Nezařazeno
Sbírka Charity ČR na pomoc obětem zemětřesení v Turecku a Sýrii
V pondělí 6. února brzo ráno zasáhlo jihovýchodní Turecko a Sýrii katastrofální zemětřesení o síle 7,8 Richterovy škály. Charita Česká republika okamžitě vyhlásila sbírku na pomoc zasaženým lidem. O život přišlo bezmála 2000 lidí, zraněných jsou tisíce. Před polednem zasáhlo jihovýchod Turecka další zemětřesení o síle 7,6 stupně. Lidé v místě potřebují okamžitou humanitární pomoc. Přímo na místě už zasahuje Charitní síť.
Stovky tisíc lidí potřebují humanitární pomoc
Epicentrum zemětřesení o síle 7,8 Richterovy škály bylo blízko města Gaziantep v jihovýchodním Turecku nedaleko syrských hranic. Otřesy byly cítit až v Libanonu a na Kypru a zanechaly za sebou bezmála 2000 mrtvých. Tato čísla ale bohužel nejsou konečná. Záchranáři teprve odkrývají sutiny domů, které se v důsledku zemětřesení zřítily. Mnoho lidí pod nimi stále zůstává uvězněných. Podle dostupných informací z Turecka se zřítilo 3000 budov.
Charita Česká republika je připravena bezprostředně pomoci. Z krizového fondu uvolnila částku 300 000 korun a zároveň vyhlásila sbírku Charita pro Turecko a Sýrii zasažené zemětřesením. Číslo účtu 55660022/0800, VS 118. Na místě již přímo pomáhá Charita Turecko, která pomoc koordinuje s místními autoritami. Pro lidi, kteří přišli o své domovy, zajišťuje bezpečná shromaždiště a rozdává teplé jídlo a oblečení. Zároveň organizuje pro zasažené zemětřesením sbírku potravin, ošacení a dalších potřeb.
Do míst zasažených zemětřesením byly okamžitě vyslány pátrací a záchranné týmy. Turecko také oficiálně požádalo o mezinárodní pomoc. Do oblasti míří mimo jiné hasiči z hasičského záchranného sboru České republiky.
„Sociální sítě plní zprávy lidí, kteří jsou buď sami uvězněni pod sutinami, nebo nemají zprávy o svých blízkých,“ říká přímo z Turecka Irena Menšíková z Charity Česká Republika.
Necelých 12 hodin po prvních otřesech zasáhla jih Turecka další vlna zemětřesení, tentokrát o síle 7,6 stupňů Richterovy škály. Epicentrum bylo ve městě Kahramanmaraş. Situaci navíc komplikuje mrazivé počasí, hustý déšť a sníh. Lidé jsou na ulicích v mrazech, schovávají se v autech, pokud nějaké mají. Ve většině stojících budov není elektřina ani voda. Zasažení lidé potřebují okamžitou humanitární pomoc.
Cesty do míst zasažených zemětřesením jsou uzavřené. Úřady apelují na občany, aby do míst nevyjížděli.
Nejtragičtější zemětřesení v Turecku od roku 1939
Ranní zemětřesení zasáhlo oblast v okolí města Gaziantep, asi devadesát kilometrů od syrských hranic. Gaziantep má 2 miliony obyvatel a zároveň je domovem až pro půl milionu syrských uprchlíků. Gaziantep je také sídlem jedné z největších operací agentury OSN pro uprchlíky. V Sýrii zasáhlo zemětřesení zejména oblasti ovládané opozicí, ve kterých žijí miliony vysídlených Syřanů.
Turecko leží na rozhraní několika litosférických desek, probíhá jím několik zlomů, a zemětřesení jsou tu proto častá. Podle tureckého prezidenta jde o nejhorší katastrofu v Turecku od zemětřesení v roce 1939. Tehdy připravily otřesy na severovýchodě země o život na 30 000 lidí. Zemětřesení v roce 1939 mělo stejnou sílu – 7,8 stupňů Richterovy škály – jako to pondělní. K největším katastrofám v dějinách země patří také zemětřesení ve městě Izmit nedaleko Istanbulu, při kterém v roce 1999 zemřelo na 18 000 lidí.
Zemětřesení znamená také obrovské materiální škody. Ty se v Turecku budou pohybovat v rozmezí od jedné do deseti miliard dolarů (zhruba 22 až 220 miliard Kč).
Darovat je možné převodem na sbírkový účet
55660022/0800
VS 118
QR kód
(www.charita.cz)
Svatoanenská poutní mše svatá na Líčkově
Srdečně Vás zveme na tradiční svatoanenskou poutní mši svatou na Líčkově. V letošním roce se koná u nové požehnané kapličky svaté Anny na konci Líčkova u domu čp.127. 🙂
Rozloučení s jezuitou P. Janem Rybářem, SJ
Odešel, tak jak vždycky žil, plný života a optimismu. Bylo radostí mu naslouchat…
Rozloučení s otcem Janem Rybářem můžete sledovat živě na TV Noe a Radiu Proglas, tuto sobotu 23. ledna od 11 hodin.
Poutní mše svatá v Siřemi
I v letošním roce se koná poutní mše svatá v Siřemském kostele, který prochází již mnoho let náročnou záchranou. Letošní pouť je příležitostí k poděkování za dokončení oprav střechy a krovu. V letošním roce také proběhla částečná oprava zřícené zdi pod kostelem.
Přání k svátkům od litoměřického biskupa Jana
Mons.Baxant: Na dálku se spojuji se těmi, které mi Bůh svěřil, a modlím se za nemocné a ošetřovatele
10. dubna 2020 Události, Vysílání v době pandemie Autor: Jaroslava Otradovcová
Litoměřický biskup Jan Baxant, s kterým jsme se v ranním vysílání telefonicky spojil Ondřej Havlíček, prozradil, jak prožívá letošní Velký pátek, co mu bude chybět a ze své zkušenosti poradil, jak tyto dny prožívat v rodině. Přání a požehnání biskupa Baxanta nabízíme i ve zvukovém záznamu.
I když bohoslužby jsou nyní nedostupné a veškerá oslava Boha v současné situaci bude jiná, skromnější, otec biskup Baxant se domnívá, že podstata Velkého pátku zůstává působivá. „Kristus zemřel i za mne, za nás, za všechny. Je něco úžasného a na to musíme myslet nejen o Velkém Pátku, ale neustále, denně,“ upozornil Mons. Baxant, který dnešní obřady vykoná v soukromí v biskupské kapli. V dnešní den, i když na dálku, ale o to více duchovně, chce být spojen se všemi, které mu Bůh svěřil do péče: „Chci být v duchu se svými kněžími, jáhny, všemi pastoračními pomocníky ve farnostech, řeholními splečenstvími a komunitami.“ Jak sdělil kolegovi Ondrovi Havlíčkovi, který s ním vedl rozhovor, nejvíce mu bude chybět setkání s dětmi a jejich rodiči při tradiční křížové cestě. „Uvědomuji si náročnost karanténní doby. I křesťanské rodiny si odvykly prožívat čas spolu a nyní to působí mnohé těžkosti,“ poznamenal biskup a dodal: „Vzpomínám na dobu s rodiči doma, kdy jsme prožívali domácí pobožnosti. Četli jsme biblické příběhy a povídali o nich. Při modlitbě růžence a křížové cesty jsme se střídali. Nebylo to nic nepřirozeného, ani nudného, nás, děti, to bavilo!“ Vyzval také, aby věřící letošní půst spojili s prosbou k dobrému Bohu za všechny zasažené tímto virem a bezejmenné, kteří se o nemocné starají. „Říkám jim bezejmenní, ale oni samozřejmě mají svá jména. Jsou to ti lékaři a ošetřovatelé těžce nemocných. Velmi děkuji, že u těch bezmocných, těžce trpících zůstávají, neutíkají, i když by se mohli nakazit. Dávají nám příklad odvahy a skutečné solidarity. Je potřeba je duchovně podpírat a modlit se za ně,“ uzavřel biskup Baxant a na závěr všem popřál milostiplné svátky a udělil své požehnání.