Deset let od svatořečení Jana Pavla II. a Jana XXIII.
180 tisíc lidí zaplnilo 27. dubna 2014 Svatopetrské náměstí, kde při slavnostní bohoslužbě kanonizoval papež František své dva předchůdce: Jana Pavla II. a Jana XXIII.
Wikipedia
Obřadu svatořečení Jana Pavla II. a Jana XXIII. na Svatopetrském náměstí předsedal před deseti lety papež František. „Prohlašujeme blahoslavené Jana XXIII. a Jana Pavla II. za svaté a přijímáme je mezi svaté. Stanovujeme, že je má takto uctívat celá církev. Ve jménu Otce, Syna a Ducha Svatého,“ pronesl Svatý otec. Nové svaté označil za statečné muže, které nepřemohly ani tragédie, jež zažili ve 20. století. Podle Františka se nebáli „poklonit utrpení a ranám lidstva“ a byli nositeli živé naděje.
Svatopetrské náměstí, které tradičně pojme kolem 180 tisíc lidí, zaplnily 27. dubna po jeho ranním otevření davy, které neodradil ani déšť. Před samotnou mší spojenou s kanonizací začal obřad modlitbami a zpěvy. Svatořečení začalo krátce po desáté hodině, když prefekt vatikánské kongregace pro blahořečení a svatořečení Angelo Amato podle tradice třikrát papeže požádal o svatořečení dvou papežů. Obřadu kanonizace byl přítomen i emeritní papež Benedikt XVI., který rezignoval ze své funkce v roce 2013.
Do celého Říma na dorazil nejméně milion poutníků z celého světa, nejvíce jich přicestovalo z domoviny Karola Wojtyla – Polska. Mezi hosty slavnostního aktu byly desítky prezidentů, premiérů a dalších představitelů z mnoha zemí světa, včetně České Republiky. Církev v ČR reprezentovali mimo jiné kardinálové Dominik Duka a Miloslav Vlk. Obřadu se zúčastnilo celkem na 150 kardinálů a 700 biskupů. Asi 600 kněží na Svatopetrském náměstí podávalo během mše svaté přijímání.
Bohoslužba k výročí
Slavnostní bohoslužba k výročí kanonizace proběhne 27. dubna v 17 hodin v bazilice svatého Petra a předsedat jí bude kardinál Giovanni Battista Re, děkan kardinálského kolegia.
Odborníci představili pravděpodobnou podobu svatého Vojtěcha
Kolektiv autorů u příležitosti vyvrcholení oslav 1050 let arcidiecéze představil knihu “Posunuté milénium.” Součástí knihy je také kapitola věnována svatému Vojtěchu, hlavnímu patronovi diecéze. Při uvedení publikace ve čtvrtek 25. dubna byla také představena pravděpodobná podoba tohoto světce.
“Vzhledem k okolnostem doby totality v roce 1973 nemohlo být vzpomenuto milénia našeho biskupství, a tak můžeme říci, že se podařilo po padesáti letech nejenom připomenout významnou událost, ale především zhodnotit význam i ovoce působení církve”, říká kardinál Dominik Duka k uvedení knihy. U příležitosti uvedení byla také historicky poprvé odhalena pravděpodobná tvář sv. Vojtěcha, druhého pražského biskupa a jednoho z hlavních patronů české země.
Aproximace obličeje sv. Vojtěcha
Digitální kopii světcovy lebky zkoumal tým expertů z Česka, Brazílie, Polska a Austrálie pod vedením Brazilce Cicera Moraese. Na výsledku se podíejlí mimo jiné 3D designéři, antropologové nebo lékaři. Na digitálním odhadu podoby svatého Vojtěcha pracovali i český geoinformatik Jiří Šindelář a fotograf Martin Frouz.
Lebka svatého Vojtěcha není dochovaná v úplnosti, chybí jí spodní čelist a část levé tváře. Podle Šindeláře je před rekonstrukcí tváře potřeba lebku zkompletovat, k čemuž slouží metoda, kterou výzkumný tým vyvinul. Výzkumem mnoha lebek a obličejů přišli odborníci s novými vztahy a poměry mezi jednotlivými částmi obličeje. Díky tomu mohou lépe odhadnout chybějící části lebky. Metoda našla podle Šindeláře uplatnění také na operačních sálech, využívají ji plastičtí chirurgové, například k rekonstrukci zdeformované tváře po autonehodě.
“Nejprve bylo potřeba vytvořit digitální kopii lebky světce. To se provádí metodou vícesnímkové fotogrammetrie,” popisuje geoinformatik Jiří Šindelář, který stojí za formací svatovojtěšské podoby. “Následně je třeba zkombinovat dvě metody, anatomickou a metodu hloubky měkkých tkání. První metoda využívá jednoznačné informace o úponu lebečních svalů, zatímco druhá metoda využívá znalosti tloušťky měkkých tkání dle konkrétních lebečních rozměrů,” dodává. Jiří Šindelář se již v minulosti podílel na výzkumu k pravděpodobné tváří sv. Ludmily u příležitosti 1100 let jejího úmrtí.
Svatý Vojtěch, v zahraničí známý spíše pod biřmovacím jménem Adalbert, žil ve druhé polovině 10. století. Pocházel z rodu Slavníkovců. Vzdělání získal v Magdeburgu. Po návratu do Prahy se stal pomocníkem prvního českého biskupa Dětmara. Po jeho smrti se stal druhým pražským biskupem. Zasloužil se mimo jiné o založení Břevnovského kláštera v Praze. Po vyvraždění Slavníkovců Vojtěch podnikl misijní cestu do Pobaltí, kde byl při šíření víry zabit. Za svatého byl Vojtěch prohlášen v roce 999. Hlavním patronem pražské arcidiecéze ho v roce 1965 učinil papež Pavel VI. Svátek svatého Vojtěcha připadá na 23. dubna.
V sobotu 6. dubna jsme si připomněli 50. výročí úmrtí Štěpána kardinála Trochty, dnes, v úterý 16. dubna, pak uplynulo na den přesně 50 let od jeho pohřbu. Ten byl pro současníky snad ještě významnějším dnem, neboť to bylo skutečné poslední rozloučení s obdivovaným biskupem. Pohřeb ozdobený účastí tří kardinálů v čele s budoucím papežem sv. Janem Pavlem II., který Trochtu označil za mučedníka, se stal skutečně legendární událostí, a to zejména kvůli různým omezením a represím zorganizovanými státními bezpečnostními orgány. Pohřeb představoval skutečný symbol odporu církve proti státní moci a ve vzpomínkách přežívá jako významná událost do současnosti.
Na tomto místě však dáme prostor samotnému Štěpánu Trochtovi, tedy konkrétně jeho kázáním a pastýřským listům, jak jsme to dříve slibovali, neboť právě tyto texty k nám mohou promluvit v mnoha ohledech aktuálními výzvami i po 50 letech.
Toto kázání pronesl Štěpán Trochta na pouti mládeže v dnešní bazilice minor sv. Vavřince a sv. Zdislavy Jablonném v Podještědí dne 1. června 1969. Jednalo se o jednu z první větších poutních mší za účasti, která byla hudebně doprovázena na kytary. Tomuto tématu a z toho odvozeně i poslání mladých lidí se právě Štěpán Trochta věnoval v tomto kázání.
Fotografie z pohřbu kardinála Štěpána Trochty tvoří největší tematickou část sbírky fotografií Archivu Biskupství litoměřického. Díky připomínanému 50. výročí se naše sbírky opět rozrostly o další dary, mj. o unikátní sérii barevných fotografií od Zdeňka Lisce z Třebenic, jejichž část zde s laskavým svolením autora uveřejňujeme.
Mgr. Martin Barus, archivář Biskupství litoměřického
Tuto sobotu 13. dubna 2024 máme příležitost pomoci prostřednictvím jarní SBÍRKY POTRAVIN. Každá i sebedrobnější pomoc je velmi vítaná. Čím můžeme nejlépe pomoci, naleznete na letáčcích níže. 🙂
Milí přátelé, jménem naší Potravinové banky Džbánsko Vás srdečně zveme v sobotu 13. dubna k účasti na jarním kole SBÍRKY POTRAVIN. Tato sbírka se koná 2x ročně a jejím účelem je doplnit chybějící sortiment trvanlivých potravin a drogerie, které se prostřednictvím potravinových bank dostávají k potřebným na všech možných místech. Podrobnosti a místa zapojených obchodů naleznete na www.sbirkapotravin.cz. Sbírka potravin probíhá i on-line. Kdo nemá možnost se v sobotu zapojit, může tak učinit prostřednictvím internetových obchodů s potravinami. Děkujeme Vám! 🙂
Papež při Urbi et Orbi: Kristus vstal z mrtvých! Vše začíná nanovo!
Po mši svaté na slavnost Zmrtvýchvstání Páně pronesl papež František tradiční velikonoční poselství a požehnání Urbi et Orbi (Městu a světu), v němž se modlil za Svatou zemi, Ukrajinu, Myanmar, Sýrii, Libanon a Afriku, ale i za oběti obchodu s lidmi, nenarozené děti a všechny, kdo prožívají těžké časy.
Foto: Vatican Media
Papež František pronesl na Boží hod velikonoční tradiční velikonoční poselství Urbi et Orbi z hlavní lodžie baziliky svatého Petra s výhledem na náměstí, na kterém předsedal krátce předtím ranní velikonoční bohoslužbě pro cca 60 tisíc věřících.
Svatý otec zahájil své proslovy radostným přáním šťastných Velikonoc.“Ježíš Nazaretský, který byl ukřižován, byl vzkříšen!“ (Mk 16,6). Papež dále uvedl, že církev znovu prožívá údiv žen, které se za úsvitu prvního dne v týdnu vydaly ke hrobu. Při připomínce, že Ježíšův hrob byl uzavřen velkým kamenem, papež vyjádřil politování nad tím, že i dnes „těžké kameny, blokují naděje lidstva“, zejména „kameny“ války, humanitárních krizí, porušování lidských práv, obchodování s lidmi, mimo jiné i další kameny.
Podobně jako Ježíšovy učednice se ptáme jeden druhého: „Kdo za nás odvalí kámen od vchodu do hrobu?“. To je podle Františka úžasný objev onoho velikonočního rána, že tento obrovský kámen, byl odvalen. „Údiv žen, je i naším údivem…Ježíšův hrob je otevřený a je prázdný! Od této chvíle začíná všechno nanovo!“ Navíc přes tento prázdný hrob vede nová cesta. „Cesta, kterou nemohl otevřít nikdo z nás, ale pouze Bůh. Pán, otevírá cestu života uprostřed smrti, míru uprostřed války, smíření uprostřed nenávisti a bratrství uprostřed nepřátelství…Bratři a sestry, Ježíš Kristus vstal z mrtvých!“ řekl papež a dodal, že on jediný má moc odvalit kameny, které blokují cestu k životu.“ Jedině Ježíš před námi otevírá dveře života, ty dveře, které neustále zavíráme válkami šířícími se po celém světě.“
Svatý otec dále vyjádřil přání, abychom dnes obrátili svůj zrak ke Svatému městu, Jeruzalému, které bylo svědkem tajemství Ježíšova umučení, smrti a zmrtvýchvstání, a ke všem křesťanským společenstvím ve Svaté zemi. Papež také řekl, že jeho myšlenky směřují především k obětem mnoha konfliktů po celém světě, počínaje těmi v Izraeli a Palestině a na Ukrajině. „Kéž vzkříšený Kristus otevře cestu míru pro válkou zmítané národy těchto regionů. Vyzývám k respektování zásad mezinárodního práva a vyjadřuji naději na všeobecnou výměnu všech vězňů mezi Ruskem a Ukrajinou: vše v zájmu všech!“
„Znovu také žádám, aby byl zajištěn přístup humanitární pomoci do Gazy, a znovu vyzývám k urychlenému propuštění rukojmích zajatých 7. října loňského roku a k okamžitému zastavení palby v pásmu Gazy.“ Papež vyzval k ukončení současných bojů, které mají nadále vážné dopady na civilní obyvatelstvo a především na děti. „Kolik utrpení vidíme v jejich očích! Těma očima se nás ptají: Proč? Proč všechna ta smrt? Proč všechna ta zkáza? Nepodléhejme logice zbraní a zbrojení,“ řekl a zdůraznil, že „mír se nikdy neuzavírá zbraněmi, ale nataženýma rukama a otevřeným srdcem“.
Svatý otec vzpomenul také na Sýrii, která, jak si posteskl, již třináct let trpí následky dlouhé a ničivé války. „Tolik mrtvých a zmizelých, tolik chudoby a zkázy si žádá reakci všech i mezinárodního společenství.“ Poté se papež věnoval Libanonu a poznamenal, že tato země již nějakou dobu zažívá bezvýchodnou situaci a prohlubující se hospodářskou a sociální krizi, kterou nyní ještě zhoršují válečné akce na hranici s Izraelem. „Kéž zmrtvýchvstalý Pán utěší milovaný libanonský lid a podpoří celou zemi v jejím povolání být zemí setkávání, soužití a pluralismu,“ řekl.
Papež rovněž připomněl oblast západního Balkánu a povzbudil jednání, která probíhají mezi Arménií a Ázerbájdžánem, aby s podporou mezinárodního společenství mohly pokračovat v dialogu, pomáhat vysídleným osobám, respektovat místa bohoslužeb různých náboženských vyznání a co nejdříve dospět k definitivní mírové dohodě. „Kéž zmrtvýchvstalý Kristus otevře cestu naděje všem, kteří v jiných částech světa trpí násilím, konflikty, nedostatkem potravin a následky klimatických změn,“ dodal.
Ve své další výzvě myslel na Haiti se modlil, aby zmrtvýchvstalý Pán pomáhal haitskému lidu, aby v této zemi brzy skončily násilnosti, devastace a krveprolití a aby mohla pokročit na cestě k demokracii a bratrství. Když se obrátil k Asii, modlil se, aby v Myanmaru definitivně skončilo násilí, který je podle papeže již léta zmítán vnitřními konflikty.
Papež se také modlil za mír na africkém kontinentu, zvláště za trpící národy v Súdánu a v celé oblasti Sahelu, v Africkém rohu, v oblasti Kivu v Demokratické republice Kongo a v provincii Capo Delgado v Mosambiku a za ukončení dlouhodobého sucha, které postihuje rozsáhlé oblasti a vyvolává hladomor a hlad.
Papež rovněž pamatoval na uprchlíky a všechny, kdo prožívají těžkosti, a modlil se, aby jim Pán ve chvíli nouze poskytl útěchu a naději. „Kéž Kristus vede všechny lidi dobré vůle, aby se solidárně spojili a společně řešili mnohé problémy, které se vznášejí nad nejchudšími rodinami při jejich hledání lepšího života a štěstí. „V tento den, kdy slavíme život, který nám byl darován ve vzkříšení Syna, si připomeňme nekonečnou lásku Boha ke každému z nás: lásku, která překonává každou hranici a každou slabost.“
„A přece, jak moc se vzácným darem života pohrdá! Kolik dětí se ani nemůže narodit? Kolik jich umírá hlady a je zbaveno základní péče nebo je obětí zneužívání a násilí? Kolik životů se stává předmětem obchodu pro rostoucí obchod s lidmi?““
V den, „kdy nás Kristus vysvobodil z otroctví smrti“, papež vyzval také všechny, kdo mají politickou odpovědnost, aby nešetřili úsilím v boji proti obchodování s lidmi tím, že budou neúnavně pracovat na rozbití sítí vykořisťování a na zajištění svobody těm, kdo jsou jejich oběťmi.
„Kéž Pán potěší jejich rodiny, především ty, které s úzkostí očekávají zprávy o svých blízkých, a zajistí jim útěchu a naději. Ať světlo Zmrtvýchvstání osvítí naši mysl a obrátí naše srdce a umožní nám uvědomit si hodnotu každého lidského života, který je třeba přijímat, chránit a milovat.“
Na závěr papež František popřál všem obyvatelům Říma a celého světa radostné Velikonoce.
Mše svatá k 50. výročí úmrtí kardinála Štěpána Trochty
V sobotu 6. dubna 2024 od 10 hodin se bude konat v katedrále sv.Štěpána v Litoměřicích bohoslužba u příležitosti 50. výročí úmrtí kardinála Štěpána Trochty. Mši svatou bude sloužit litoměřický biskup Stanislav Přibyl, generální sekretář ČBK. Poté bude následovat pobožnost u Trochtova hrobu na Městském hřbitově v Litoměřicích.
Vatikánská velkopáteční sbírka na Svatou zemi je letos určena na humanitární pomoc v Gaze
Letošní sbírka pro Svatou zemi upozorňuje na naléhavou humanitární krizi, které čelí sužované obyvatelstvo v Gaze, a na papežovu výzvu k míru.
Foto: P. Gabriel Romanelli/Facebook
„Vypuknutí války v Gaze po událostech ze 7. října 2023 ochromilo Svatou zemi. Nedostatek poutníků a turistů dostal tisíce rodin do těžkostí,“ uvedl kardinál Claudio Gugerotti, prefekt Dikasteria pro východní církve, v dopise zveřejněném 8. března.
Vatikán dohlíží na fond Pro Terra Sancta neboli Papežskou sbírku pro Svatou zemi od roku 1974, kdy papež Pavel VI. ve své apoštolské exhortaci Nobis in Animo určil Velký pátek jako den, kdy se sbírky účastní farnosti po celém světě. Letos připadá Velký pátek na 29. března.
Obvykle je 65 % vybraných prostředků určeno pro františkánskou kustodii Svaté země, která již více než 800 let pečuje o svatá křesťanská místa v regionu. Františkánská kustodie využívá prostředky také na humanitární a sociální aktivity, včetně pomoci při úhradě zdravotních nákladů rodin a na jejich základní potřeby a také na zajištění bydlení pro potřebné lidi a mladé rodiny, které platí symbolické nájemné.
Zbývajících 35 % dostává Dikasterium pro východní církve na podporu seminaristů a kněží a na vzdělávací a kulturní aktivity.
Podle loňské souhrnné zprávy se v rámci Papežské sbírky vybralo něco přes 7 milionů dolarů, z čehož asi 3,7 milionu dolarů bylo použito na podporu formace seminaristů a řeholních bratří a sester. Dalších zhruba 2,5 milionu dolarů bylo určeno na vzdělávací aktivity.
Letošní výzva přichází na pozadí probíhající války mezi Izraelem a Hamásem, která má ničivé dopady na civilní obyvatelstvo.
„S vypuknutím války byla pomoc zintenzivněna s cílem podpořit základní potřeby obyvatel vyčerpaných bombardováním a stísněných v areálech farních budov,“ uvádí se v souhrnné zprávě.
„Papež František nikdy nepřestal vyjadřovat svou blízkost všem lidem postiženým konfliktem ve Svaté zemi,“ napsal kardinál Gugerotti. „Svatý otec má v úmyslu uskutečnit v Gaze nebo na Západním břehu projekt s humanitárním zaměřením, který může pomoci obyvatelstvu obnovit důstojnější život a vytvořit pracovní příležitosti, jakmile válka skončí.“
Papežská sbírka poskytuje komunitní pomoc a pomoc na farní aktivity pro farnost Svaté rodiny, jedinou římskokatolickou farnost v Gaze. Podle souhrnné zprávy bylo mezi příjemci 135 osob, které jsou součástí společenství Svaté rodiny, a také 600 lidí, kteří na začátku války na území farnosti přišli o svůj domov.
Gaza je jednou z nejchudších a nejhustěji osídlených oblastí Palestiny. Od vypuknutí války bylo v enklávě podle ministerstva zdravotnictví řízeného Hamásem zabito více než 30 000 civilistů.
Biskup Stanislav Přibyl v Křesťanském magazínu na ČT2
Novému litoměřickému biskupovi Stanislavu Přibylovi bude věnován příští díl pořadu Křesťanský magazín na ČT2 už tuto neděli 10. března.
Foto: Jiří Vopálenský, ČaV
Křesťanský magazín s novým biskupem Stanislavem Přibylem bude možné sledovat na ČT2 už tuto neděli ve 12:30 nebo na webu iVysílání. Starší díly tohoto pořadu naleznete zde.
Papež František: Postavme svátost smíření do středu církve
Svatý otec předsedal v pátek 8. března kající liturgii v římské farnosti svatého Pia V., kterou zahájil „24 hodin pro Pána“, postní iniciativu, která vznikla z jeho podnětu s cílem zpřístupnit kostely po celý den a nabídnout tak věřícím příležitost k modlitbě a zpovědi. Ve své promluvě se zaměřil na téma Kráčet v novém životě.
Vatican Media
Papež František uvedl, že na cestě každodenním životem můžeme často ztratit ze zřetele krásu našeho nového života v Kristu, což má neblahé důsledky pro naše vztahy s Bohem i s druhými lidmi. „Zůstáváme na cestě, ale potřebujeme nový ukazatel, změnu tempa, směru, který nám pomůže znovu najít cestu našeho křtu, naši původní krásu, smysl jít vpřed,“ řekl.
„Bratři a sestry, jakým směrem se vydat k obnovení cesty nového života? Je to cesta Božího odpuštění, která nás znovu dává dohromady, vnitřně nás očišťuje a vrací nás do stavu našeho křestního znovuzrození. Svátost smíření nám umožňuje znovu se vydat na dráhu nového života, která začala naším křtem,“ uvedl papež František během páteční kající liturgie.
Svatý otec dále pokračoval: „I když je nutné, abychom měli otevřené a zkroušené srdce – jako malomocný, který volal k Ježíši: „Chceš-li, můžeš mě očistit“ -, naše vlastní úsilí nestačí. Jedině Bůh zná a uzdravuje srdce, jedině on je může vysvobodit od zla.“ Papež František zdůraznil, že Ježíš chce, abychom byli obnoveni, svobodní, šťastní a mohli pokračovat na cestě svého nového života.
„Nebuďme zarmouceni, neodkládejme setkání s jeho odpuštěním, protože jen s Boží pomocí se můžeme vrátit na cestu a vidět porážku našeho hříchu navždy vymazanou. Neopouštějme svátost smíření, která není jen zbožným cvičením, ale základem křesťanské existence,“ pokračoval papež.
V závěru své promluvy vyzval ty, kdo svátost zpovědi udělují, aby ji vrátili do středu církve. Vybídl kněze, aby vždy udělovali odpuštění těm, kdo o něj žádají, a aby pomáhali těm, kdo se možná bojí vyznat své hříchy, přistupovat ke svátosti smíření s radostí a důvěrou. Svatý otec věřícím připomněl, že Ježíš může očistit všechny naše viny, a vyzval je, aby přišli ke zpovědi s modlitbou: „Ježíši, věřím, že mě můžeš očistit. Věřím, že potřebuji tvé odpuštění. Obnov mě a já budu znovu kráčet novým životem.“
