Archiv článků za měsíc: Duben 2026
Neděle Božího Milosrdenství
Neděle Božího milosrdenství
Druhá neděle velikonoční, která letos připadá na 12. dubna, se v církvi slaví jako „Neděle Božího milosrdenství“. V jubilejním roce 2000 tak rozhodl sv. Jan Pavel II. Stalo se tak při mši spojené s kanonizací sv. Faustyny Kowalské. Právě s touto mystičkou je zvláštní úcta k Božímu milosrdenství spojena.
„Toužím po tom, aby se slavil svátek Milosrdenství. (…) Tato neděle má být svátečním dnem Milosrdenství.“ (Ježíš v Deníčku sv. Faustyny Kowalské)
Sestra Faustyna ve 30. letech 20. stol. zažila řadu osobních setkání s Kristem. Z těchto mystických zkušeností se zrodila úcta k obrazu Božího milosrdenství, Krista oslaveného, z jehož srdce tryskají paprsky symbolizující vodu a krev z probodeného boku – toho boku, do něhož vložil ruku sv. Tomáš, jak o tom slyšíme z evangelia právě na tuto neděli (srv. Jan 20,27).
Sv. Jan Pavel II. byl ctitelem sestry Faustyny, kterou také kanonizoval právě na II. velikonoční neděli roku 2000. Krom toho kladl důraz na tajemství Boží lásky k člověku, o níž ve své encyklice Dives in misericordia napsal, že „milosrdenství je jejím druhým jménem a zároveň zvláštním způsobem jejího zjevení a uskutečnění“. Za pozornost stojí, že Jan Pavel II. se vrátil do náručí Milosrdného Otce v předvečer Neděle Božího milosrdenství roku 2005.
Rovněž o vigilii této neděle, 11. dubna 2015, vydal papež František bulu Misericordiae vultus, kterou ohlásil Jubilejní rok Milosrdenství. V tomto textu se nejednou na sv. Jana Pavla II. odvolává: „Jeho učení je dnes aktuální více než kdy jindy a zasluhuje si, aby v tomto svatém roce bylo oživeno. Přijměme nově za svá jeho slova: »Církev žije svým pravým životem, když vyznává a hlásá milosrdenství ‒ nejvýše obdivuhodnou vlastnost Stvořitele a Vykupitele ‒ a když přivádí lidi k pramenům Spasitelova milosrdenství, které sama střeží a spravuje.«“
Druhou velikonoční nedělí uzavíráme oktáv Zmrtvýchvstání Páně, vzkříšení „Ježíše Krista, který svou smrtí a zmrtvýchvstáním přináší spásu spolu s milosrdenstvím, které ospravedlňuje“, jak napsal papež František. Radost z Kristova vítězství nad smrtí se v tento den spojuje s radostí z jeho vítězství nad naší vinou a hříchem. Spolu s apoštolem Tomášem vyznáváme: „Můj Pán a můj Bůh!“ a se sv. Faustynou jedním dechem dodáváme: „Ježíši, důvěřuji ti!“
(www.cirkev.cz)
Papež Lev XIV. vyzval k ukončení války: Přestaňte vyrábět zbraně!
Papež Lev XIV. vyzval k ukončení války: Přestaňte vyrábět zbraně!
Při modlitební vigilii za mír ve světě vyzval papež Lev XIV. světové lídry, aby ukončili konflikty a dali přednost dialogu před zbrojením. „Zastavte se. Je čas na mír. Usedněte k jednacímu stolu, nikoli k plánování smrtících činů,“ apeloval.
Za účasti více než deseti tisíc věřících, kteří zaplnili baziliku sv. Petra i přilehlé náměstí, vedl papež Lev XIV. modlitbu za mír ve světě. Na úvod pozdravil i ty, na něž se do chrámu nedostalo, a poděkoval jim za účast.
Připomněl přitom Ježíšova slova: „Kde jsou dva nebo tři shromážděni v mém jménu, tam jsem já uprostřed nich.“ Vyzval přítomné ke společné modlitbě na přímluvu Matky Boží a zdůraznil, že právě modlitba je vyjádřením naděje, že mír je možný – nový mír, v němž mohou žít všichni.
Výzva k ukončení války a odpovědnosti lídrů
Svatý otec důrazně vyzval politické představitele, aby opustili logiku války a přezbrojování. Namísto toho je vyzval k dialogu, mediaci a hledání společných řešení. Potvrdil, že církev bude i nadále neochvějně hlásat poselství míru, a to i v situacích, kdy se setká s nepochopením či odmítnutím. „Budeme vštěpovat poslušnost Bohu spíše než jakékoli lidské autoritě,“ zdůraznil.
Silnou část jeho projevu tvořila připomínka utrpení dětí ve válečných oblastech. Papež uvedl, že dostává množství dopisů dětí, které podle něj odhalují skutečnou tvář konfliktů. „Skrze optiku jejich nevinnosti je patrná veškerá hrůza a nelidskost činů, jimiž se někteří dospělí dokonce chlubí,“ řekl.
Do modlitby růžence, která byla součástí vigilie, se zapojili věřící z celého světa – osobně i prostřednictvím přenosů. Rozjímání vycházela z textů církevních otců, například sv. Augustina, sv. Jana Zlatoústého či sv. Ambrože. Symbolickým gestem bylo zapalování svící plamenem z Lampy míru v Assisi, hořící u hrobu sv. Františka.
Papež zdůraznil, že modlitba není únikem před realitou ani způsobem, jak otupit bolest způsobenou nespravedlností. Naopak ji označil za „nejuniverzálnější a proměňující odpověď na smrt a násilí“. Připomněl také slova Ježíše o víře, která dokáže „přenášet hory“, a dodal, že i malý projev víry může pomoci čelit současným krizím.
„Válka rozděluje, naděje spojuje. Pýcha pošlapává druhé, láska pozvedá. Modlářství oslepuje, živý Bůh osvěcuje,“ uvedl papež a zdůraznil, že lidstvo není odsouzeno k opakování násilí. Podle papeže není nikdo uzavřen do předem daného osudu, přestože svět často působí jako místo, kde se neustále hromadí nové konflikty a oběti.
Ve svém projevu navázal na výzvy Jana Pavla II., zejména jeho apel „už žádná válka“, a připomněl odpovědnost každého jednotlivce i celých národů usilovat o mír. Varoval před „modlářstvím moci a peněz“ a odmítl demonstraci síly prostřednictvím války. „Dost už války. Skutečná síla se projevuje ve službě životu,“ zdůraznil a dodal, že je třeba spojit morální a duchovní sílu lidí napříč generacemi, kteří se rozhodují pro mír a pomáhají napravovat škody způsobené konflikty.
Výzva směřovala především k politickým lídrům, které papež označil za nositele zásadní odpovědnosti. „Zastavte se. Je čas na mír,“ zopakoval. Zároveň však připomněl, že odpovědnost neleží jen na nich, ale na každém jednotlivci. Odmítnutí války musí podle něj být patrné nejen v prohlášeních, ale i v konkrétních činech.
Mír začíná u každého z nás
Papež vyzval k osobní proměně a opuštění násilí v každodenním životě – v rodinách, školách i komunitách. Právě zde se podle něj buduje „království míru“, které stojí na dialogu, spravedlnosti a odpuštění. Zároveň apeloval na návrat k umírněnosti, lásce a „dobré politice“. „Každý má své místo v mozaice míru,“ připomněl a vyzval k aktivnímu zapojení podle osobního povolání.
Na závěr papež vyzval k vytrvalé modlitbě a hluboké vnitřní proměně. Připomněl, že církev bude i nadále sloužit smíření a pokoji, i když její postoj může vyvolávat odpor. Vyjádřil také naději, že každé společenství se může stát „domem míru“, kde se lidé učí překonávat nepřátelství prostřednictvím dialogu. „Nyní více než kdy jindy musíme ukázat, že mír není utopie,“ zdůraznil.
Úplně na konec se papež obrátil ke všem lidem jako k jedné lidské rodině, která sdílí bolest i naději, a znovu připomněl výzvu svého předchůdce: „Už žádná válka.“
Zdroj: Vatican News, anglická sekce
(www.cirkev.cz)
Požehnání nových vitrážových oken v Siřemi
Náš milý kostel v Siřemi se za poslední roky výrazně proměnil. Z totální ruiny se pomalu stává krásné místo. K úplné obnově je ještě dlouhá cesta, ale exteriér kostela je prakticky hotov. A o dnešní velikonoční mši svaté v 15 hodin v předvečer Svátku Božího Milosrdenství poděkujeme za další etapu obnovy a prožijeme požehnání dvou nových vitrážových oken, která se po desítkách let vracejí na své místo. ![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
Papež zve všechny věřící k sobotní modlitbě za pokoj ve světě
Papež zve všechny věřící k sobotní modlitbě za pokoj ve světě
V sobotu 11. dubna v 18 hodin se ve Svatopetrské bazilice uskuteční modlitební vigilie za mír, které bude předsedat papež Lev XIV. K účasti i duchovnímu spojení jsou zváni věřící z celého světa.

Papež Lev XIV. ve svém poselství Urbi et Orbi, proneseném na Velikonoční neděli, pozval všechny věřící k modlitební vigilii za mír ve světě, která se uskuteční v sobotu 11. dubna. Během středeční generální audience své pozvání zopakoval.
Vatikánské tiskové středisko potvrdilo, že sobotní bdění od 18 hodin je otevřené pro všechny. Uskuteční se v srdci církve – v bazilice svatého Petra – a bude mít společenský i duchovní rozměr. Vstup je volný a nejsou potřeba žádné vstupenky. Svatý otec zároveň zve věřící na celém světě, aby se k této iniciativě připojili.




