Události

Poslední hold královně: Británie se rozloučila s Alžbětou II.

Poslední hold královně: Británie se loučí s Alžbětou II.

19. 9. 2022, 12.14

V Londýně začaly smuteční obřady za zesnulou královnu Alžbětou II. Přijelo několik stovek hlav států a vlád z celého světa, v ulicích jsou desetitisíce lidí.

Náhled
Foto: Pixabay
 

Chvíli před polednem byla rakev s královninými ostatky převezena do Westminsterského opatství, kde se koná státní akt a smuteční obřad. Účastní se ho všechny čtyři královniny děti včetně nového krále Karla III., přítomní jsou také jeho synové, princové William a Harry.

Pohřební obřad vede děkan Westminsterského opatství David Hoyle. Během bohoslužby přednesou své projevy premiérka Liz Trussová a generální tajemnice britského Commenwealthu Patricia Scotlandová. Vedle zástupců anglikánské církve jsou přítomni také čelní britští představitelé dalších církví včetně katolického arcibiskupa z Westminsteru kardinála Vincenta Nicholse.

Kázání pronese arcibiskup z Canterbury Justin Welby, který je anglikánským primasem. Bývalý arcibiskup z Yorku John Sentamu předem prohlásil, že si královna nepřeje „nudný pohřeb“. To mu řekla osobně, uvedl Sentamu pro BBC. Slíbil bohoslužbu s dojemnou hudbou a sborovým zpěvem.

Ve 12:55 se ve Westminsteru a v celé zemi bude držet dvouminutové ticho, poté zazní státní hymna a rakev bude vynesena z kostela. V následujícím průvodu ji opět doprovodí královská rodina. Průvod skončí ve 14.00 hodin vojenskou salvou a rakev bude poté převezena na hrad Windsor, kde Alžběta spočine v místní kapli sv. Jiří vedle svého manžela prince Philipa, který zemřel loni v dubnu. Zde proběhne večer samotný pohřeb v úzkém rodinném kruhu.

Na smuteční obřad přijely hlavy států a vlád z celého světa, včetně amerického prezidenta Joea Bidena, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona či předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Vatikán zastupuje arcibiskup Paul Gallagher, který pochází z Velké Británie. Na místě je také český premiér Petr Fiala. Pozváni naopak nebyli zástupci Ruska a Běloruska, Sýrie, Barmy, Afghánistánu, Venezuely a Severní Koreje.

Zdroj: Kathpress

(www.zpravy.cirkev.cz)

Papež František: Planeta je těžce nemocná. Je čas změnit směr

Papež František: Planeta je těžce nemocná. Je čas změnit směr

Autor: Christopher Wells Zdroj:Vatican News

 

V rozhovoru, který v neděli zveřejnil list „Il Mattino“ ke 130. výročí těchto neapolských novin, se papež František vyjadřuje k širokému spektru témat, od války přes potíže italského jihu až po potíže celého světa; od politiky jako nejvyšší formy charity až po metlu organizovaného zločinu a devastaci životního prostředí, se zvláštním zřetelem na tzv. Ohňovou zemi a záplavy v italském regionu Marche.

Náhled
 
 

V obsáhlém rozhovoru pro neapolské noviny Il Mattino papež František znovu zdůrazňuje potřebu řešit přetrvávající problémy války, pandemie a chudoby společnou prací pro společné dobro. „Pouze objevením toho, co nás, bratry a sestry, spojuje, najdeme cestu z krize, kterou procházíme a která nezačala dnes…“.

Ačkoli se rozhovor zaměřil zejména na problémy Neapole a jižní Itálie, papež František dal jasně najevo, že problémy, kterým čelí, „jsou globálními otázkami“, otázkami, které se „týkají budoucnosti celého světa“.

„Ještě jsme se ani válkami ani planetární nespravedlností neprobudili, ještě jsme nevyslyšeli volání chudých a naší těžce nemocné planety.“

Čas na změnu kurzu

Papež František trval na potřebě „změnit kurz“ a řekl, že jsme k tomu všichni vyzváni. Dnešní doba, řekl, „je dobou zkoušky, dobou volby… Je čas změnit kurz“. Poukázal zejména na potřebu udržitelného a integrálního rozvoje a nových způsobů chápání ekonomiky a pokroku, na oddlužení rozvojových zemí a na nutnost ukončit vykořisťování Země, závody ve zbrojení a vykořisťování lidí, zejména dětí.

V reakci na tyto krize je podle papeže nutná tvořivost zaměřená na společné dobro, přičemž znovu zopakoval, že je důležité, jaký směr si zvolíme.

Spravedlnost a odpuštění, pilíře skutečného míru

K otázce války papež František uvedl, že dnes jsme hodnoceni válkou na Ukrajině, ale také mnoha dalšími válkami. Citoval svatého Jana Pavla II, který v souvislosti s teroristickým útokem z 11. září 2001 napsal, že „rozvrácený řád nelze plně obnovit, dokud se nespojí spravedlnost a odpuštění“. „Pilíři skutečného míru jsou spravedlnost a odpuštění, které je zvláštní formou lásky,“ řekl a dodal: „Na všechno je svůj čas. Před odpuštěním přichází odsouzení zla. Podstatné však je nepěstovat válku, ale připravovat mír, zasévat mír.“

Ekologická angažovanost musí být prioritou

Papež se věnoval také otázce péče o životní prostředí, zejména v souvislosti s Terra dei Fuochi („Ohňovou zemí“) u Neapole a nedávnými ničivými povodněmi v italském regionu Marche. Znovu zopakoval, že „všechno souvisí se vším“, a řekl, že od tohoto vědomí musíme „začít znovu“. „Dnes je nezbytné,“ řekl, „aby každý jednotlivec i celé mezinárodní společenství přijali jako prioritu ekologický závazek ke kolegiálním, solidárním a prozíravým akcím.“

Politika jako nejvyšší forma dobročinnosti

Rozhovor se Svatým otcem se dotkl řady dalších témat, včetně role církve v politice, kterou papež označil za „umění setkávání“ a „nejvyšší formu dobročinnosti“; „metly“ organizovaného zločinu a toho, co se svět může naučit od zemí globálního Jihu v oblasti solidarity a vztahu k času, historii a zemi.

Celý text rozhovoru s papežem Františkem v italském originále naleznete na naší italské stránce:

https://www.vaticannews.va/it/papa/news/2022-09/papa-francesco-intervista-scelzo-il-mattino-napoli.html.

(www.zpravy.cirkev.cz)

Kostel sv. Ludmily bazilikou minor

Kostel sv. Ludmily bazilikou minor

Mimořádného ocenění se na svátek sv. Ludmily, v pátek 16. září, dočká chrám zasvěcený této světici v Praze na Vinohradech. Během mše svaté od 16.30 bude tento novogotický kostel povýšen na baziliku minor. Jde o jedinou svatoludmilskou baziliku na světě a pátou baziliku v Praze.

Náhled
Foto: encyklopedie.praha2.cz
 
 
„Na začátku mše sv. bude vyhlášeno apoštolské breve, a tím bude náš kostel povýšen na baziliku minor. Na závěr bohoslužby pak budou odhaleny desky s papežským znakem u vchodu do kostela,“ říká duchovní správce vinohradského chrámu P. Jakub Berka. „Již v předvečer poutní slavnosti, tedy ve čtvrtek 15. září, se v kostele od 19.30 uskuteční velký koncert jazzové mše Karla Růžičky „Celebration Jazz Mass“. Účinkuje 60 zpěváků a 15 hudebníků,“ sděluje P. Jakub Berka.

Připomíná zároveň, že vinohradská svatyně sv. Ludmily je největším a nejreprezentativnějším chrámem, který je této první české světici a mučednici v České republice zasvěcen. Jedná se i o největší kostel věnovaný svaté Ludmile na světě. „Chrám je ústřední dominantou Královských Vinohrad situovanou na jejich centrálním náměstí – náměstí Míru. Jeho dvě 60 metrů vysoké, štíhlé věže s hodinovými ciferníky tvoří jednu ze součástí pražského panoramatu, zdaleka viditelných. Trojlodní ušlechtilá stavba s příčnou lodí, dvěma věžemi a sanktusovou věžičkou je postavena z režných cihel a s břidlicovou střechou ve stylu severoněmecké cihlové gotiky. Tvůrcem stavby je český architekt Josef Mocker,“ říká P. Jakub Berka. A dodává: „Průčelí stavby dominuje majestátní schodiště – tolik oblíbené při četných svatbách – a impozantní vstupní tympanon představující žehnajícího Krista se sv. Ludmilou a sv. Václavem. Ve vrcholu je zobrazen Bůh Otec a holubice jako Duch Svatý. Jde o vysoce umělecky hodnotné dílo nejvýznamnějšího českého sochaře 2. poloviny 19. a počátku 20. století Josefa Václava Myslbeka (1848–1922).“

„Interiér upoutá mimořádně bohatou ornamentálně-figurální výmalbou v tzv. nazarénském stylu. Autorem dokonale promyšlené ideové koncepce chrámové výmalby je zdejší první farář, významný historik umění a zakladatel památkové péče v českých zemích Mons. Ferdinand Lehner (1837–1914),“ upozorňuje P. Jakub Berka a připomíná, že barevné skleněné okenní vitráže zobrazující světce a světice byly pořízeny farníky z řad vinohradských měšťanů.

„Základní kámen ke stavbě chrámu byl položen 25. listopadu 1888. Chrám byl městem Královské Vinohrady věnován 40. výročí panování císaře Františka Josefa I. Panovník stavbu kostela během své návštěvy Prahy v r. 1891 osobně navštívil. Slavnostní vysvěcení kostela pražským arcibiskupem Františkem kardinálem Schönbornem se konalo 8. října 1893,“ představuje historii chrámu P. Berka.

Jak dále upozorňuje, v chrámu byla pokřtěna i řada významných osobností, např. herec Jan Pivec či politička a oběť stalinismu JUDr. Milada Horáková. „Církevní sňatek u sv. Ludmily uzavřeli např. druhý československý prezident Dr. Edvard Beneš, výtvarník, spisovatel a oběť nacismu Josef Čapek či herečka Jiřina Bohdalová. Jako chlapec u sv. Ludmily na počátku 20. století ministroval a rád na to později vzpomínal také velký český herec František Smolík. V padesátých letech 20. století pak patřil ke zdejším ministrantům třeba hudebník Petr Hapka,“ uzavírá P. Jakub Berka.

Jediná svatoludmilská bazilika na světě

Bazilika sv. Ludmily na pražských Vinohradech je jedinou svatoludmilskou bazilikou na světě a pátou bazilikou v Praze. Další čtyři pražské baziliky jsou:

1/ Bazilika sv. Jakuba Staršího na Starém Městě v Praze 1 – ustanovena sv. papežem Pavlem VI. v r. 1974.

2/ Bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Strahově v Praze 1 – ustanovena sv. papežem Janem Pavlem II. v r. 1991

3/ Bazilika sv. Markéty v Břevnově v Praze 6 – ustanovena sv. papežem Janem Pavlem II. v r. 1993

4/ Bazilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě v Praze 2 – ustanovena sv. papežem Janem Pavlem II. v r. 2003.

(www.zpravy.cirkev.cz)

František: Prosme Marii, aby Bůh ochránil svět před atomovou válkou

František: Prosme Marii, aby Bůh ochránil svět před atomovou válkou

Autor: Amedeo Lomonaco Zdroj:Vatican News
Rubrika:Hlavní zprávy,Vatikán a zahraničí
11. 9. 2022, 8.51
Ve svém projevu k účastníkům plenárního zasedání Papežské akademie věd papež připomněl prosbu, kterou svatý Jan Pavel II. adresoval Panně Marii, aby naše planeta nepoznala hrůzu jaderného konfliktu. Dnešní válka je podle něj „totální“ třetí světovou válkou.
Náhled
 
 

„Je třeba mobilizovat všechny poznatky založené na vědě a zkušenostech, abychom překonali bídu, chudobu, nová otroctví a vyhnuli se válkám. Odmítáním některých výzkumů, které za konkrétních historických okolností nevyhnutelně končí smrtí, se mohou vědci z celého světa spojit ve společné vůli odzbrojovat vědu a vytvářet sílu pro mír.“ Papež to zdůraznil při setkání s účastníky plenárního zasedání Papežské akademie věd na téma „Základní věda pro lidský rozvoj, mír a zdraví planety“. Členy tohoto sboru František žádá, aby v této historické chvíli podporovali zejména poznání, jehož cílem je budování míru.

„Po dvou tragických světových válkách se zdálo, že se svět postupně naučí respektovat lidská práva, mezinárodní právo a různé formy spolupráce. Historie však bohužel vykazuje známky regrese. Nejenže se zintenzivňují anachronické konflikty, ale znovu se objevují uzavřené, rozjitřené a agresivní nacionalismy (srov. encyklika Fratelli tutti, 11), stejně jako nové války o nadvládu, které postihují civilní obyvatelstvo, staré lidi, děti a nemocné a všude způsobují zkázu.“

Prosme Marii za mír

Svět dnes zahalují nové znepokojivé stíny, které se zdály být předurčeny k zániku. Papež v souvislosti s tímto chmurným scénářem poukazuje na světlo modlitby.

„Vážné obavy vzbuzují četné ozbrojené konflikty. Řekl jsem, že to byla třetí světová válka „po částech“. Dnes snad můžeme říci „totální“ a rizika pro lidi a planetu jsou stále větší. Svatý Jan Pavel II. děkoval Bohu za to, že na Mariinu přímluvu byl svět uchráněn před atomovou válkou. Bohužel se i nadále musíme modlit nad tímto nebezpečím, které mělo být již dávno zažehnáno.“

Povoláni být svědky svobody a spravedlnosti

Papežova slova jsou také prosbou, výzvou, abychom naslouchali křiku bolesti země a těch, kdo jsou oběťmi nespravedlnosti.

„Ve jménu Boha, který stvořil všechny lidské bytosti pro společný osud štěstí, jsme dnes povoláni svědčit o naší bratrské podstatě svobody, spravedlnosti, dialogu, vzájemného setkávání, lásky a míru a vyhýbat se rozvíjení nenávisti, zášti, rozdělení, násilí a válek. Ve jménu Boha, který nám dal planetu, abychom ji chránili a rozvíjeli, jsme dnes povoláni k ekologické konverzi, abychom zachránili společný domov a naše životy spolu s životy budoucích generací, místo abychom zvyšovali nerovnost, vykořisťování a ničení.“

Církev je spojencem vědců

Papež dále zdůraznil, že „vědecké úspěchy tohoto století musí být vždy vedeny požadavky bratrství, spravedlnosti a míru a pomáhat řešit velké výzvy, kterým lidstvo a jeho životní prostředí čelí“. Nucená práce, prostituce a obchod s lidskými orgány jsou „zločiny proti lidskosti, které jdou ruku v ruce s chudobou, a vyskytují se i ve vyspělých zemích, v našich městech“. „Lidské tělo,“ vysvětluje papež, „nemůže být nikdy, ani zčásti, ani celé, předmětem obchodu!“ Papež vybízí vědce, aby pracovali pro pravdu, svobodu, dialog, spravedlnost a mír: „dnes je katolická církev více než kdy jindy spojencem vědců, kteří vycházejí z této inspirace“.

Úkol chránit stvoření

Ve svém projevu František položil také otázku, která se prolíná s historií: „Proč papežové, již od roku 1603, chtěli mít Akademii věd?“ „Církev,“ poznamenal papež, „sdílí a podporuje vášeň pro vědecké bádání jako výraz lásky k pravdě, k poznání světa, makrokosmu a mikrokosmu, života v ohromující symfonii jeho forem. Základem je kontemplativní postoj. Nakonec František dodal, že je třeba „střežit stvoření.“

(www.zpravy.cirkev.cz)

Britská královna Alžběta II. zemřela ve věku 96 let

Britská královna Alžběta II. zemřela ve věku 96 let

Její královská Výsost, královna Spojeného království Velké Británie a Severního Irska Alžběta II. zemřela ve čtvrtek ve věku 96 let.

Náhled
Foto: Zesnulá královna Alžběta II. při svém platinovém jubileu 2. června 2022 (AFP)
 

Královna Alžběta, která se narodila 21. dubna 1926 jako Alžběta Alexandra Marie, začala vládnout v roce 1952 po smrti svého otce krále Jiřího a byla nejdéle vládnoucí panovnicí na světě.

Královna Velké Británie, Severního Irska a dalších 14 království Commonwealthu zemřela ve čtvrtek odpoledne na svém sídle Balmoral ve skotském Aberdeenshire.

Za více než 70 let své vlády, během níž se vystřídalo 15 britských premiérů, od Winstona Churchilla až po stávající Liz Trussovou, osobně setkala se čtyřmi papeži (s pátým ještě jako korunní princezna). Za jejího dlouhého života se pak na Petrově stolci vystřídalo celkem osm papežů.

Královna a papežové

Panovnice poprvé navštívila Vatikán v roce 1951 jako princezna Alžběta, kdy byl papežem Pius XII. První návštěva Alžběty jako královny se uskutečnila 5. května 1961. Spolu s princem Philipem ji na audienci přijal papež Jan XXIII.

V roce 1980 uskutečnila královna Alžběta státní návštěvu Vatikánu a na audienci ji přijal papež Jan Pavel II. Jen o dva roky později uskutečnil polský papež pastorační návštěvu Velké Británie. S příchodem nového tisíciletí navštívila královna Vatikán ještě jednou, a to v říjnu 2000.

V září 2010 navštívil Benedikt XVI. Velkou Británii na apoštolské cestě u příležitosti blahořečení kardinála Johna Henryho Newmana a s královnou se setkal v Edinburghu.

Společeně s princem Philipem, vévodou z Edinburghu, který zemřel v dubnu 2021, se v roce 2014 setkali ve Vatikánu s papežem Františkem. Stalo se tak u příležitosti 100. výročí obnovení diplomatických vztahů mezi Spojeným královstvím a Svatým stolcem.

70 let vlády

U příležitosti královnina platinového jubilea jí zaslal papež František 2. června 2022 zprávu:

„Při této radostné příležitosti narozenin Vašeho Veličenstva a při oslavě tohoto platinového jubilea Vám posílám srdečné pozdravy a přání všeho dobrého spolu s obnoveným ujištěním o mých modlitbách, aby Všemohoucí Bůh udělil Vám, členům královské rodiny a celému národu požehnání jednoty, prosperity a míru.“

Královna a náboženství

Jako královna byla Alžběta de facto hlavou anglikánské církve. Její titul „obhájkyně víry a nejvyšší správkyně anglikánské církve“ pochází ze 16. století z doby vlády krále Jindřicha VIII. Jako taková jmenovala arcibiskupy, biskupy a děkany anglikánské církve a předsedala zahájení jejich generálních synod.

Byla hlasitou zastánkyní praktikování náboženství, ať už bylo anglikánské nebo ne. Své poselství na Štědrý den využila k výzvě k mezináboženské harmonii. U příležitosti diamantového jubilea, kterým si v roce 2012 připomněla 60. výročí své vlády, se spolu s vévodou z Edinburghu zúčastnila mezináboženské recepce v Lambethském paláci, kterou pořádal arcibiskup z Canterbury.

„Víra hraje klíčovou roli v identitě milionů lidí a poskytuje jim nejen systém víry, ale také pocit sounáležitosti. Může být podnětem k sociální činnosti,“ řekla královna.

„Náboženské skupiny jsou skutečně hrdé na to, že pomáhají těm, kteří to nejvíce potřebují, včetně nemocných, starších, osamělých a znevýhodněných lidí. Připomínají nám odpovědnost, která přesahuje nás samotné,“ dodala.

V otázce osobní víry byla královna prý hluboce věřící. Deník Washington Post uvedl, že podle profesora teologie na Oxfordské univerzitě Stana Rosenberga měla královna „hluboce živou víru“ a „denně četla Písmo, každý týden chodila do kostela a pravidelně se modlila“.

Její vánoční rozhlasová poselství byla někdy hluboce osobní a prozrazovala život plný modliteb a víry: „Vím, jak moc spoléhám na svou víru, která mě provází dobrými i zlými časy,“ řekla v roce 2002. „Každý den je nový začátek. Vím, že jediný způsob, jak žít svůj život, je snažit se dělat to, co je správné, dívat se na věc s nadhledem, vydávat ze sebe to nejlepší ve všem, co den přináší, a důvěřovat Bohu. … Sílu čerpám z poselství naděje v křesťanském evangeliu.“

Zdroj: anglická verze Vatican News, Catholic News Agency; redakčně upraveno

Blahořečení papeže Jana Pavla I.

Křesťan, který se stal papežem a připomíná nám podstatu evangelia

EDITORIAL. Blahořečení Jana Pavla I. je výzvou ke znovuobjevení pokory, která umožňuje, aby se ctnosti víry, naděje a lásky konkrétně promítly do života.

Náhled
 
 

8. února 1970 ve své první homilii ve funkci benátského patriarchy v bazilice svatého Marka Albino Luciani zopakoval slova, která pronesl o jedenáct let dříve k věřícím ve Vittorio Veneto, jakmile se stal jejich biskupem: „Bůh některé velké věci někdy rád píše ne do bronzu nebo mramoru, ale třeba i jen do prachu, takže pokud písmo zůstane, není narušené nebo rozptýlené větrem, je jasné, že zásluha je jen a jen Boží. Já jsem prach: úřad patriarchy a benátská diecéze jsou velké věci spojené s prachem; pokud z tohoto spojení vzejde něco dobrého, je jasné, že to všechno bude zásluha Pánovy milosti“. Právě v těchto slovech „Jsem prach“ spočívá velké tajemství křesťanského života, jehož byl Albino Luciani svědkem po celou dobu své existence.

Svatost Jana Pavla I. – křesťana, který se 26. srpna 1978 stal papežem a dnes, o 44 let později, je blahoslaveným – je prostým příběhem člověka, který na každém kroku svého života důvěřoval Bohu a svěřoval se mu. A toto svěření se dělo s vědomím jeho vlastní malosti. „Beze mne nemůžete dělat nic,“ řekl Ježíš svým přátelům. „Odstup ode mne, satane!“ nařídil Nazaretský Petrovi poté, co mu vyčítal, že předpověděl své umučení a smrt. To jsou dvě vzácné indicie, kterými se Albino řídil po celou dobu své existence. Milost uznat sám sebe za hříšníka, který potřebuje všechno; milost nespoléhat se na vlastní síly, na vlastní schopnosti, na vlastní strategie, ale na pomoc a přítomnost Druhého, umožnila knězi, biskupovi a papeži vydat svědectví o tváři pokojné a důvěřující církve. Církve, která žije evangelium v každodenním životě a nepotřebuje ohňostroje, aby ukázala, že existuje. Církve schopné přinášet blízkost, útěchu a naději všem, počínaje těmi nejmenšími, nejchudšími, vyloučenými a bezprizornými.

„Podle míry pokory poznáme svůj duchovní pokrok,“ řekl svatý František Saleský, Lucianiho oblíbený světec. Pro něj, muže velmi kultivovaného a připraveného, který uměl mluvit jednoduše a srozumitelně, aby mu všichni rozuměli, to bylo právě tak. Úcta oltáře pro tohoto syna benátské církve, jemuž je cizí jakýkoli protagonismus, který nikdy neusiloval o významné funkce a který před svým téměř jednomyslným zvolením v konkláve uvažoval o tom, že odejde jako misionář do Afriky, jakmile dosáhne kanonického věku pro své odstoupení v Benátkách, je pro všechny znamením naděje. Protože, jak zopakovala vicepostulátorka kauzy kanonizace Stefania Falasca, blahořečen nemá být papež nebo jeho pontifikát, ale křesťan, který se celým svým já držel evangelia a rozpoznal sám sebe jako „prach“. Křesťan, který se každý den modlil: „Pane, vezmi mě takového, jaký jsem, a učiň mě takovým, jakým mě chceš mít“, se stal nástrojem, skrze nějž Bůh milosrdenství napsal krásné stránky, které jsou dnes pro církev a pro svět aktuálnější než kdykoli předtím.

(www.zpravy.cirkev.cz)

František: Celestýn V. učil o odpuštění, jediné zbrani proti válce

František: Celestýn V. učil o odpuštění, jediné zbrani proti válce

26. 8. 2022, 16.48
V rozhovoru poskytnutém abruzzskému deníku Il Centro dva dny před svou návštěvou italské Aquily se papež věnuje otázce obnovy po zemětřesení v roce 2009 a vyzývá lidi, aby v temnotě zkoušek důvěřovali Bohu a vážili si poselství Petra z Morrone. K překonání každého konfliktu je třeba pěstovat kulturu míru.
Náhled
 

Čtyřicet osm hodin před svým příjezdem do L’Aquily se papež František obrací k obyvatelům L’Aquily, aby je utvrdil „v naději v Ježíše ukřižovaného a zmrtvýchvstalého“, ale také aby je povzbudil, „aby si vážili poselství, které papež Celestýn zanechal celé církvi“, a vysvětlil, že „pokora, láska, blízkost, odpuštění a milosrdenství jsou nejkrásnějším způsobem hlásání evangelia.“ Papež promluvil ze stránek deníku Il Centro. V rozhovoru, který poskytl novinám z regionu Abruzzo a který byl dnes zveřejněn, hovoří o rekonstrukci města, která se netýká jen „domů, ale samotné duše lidí“, děkuje „církvi v L’Aquile za svědectví, které v těchto letech vydala“, a dodává, že „pouze jednota umožňuje skutečné a trvalé změny“, že „musíme opustit vše, co nás rozděluje, a místo toho si vážit všeho, co nás spojuje“, protože jen tak „nebude naděje jen utopií, ale jistotou, na níž lze založit budoucnost a odhodlání všech“.

Důvěra v Boha v temnotě bolesti a utrpení

Papež František odpovídá na čtyři otázky; ohledně zemětřesení z 6. dubna 2009, které změnilo dějiny L’Aquily a životy tolika lidí, poznamenává, že „bolest a utrpení jsou vždy tajemstvím“ a že nestačí „mít nějaké přesvědčivé argumenty“, abychom byli „v bezpečí před temnotou určitých zkušeností“. I Ježíš, připomíná papež, „zažil tuto temnotu, cítil se osamělý, poražený“, ale „učil nás, že právě ve chvíli, kdy se zdá, že je vše ztraceno“, můžeme důvěřovat Otci. „Bez tohoto gesta důvěry v Toho, který má moc držet nás za ruku právě tehdy, když se všechny ostatní jistoty hroutí, není nové zrození možné,“ prohlásil František a připomněl, že pro věřícího je „tento život jen ‚přechodem'“ k „životu, který nepomíjí“, a že „bez této jistoty by nic nemělo smysl a všechno by bylo rozdrceno osudem smrti“. Ale mít toto vědomí „je dar, o který je třeba požádat a který je zároveň třeba chránit před všemi, kdo by ho chtěli zničit“.

Kultura míru umožňující odpuštění

V neděli František otevře Svatou bránu baziliky Santa Maria di Collemaggio a zahájí tak 728. Perdonanza celestiniana, plnomocné odpustky, které papež Celestýn V. udělil všem, kdo budou konat pokání, přistoupí ke svátosti smíření a půjdou na místo bohoslužby od nešpor 28. srpna do nešpor následujícího dne. A právě k odpuštění vybízí při pohledu na válku na Ukrajině a další „konflikty, které postihují tisíce lidí a zejména nevinných“. Protože „zlo nikdy není možné porazit zlem, ale pouze dobrem“ a „k odpuštění je potřeba více síly než k vedení války“. Odpuštění však vyžaduje „velké vnitřní a kulturní zrání“, upřesnil František a vyzval všechny, aby „pěstovali kulturu míru, která vychází právě ze zrání možného odpuštění“. Mimo ni člověk zůstává „v logice zla, která je napojena na logiku zájmů těch, kdo tyto konflikty využívají k vlastnímu obohacení a vykořisťování“, a proto je „odpuštění jedinou možnou zbraní proti každé válce“.

Chudoba jako postoj skutečně svobodného člověka

Nakonec se papež na titulních stránkách abruzzského deníku zamýšlí nad chudobou a upřesňuje, že je třeba rozlišovat mezi chudobou, která je „plodem nespravedlnosti“, a „evangelijní chudobou, která je svobodou od vlastnění“. „Proti prvnímu je třeba bojovat spravedlivě a solidárně,“ podotýká, „druhý je naopak třeba zvolit jako cestu, která vede k prožití skutečného míru.“ František dodává, že jen tehdy, když člověk není „otrokem vlastnění“, je možné „prožívat vnitřní svobodu, která nám dává pocítit radost ze všeho v životě“. Protože chudoba pro křesťana, uzavírá papež, „je způsobem bytí ve světě“, „je to postoj člověka, který je skutečně svobodný“.

(www.zpravy.cirkev.cz)

Papež: Víra přináší harmonii v rodinách, v církvi i ve světě

Papež: Víra přináší harmonii v rodinách, v církvi i ve světě

26. 8. 2022, 16.06
František dnes ráno přijal rodinu Pedra Marii Guimarãese de Mello, podnikatele, kteří poskytují práci více než tisícovce lidí a kteří papeže požádali, aby se modlil za rodiny, těhotné ženy a jednoho z jejich příbuzných. Papež ve své promluvě připomněl, že modlitba pomáhá udržovat víru živou, a vyzval k upírání pohledu na Ukřižovaného. Níže naleznete překlad celého papežova projevu, který pronesl ve španělštině.
Náhled

Dobré ráno, vítám všechny a děkuji za návštěvu!

Jste velká a jednotná rodina. Děkuji vám za svědectví vaší lásky k církvi a za vaši pouť ke hrobu svatého Petra. Víra v Ježíše vás sem přivedla a svedla dohromady. Je dobré vidět rodinu sjednocenou, rodinu posílenou darem víry. Když vidím vaši rodinu a myslím na rodiny, jako je ta vaše, připomínám si Žalm 133: „Hle, jak je dobré a jak milé, když bratři bydlí pospolu: Jak nejlepší olej na hlavě, který stéká na vousy, na vousy Árónovy, který stéká na lem jeho roucha“ (Ž 133,1-2).

Olej je krásným obrazem sjednocení, je obrazem štěstí ze společenství. Olej je však také obrazem víry, která posiluje naše svazky a prostřednictvím Ducha svatého umožňuje harmonii v rodinách – a to je důležité – harmonii také v církvi, ve světě. Povzbuzuji vás, abyste nikdy nedopustili, aby olej víry ve vašich lampách došel (srov. Mt 25,1-13). Tímto způsobem v jistém smyslu spolupracujete s Boží milostí, kterou zakoušíme při setkání s ním. Pánovu přítomnost zakoušíme v mnoha okolnostech, ale především ve svátostech a při rozjímání o jeho slově.

A nezapomínejme na modlitbu, protože modlitba nám pomáhá udržovat víru živou; olej víry se uchovává tím, že často obracíme své myšlenky k Pánu: tolik nám může pomoci, když se podíváme na obraz Ukřižovaného, když na něj upřeme svůj pohled. Je to krásný způsob modlitby.

Vyzývám vás, abyste jako rodina i jako jednotlivci pokračovali v cestě víry a důvěřovali v dobrotu Pána a v ochranu Panny Marie, kterou ve Fatimě tolik uctíváte. Prosím vás, abyste se za mě modlili. A nyní, jak nás požádala hlava rodiny, pomodleme se společně tři Zdrávasy: Zdrávas Maria, …

(www.zpravy.cirkev.cz)

17. srpen – 20 let od zasvěcení světa Božímu Milosrdenství!

Tuto středu si připomínáme 20 let od nesmírně významené události – 17. srpna 2002 Svatý otec Jan Pavel II. při své poslední návštěvě Polska vysvětil zbrusu novou baziliku Božího Milosrdenství v Krakově – Lagiewnikách v blízkosti kláštera, kde je pochována svatá Faustýna, apoštolka Božího Milosrdenství. Při této příležitosti Svatý otec svěřil a zasvětil celé lidstvo Božímu Milosrdenství. Tato událost má obrovský význam pro celou budoucnost lidstva. 🙂

45. Krakow-Lagiewniki (Poľsko) - Bazylika - Sanktuarium Bożego Miłosierdzia (18. 9.) - Výzva: 40 Brán milosrdenstva - Cesta vďačnosti | Moja KomunitaV Krakove | Milosrdenstvo - Svätá Faustína - Denníček - Korunka - obraz Milosrdného Ježiša - Sanktuáriá prenos

Bazilika Božieho Milosrdenstva - Fotografia zdarma na Pixabay

Celostátní setkání mládeže v Hradci Králové

Mladí křesťané od 14 do 26 let na CSM prožívají necelý týden ve společenství podobně naladěných lidí na Celostátním setkání v Hradci Králové, které se zde koná od 9. – 14. srpna. Kromě kultury a zábavy nabízí také seberozvoj a zamyšlení nad důležitými tématy aktuálního světa. Přihlášených účastníků je na 4 tisíce, v sobotu dorazí ještě další účastníci na tzv. Den pro rodiny.  Přímé přenosy je možné sledovat na TV Noe.

Náhled
 
 

Ve středu a čtvrtek byly velmi důležitou součástí programu přednášky hostů. Účastníci se si mohli vyslechnout a diskutovat o aktuálních tématech, které rezonují v církvi např. otázka homosexuality nebo závislost na pornografii. Velký zájem byl o přednášku P. Marka Orka Váchy, který hovořil o tom, že krása netvoří lásku, nýbrž že láska tvoří krásu.

Bavit se mohli mladí i na koncertech. Vystoupil například populární hradecký písničkář Michal Horák nebo křesťanská kapela ALIVE. Ale prostor dostaly i moderní žánry jako je rap díky uskupení Tow Meot a vystoupil také DJ Newman. V pátek večer se uskutečnil velký koncert na Velkém náměstí skrze projekt Godzone.

V pátek odpoledne mladí svědčili o své víře skutkem a pomáhali například v domově seniorů nebo azylovým domě. O víkendu se kromě zmiňovaného programu s rodinami uskuteční také další přednášky a závěrečná velká vigilie v sobotu večer.

Zdroj: PR CSM

(www.zpravy.cirkev.cz)

Prohlédněte si fotografie z Celostátního setkání mládeže v Hradci Králové ve dnech 11. – 12. srpna objektivy fotografů ze spolku Člověk a Víra.