Události

kondolence kardinála Duky k úmrtí českých vojáků

Zveřejňujeme plné znění kondolence kardinála Dominika Duky OP k nedělnímu úmrtí tří českých vojáků po útoku sebevražedného atentátníka během patroly nedaleko afghánského Bagrámu.


Rád bych se připojil k vyjádření hluboké soustrasti spojené s úctou k našim vojákům – rotnému Martinu Marcinovi, desátníku Kamilu Benešovi a desátníku Patriku Štěpánkovi ze 4. brigády rychlého nasazení – ve shodě s projevy představitelů Armády ČR a našeho státu. Ujišťuji jejich blízké a přátele o naší modlitbě a lidské solidaritě, spolu s díky za jejich ochotu bránit hodnoty naší civilizace a kultury.

Kéž zvony pražské Katedrály a pražských chrámů přivítají tyto statečné vojáky při jejich návratu do vlasti, při přistání na ruzyňském letišti, a oznámí tak, že na ploše byl zahájen pietní akt doprovázený naší modlitbou.

Dominik kardinál Duka
Arcibiskup pražský, primas český,
delegát ČBK pro duchovní službu v Armádě ČR.

(Zdroj: Arcibiskupství pražské)

Rodinám vojáků zabitých v Afghánistánu teď může pomoci každý

Výbor Vojenského fondu solidarity dnes spustil mimořádnou sbírku ve prospěch rodin vojáků Martina Marcina, Patrika Štěpánka a Kamila Beneše, kteří byli v neděli 5. srpna 2018 zabiti sebevražedným atentátníkem při hlídkové činnosti v Afghánistánu.

Přispívat můžete převodem na účet. č. 44665522/0800, VS 918 nebo DMS ve tvaru DMS VFS 30, DMS VFS 60 nebo DMS VFS 90 (vyberete variantu dle toho, jakou částku chcete věnovat) na číslo 87777.
Sbírka potrvá do 31. srpna 2018.

Vojenský fond solidarity je určen pro všechny vojáky v obtížné životní situaci sloužící v Armádě České republiky, Vojenské policii, Vojenském zpravodajství, Hradní stráži a Vojenské kanceláři prezidenta republiky ve spolupráci s Charitou Česká republika. Podporuje vojáky a jejich rodiny, kteří se ocitli v tíživé životní situaci od roku 2015.

(Zdroj informací: cirkev.cz, s využitím fondsolidarity.army.cz)

Pronásledování křesťanů ve světě

Pronásledování křesťanů dosáhlo v nejpostiženějších zemích v letech 2015-2017 svého historického vrcholu. Kristovi následovníci jsou nejvíce perzekuovanou skupinou na světě. Přesto se o nich málo hovoří. Západní vlády by proto měly využít svého vlivu a zastat se utlačovaných menšin, zejména křesťanů. Vyplývá to z poslední zprávy Pronásledovaní a zapomenutí, kterou vydala papežská nadace Církev v nouzi.

Foto: Mazur / catholicnews.org.uk

„Křesťané jsou vepři. Nezasloužíš si žít.“ Tato slova slyšel syrský křesťan Elia Gargoul z úst extremisty z fronty an-Nusrá. Spolu s dalšími 214 věřícími byl spoután a unesen, násilníci před jeho očima ničili klášter sv. Eliáše a zabíjeli lidi. Ze zajetí se dostal díky vysokému výkupnému, které zaplatila jeho rodina.

Gargoulův příběh je jedním ze stovek, které shromáždila papežská nadace Církev v nouzi a jež jsou obsaženy v nové publikaci Pronásledovaní a zapomenutí? Zpráva o křesťanech utiskovaných pro svou víru 2015-2017.

Dokument sleduje třináct zemí s vysokou mírou pronásledování. Usiluje o hlubší vhled do problematiky, uvádí proto příčiny současného stavu i možné vyhlídky.

Pronásledování je nejhorší v dějinách

Perzekuce Kristových následovníků je podle Církve v nouzi nejhorší v dějinách. Křesťané jsou nejen nejvíce pronásledovanou skupinou; stále více věřících navíc zažívá ty nejhorší formy útlaku. Dokument cituje americké Pew Center, podle kterého v letech 2014-2015 vzrostl počet zemí, v nichž křesťané zakouší nepřátelství, ze 108 na 128. Perzekucí prochází podle různých organizací 200-600 milionů křesťanů.

Hlavním utiskovatelem může být stát (Severní Korea), skupiny ve společnosti (ISIS, Nigérie) nebo kombinace obojího (Pákistán).

Bezprostřední hrozba vymazání křesťanství

Za nejvýznamnější faktor označuje Církev v nouzi násilný exodus křesťanů. V Sýrii bylo v březnu 2016 půl milionů věřících v Krista oproti 1,2 milionů o pět let dříve. Z Aleppa uprchlo 75 procent křesťanů. Procento je přitom výrazně vyšší oproti jiným uprchlíkům, kterých odešlo ze severosyrského města 25 procent.

„Vymýcení křesťanů a jiných menšin bylo – a stále je – specifickým a přiznaným cílem extremistických skupin, které působí v Iráku, Sýrii a jinde v oblasti, včetně Egypta,“ píše Církev v nouzi. Součástí strategie podrobení menšin je také sexuální násilí.

Křesťané v Iráku a Sýrii se stali obětí genocidy. Podobné masové vyvražďování probíhá i v Nigérii, kde operuje teroristická organizace Boko Haram. Jenom v tamější diecézi Kafanchan bylo v posledních pěti letech zabito 988 lidí, zničeno 71 převážně křesťanských vesnic, zpustošeno bylo též 2 712 domů a 20 kostelů.

Vlády selhávají v ochraně křesťanů

Podle nového dokumentu vlády dosud selhávají v zastavení genocidy a potrestání viníků, jak je uvedeno v úmluvě o genocidě. Církevní představitelé i věřící zaznamenali nečinnost autorit týkající se ochrany křesťanů prchajících před Islámským státem (ISIS). Uprchlíci v Libanonu, Jordánsku i jinde někdy nemají přístup do oficiálních táborů OSN či jiných organizací. V případě jednoho tábora OSN jeho koordinátor po křesťanech požadoval, aby jako podmínku vstupu přijali muslimské zvyklosti. Samotní křesťané mají také z uprchlických táborů strach.

Výsledkem je exodus věřících do zemí mimo Blízký východ a tak i ztížený návrat poté, co budou teroristé poraženi. V jejich navrácení jim proto pomáhají církevní organizace. Vláda je neschopná postavit se rostoucímu radikálnímu islamismu také v Pákistánu.

Některé západní země svými kroky posilují extremismus

Podle dokumentu Církve v nouzi i některé západní země svými kroky posilují extremismus. Jako příklad je uveden prodej zbraní Saúdské Arábii, přestože existují zprávy – včetně WikiLeaks – o tom, že tento vojenský materiál končí v rukou sunnitských extremistů, například ISIS. Saúdská Arábie tato obvinění ostře popírá, avšak zdroj blízký Církvi v nouzi je potvrdil.

„Jelikož se islamistické skupiny jako ISIS výrazně spoléhají na externí zdroje zbraní a zpravodajství, je naléhavě nutné zintenzivnit kroky k zastavení všech skupin, které s nimi spolupracují,“ píše nadace Církev v nouzi.

Nacionalismus v Indii, komunismus v Číně a Severní Koreji

Po vzestupu nacionalistické strany Bharatiya Janata v dubnu 2014 narůstá také v Indii násilí namířené proti křesťanům. Napomáhá tomu filosofie, podle níž je Indie hinduistická země netolerující jiná náboženství. Organizace Catholic Secular Forum zaznamenala 365 vážných útoků na křesťany v Indii v roce 2016, včetně deseti zabití. 500 křesťanských duchovních bylo napadeno. Příkladem je i znásilnění a zabití 14leté dívky v červenci 2016, k němuž došlo poté, co její rodina odmítla zřeknout se víry.

Nejkrutější osud zažívají křesťané v Severní Koreji. Systém Songbun zde rozděluje společnost do  51 vrstev (1 je nejvyšší, nižší stupně jsou „nepřátelské vůči režimu“), který ovlivňuje přístup k potravinám, vzdělání i lékařské péči. Protestanté zde mají stupeň 37, katolíci 39. Podle Mezinárodní křesťanské solidarity jsou zaznamenány případy mučení křesťanů, jimiž bylo například přivazování na kříž nad ohněm nebo drcení pod stroji.

V roce 2016 oznámila Čína, že přijme podobný systém vrstev společnosti. V dubnu 2016 označil tamější prezident Si Ťin-pching křesťanství za jeden ze způsobů „zahraniční infiltrace“. Důraz přitom kladl na „počínštění“ náboženství a očištění od zahraniční kontroly. V nejlidnatější zemi došlo k novým zásahům proti církevním představitelům, například proti biskupům Kuo Si-ťinovi a Šao Ču-minovi. Na některých místech byly zakázány vánoční stromky nebo přání. V provincii Če-ťiang bylo zničeno 2 000 křížů a kostelů.

Křesťany je nutné zachránit teď nebo nikdy

„Křesťany je nutné zachránit teď, nebo nikdy,“ uzavírá Církev v nouzi zkrácenou verzi své zprávy.

„V době, kdy roste zájem médií o práva lidí nezávisle na pohlaví, etniku nebo sexualitě – abychom jmenovali pouze některé – je ironií, že v mnoha sekcích médií je tak malé pokrytí natolik masivního pronásledování, jež zakouší mnoho křesťanů,“ dodává.

Vlády by pak měly využít svého vlivu i strategických a obchodních vztahů, aby se zastaly menšin, především Kristových následovníků.  „Křesťané již nesmí být déle obětováni na oltář prospěchu nebo ekonomických výhod,“ píše Církev v nouzi ve své zprávě.

(zdroj: Církev v nouzi)

(www.cirkev.cz)

Světové dny mládeže v Panamě 2019

Svoji účast na 34. Světovém dni mládeže potvrdil nyní oficiálně papež František. Setkání mladých lidí z celého světa se bude konat od 22. do 29. ledna 2019 v Panamě. Jeho mottem budou slova Panny Marie: „Jsem služebnice Páně, staň se mi podle tvého slova.“ (Lk 1,38).

Foto: Mazur / catholicnews.org.uk / CC BY-NC-SA 2.0

Při příležitosti příštího Světového dne mládeže a na pozvání panamské vlády a biskupů navštíví papež František Panamu ve dnech 23. až 27. ledna 2019,“ uvedl ředitel tiskového střediska Svatého stolce Greg Burke.

Na setkání se chystají také mladí lidé z ČR; Sekce pro mládež České biskupské konference nyní eviduje více než 150 přihlášených z celé ČR. Všichni jsou také zváni k celosvětové modlitbě za setkání, ve které se spojují věřící z celého světa vždy 22. den v měsíci.

Nyní si už také můžete poslechnout českou demoverzi hymny, která je čerstvě zveřejněna na kanále YouTube Sekce pro mládež ČBK. Hudbu složil Abdiel Jiménez, překlad zajistili Eva Gloserová (překladatelka hymny z SDM Manila 1995 – Zvěstuj dál Boží lásku) a Luděk Strašák a píseň nahrála skupina Soumrak.

Světové dny mládeže se konají od roku 1984. Jednou za tři roky se mladí lidé z celého světa setkávají s papežem, v ostatních letech si pak tento den připomínají na Květnou neděli v diecézích.

(Zdroj: Tiskové středisko Svatého stolce, ČBK)

( www.cirkev.cz )

volba nového strahovského opata

26. června proběhla v klášteře na Strahově opatská volba. Strahovský opat J.M. Michael Josef Pojezdný byl až do tohoto dne nejdéle sloužícím opatem premonstrátského řádu. Novým strahovským opatem byl zvolen otec Daniel Peter Janáček. Volbě byl přítomen generální opat řádu premonstrátů Thomas Handgrätinger, který nově zvolenému opatu blahopřál.