V sobotu 25. dubna 2026 bude Mons. Stanislav Přibyl slavnostně uveden na svatovojtěšský arcibiskupský stolec při pontifikální mši v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Papež Lev XIV. jej pražským arcibiskupem jmenoval 2. února 2026, přinášíme aktualizované informace k této blížící se události.

Administrátor arcidiecéze a emeritní pražský arcibiskup Jan Graubner srdečně zve klérus, věřící pražské arcidiecéze i všechny, kteří by se chtěli zúčastnit této pro pražskou arcidiecézi i celou naši vlast historické chvíle, aby přijali pozvání, přišli do katedrály a nového arcibiskupa podpořili svou modlitbou. Liturgii bude živě přenášet Česká televize na programu ČT2, TV Noe a Radio Proglas.

Arcibiskupský sekretariát k připravované slavnosti připojuje několik důležitých organizačních informací:

pro poutníky z blízka i z dáli

• Katedrála bude pro veřejnost otevřena od 10.15 hodin. Od 10.20 hodin bude probíhat společná modlitba růžence. V 10.50 hodin se rozezní největší zvon naší vlasti Zikmund.
• Přístup ke katedrále je možný ze všech veřejných vstupů do areálu Pražského hradu (dále PH).
• Pro poutníky bude vyhrazena nová část katedrály, kde budou umístěny obrazovky. Poutníci do katedrály vstupují vchodem vlevo (při pohledu na průčelí katedrály).

pro krojované a krojovaná občanská sdružení

Pro sestavení praporů a přestrojení do krojů budou „krojovaným“ k dispozici přízemní prostory Mladotova domu ve Vikářské ulici (při čelním pohledu na katedrálu ulička vlevo). Zázemí bude přístupné od 9.30 do 10.50 hodin. Pro vstup do katedrály použijí boční vstup z Vikářské ulice a uvnitř katedrály se budou řídit pokyny protokolárních pracovníků. Po skončení mše sv. bude prostor Mladotova domu přístupný do 14.00 hodin

pro řeholníky a řeholnice

Do katedrály vstupují vchodem vpravo (při pohledu na průčelí katedrály).

pro asistenci

Prosíme kněze, aby-podobně jako při Missa chrismatis-vzali s sebou ministranty. Ministranti, kteří mají zájem být aktivně zapojeni do asistence, se sejdou ve staré sakristii katedrály nejpozději v 8.30 hodin. Ostatní ministranti, kteří se aktivně do asistence nezapojí, se shromáždí v čase 10.15 až 10.30 hodin u nové sakristie katedrály.Podmínkou je vlastní oblečení.

pro klérus

• Parkování na Hradčanském náměstí pro všechen klérus vzhledem k nedostatku místa (parkování čestných hostů) není možné. Kněze prosíme, aby pokud možno použili k příjezdu hromadnou dopravu nebo parkovali jinde. Parkování na Hradčanském náměstí bude možné využít pouze s platnou parkovací kartou.
• Prostory pro strojení kléru v Arcibiskupském paláci budou otevřeny v 9.00 hodin.
• Biskupové, generální a biskupští vikáři AP, probošti kapitul mimo MK a vyšší řeholní představení se k liturgii připraví ve foyer u kaple v prvním patře Arcibiskupského paláce. K liturgii si vezmou vlastní albu, infulovaní mitru simplex.
• Členové Metropolitní kapituly se k liturgii připravují ve staré sakristii katedrály, odkud se přesunou ke katedrálnímu vchodu k slavnostnímu přivítání nového arcipastýře v katedrále. Při liturgii zaujmou svá místa v kanovnických štalách.
• Kněží a neasistující jáhni se k liturgii připraví v Sále kardinála Berana Arcibiskupského paláce. K liturgii si koncelebranti vezmou vlastní albu, červenou štolu a purifikatorium.
• Liturgický průvod (přes I. nádvoří a II. nádvoří PH) vychází z Arcibiskupského paláce v 10.45 hodin.
• Po skončení slavnostní liturgie jsou všichni kněží, jáhni i ministranti srdečně zváni do Arcibiskupského paláce k přátelskému setkání. V případě příznivého počasí setkání proběhne na I. a II. nádvoří a na zahradě Arcibiskupského paláce.

pro čestné hosty

• Čestní hosté obdrží od sekretariátu arcibiskupa osobní pozvání a parkovací kartu opravňující k parkování na Hradčanském náměstí.
• Prosíme čestné hosty, aby potvrdili svoji účast a osobní pozvání nosili neustále při sobě.
• Pro čestné hosty bude vyhrazena stará část katedrály. Do katedrály vstupují vchodem vpravo (při pohledu na průčelí katedrály).
• Po skončení slavnostní liturgie jsou čestní hosté srdečně zváni k přátelskému setkání, které v případě příznivého počasí proběhne na I. a II. nádvoří Arcibiskupského paláce a v přilehlé zahradě. U vchodu do Arcibiskupského paláce je nutné předložit osobní pozvání.

Mgr. Vojtěch Mátl, jáhen, vedoucí SAR a arcibiskupský ceremonář

(www.cirkev.cz)

„Aby mohlo být vítání, musí být i loučení,“ pozdravil biskup Stanislav Přibyl zaplněnou katedrálu sv. Štěpána citátem z filmu Vratné lahve. V sobotu 18. dubna se s ním přišli rozloučit lidé z celé diecéze i představitelé veřejného života do katedrály sv. Štěpána v Litoměřicích. V sobotu 25. dubna Stanislava Přibyla totiž oficiálně přivítají v čele pražské arcidiecéze. A litoměřickou diecézi pak čeká (neznámo kdy) další vítání: nového biskupa.

„V podobné situaci loučení je i zde přítomný pan nuncius. Také on odchází do nového působiště, za nelehkou službou na Haiti,“ přivítal na úvod bohoslužby papežského velvyslance.

Nebojme se

V kázání pak Stanislav Přibyl povzbuzoval v duchu evangelia „nebát se“: „Nebojme se toho, co se děje ve světě a co nás děsí, nebojme se církve, která se mění. Nebojme se výzev, které přicházejí. A nebojte se ani slabosti, ať už vlastní nebo slabosti církve, protože Kristus je Pánem nad rozbouřeným mořem i nad našimi slabostmi,“ povzbudil místní církev, od které odchází na svatovojtěšský stolec. Připojil také díky: „Přátelé, dnes neděkuji jen za uplynulý čas. Děkuji totiž současně za víru, která má budoucnost. Litoměřická diecéze má své poslání, svou krásu i své kříže. Ale především má Krista, který ji vede, a proto má budoucnost.“ Celá homilie je k dispozici zde.

Poděkování

Závěr bohoslužby patřil poděkováním, které přednesli delegát ad omnia (dosavadní generální vikář) P. Radek Jurnečka, probošt kapituly P. Józef Szeliga, katedrální farář P. Jiří Hladík a za shromážděné starosty i za sebe samého promluvil hejtman libereckého kraje Martin Půta.

Radek Jurnečka zkraje zažertoval s přáním, aby se Stanislavu Přibylovi dobře dařilo v Praze nebo i v Římě „Podle toho, kam až dojdeš,“ rozesmál katedrálu a dodal: „Díky za všechny radostné i bolestné okamžiky, které jsme spolu prožívali a nesli je spolu. A někdy jsi je musel nést sám,“ připomněl i nelehký úděl biskupské služby. „Přeji ti, abys zůstal svůj a dál rozvíjel všechna svoje obdarování od Hospodina,“ uzavřel Radek Jurnečka a poděkoval také odcházejícímu apoštolskému nunciovi za jeho návštěvy a péči v litoměřické diecézi.

Probošt katedrální kapituly P. Józef Szeliga připomněl, že Stanislav Přibyl se s Litoměřicemi loučí už podruhé, prvně když odcházel ze služby generálního vikáře. „Dva roky tvé současné služby byly provázené velkým nasazením, oživil jsi diecézi duchovně i prakticky. Zůstane za tebou oprava tří kanovnických domů, rekonstrukce náměstí, připravovaná rekonstrukce katedrály a další projekty. V duchovní oblasti je to třeba fungující katechetické centrum, nebo tvé Biskupské chlebíčky, tedy videa, která sledují lidé, kteří do kostela ani nechodí,“ uvedl.  

Farář dómské farnosti P. Jiří Hladík při svém děkování připomněl, že bylo patrné, že Stanislav Přibyl měl svou diecézi i biskupské město rád. „Ale Praha není opravdu tak daleko a jste metropolitou, takže budeme nadále spojení. Pro litoměřickou diecézi je to čest, že jste se stal arcibiskupem. Není to poprvé, kdy byl místní biskup jmenován na arcibiskupský stolec. První byl Vincenz Eduard Milde, který odešel až do Vídně. Přeji hodně Božího požehnání na přímluvu sv. Vojtěcha, který to tam v Praze také neměl jednoduché. Za vše veliké Pán Bůh zaplať,“ děkoval P. Hladík.

Hejtman Martin Půta biskupa pozdravil nejen za Liberecký kraj, ale i za samosprávy. „Přišel jsem poděkovat za všechny, které jste posadili do VIP prostoru. Všichni jsme se tam cítili nepatřičně. Chci vyzdvihnout spolupráci v posledních letech. Mám velkou radost za každou spolupráci mezi církví, městy a občany, viditelně za opravené památky. Chci poděkovat za lidský přístup. Potkávám se s lidmi, kteří nechodí do kostela a často v souvislosti se setkáním s vámi mluvili o lidském slovu a skvělém zážitku. Přeju vám, aby to podobně fungovalo v Praze,“ popřál Stanislavu Přibylovi a v souvislosti s rozhovory, které biskup v poslední době poskytl, zdůraznil, že je správně, když se za církev ozývá směrem k lidem, kteří nemají dobré úmysly. „Církev by neměla mlčet,“ řekl a přešel do osobní roviny: „Děkuji ti Stanislave za všechny naše osobní rozhovory a za jeden impuls z poslední doby, který jsem od tebe dostal.“

Nuncius: správcem litoměřické diecéze bude její dosavadní biskup

Závěrečného slova se ujal nuncius Jude Thaddeus Okolo. Poděkoval biskupovi za službu v litoměřické diecézi a oznámil, že apoštolským administrátorem litoměřické diecéze jmenoval papež Lev XIV. jejího dosavadního biskupa a nově jmenovaného arcibiskupa pražského Stanislava Přibyla. „Před třemi lety, při hledání kandidátů na biskupský stolec v Litoměřicích, jsem provedl rozsáhlý a důkladný průzkum, abych se seznámil se situací v této krásné diecézi. Množství odpovědí odhalilo vedle mnoha pozitivních skutečností nemálo těžkostí,“ zdůraznil nuncius. Při předávání diecéze od něj pak Stanislav Přibyl podle nunciových slov obdržel „pokyny ohledně iniciativ a záležitostí, kterým měl věnovat hlavní pozornost i nedostatků, které bylo třeba napravit, a také priorit diecéze, kterými se měl zabývat“.

„Mnoho z uvedených úkolů však zatím zůstává nesplněno a jmenování nástupce Stanislava Přibyla v Litoměřicích bude ještě nějakou dobu trvat,“ upozornil Jude Thaddeus Okolo. Prefekt Dikastéria pro biskupy, arcibiskup Filippo Iannone jej proto požádal, aby dal ve známost dekret, kterým Lev XIV. jmenuje od 25. dubna Stanislava Přibyla (po nástupu do úřadu arcibiskupa pražského) apoštolským administrátorem litoměřické diecéze.

Ke stěhování biskupa do Prahy i ke svému na Haiti pronesl poznámku „To je život.“ Biskup pak mezi kněžími v sakristii v žertu prohlásil, že to bude nové heslo litoměřické diecéze.

Na mši svatou navázala oslava na biskupství, kam Stanislav Přibyl pozval celé shromáždění na pohoštění a sklenku vína a také piva z Biskupského pivovaru U svatého Štěpána.

(www.cirkev.cz)

Při modlitební vigilii za mír ve světě vyzval papež Lev XIV. světové lídry, aby ukončili konflikty a dali přednost dialogu před zbrojením. „Zastavte se. Je čas na mír. Usedněte k jednacímu stolu, nikoli k plánování smrtících činů,“ apeloval.

Za účasti více než deseti tisíc věřících, kteří zaplnili baziliku sv. Petra i přilehlé náměstí, vedl papež Lev XIV. modlitbu za mír ve světě. Na úvod pozdravil i ty, na něž se do chrámu nedostalo, a poděkoval jim za účast.

Připomněl přitom Ježíšova slova: „Kde jsou dva nebo tři shromážděni v mém jménu, tam jsem já uprostřed nich.“ Vyzval přítomné ke společné modlitbě na přímluvu Matky Boží a zdůraznil, že právě modlitba je vyjádřením naděje, že mír je možný – nový mír, v němž mohou žít všichni.

Výzva k ukončení války a odpovědnosti lídrů

Svatý otec důrazně vyzval politické představitele, aby opustili logiku války a přezbrojování. Namísto toho je vyzval k dialogu, mediaci a hledání společných řešení. Potvrdil, že církev bude i nadále neochvějně hlásat poselství míru, a to i v situacích, kdy se setká s nepochopením či odmítnutím. „Budeme vštěpovat poslušnost Bohu spíše než jakékoli lidské autoritě,“ zdůraznil.

Silnou část jeho projevu tvořila připomínka utrpení dětí ve válečných oblastech. Papež uvedl, že dostává množství dopisů dětí, které podle něj odhalují skutečnou tvář konfliktů. „Skrze optiku jejich nevinnosti je patrná veškerá hrůza a nelidskost činů, jimiž se někteří dospělí dokonce chlubí,“ řekl.

Do modlitby růžence, která byla součástí vigilie, se zapojili věřící z celého světa – osobně i prostřednictvím přenosů. Rozjímání vycházela z textů církevních otců, například sv. Augustina, sv. Jana Zlatoústého či sv. Ambrože. Symbolickým gestem bylo zapalování svící plamenem z Lampy míru v Assisi, hořící u hrobu sv. Františka.

Papež zdůraznil, že modlitba není únikem před realitou ani způsobem, jak otupit bolest způsobenou nespravedlností. Naopak ji označil za „nejuniverzálnější a proměňující odpověď na smrt a násilí“. Připomněl také slova Ježíše o víře, která dokáže „přenášet hory“, a dodal, že i malý projev víry může pomoci čelit současným krizím.

„Válka rozděluje, naděje spojuje. Pýcha pošlapává druhé, láska pozvedá. Modlářství oslepuje, živý Bůh osvěcuje,“ uvedl papež a zdůraznil, že lidstvo není odsouzeno k opakování násilí. Podle papeže není nikdo uzavřen do předem daného osudu, přestože svět často působí jako místo, kde se neustále hromadí nové konflikty a oběti.

Ve svém projevu navázal na výzvy Jana Pavla II., zejména jeho apel „už žádná válka“, a připomněl odpovědnost každého jednotlivce i celých národů usilovat o mír. Varoval před „modlářstvím moci a peněz“ a odmítl demonstraci síly prostřednictvím války. „Dost už války. Skutečná síla se projevuje ve službě životu,“ zdůraznil a dodal, že je třeba spojit morální a duchovní sílu lidí napříč generacemi, kteří se rozhodují pro mír a pomáhají napravovat škody způsobené konflikty.

Výzva směřovala především k politickým lídrům, které papež označil za nositele zásadní odpovědnosti. „Zastavte se. Je čas na mír,“ zopakoval. Zároveň však připomněl, že odpovědnost neleží jen na nich, ale na každém jednotlivci. Odmítnutí války musí podle něj být patrné nejen v prohlášeních, ale i v konkrétních činech.

Mír začíná u každého z nás

Papež vyzval k osobní proměně a opuštění násilí v každodenním životě – v rodinách, školách i komunitách. Právě zde se podle něj buduje „království míru“, které stojí na dialogu, spravedlnosti a odpuštění. Zároveň apeloval na návrat k umírněnosti, lásce a „dobré politice“. „Každý má své místo v mozaice míru,“ připomněl a vyzval k aktivnímu zapojení podle osobního povolání.

Na závěr papež vyzval k vytrvalé modlitbě a hluboké vnitřní proměně. Připomněl, že církev bude i nadále sloužit smíření a pokoji, i když její postoj může vyvolávat odpor. Vyjádřil také naději, že každé společenství se může stát „domem míru“, kde se lidé učí překonávat nepřátelství prostřednictvím dialogu. „Nyní více než kdy jindy musíme ukázat, že mír není utopie,“ zdůraznil.

Úplně na konec se papež obrátil ke všem lidem jako k jedné lidské rodině, která sdílí bolest i naději, a znovu připomněl výzvu svého předchůdce: „Už žádná válka.“

Zdroj: Vatican News, anglická sekce 

(www.cirkev.cz)

V sobotu 11. dubna v 18 hodin se ve Svatopetrské bazilice uskuteční modlitební vigilie za mír, které bude předsedat papež Lev XIV. K účasti i duchovnímu spojení jsou zváni věřící z celého světa.

Papež Lev XIV. ve svém poselství Urbi et Orbi, proneseném na Velikonoční neděli, pozval všechny věřící k modlitební vigilii za mír ve světě, která se uskuteční v sobotu 11. dubna. Během středeční generální audience své pozvání zopakoval.

Vatikánské tiskové středisko potvrdilo, že sobotní bdění od 18 hodin je otevřené pro všechny. Uskuteční se v srdci církve – v bazilice svatého Petra – a bude mít společenský i duchovní rozměr. Vstup je volný a nejsou potřeba žádné vstupenky. Svatý otec zároveň zve věřící na celém světě, aby se k této iniciativě připojili.

Ve svém velikonočním poselství Urbi et Orbi (Městu a Světu) vyzval papež Lev XIV. světové představitele, aby se rozhodli „nevládnout druhým, ale setkávat se s nimi“. Zároveň oznámil, že příští sobotu 11. dubna povede ve Svatopetrské bazilice modlitební vigilii za mír.

Papež Lev XIV. apeloval na světové lídry, aby složili zbraně a dali přednost setkání před nadvládou. „Ať ti, kdo mají zbraně, je odloží!“ vyzval ve svém tradičním poselství Urbi et Orbi papež Lev XIV.

Před desítkami tisíc poutníků shromážděných na Svatopetrském náměstí apeloval na ty, kdo mají moc rozpoutat války, aby se rozhodli pro mír. Zdůraznil přitom, že nemá jít o mír vnucený silou, ale o mír dosažený dialogem – „nikoli s touhou ovládat druhé, ale setkávat se s nimi“.

„Stáváme se lhostejnými,“ řekl, a to nejen k smrti tisíců lidí, ale také k nenávisti a rozdělení, které válka přináší, i k jejím ekonomickým a sociálním důsledkům. S odkazem na slova zesnulého papeže Františka upozornil na stále sílící „globalizaci lhostejnosti“ „Nemůžeme zůstat lhostejní!“ zdůraznil. „Nemůžeme se smířit se zlem!“ Právě proto oznámil, že v sobotu 11. dubna povede v bazilice sv. Petra modlitební vigilii za mír.

O Velikonocích Ježíš zvítězil nad smrtí a tím jednou provždy porazil dávného nepřítele, vládce tohoto světa. Papež Lev také zdůraznil, že moc, s níž Kristus tohoto vítězství dosáhl, je zcela nenásilná. Je založena na lásce, která tvoří a dává vzniknout novému, odpouští a vykupuje. Právě tento duch lásky a odpuštění je podle něj pravou silou, která zakládá mír a buduje vztahy mezi lidmi i společnostmi.

Na závěr svého poselství papež zdůraznil, že velikonoční pokoj není jen „tichem zbraní“, ale také vnitřním pokojem, který zasahuje a proměňuje srdce každého z nás. „Dovolme, aby nás proměnil Kristův pokoj,“ vyzval papež Lev a svěřil Pánu „všechna srdce, která trpí a očekávají pravý pokoj, který může dát jen on“. 

Poté kardinál protodiakon Dominique Mamberti oznámil udělení plnomocných odpustků všem přítomným věřícím i těm, kteří přijímají jeho požehnání.

Svatý otec pak, stejně jako o Vánocích, popřál radostné Velikonoce v deseti různých jazycích: italsky, francouzsky, anglicky, německy, španělsky, portugalsky, polsky, arabsky, čínsky a latinsky:

„Požehnané a radostné svátky Pánova zmrtvýchvstání! Sdílejte se všemi radost ze vzkříšeného Ježíše, který je přítomen mezi námi.“

Zdroj: Vatican News, anglická sekce 

(www.cirkev.cz)