než bychom si přáli, a zbytek svěřit Boží prozřetelnosti, to je dle mého soudu řešení, které nám nabízí rozum osvícený vírou. Prosím, běžme volit.“
 (www.zpravy.cirkev.cz)

Slovo litoměřického biskupa Jana Baxanta:

Výzva k modlitbě

212013

Drazí bratři a sestry,

zdravím vás uprostřed Týdne modliteb za jednotu křesťanů, který je pro nás výzvou k hledání spojnic mezi křesťany různých církví. Je však také výzvou k tomu, abychom vytrvale usilovali o jednotu společenství církve, ve kterém žijeme. Zvláštním způsobem je to výzva i pro tyto dny, kdy je celá společnost včetně církve polarizována volební kampaní před prezidentskou volbou. Prosím, nepodporujme vytváření nepřátelských táborů šířením nenávisti a strachu. Není to nic, co by nám křesťanům mělo být vlastní.

Nenechme se strachem ovládnout. Ježíš Kristus nám říká, ať se naše srdce nechvěje a neděsí. Snad i k naší současné situaci směřují slova papeže Františka z encykliky Fratelli tutti o tom, že strach mnozí politici šíří jako marketingovou zbraň. „Nejúčinnější způsob, jak ovládat druhé a postupovat dopředu bez ohledu na kohokoli, je rozsévat beznaděj, ustavičně zastrašovat, a to i pod rouškou obrany určitých hodnot.“ (Fratelli tutti 15)

Kristus je nositelem pokoje, který chce přinést také naší zemi. Proto se především sjednocujme v modlitbě s Kristem. Jeho prosme ve společné modlitbě o to, aby naše země měla dobrého prezidenta, a podle svého svědomí k tomu každý z nás přispějme svým hlasem.

K tomu vám žehnám

+ Jan Baxant

K Pánu odešla 118-letá řeholnice

Ve Francii zemřela 118letá řeholnice, oficiálně nejstarší člověk světa

18. 1. 2023

Nejstarší člověk na světě, francouzská řeholnice André Randonová, zemřela ve věku 118 let. Příští měsíc by oslavila 119. narozeniny.

image:Image 23/source/orig/22445_soeur-andre.jpg
 
Foto: CNA

„Zarmoutilo nás to, ale… ona si už přála setkat se se svým milovaným bratrem. Je to pro ni vysvobození“, řekl pracovník domova Svaté Kateřiny Labouré David Tavella, kde sestra André žila.

Narodila se jako Lucile Randonová 11. února 1904 v Ales v jižní Francii do protestantské rodiny. Ke katolictví konvertovala v 19 letech. Pracovala v zařízení pro děti a zestárlé, než se ve svých 40 letech stala řeholní sestrou. Ještě za druhé světové války, v roce 1944, vstoupila do Společenství dcer křesťanské lásky, jež založil sv. Vincenc z Pauly. Přijala řeholní jméno André na památku svého zesnulého bratra.

O 76 let později se přestěhovala do jihofrancouzského Toulonu do zmíněného domova Svaté Kateřiny Labouré, kde také tento týden zemřela. V roce 2021 byla pozitivně testovaná na koronavirus, nemoc ale probíhala zcela bez příznaků. Když se jí francouzská televize ptala, zda se covidu bojí, řekla: „Ne, nebála jsem se, protože nemám strach ze smrti. Jsem ráda, že jsem tu s vámi, ale i tak bych ráda byla někde jinde – s mým bratrem a mými prarodiči.“ Ke svým 115. narozeninám obdržela růženec od papeže Františka, který pak každý den používala. V posledních letech přišla o zrak a byla upoutaná na invalidní vozík, se svým okolím však stále čile komunikovala. Když loni oslavila 118. narozeniny, řekla médiím: „Dobrý Bůh si dává na čas, asi na mě zapomněl.“

(www.zpravy.cirkev.cz)

Rozloučení s papežem Benediktem XVI.

Rozloučení s Benediktem XVI. na Svatopetrském náměstí

5. 1. 2023, 13.12

Od sedmé hodiny ranní stáli věřící v zástupech, aby se naposledy poklonili Josephu Ratzingerovi a prošli dvojí kontrolou umožňující vstup na Svatopetrské náměstí, které se nakonec zaplnilo do posledního místa k sezení i stání. Stejně tak se zcela zaplnila Vatikánská bazilika, odkud krátce před devátou hodinou ranní byla vynesena rakev s tělem emeritního papeže, zatímco svatopetrské zvony se rozezněly ve smuteční tónině a náměstím se rozlehl dlouhotrvající potlesk všech přítomných. Fotogalerie z pohřbu je v článku.

 
Foto: Vatican News
Vatican Media

Již ve středu večer, po devatenácté hodině a uzavření baziliky k poctě věřících, kterých se během třídenního výstavu ostatků Benedikta XVI. dostavilo více než dvě stě tisíc, byla rakev z cypřišového dřeva uzavřena. V souladu s tradicí do ní byly vloženy medaile a mince ražené během pontifikátu, pallium arcibiskupa metropolity mnichovského a římského a poté rogitum, text stručně popisující pontifikát papeže Ratzingera, uzavřený v kovovém válci.

Dnes dopoledne byla rakev vystavena před oltářem na Svatopetrském náměstí již během modlitby růžence před zádušní mší svatou. Mons. Diego Ravelli, papežský ceremoniář, a mons. Georg Ganswein, sekretář emeritního papeže, nad rakví otevřeli evangelium, jak je zvykem při pohřbech papežů. Do paměti se tak vrátily stránky evangelia, s nimiž si pohrával vítr během pohřbu Jana Pavla II. v roce 2005. Dnes však bylo počasí vlhké a chladné, ráno zalévala Svatopetrské náměstí mlha.

Při zádušní mši svaté koncelebrovalo s papežem Františkem zhruba sto třicet kardinálů, včetně patriarchů východních církví (bagdádský Louis Raphael Sako a bejrútský Bechara Rai) a 3700 kněží z celého světa. Počet přítomných věřících se odhaduje na 45 až 50 tisíc, nechyběli mezi nimi rovněž poutníci z České republiky. 

Dostavily se rovněž ekumenické delegace: za konstantinopolský ekumenický patriarchát byl přítomen metropolita chalcedonský Emmanuel a metropolita italský Polykarp, za řecký pravoslavný patriarchát alexandrijský metropolita Gennadios. Moskevský patriarchát zastoupil metropolita Antonij Volokolamský, předseda Oddělení pro vnější církevní vztahy. Srbsko zastoupil Andrej, biskup z Beče, a rumunský patriarchát Siluan, biskup rumunské pravoslavné diecéze v Itálii, spolu s pomocným biskupem Atanasiem. Za bulharský patriarchát se zúčastnil Ivan Ivanov, správce bulharských komunit v Itálii, a za gruzínský patriarchát otec Ioane Khelaia, pastýř gruzínské komunity v Římě. Kyperskou církev zastoupil metropolita Basilios, zatímco řeckou církev metropolita Ignatios a archimandrita Amfilochios Miltos. Zástupcem pravoslavné církve Severní Makedonie byl Josif Tetovo-Gostivarský spolu s jáhnem Stefanem Gogovským, zatímco pravoslavnou církev v Americe reprezentoval její primas metropolita Tichon v doprovodu svého tajemníka Alexandra Margheritina. Tutéž církev zastoupil Barnabas El Soryany, biskup koptského pravoslavného patriarchátu pro Itálii. Arménská apoštolská církev vyslala početnou delegaci: za Ečmiadzin byl přítomen arcibiskup Khajag Barsamian a další dva zástupci, za Kilikii arcibiskup Nareg Alemezian. Malankarskou syrskou pravoslavnou církev zastoupil Abraham Mar Stephanos, metropolita pro Spojené království a Evropu, zatímco Asyrskou východní církev Jeho Milost Mar Odisho Oraham, biskup pro Skandinávii a Německo. Přítomny byly také starokatolické církve Utrechtské unie zastoupené rakouským biskupem Heinrichem Lederleitnerem. Přítomni byly rovněž tři anglikánští zástupci: arcibiskup Ian Ernest, zástupce arcibiskupa z Canterbury u Svatého stolce a ředitel Anglikánského centra v Římě, biskup Christopher Hill, zástupce generálního tajemníka Anglikánského společenství, a biskup David Hamid, sufragánní biskup diecéze v Evropě. Světovou metodistickou radu zastoupil Matthew Laferty, ředitel metodistické ekumenické kanceláře v Římě, za luteránskou farnost v Římě byl přítomen pastor Michael Jonas. Ekumenickou radu církví zastoupil její moderátor, biskup Heinrich Bedford-Strohm, zatímco Světovou evangelikální alianci zástupce jejího generálního tajemníka Samuel Chiang. Seznam doplňují zástupci Křesťanského sdružení mladých mužů (YMCA) za Itálii.

Na pohřbu byly přítomny i delegace jiných náboženství, včetně delegace římské židovské obce a imáma Yahya Pallaviciniho, předsedy organizace Coreis. Pohřbu se zúčastnil také Svaz italských muslimů (Ucoii) prostřednictvím svého předsedy Yassina Laframa, zatímco Svaz italských buddhistů uvedl, že bude na Svatopetrském náměstí „duchovně přítomen“.

Oficiální německou a italskou delegaci vedli prezidentové těchto zemí, Frank-Walter Steinmeier a Sergio Mattarella. Také další státy (Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Portugalsko a jiné) zastoupily hlavy států, Belgii a Španělsko příslušné královské delegace, Českou a Slovenskou republiku premiérové obou zemí s doprovodem.

Pohřební obřady probíhaly ve slavnostním, leč střídmém duchu, jak si to přál sám zesnulý emeritní papež. Řídily se podle vzoru pohřebních obřadů u úřadujícího papeže, přičemž některé prvky byly doplněny, jiné upraveny a další chyběly. Kupříkladu v přímluvách a eucharistické modlitbě se zmiňoval již úřadující papež František. Po bohoslužbě slova pokračoval ve slavení eucharistie u oltáře děkan kardinálského sboru, kardinál Giovanni Battista Re, jak je to již nějaký čas běžné při papežských bohoslužbách vzhledem ke zdravotnímu stavu papeže Františka.

(www.zpravy.cirkev.cz)

Loučení s papežem Benediktem XVI.

Zástupy lidí se přicházejí rozloučit se zemřelým papežem

2. 1. 2023, 10.16
 

Tělo zesnulého Benedikta XVI. je od dnešního rána vystaveno v bazilice svatého Petra. Již několik hodin před otevřením chrámu v 9 hodin se vytvořila dlouhá fronta lidí, kteří chtěli vzdát poslední poctu bývalému papeži.

image:Image 22/source/orig/21531_benedikt-zesnuly2.jpeg
Foto: Vatican Media
 

Podle odhadů jen dnes přijde dát Benediktovi poslední sbohem nejméně 25 000 lidí. Možnost rozloučit se s ním bude až do středy. Přítomny jsou členové italské policie a zdravotnické služby, aby zajistili bezpečnost a lékařskou péči o poutníky.

Tělo zesnulého bylo přivezeno do baziliky v 7:15, kde se následně uskutečnil krátký obřad, jemuž předsedal arcikněz svatopetrského chrámu, kardinál Mauro Gambetti. Na Svatopetrském náměstí mezitím již začaly technické přípravy na čtvrteční pohřební mši, které bude předsedat papež František a po jejímž skončení bude Benedikt XVI. pohřben v prostoru pod svatopetrskou bazilikou. Zádušní mše začne v 9:30 a živě ji bude přenášet také TV Noe.

V neděli bylo tělo uloženo v klášteře Mater Ecclesiae ve Vatikánských zahradách, kde emeritní papež žil téměř deset let a kde v sobotu zemřel. S mužem, který byl hlavou katolické církve a hlavou státu Vatikán v letech 2005-2013, se tam rozloučila řada vatikánských zaměstnanců.

Zdroj: Kathpress, ČTK

(www.zpravy.cirkev.cz)

Zemřel emeritní papež Benedikt XVI.

Dnes 31. prosince v 9:34 hodin zemřel ve věku 95 let v klášteře Mater Ecclesiae ve Vatikánu emeritní papež Benedikt XVI.

image:Image 22/source/orig/21434_322382884-730799714821990-1420081379027226798-n.jpg

„Se zármutkem vám oznamuji, že emeritní papež Benedikt XVI. zemřel dnes v 9:34 v klášteře Mater Ecclesiae ve Vatikánu. Další informace budou poskytnuty co nejdříve,“ uvedl vatikánský mluvčí Mattieo Burini v písemném prohlášení.

Životopis emeritního papeže Benedikta XVI.

Joseph Ratzinger se narodil na Bílou sobotu, 16. dubna 1927, v bavorském Marktl am Inn jen několik kilometrů od rakouských hranic jako třetí a nejmladší dítě Josepha a Marie Ratzingerových. Dětství a dospívání prožil v německém městečku Traunstein, asi 20 km od Salzburku. Ke konci druhé světové války byl povolán do služby protiletecké obrany a později byl zařazen do výcviku v pozemních jednotkách. Z armády ovšem dezertoval a nějakou dobu strávil v americkém zajetí. Záhy po skončení války vstoupil spolu se svým starším bratrem Georgem do semináře a mezi lety 1946 a 1951 studoval ve Freisingu a Mnichově teologii a filozofii. 29. června 1951 přijal kněžské svěcení a začal vyučovat. Nejdříve dogmatickou a fundamentální teologii ve Freisingu, později i na dalších univerzitách: v Bonnu, Münsteru, Tübingenu a Řezně. V roce 1953 se stal doktorem filozofie s dizertací o učení sv. Augustina o církvi, čtyři roky později se pak habilitoval díky práci Teologie dějin podle sv. Bonaventury. V letech 1962-5 se účastnil II. Vatikánského koncilu coby teologický poradce tehdejšího kolínského arcibiskupa, patřil zde mezi mladé reformní teology. Závěry koncilu po celý život obhajoval proti jeho kritikům. Mezi myslitele, kteří měli na Josepha Ratzingera vliv či patřili k jeho učitelům, patří Romano Guardini, Karl Rahner, Hans Urs von Balthasar či Hans Küng.

Joseph Razinger byl jedním ze zakladatelů mezinárodního teologického časopisu Communio, který vznikl v roce 1972 a vychází v mnoha jazycích dodnes. Sám patřil mezi jeho nejplodnější přispěvatele. V roce 1977 jej papež Pavel VI. jmenoval arcibiskupem Mnichova a Freisingu a ještě téhož roku také kardinálem. Ratzingerovi tehdy bylo pouhých 50 let. Napřesrok se účastnil dvou konkláve, z nichž vzešel papež Jan Pavel I. a o měsíc později jeho nástupce Jan Pavel II. Ten ho díky jeho velké teologické erudici vybral v roce 1981 do čela vatikánské Kongregace pro nauku víry a jmenoval ho také předsedou Papežské biblické komise a Mezinárodní teologické komise. Kvůli svému vatikánskému působení se Joseph Ratzinger následující rok vzdal vedení mnichovské arcidiecéze a stal se jedním z nejbližších papežových spolupracovníků. Od roku 1986 byl po šest let v čele Komise pro přípravu Katechismu katolické církve, jenž je oficiálním systematickým souhrnem katolické nauky. Jan Pavel II. ho v roce 2002 také jmenoval děkanem kardinálského kolegia, čímž stanul v čele kardinálů celé katolické církve.

Když se po smrti Jana Pavla II. stal 19. dubna 2005 papežem, bylo mu 78 let. Své papežské jméno si zvolil podle zakladatele mnišského řádu Benedikta z Nursie a papeže Benedikta XV., který stál v čele církve během bouřlivých časů 1. světové války. Jeho papežským heslem se stalo Cooperatores veritatis (Spolupracovníci pravdy), které si zvolil už jako arcibiskup. Během osmi let svého papežství navštívil 24 zemí na pěti kontinentech, včetně České republiky, kam zavítal ve dnech 26.-28. září 2009. Své rozhodnutí vzdát se papežského úřadu kvůli ubývajícím fyzickým silám oznámil 11. února 2013 a k 28. únoru téhož roku pak skutečně odstoupil. Ve Vatikánu i však zůstal i nadále, uchýlil se do ústraní bývalého kláštera Mater Ecclesiae ve vatikánských zahradách a církev podporoval svými modlitbami.

(www.zpravy.cirkev.cz)

Papež František: „K letošním Vánocům bych si přál mír ve světě“

Papež pro španělský list: „K letošním Vánocům bych si přál mír ve světě“

17. 12. 2022, 14.16

Ukázka z Františkova rozhovoru pro španělský deník ABC, který bude v plném znění zveřejněn zítra, v neděli 18. prosince.

image:Image 21/source/orig/20981_papez.jpg
Foto: Flickr
 

Julián Quirós, šéfredaktor listu ABC, Javier Martínez-Brocal – vatikanista listu ABC

Španělský deník ABC dnes otiskl výňatky z rozhovoru s papežem Františkem, který bude v plném znění zveřejněn v zítřejším vydání 18. prosince a pod kterým jsou podepsáni šéfredaktor tohoto listu, Julian Quiros, a vatikanista Javier Martinez Brocal. Papež v interview mimo jiné prohlašuje: „Někdy mě využívají. Ale my využíváme Boha mnohem víc, takže mlčím a jdu dál“. Zde je ukázka z rozhovoru:

Jak je na tom koleno?

Už chodím, rozhodnutí neoperovat se ukázalo jako správné.

Vypadáte dobře…

(Směje se) Ano, už jsem dosáhl věku, kdy se musí říkat: „Vypadáš dobře!“.

Když jsem vás viděl na vozíku, myslel jsem, že se váš program poněkud omezí, ale místo toho se ztrojnásobil…

Určující je hlava, nikoli koleno.

V příštím roce, 13. března, oslavíte deset let v papežském úřadu. Vaše zvolení nás všechny překvapilo.

Mně také. Rezervoval jsem si zpáteční letenku do Buenos Aires, abych tam dorazil včas před Květnou nedělí. Byl jsem velmi klidný.

Jak jste se naučil být papežem?

Nevím, jestli jsem se to naučil nebo ne…. Dějiny vás zastihnou tam, kde zrovna jste.

Co považujete na papežství za nejtěžší?

Nemohu chodit po ulicích, vycházet ven. V Buenos Aires jsem byl velmi svobodný. Využíval jsem veřejnou dopravu, rád jsem pozoroval, jak se lidé pohybují.

Ale stále se vídáte se spoustou lidí…

Kontakt s lidmi mě nabíjí, proto jsem nezrušil jedinou středeční audienci. Chybí mi ale vycházet na ulici, protože teď je kontakt funkční. Jdou „za papežem“, to je jejich účel. Když jsem vyšel na ulici, ani nevěděli, že jsem kardinál.

Tady v Domě svaté Marty potkáváte mnoho lidí. Zdá se, že někteří toho využívají a dělají, jako by byli papežovými přáteli kvůli vlastním zájmům.

Před šesti nebo sedmi lety přišel na mši jeden argentinský kandidát. Vyfotili jsme se před sakristií a já jsem mu řekl: „Prosím, nepoužívejte to politicky. „Můžete být klidný,“ odpověděl. O týden později bylo Buenos Aires oblepeno touto fotografií, upravenou tak, aby vypadala jako osobní audience. Ano, někdy mě využívají. Ale my používáme Boha mnohem víc, takže mlčím a jdu dál.

Musí být také obtížné, že se měří každé slovo, které vyslovíte.

Někdy mne ještě předtím, než něco vyslovím, snaží zavést tam, kam chtějí. „Papež to řekl“… Ano, ale řekl jsem to v určitém kontextu. Pokud výrok vytrhnete z kontextu, znamená něco jiného.

Žádný papež nikdy neposkytoval tiskové konference a rozhovory tak otevřeně.

Časy se mění.

Jaký dárek byste si přál k letošním Vánocům?

Mír ve světě. Kolik je na světě válek! Nejvíce se nás dotýká ta na Ukrajině, ale vzpomeňte si také na Myanmar, Jemen, Sýrii, kde se bojuje už třináct let…

Zdroj: Julián Quirós, šéfredaktor listu ABC, Javier Martínez-Brocal – vatikanista listu ABC

(www.zpravy.cirkev.cz)