Dnes se koná připomínka pronásledovaných pro víru, tzv. Červená středa. Tato mezinárodní iniciativa začala ve Velké Británii v roce 2016, v Česku si ji připomínáme popáté. Nad letošním ročníkem převzali záštitu ministr zahraničních věci ČR Jan Lipavský, rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková a rektor ČVUT Vojtěch Petráček.

Vedle červeného nasvícení budov, které představuje barvu krve coby symbolu utrpení pronásledovaných kvůli svému náboženství, se v tento den v Praze uskuteční mezinárodní konference, společná křesťansko-židovská modlitba či koncert. Červenou středu spolupořádají Česká biskupská konference (ČBK), Ekumenická rada církví v ČR (ERC) a Federace židovských obcí ve spolupráci s Institutem pro křesťansko-demokratickou politiku (IKDP)  a organizace Aid to the Church in Need (ACN) International.

S podtitulem „Pronásledování pro víru… Jak mohu pomoci já?“ zahájí oficiální program Červené středy mezinárodní konference, která začíná v 13:00 v Brožíkově sále Staroměstské radnice v Praze, nad níž letos převzal záštitu také ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek a organizačně se podílí i Wilfried Martens Center for European Studies. Vystoupí na ní zástupci mezinárodních charitativních a humanitárních organizací z Velké Británie, USA či Německa. Bude mezi nimi například členka britské Sněmovny lordů baronka Caroline Cox, která je zakladatelkou Humanitarian Aid Relief Trust či súdánská křesťanka Mariam Ibrahim Ishag, která byla původně ve své vlasti odsouzena k trestu smrti.

V 18:00 pak bude ve Velké aule Karolina následovat společná modlitba židů a křesťanů, již povedou zástupci každé z pořádajících organizací: předseda ČBK pražský arcibiskup Jan Graubner, místopředsedkyně ERC Ivana Procházková a židovský rabín David Maxa. Po modlitbě vyjde z Karolina průvod kolem červeně nasvícených budov v centru Prahy. Cílem bude Betlémská kaple, kde účastníky v 20:00 čeká poslední bod programu, benefiční koncert, jehož výtěžek poputuje na vykupování zotročených lidí v zemích třetího světa. Koncert  bude živě přenášet TV Noe.

Červeně budou nasvícené budovy nejen v Praze, ale po celé ČR. Do letošního ročníku se dosud přihlásilo přes 60 institucí. Přihlašovat je stále možné zde.

Červená středa (#RedWednesday) je akce, jejímž smyslem je veřejně si připomenout všechny, kdo jsou ve světě pronásledováni pro své náboženské přesvědčení. Znakem této iniciativy je rozsvícené červené světlo symbolizující krev trpících pro víru – lidé proto v tento den zapalují svíčky nebo nasvěcují významné budovy červeným světlem (kostely, sloupy, sochy aj.).  S touto aktivitou přišla v roce 2016 poprvé britská pobočka křesťanské organizace Aid to the Church in Need. V posledních letech se k Červené středě připojují desítky subjektů po celé ČR. Akce se koná také na dalších místech ve světě, mj. v Londýně, Bratislavě, Vídni, Budapešti, na Filipínách či v Kanadě.

Papežská nadace Pomoc trpící církvi (ACN) vydala u příležitosti Červené středy oficiální zprávu o pronásledování křesťanů pro víru v letech 2020-2022. Jedním z jejích hlavních zjištění je skutečnost, že v 75 % z 24 sledovaných zemí se perzekuce v tomto období prohloubily.

Exodus křesťanů z Blízkého východu

Kdysi vzkvétajícím komunitám hrozí zánik kvůli masové emigraci. Ta je způsobená vícero faktory – od hrozby islamistického fundamentalismu přes diskriminaci křesťanů po ekonomické problémy.

Od založení státu Izrael v roce 1948 se počet křesťanů na palestinských územích včetně Jeruzaléma smrskl z 18 % na necelé jedno procento tamní populace, a to kvůli neutuchávajícímu izraelsko-palestinskému napětí a hospodářským potížím. Jen za poslední dva roky odtud odešlo více než dalších 5 000 křesťanů.

Irák

Ještě dramatičtější je exodus křesťanů z Iráku a Sýrie, zvláště během ovládnutí iráckého území Islámským státem v letech 2014-2017. Odliv křesťanů začal už s americkou vojenskou intervencí v roce 2003. Postupně kvůli násilnostem a nestabilitě jich své domovy opustilo více než 100 tisíc. Usadili se většinou v iráckém Kurdistánu, sousedních zemích či zamířili do Severní Ameriky, Austrálie či Evropy.

Odliv křesťanů z Iráku pokračuje bohužel i dnes, navzdory vojenské porážce Islámského státu. V Iráku stále přetrvává ekonomická krize, politická nestabilita, diskriminace a nejistota. Podle hlavy chaldejské katolické církve kardinála Louise Raphaela Sako jde o bezprecedentní exodus. Na počátku 90. let po válce v Perském zálivu se počet křesťanů v Iráku odhadoval na 1 až 1,4 milionu. Dnes je to asi čtvrtina tohoto počtu.

Sýrie

Podobně i v Sýrii, kde od roku 2011 zuří občanská válka mezi režimem prezidenta Bašára al-Asada a povstalci stejně jako ekonomická krize, jsou křesťané nuceni zemi opouštět. Křesťanská komunita, která ještě před rokem 2011 tvořila 10 % populace, klesla pod 2 %.

Libanon

V sousedním Libanonu je rovněž velká politická nestabilita doprovázená závažnou ekonomickou krizí. Za posledních 30 měsíců obdržela kanadská ambasáda v hlavním městě Bejrútu přes 10 tisíc žádostí o azyl.

Afrika

Represe vzrostly zejména v subsaharských zemích jako Burkina Faso, Niger, Nigérie a Mali. Pohybují se zde islamistické teroristické skupiny, které útočí na státní instituce jako policejní stanice, a ničí nemocnice či školy. Velice často také dochází k únosům křesťanů, kdy teroristé požadují vysoké výkupné. V Nigérii, kde řádí teroristé z Boko Haram, bylo podle zprávy mezi lednem 2021 a červnem 2022 zavražděno 7 600 křesťanů.

Jižní a východní Asie

V převážně hinduistických a budhistických zemích jako Indie, Barma či Srí Lanka je násilí vůči křesťanům motivované vzrůstajícím náboženským nacionalismem. V Indii bylo za půl roku mezi lednem 2021 a červnem 2022, zaznamenáno 710 násilných činů namířených proti křesťanům. Nejhorší situace je pak tradičně v Severní Koreji, kde jsou náboženská víra a její praktikování už několik desetiletí systematicky potírané.

Ve světle této dramatické situace vyzývá papežská nadace Pomoc trpící církvi věřící ke společné modlitbě zvláště o Červené středě a k symbolickému červenému nasvícení kostelů a dalších budov, které má na pronásledování upozornit.

Zpráva o pronásledování je k dispozici ZDE (v angličtině).

Zdroj: Vatican News, ACN

(www.zpravy.cirkev.cz)

23. 10. 2022

V promluvě po modlitbě Anděl Páně papež František připomněl, že dnes je Světový den misií, a vyzval nás, abychom podpořili misionáře modlitbou a konkrétní solidaritou. Vyzývá také k modlitbám za mír na Ukrajině a ve světě a připomíná, že se v úterý zúčastní mezináboženské modlitby za mír v římském Koloseu.

Papež František ve svých slovech po nedělní modlitbě Anděl Páně uvedl, že se v úterý 25. října vydá do římského Kolosea, aby se společně s představiteli křesťanských církví a společenství a světových náboženství modlil za mír na Ukrajině a ve světě. Modlitební chvíle se uskuteční společně se setkáním „Volání po míru“, které se koná v těchto dnech.

„Zvu vás, abyste se duchovně připojili k tomuto velkému vzývání Boha: modlitba je silou míru. Modleme se, pokračujme v modlitbě za takto mučenou Ukrajinu.“

„Budete mými svědky“

Na neděli 23. října připadá Světový den misií, jehož letošním tématem je „Budete mými svědky“, řekl papež. A tento den představuje „důležitou příležitost probudit ve všech pokřtěných touhu podílet se na všeobecném poslání církve prostřednictvím svědectví a hlásání evangelia“.

„Povzbuzuji všechny, aby podpořili misionáře modlitbou a konkrétní solidaritou, aby mohli pokračovat ve svém díle evangelizace a podpory člověka na celém světě.“

V poselství ke Světovému dni misií 2022 papež říká: „Nadále sním o zcela misionářské církvi a o nové éře misijní činnosti křesťanských společenství.“

Buďte odvážnými svědky Krista

Nakonec papež také připomněl, že včera byli v Madridu blahořečeni Vicente Nicasio Renuncio Toribio a jedenáct spolubratří z Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele, kteří byli zabiti z nenávisti k víře ve Španělsku v roce 1936.

„Příklad těchto Kristových svědků, kteří dokonce prolili svou krev, nás povzbuzuje k důslednosti a odvaze; kéž jejich přímluva podporuje ty, kdo se dnes snaží zasévat evangelium ve světě.“

(www.zpravy.cirkev.cz)

Papež František se během krátkého úvodu k nedělní polední modlitbě  vrátil k reálné hrozbě jaderné války a připomněl doby, kdy byla navzdory napětí zvolena cesta míru.

Na závěr eucharistické slavnosti při kanonizaci Giovanniho Battisty Scalabriniho a Artemida Zattiho připomněl papež František začátek Druhého vatikánského koncilu před 60 lety. Zdůraznil, že „bychom neměli zapomínat na nebezpečí jaderné války, které právě v té době světu hrozilo“.

„Proč se nepoučíme z historie?“ zeptal se papež a poznamenal, že „i tehdy docházelo ke konfliktům a obrovskému napětí, ale byla zvolena cesta míru“.

Modlitby za Thajsko

Papež František poté obrátil své myšlenky k Thajsku, kde před třemi dny došlo k „šílenému násilnému činu“.

Při útoku střelnou zbraní a nožem na dětskou školku v Uthai Sawan Child Development Centre na severovýchodě Thajska bylo zabito 37 lidí, z nichž většina byly děti. „S hlubokým pohnutím svěřuji jejich životy Otci, zejména malých dětí a jejich rodin,“ řekl papež.

Maria Costanza Panas

Svatý otec také požádal věřící shromážděné na kanonizaci, aby obrátili své myšlenky k Fabrianu, kde byla blahořečena Maria Costanza Panas, kapucínská klariska. „Kéž nám blahoslavená Maria Costanza pomáhá, abychom byli vždy důvěřiví v Boha a vstřícní k bližním,“ dodal.

(www.zpravy.cirkev.cz)

V den liturgické památky sv. Pia z Pietrelciny, na který připadá rovněž 20. výročí jeho kanonizace, papež František vzpomíná na tohoto italského kapucína slovy: „Nabídl svou bolest z lásky“. Ve svatyni v San Giovanni Rotondo předsedal mši svaté kardinál Sean Patrick O’Malley, který prohlásil: „Sv. Pius není světec odvedle, ačkoli by byl rád vedl skrytý život a byl neznámý. Naučil svět, že největším úspěchem je svatost“.

Pokora, poslušnost, láska, bolest snášená z lásky. Papež František na Twitteru poukazuje na svatého Pia z Pietrelciny v den, kdy si církev připomíná jeho liturgickou památku, a v roce, kdy slaví dvacáté výročí jeho kanonizace, které 16. června 2002 předsedal Jan Pavel II. Z účtu @Pontifex v deseti jazycích papež František načrtl stručný, ale významný portrét tohoto kapucínského mnicha: „Láska oživená vírou má moc odzbrojit síly zla. Svatý #PiuszPietrelciny celý život bojoval se zlem: pokorou, poslušností, křížem, a svou bolest obětoval z lásky“.

Papež, který 17. března 2018 vykonal pastorační návštěvu Beneventa, rodiště svatého Pia, a dále obcí Pietrelciny a San Giovanni Rotondo, u příležitosti stého výročí Piovy stigmatizace, připomíná zejména jednu ze stálic řeholníkova života: boj proti zlu. Rozumí se jím boj s ďáblem, který, jak píší mnozí životopisci, nenáviděl schopnost otce Pia číst v srdci a mít vidění. Bitvy se zlem, které ho trápily až do konce jeho života, ale v kterých, jak dnes papež poznamenává, vyhrál svou láskou a vírou.

Všeobecná úcta

Úcta k tomuto italskému kapucínovi začala ještě před jeho smrtí. Postupem času přesáhla místa, kde žil a pracoval, a dostala se až do Jižní Ameriky nebo Afriky, kde dnes existuje řada charitativních a solidárních děl nesoucích jeho jméno. V den kanonizační mše, které předsedal Jan Pavel II., jenž si s otcem Piem dopisoval, se na Svatopetrském náměstí tísnilo více než 300 tisíc lidí.

Kardinál O’Malley v San Giovanni Rotondo

Velký zástup věřících se dnes dopoledne sešel také v San Giovanni Rotondo v novém kostele pojmenovaném po tomto světci, který navrhl známý italský architekt Renzo Piano, na mši, kterou sloužil bostonský arcibiskup a Piův kapucínský spolubratr, kardinál Sean Patrick O’Malley. Tento kuriální kardinál, který je zároveň předsedou Papežské komise pro ochranu nezletilých, již v minulosti navštívil lokalitu v jihoitalské Apulii, kde již týden probíhají oslavy liturgické památky svatého Pia, mše svaté, novény a procesí s jeho sochou v ulicích města.

V dnešní homilii kard. O’Malley na úvod připomněl, že otec Pio byl „darem Itálie celému světu“ a pomohl „všem kapucínským spolubratrům nahlédnout krásu jejich povolání a podnítit je k větší věrnosti“. Všichni se máme „co učit od otce Pia“, který ukázal, že „jediným skutečným úspěchem v životě je svatost“. Jeho postava ovšem není postavou „světce odvedle“, pokračoval bostonský arcibiskup: „Jsem si jist, že otec Pio by byl velmi šťastný, kdyby mohl vést skrytý život a být jedním z těch anonymních světců, kteří zůstávají nepovšimnuti a neznámí. Někdy však Pán posvítí na jednotlivce, takže jeho život a svědectví se stanou výkladní skříní. V Božím plánu byl tento chudý a prostý rolník předurčen k tomu, aby se stal nástrojem zjevujícím celému světu láskyplnou Boží přítomnost a milosrdenství“, řekl kard. O’Malley a dále připomněl Wojtylovo spojení s tímto světcem, zejména známý, latinsky psaný dopis, který mu poslal v roce 1962 jako krakovský arcibiskup a v němž ho žádal, aby se modlil za jeho polskou přítelkyni, doktorku Wandu Półtawskou, která trpěla vážnou formou rakoviny: „Víme“, dodal O’Malley, „že tato žena byla později podivuhodným způsobem uzdravena. Jsem si jist, že Jana Pavla II. nemusel nikdo přesvědčovat o svatosti, hrdinských ctnostech a mimořádném vlivu otce Pia“.

Bostonský arcibiskup také poukázal na tíži stigmat, která svatý Pius nesl po pět desetiletí „s láskou a trpělivostí“. „Ve světě, kde je bolest považována za největší zlo, nám otec Pio ukazuje, že největším zlem není bolest, ale hřích a sobectví. Bolest může být dvousečnou zbraní, která může vést k sebelítosti, hněvu nebo zoufalství. Když se ovšem kříž rodí z lásky a ve spojení s Ježíšem, je životodárný a vede ke vzkříšení“.

(www.zpravy.cirkev.cz)

Chvíli před polednem byla rakev s královninými ostatky převezena do Westminsterského opatství, kde se koná státní akt a smuteční obřad. Účastní se ho všechny čtyři královniny děti včetně nového krále Karla III., přítomní jsou také jeho synové, princové William a Harry.

Pohřební obřad vede děkan Westminsterského opatství David Hoyle. Během bohoslužby přednesou své projevy premiérka Liz Trussová a generální tajemnice britského Commenwealthu Patricia Scotlandová. Vedle zástupců anglikánské církve jsou přítomni také čelní britští představitelé dalších církví včetně katolického arcibiskupa z Westminsteru kardinála Vincenta Nicholse.

Kázání pronese arcibiskup z Canterbury Justin Welby, který je anglikánským primasem. Bývalý arcibiskup z Yorku John Sentamu předem prohlásil, že si královna nepřeje „nudný pohřeb“. To mu řekla osobně, uvedl Sentamu pro BBC. Slíbil bohoslužbu s dojemnou hudbou a sborovým zpěvem.

Ve 12:55 se ve Westminsteru a v celé zemi bude držet dvouminutové ticho, poté zazní státní hymna a rakev bude vynesena z kostela. V následujícím průvodu ji opět doprovodí královská rodina. Průvod skončí ve 14.00 hodin vojenskou salvou a rakev bude poté převezena na hrad Windsor, kde Alžběta spočine v místní kapli sv. Jiří vedle svého manžela prince Philipa, který zemřel loni v dubnu. Zde proběhne večer samotný pohřeb v úzkém rodinném kruhu.

Na smuteční obřad přijely hlavy států a vlád z celého světa, včetně amerického prezidenta Joea Bidena, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona či předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Vatikán zastupuje arcibiskup Paul Gallagher, který pochází z Velké Británie. Na místě je také český premiér Petr Fiala. Pozváni naopak nebyli zástupci Ruska a Běloruska, Sýrie, Barmy, Afghánistánu, Venezuely a Severní Koreje.

Zdroj: Kathpress

(www.zpravy.cirkev.cz)

V obsáhlém rozhovoru pro neapolské noviny Il Mattino papež František znovu zdůrazňuje potřebu řešit přetrvávající problémy války, pandemie a chudoby společnou prací pro společné dobro. „Pouze objevením toho, co nás, bratry a sestry, spojuje, najdeme cestu z krize, kterou procházíme a která nezačala dnes…“.

Ačkoli se rozhovor zaměřil zejména na problémy Neapole a jižní Itálie, papež František dal jasně najevo, že problémy, kterým čelí, „jsou globálními otázkami“, otázkami, které se „týkají budoucnosti celého světa“.

„Ještě jsme se ani válkami ani planetární nespravedlností neprobudili, ještě jsme nevyslyšeli volání chudých a naší těžce nemocné planety.“

Čas na změnu kurzu

Papež František trval na potřebě „změnit kurz“ a řekl, že jsme k tomu všichni vyzváni. Dnešní doba, řekl, „je dobou zkoušky, dobou volby… Je čas změnit kurz“. Poukázal zejména na potřebu udržitelného a integrálního rozvoje a nových způsobů chápání ekonomiky a pokroku, na oddlužení rozvojových zemí a na nutnost ukončit vykořisťování Země, závody ve zbrojení a vykořisťování lidí, zejména dětí.

V reakci na tyto krize je podle papeže nutná tvořivost zaměřená na společné dobro, přičemž znovu zopakoval, že je důležité, jaký směr si zvolíme.

Spravedlnost a odpuštění, pilíře skutečného míru

K otázce války papež František uvedl, že dnes jsme hodnoceni válkou na Ukrajině, ale také mnoha dalšími válkami. Citoval svatého Jana Pavla II, který v souvislosti s teroristickým útokem z 11. září 2001 napsal, že „rozvrácený řád nelze plně obnovit, dokud se nespojí spravedlnost a odpuštění“. „Pilíři skutečného míru jsou spravedlnost a odpuštění, které je zvláštní formou lásky,“ řekl a dodal: „Na všechno je svůj čas. Před odpuštěním přichází odsouzení zla. Podstatné však je nepěstovat válku, ale připravovat mír, zasévat mír.“

Ekologická angažovanost musí být prioritou

Papež se věnoval také otázce péče o životní prostředí, zejména v souvislosti s Terra dei Fuochi („Ohňovou zemí“) u Neapole a nedávnými ničivými povodněmi v italském regionu Marche. Znovu zopakoval, že „všechno souvisí se vším“, a řekl, že od tohoto vědomí musíme „začít znovu“. „Dnes je nezbytné,“ řekl, „aby každý jednotlivec i celé mezinárodní společenství přijali jako prioritu ekologický závazek ke kolegiálním, solidárním a prozíravým akcím.“

Politika jako nejvyšší forma dobročinnosti

Rozhovor se Svatým otcem se dotkl řady dalších témat, včetně role církve v politice, kterou papež označil za „umění setkávání“ a „nejvyšší formu dobročinnosti“; „metly“ organizovaného zločinu a toho, co se svět může naučit od zemí globálního Jihu v oblasti solidarity a vztahu k času, historii a zemi.

Celý text rozhovoru s papežem Františkem v italském originále naleznete na naší italské stránce:

https://www.vaticannews.va/it/papa/news/2022-09/papa-francesco-intervista-scelzo-il-mattino-napoli.html.

(www.zpravy.cirkev.cz)