Události

Výročí poslední papežské návštěvy

Přijel nás povzbudit ve víře. Před deseti lety navštívil ČR papež Benedikt XVI.

Je tomu již deset let, co Českou republiku navštívil papež Benedikt XVI. Připomeňme si hlavní body programu Svatého otce při jeho 13. apoštolské cestě, která se konala od 26. – 28. září 2009 a šlo o čtvrtou návštěvu hlavy katolické církve v naší zemi.
Publikováno: 25. 9. 2019 12:00

Foto: Vít Kobza

Den první (sobota 26. září)
Benedikt XVI. zahájil třídenní návštěvu České republiky – svou 13. apoštolskou cestu v sobotu 26. září na ruzyňském letišti v Praze, kde byl přivítán českým prezidentem Václavem Klausem a dalšími ústavními činiteli, církevními představiteli a zástupci věřících.

První zastávkou Svatého otce byl chrám Panny Marie Vítězné v Praze na Malé Straně. Zde se poklonil Pražskému Jezulátku a setkal se s rodinami a dětmi. Ve své promluvě se obrátil právě na rodiny a vyzdvihl jejich důležitou úlohu ve společnosti.
V odpoledních hodinách se na Pražském hradě setkal nejdříve s prezidentem Václavem Klausem a poté s představiteli veřejného života ve Španělském sále, kde opět v doprovodu prezidenta republiky vyslechl krátký koncert v podání České filharmonie. Ve svatovítské katedrále se následně setkal se stovkami kněží, řeholníků, řeholnic, seminaristů a členů laických hnutí při společné modlitbě nešpor.

 
Den druhý (neděle 27. září)
V neděli 27. září se sv. Otec letecky přemístil do Brna, kde na Tuřanském letišti sloužil mši sv. za účasti přibližně 120 000 lidí. V odpoledních hodinách se v prostorách Arcibiskupského paláce v Praze setkal se zástupci křesťanských církví a následně ve Vladislavském sále pražského hradu se zástupci akademické obce.

 
Den třetí (pondělí 28. září)
Apoštolskou cestu zakončil v pondělí 28. září návštěvou Staré Boleslavi při příležitosti svátku patrona českých zemí svatého Václava. Papež nejprve navštívil místo mučednické smrti sv. Václava v bazilice sv. Václava, kde se poklonil jeho ostatkům i Palladiu země České. Následně celebroval spolu s 600 kněžími na louce za městem bohoslužbu pro více než 50 000 věřících. Během ní proběhlo i setkání se zástupci mládeže a ti vyslechli papežovo poselství. Následně se papež přesunul do pražského arcibiskupského paláce, kde poobědval s biskupy. V podvečerních hodinách se papež rozloučil s Českou republikou opět na Ruzyňském letišti.

Připomeňte si návštěvu Benedikta XVI. v dokumentu České televize Tři dny s Benediktem.

(www.cirkev.cz)

Proces blahořečení mučedníka totality

Mše svatá zahájí proces blahořečení Adolfa Kajpra

Dnes uplynulo přesně 60 let od smrti P. Adolfa Kajpra SJ (1902–1959). Při příležitosti tohoto výročí a zahájení diecézní fáze procesu jeho blahořečení se bude slavit mše svatá v kostele sv. Ignáce na Karlově náměstí. Začne v neděli 22. září v 9 hodin a hlavním celebrantem bude pražský arcibiskup Dominik Duka OP. V závěru bohoslužby budou ostatky Božího služebníka Adolfa Kajpra uloženy v kostele.
Publikováno: 17. 9. 2019 12:45

Foto: archiv Vojtěcha Novotného

Věřící jsou vyzváni ke spolupráci

„V souladu s čl. 43 instrukce Sanctorum Mater tímto zveřejňuji žádost vicepostulátora Vojtěcha Novotného o zahájení procesu šetření mučednické smrti P. Adolfa Kajpra SJ a vyzývám věřící, aby mi dodávali užitečné informace, které se týkají kauzy,“ uvedl už dříve kardinál Dominik Duka OP v žádosti o zahájení procesu šetření mučednické smrti P. Adolfa Kajpra SJ.

Dokumenty, fotografie, vzpomínky a svědectví o vyslyšení posílejte na adresu adolf.kajpr@seznam.cz nebo Vojtěch Novotný, Thákurova 3, 160 00 Praha 6.

Cesta k blahořečení

Na podzim 2017 vyhověl generální představený Tovaryšstva Ježíšova Arturo Sosa SJ žádosti představeného české provincie Josefa Stuchlého SJ a vyslovil souhlas s tím, aby byl zahájen beatifikační proces Adolfa Kajpra.

Pro první fázi procesu byl vicepostulátorem jmenován prof. Vojtěch Novotný, děkan Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Jeho úkolem bylo připravit obsáhle dokumentovanou žádost, na základě které bude zahájen beatifikační proces na diecézní úrovni.

Tato žádost byla předložena pražskému arcibiskupovi, který letos v červenci zahájil proces šetření o životě a mučednické smrti Božího služebníka Adolfa Kajpra.

„Smyslem beatifikace je oslavit Trojjediného Boha, poděkovat mu a představit jeho blahoslaveného jako přímluvce a příklad zdařilého křesťanského života,“ stojí dále na webových stránkách kostel sv. Ignáce v Praze.

Z práce ve mlýně ke studiu teologie

Adolf Kajpr se narodil v roce 1902 ve Hředli na Kladensku a již ve čtyřech letech se stal sirotkem a byl vychováván spolu se svým bratrem tetou v Bratronicích. Žil v chudých podmínkách, vyučil se na ševce a po absolvování vojenské služby pracoval ve mlýně. Jeho nadání si ale všiml švagr majitele tohoto mlýna a začal ho učit latinu.

Brzy se tak talentovaný mladík dostal na arcibiskupské gymnázium v Praze-Bubenči a zanedlouho se  rozhodl vstoupit k jezuitům. Po dvou letech noviciátu přešel na studia filozofie v belgickém Engienu. Následovalo studium teologie a třetí probace a od roku 1937 začal působit v kostele sv. Ignáce v Praze. Zpovídal a věnoval se novinářské práci.

13 a půl let vězněn pro víru

Adolf Kajpr byl členem Tovaryšstva Ježíšova 31 let, knězem 24 roků a z toho byl pro víru v Ježíše Krista a pro věrnost církvi vězněn 13,5 roku.

U jezuitů mu byl svěřen tiskový apoštolát a Kajpr se stal redaktorem čtyř řádových časopisů, do nichž sám přispíval: Obrození (1939–40), Dorost (1939–40), Nové směry (1940–41) a Posel Božského Srdce Páně (1937–41). Své čtenáře a posluchače povzbuzoval k víře, naději a autentickému vlastenectví.

Zanedlouho po vypuknutí druhé světové války se dostal do sporu s německým nacionálním socialismem, jelikož odmítl názor, že Češi vždy žili s Němci a že se tedy musí přizpůsobit. Ale dříve byla doby jiná, protože se jednalo o spolek rovného s rovným. V roce 1941 byl pro své „štvavé a nenávistné“ články proti Říši zatčen a vězněn v několika koncentračních táborech, až se nakonec dostal do Dachau, kde zůstal až do konce války.

Po skončení války se Kajpr vrátil do Prahy, kde obnovil vydávání týdeníku pro mládež Dorost a také se ujal časopisu Katolík, který se stal jedním z nejlepších katolických periodik v tehdejším Československu.

P. Kajpr se nebál kritizovat komunistický režim, a tak následky na sebe nenechaly dlouho čekat. Časopis Katolík byl zrušen a mladý jezuita byl v roce 1950 zatčen a v monstrprocesu odsouzen na 12 let spolu se skupinou nejznámějších řeholníků. Nakonec skončil ve vězení v Leopoldově.

Svědectví spoluvězňů hovoří o Kajprově hluboké víře a neokázalé zbožnosti, o jeho duchovních promluvách určených uvězněným kněžím, o exhortacích posílaných tajně laikům, o exerciciích, o přípravě tajných noviců Tovaryšstva Ježíšova a o životě s vězněnými jezuity, o vztazích k věznitelům i spoluvězňům, o přednáškách a diskusích ve věci filosofie, liturgie či literatury atd.

Mučedník, který umřel smíchy

Zdraví P. Kajpra bylo poznamenáno lety strávenými ve vězení. Poté, co ho na dvoře leopoldské věznice postihl infarkt, byl přenesen do nemocnice. Když se tu 17. září 1959 od srdce smál jakémusi žertu, dostal druhý infarkt a umřel. Nic okázalého: zemřel pro Pána – smíchy a naplnila se tak slova Písma: „Blaze vám, když vás budou tupit a pronásledovat a lživě mluvit proti vám všecko zlé kvůli mně. Radujte se a jásejte, protože máte hojnou odměnu v nebesích; stejně pronásledovali i proroky, kteří byli před vámi.“ (Mt 5,11-12)

Historik Jaroslav Cuhra o něm napsal: „Jeho základním životním postojem byla radost, neboť ze strachu se mnoho nerodí, a otevřenost k celému světu, neboť jen při vyrovnání se s celou skutečností může člověk duševně růst. Tak přetvářel i vykládal těžké zkoušky, které jeho život provázely.“

Svědek maximálního křesťanství

Ti, kdo jej znali, jej považují za svědka maximálního křesťanství, který v nich zanechal dojem svatosti. „Jeho kazatelské působení a tiskový apoštolát charakterizovala schopnost spojovat hluboký vhled do tajemství víry s pozornou četbou znamení doby a s vnímavostí vůči myšlenkovým proudům, které ji utvářely,“ uvádí v žádosti o zahájení procesu kardinál Duka a dále dodává, že „ho lze právem mít za mučednického patrona soudobých snah církve o účinné, době přiměřené hlásání evangelia“.

Také papež sv. Jan Pavel II. představil Kajpra jako řeholníka, který dokázal i v podmínkách pronásledování dávat „příklad velké důstojnosti životem křesťanských ctností“ (26. 4. 1997) a který „zemřel v pověsti svatosti“ (20. 5. 1995).

P. Kajpra můžete uctít v pražském kostele sv. Ignáce

Život P. Adolfa Kajpra SJ je úzce spjat s kostelem sv. Ignáce. Zde sloužil svoji primiční mši svatou, složil čtvrtý řádový slib a působil v pastoraci. Žil v přilehlé řádové residenci, kde se také věnoval redakční práci. Zde jej zatkli nacisté a po válce se sem opět vrátil z koncentračního tábora. Jen o málo později jej zde zatkli i komunisté, kteří jej odvedli přímo ze zpovědnice. Roku 1968 bylo v kostele sv. Ignáce na něho slouženo rekviem.

P. Kajpr je na tomto místně připomínán jako p

říklad hodný úcty a následování. Naleznete zde boční kapli, ve které jej lze uctít, a panelovou výstavu, která je mu věnována.

Více informací k P. Kajprovi najdete na webových stránkách kostela sv. Ignáce v Praze.

Zdroj: Kostel sv. Ignáce v Praze, Wikipedia, Katolický týdeník

Soubory ke stažení

(www.cirkev.cz)

Národní pouť do Říma k 30. výročí svatořečení sv. Anežky České

Aktuality k listopadové národní pouti do Říma

Chybějí necelé dva měsíce před zahájením Národní pouti do Říma, kde společně oslavíme na svátek sv. Anežky České 30 let od jejího svatořečení a 30 let svobody v naší zemi. Přinášíme aktualizované informace k organizaci poutě a programu.
Publikováno: 14. 8. 2019 16:00

Foto: sv. Anežka na vitráží v chrámu sv. Vavřince ve Vysokém Mýtě

PROGRAM NÁRODNÍ POUTI V ŘÍMĚ: 

Pondělí 11. 11. 2019 

  • 11.00 Společná modlitba litanií k našim národním patronům v bazilice sv. Klimenta nad hrobem sv. Cyrila – 1150 let výročí jeho úmrtí v Římě
  • 15.00 Slavnostní zahájení národní pouti v Římě v bazilice Santa Maria Maggiore
  • 18.00 Reprezentativní koncert České nebe v bazilice Sv. Jana v Lateránu. Hudební doprovod zajistí Hudba Hradní stráže a Policie ČR a pěvecké sbory Collegium Hortense, Entropie, Pěvecký sbor SGV (Filip Macek), Schola brněnské mládeže (Štěpán Policer) a SMoG pod vedením Plk. Mgr. Jana Zástěry.

Úterý 12. 11. 2019 – den 30. výročí kanonizace sv. Anežky České 

  • 10.00 Hlavní bohoslužba národní pouti v bazilice sv. Petra ve Vatikánu 
  • Po bohoslužbě modlitba za vlast u oltáře sv. Václava a soukromá modlitba po skupinách v katakombách baziliky sv. Petra u sochy sv. Anežky české, u hrobu sv. Petra i na místě dlouhodobého odpočinku kardinála Josefa Berana.
  • Odpoledne i navečer nabídnou jednotlivé sbory večer chval, či koncert. Vstup pro účastníky národní pouti bude zdarma. 

Středa 13.11.2019 – svátek sv. Anežky České 

  • 9.30 Generální audience u papeže Františka – Svatopetrské náměstí ve Vatikánu – předání Charitativní sbírky Koruny sv. Anežky České daru ČR papeži Františkovi pro chudé a potřebné
  • 15.00 Slavná bohoslužba v bazilice sv. Jana v Lateránu a slavnostní zakončení národní pouti v Římě
  • Setkání s českými poutníky žijícími v zahraničí v papežské koleji Nepomucenum

Jak se na pouť vypravit?

Do přípravy národní poutě do Říma se aktivně zapojilo sedm cestovních kanceláří, které mají důvěru poutního výboru ČBK. Nabízí účast na pouti s využitím dopravy autobusem či letecky, v jejich nabídce je celkové zajištění ubytování i účast na všech společných programech národní pouti. Jedná se o tyto cestovní kanceláře: CK Avetour, Palomino, Veligradtour, CK Voma Třebíč, Awertour, Miklas Tour, CK Hladký Brno.

Kromě této nabídky budou vypravena i dvě samostatná letadla (každé pro 189 poutníků) podléhající zcela poutnímu režimu národní poutě. První letadlo zajišťují Maltézští rytíři, kteří nabízí především handicapovaným poutníkům mimořádný servis, nejen během letu, ale především při přesunech a samotném pobytu v Římě během pouti. Druhé letadlo vypravuje CK Avetour Dobruška.

Pokud nebudete klienty žádné z uvedených CK a budete se chtít v Římě účastnit bohoslužeb a programů národní pouti, pak prosíme, objednejte si včas u poutního výboru na mailu poutnik@bihk.cz poutní balíček, který bude obsahovat vše zde uvedené a bude pro všechny účastníky jednotný (10 euro nebo 250 Kč). Kromě obsahu je v hodnotě balíčku i finanční podpora na povinné platby vstupů do bazilik při národní rezervaci, částečná podpora pro TV NOE na zajištění přímých přenosů aj. 

Slavnostní bohoslužba v pražské katedrále

Po návratu z Říma v sobotu 16. listopadu, v předvečer státního svátku, jsou všichni pozváni do pražské katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha ke společné bohoslužbě a prosbě o přímluvu Panny Marie, sv. Anežky České a našich národních patronů za návrat naší země a celé křesťanské Evropy ke kořenům, k Ježíši Kristu, naší Cestě, Pravdě a Životu.

(Zdroj: https://www.anezka2019.cz/)

(www.cirkev.cz)

Kurz naděje a pomoci neplodným párům

I v září Centrum naděje a pomoci (CENAP) pořádá Kurz STM. Je to jedinečný kurz směřující k pochopení základů lidské plodnosti, jak správně vymezit plodné a neplodné dny, jak si nenechat ničit zdraví či vztah ani antikoncepcí, ani umělým oplodněním. Kurz pomáhá nepodlehnout tlaku reprodukčního a antikoncepčního průmyslu. Jedinečnost kurzu spočívá ve vedení zkušenou gynekoložkou, předávané informace jsou podloženy roky výzkumů a praxe. Termíny jsou buď ve čtvrtky od 19.9. nebo v soboty od 14.9.2019

Bližší informace najdete na https://www.cenap.cz/kurz-stm-ppr

Nový zvon Kristýna pro kostel v Deštnici

Dnešní den je pro Deštnici historickou událostí. Po mnoha desetiletích se vrací nový zvon do věžičky kostela Navštívení Panny Marie. Tak jako v mnoha našich kostelích, ani Deštnici se nevyhnulo rekvírování zvonů. Zvon Kristýna, zasvěcený svaté Kristýně, odlil slavný český zvonař Petr Rudolf Manoušek, toho času odlévající zvony v holandském Astenu. Jsme velmi rádi, že byl s námi při této radostné události. Zvláštní dík patří panu Ing. Zdeňku Chabrovi, který nechal nový zvon pro deštnický kostel zhotovit.

 

27. Celostátní setkání Společenství čistých srdcí

Srdečně zveme všechny členy na podzimní setkání Společenství čistých srdcí, které se uskuteční 13.-15. září 2019 ve Vranově nad Dyjí. Informace a možnost přihlášení viz níže…


Základní informace k setkání:
Termín: 13. – 15. 9. 2019
Místo: Vranov nad Dyjí
Ubytování: fara Vranov nad Dyjí
S sebou: spacák, karimatku (kdo potřebuje), buchty(případně pomazánku či ovoce nebo zeleninu) na společný stůl, pevnou obuv, teplé oblečení (i pracovní), pláštěnku, přezůvky, dobrou náladu…
Začátek: v pátek 20.00 mší svatou
Konec: nedělním obědem
Cena : 300 Kč (kdo nemá, může dát méně; peníze by neměly být problém, kvůli kterému nemůžete přijet)
Co nás čeká : mše svatá, celonoční adorace, krátká pouť, přednáška, povzbuzení, příležitost ke sv. smíření či duchovnímu rozhovoru…..

Pozvání jako přednášející přijala řeholní sestra Vincenta Kořínková z Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského.

Možnost přihlášení na setkání: zde.
Přihlašujte se, prosím, nejpozději do středy 11. září.

setkání SČS

Nuncius Pezzuto: Biskupové by se měli angažovat v organizaci poutí do Medjugorje

Nuncius Luigi Pezzuto řekl v rádiu Mir Medjugorje:

„Přemýšlíme o tom, jak zapojit biskupy v rámci všeobecné Církve, aby nejen přijeli do Medjugorje, ale také aby se sami angažovali v organizaci ve svých diecézích na příchodu  mladých na Festival mládeže do Medjugorje, aby se tím nezabývali pouze laici a kněží. A to platí o všech poutích. Potřebujeme dojít k tomu, aby biskupové byli těmi, kteří budou organizovat poutě svých věřících do Medjugorje, aby se tak dosáhlo pravé mariánské úcty, která má být ‚kristocentrická‘ –  prohlásil apoštolský nuncius v BiH, arcibiskup Luigi Pezzuto, který vystoupil v programu rádia Mir Medjugorje hned po zakončení 30. festivalu mládeže. Při této příležitosti pronesl v rádiu Mir Medjugorje i následující zamyšlení nad Mladifestem.

136

Modlitba je srdce všeho

“Letošní festival mládeže vidím velmi pozitivně, co se týká přednášejících i těch, kteří je pozvali, aby přišli. Spokojený jsem i s obsahem, který je mladým nabízen. Musím říci i to, že jsem optimistický a vidím velmi pozitivně to, co je odpovědí mladých na obsah programu a katecheze. Například,  festival oficiálně skončil v pondělí, ale tisíce mladých byly i v úterý na Križevaci a také kostel byl při ranní mši přeplněný.   

Já jsem v Bosně a Hercegovině již šest let a byl jsem seznámen s Festivalem mládeže, věděl jsem o něm, i když jsem se ho neúčastnil. Jsem zde teprve podruhé, ale z kontaktů, které mám s řeholníky, kteří tady působí, jsem Festival mládeže znal. S příchodem apoštolského vizitátora je potřeba vstoupit na jinou úroveň v pastoračním smyslu. Nejedná se o nějakou izolovanou záležitost, ale je to událost, kterou je třeba začlenit do celé pastorace farnosti Medjugorje.

Obsahem Festivalu jsou katecheze, modlitby… Modlitba je srdcem všeho. Všechno to probouzí srdce  mladých, dětí i dospělých. A to je pastorace, je to ono, co tento rok bylo velmi důležité a to je otevírání se Církve. Dříve to byla téměř soukromá záležitost omezená na tuto oblast. Teď tomu opravdu tak už není a nemůže tomu tak nadále být, řekl mons. Pezzuto.

S ním byl i apoštolský vizitátor se zvláštní úlohou pro farnost Medžugorje, arcibiskup Henryk Hoser, který řekl, že všichni, kteří s ním byli přítomní na Festivalu mládeže “pocítili, jak všeobecná Církev dýchá“.

“A nejedná se jenom o obecné dýchání Církve na všeobecné úrovni, ale zvláště o mladé, kteří sem přijeli, plní naděje, nadšení a radosti. I tento Festival mládeže potvrdil svoji kvalitu, jak dynamikou, tak obsahem. To bylo něco, co neustále rostlo. Nemyslím jen organizačně, ale i obsahově. Program Festivalu mladých je duchovní. Viděli jsme ty tisícovky mladých, kteří hodiny stáli na dlažbě za kostelem.

658

Představitelé Církve na Mladifestu

Poslouchali svědectví, zkušenosti, modlitby, pak následoval růženec, potom mše svatá – jako ústřední bod celého programu. Dlouhé hodiny seděli a někdy i tančili, aby se rozhýbali a  mohli být dál přítomní při modlitbách. Mohlo se u nich zahlédnout to hluboké nadšení a spokojenost. Nejedná se přitom jen o mladé a všechny ty, kteří jsou zde fyzicky přítomní, ale díky médiím se jednalo téměř o tři miliony osob, které sledovaly  Festival mládeže prostřednictvím live streamingu a televize.

„A chci zdůraznit ještě jednu věc – přítomnost církevních pastýřů mezi věřícími, kteří byli zde. V průběhu Festivalu mladých v Medjugorji bylo přítomno 14 pastýřů, představitelů Církve, kardinálů, arcibiskupů a biskupů, a mezi nimi byli tři, kteří jsou představitelé Svatého Stolce. A v krátkosti mohu jenom říci, že jsme všichni opravdu šťastní, protože  Festival mládeže má světovou dimenzi“, řekl ardibiskup Hoser, který nám sdělil i názory církevních představitelů, kteří byli na Festivalu mládeže v Medjugorji.

“První reakce a první co musím říci, že biskupové, arcibiskupové a kardinálové, kteří přijeli z Říma a  dalších míst, byli na prvním místě překvapení. Objevili jednu neznámou skutečnost, která byla často skrývána. Byli velmi pohnuti atmosférou, která byla na Festivalu mladých, nadšením a radostí, které mladí projevovali. Byli fascinováni schopností mladých, a to mi řekli, že si všímali, že dokážou setrvat v úplném tichu, a to se jedná o mladé, kteří neustále žijí v hluku, se sluchátky na uších. To, co kardinály a biskupy dojalo, byl ten způsob, kterým mladí reagovali na katecheze. Měli jsme dojem, že sedí, mlčí, že se nudí, protože je absolutní ticho, a potom,  když katecheze skončí propukne aplaus, což znamená, že dávali pozor.

 

1049

Všichni si povšimli dvou specifičností Medjugorje. První, o které jsme už mluvili, jsou zpovědi. 700 kněží, kteří byli přítomní, jsou zapálení pro zpověď. Během těch dnů, dlouhé hodiny zpovídali. Druhý aspekt, velmi důležitý, jsou adorace. Klanění Nejsvětější Svátosti oltářní a uctívání Kříže, protože to jsou liturgické úkony, které ve světě spolu se zpovědí, téměř vymizely. A třetí aspekt, kterého si povšimli, je modlitba růžence. Tady, na tomto místě se modlí Růženec. Růženec je v mnoha zemích považován za modlitbu babiček, a tady vidíme mladé s růžencem v ruce“, řekl mons. Hoser.

A svědectví víry v Medjugorji oslovilo i arcibiskupa Pezzuta.

“Jeden aspekt, který je dnes v Církvi potřeba zdůrazňovat  je aspekt svědectví. Mladifest prožívám jako formaci, přípravu na podávání svědectví, ale stejně tak jako i určité praktické svědectví. Tady se nejedná jen o to, aby se někdo učil, jak se stát svědkem, ale je dovolována i možnost jak to svědectví prožívat v praxi. Jedná se o formaci, která probíhá na mentální úrovni i na úrovni modlitby.

 

110

Celé Medjugorje je kostelem

Tady, na tomto místě se tedy člověk i učí, připravuje na vydávání svědectví, ale je mu dávána i možnost, aby už i tady svědčil. Je jasné, že výsledku je možné dosáhnout jenom, když se koná společně. Když jsou oba dva póly aktivní. Co jsou ty dva póly? Z jedné strany jsou to kněží, ti, kteří zpovídají, ti, kteří kážou, hovoří s lidmi. Druhý pól jsou všeobecně věřící, v tomto případě mladí. Mluvíme-li o knězi určitým abstraktním způsobem, je to jedna věc, a úplně jinou věcí je, když mluvíme o knězi, který je v činnosti, je aktivní v kontaktu s věřícími. Zatímco kněz prožívá formaci v semináři a na bohoslovecké fakultě, v tom období se snaží pochopit, co znamená být knězem, ale když nastoupí do pastorační činnosti, prožívá tu svoji skutečnost – být knězem. Ty dva póly, o kterých jsme mluvili, jsem viděl na tomto Festivalu mládeže. Všimli jste si, poslední večer, když bylo poslání, kněží sestoupili a šli mezi mladé, modlili se nad nimi, a na druhé straně jsme viděli tu masu lidu, která jakoby se otevírala, aby přijala ty jejich vztažené ruce, které se nad nimi modlily o požehnání? Proč to všechno? Proč jsme to takhle připravili? Ten úkon byl důležitý jak pro kněze tak pro věřící. To gesto jak věřícím, tak kněžím říkalo, teď máte jít a vydávat svědectví. To svědectví, které bylo cítit a bylo podáváno v těchto dnech, nebylo poskytováno jenom v prostorách kostela, na vnějším oltáři, ale v celé farnosti Medjugorje.

Někdo mi řekl, že celá farnost Medjugorje, celé místo se stalo jedním kostelem, když říkám kostel, pak  myslím, že vzhledem k tomu všemu, co se tam dělo, tu byl jeden velký, svatý prostor, kde se lidé modlí a  setkávají s Bohem. Ulice v těchto dnech byly kostelem, protože jsme vídali lidi, kteří chodili ulicemi s růžencem v ruce“, zakončil své zamyšlení apoštolský nuncius v BiH, arcibiskup Luigi Pezzuto, a arcibiskup Henryk Hoser potvrdil, že “Mladifest vysílá poselství celému lidstvu“.

 

256

Krása liturgie na Festivalu

Toto je čas intenzivní formace. Formace inteligence srdce a ta podoba formace, která se tady nabízí, výuky, katecheze, které jsou poskytovány při bohoslužbě slova, nebyly určeny jenom těm, kteří tady byli přítomní, ale celému světu a všichni účastníci zdůrazňovali kvalitu katechezí, které tady, v Medjugorji,   slyšeli. Festival, také ukazuje krásu liturgie. Do liturgie jsou vkládány elementy, které tě oslovují, dojímají… Například plátno, které  je sto metrů dlouhé a mladí ho popsali svými prosbami a potom na počátku mešní slavnosti (poslední večer) bylo přeneseno před oltář. Krása liturgie je zdůrazněna hudbou a zpěvem. A chci říci, že hudba mezinárodního sboru a orchestru je vysoce kvalitní. Sbor a orchestr společně vytvářejí celek, doprovázející modlitbu. A aby se trochu rozhýbali, mladí, kteří hodiny nehybně sedí, využívají hudební animace. Pohyby a gesta v doprovodu písní a sboru, a přitom se nejedná o žádnou sportovní gymnastiku.

To ukazuje hodnotu festivalu i to, co je  třeba zdůraznit, že bylo velikým vkladem také angažovanost lidí, kteří všechno organizovali. Například volontéři, to jsou mladí,  kteří patří k Františkánské mládeži farnosti  Medjugorje, kteří vykonali opravdu ohromnou práci, aby pomohli v organizaci všeho toho, co tu je. Mimořádný je přínos médií. A co  je velmi důležité je technická služba. Služba, kterou zvenku není vidět, ale je velmi důležitá.

To, co je dále potřeba zdůraznit, je příspěvek farníků, kteří s láskou pečují o to, aby lidé, kteří sem přicházejí do jejich domovů, byli přijímáni s velkorysostí. A naši farníci v Medjugorji jsou si vědomi, že jsou i oni zodpovědní za průběh plodů poutí a za poutníky po celý rok. Festival mládeže je projevem jednoty. Lidé přijíždějí z celého světa, z mnohých národů, kultur a jazyků, a všichni se tady cítí, jako jedna rodina. Festival sjednocuje i farníky a farnost.

 

870

Děkujme za všechno, co bylo, co se děje, protože mnozí poutníci říkají, že je tady cítit přítomnost Někoho kdo je přítomen, ale není vidět. Tato přítomnost je poutníky silně prožívána“, řekl apoštolský vizitátor se zvláštní úlohou pro  farnost  Medjugorje, arcibiskup Henryk Hoser. 

Radioradio ivRadio iiiRadio i

                                                                (převzato z oficiálních stránek poutního místa medjugorje: www. medjugorje.hr)