Svatodušní pondělí je dnem krásných lidových zvyků. Den, kdy doznívá radost včerejší velké slavnosti. 🙂 

Slavnost Seslání Ducha svatého prožívá celá církev na celém světě. Intenzivně prosí o dary Božího Ducha pro všechny lidi.

Zde je krátké sváteční povzbuzení z velkého mariánského poutního místa.

Správy z Medžugorie, 28.05.2020

Měsíc Panny Marie, měsíc květen končí. Ale stojí za to si připomenout pár lidových zvyků, které jsou spojeny se začátkem tohoto měsíce a které kvůli letošním omezením se na mnoha místech ani nekonaly.

Připomínáme si 800. výročí narození svaté Zdislavy

_{Foto: Zdislava.cz} 

Dětství a mládí

Své dětství a dívčí léta prožila Zdislava na hradě Křižanově a patrně i v Brně, kde byl její otec Přibyslav purkrabím. Po vzoru rodičů měla Zdislava velikou úctu ke kněžskému a řeholnímu stavu. 
Zdislava si přála jako dívka vstoupit do klášteřa a stát se řeholnicí, protože toužila žít v nejtěsnějším spojení s Bohem. V patnácti letech byla provdána za rytíře Havla z rodu Markvarticů, pána na hradě Lemberk v severních Čechách. Po svatbě na Křižanově se tedy přestěhovala do severních Čech na hrad Lemberk. Narodily se jí čtyři děti: Havel, Markéta, Jaroslav a Zdislav.

Zdislavin apoštolát

Společně se svým manželem Havlem postavila Zdislava v blízkém městě Jablonném chrám svatého Vavřince s klášterem pro dominikány. Tento řád s apoštolským zaměřením si Zdislava tak oblíbila, že do něj vstoupila jako laická spolupracovnice, zůstavajíc ovšem v manželství. Do sboru apoštolských spolupracovníků se dostala zásluhou dominikána, Poláka, blahoslaveného Česlava, který v té době – kolem roku 1235 – působil jako představeným polsko-české dominikánské provincie a v Čechách zakládal nové kláštery. Rovněž v Turnově postavila paní Zdislava s manželem kostel a klášter pro duchovní syny svatého Dominika. Její příklad povzbuzoval i jiné k následování.
Ač byla vznešenou hradní paní, často navštěvovala chudé. Poutníci, nemocní a potřební nalézali u ní vždy laskavé přijetí. Podporovala je, kde mohla a sama žila skromně. Byla proto všemi milována a nazývali ji matkou chudých.

Duchovní život a dílo

Svatá Zdislava žila liturgií a denně se účastnila bohoslužeb u dominikánů v Jablonném. Když se tamní kostel ještě stavěl, pomáhala na stavbě i sama Zdislava se svými lidmi. Toužila mít podíl na tomto díle i prací vlastních rukou. Ráda také rozjímala v kapli Nejsvětější Trojice pod hradem Lemberkem. I na hradě měla svou kapli, kde s rodinou oslavovala Boha a vyprošovala jeho ochranu v zlých dobách. Dosud se na Lemberku ukazuje Zdislavina světnička, připomínající podobnou místnost Karla IV. na Karlštejně. Paní Zdislava se nedožila vysokého věku, zemřela na hradě Lemberku roku 1252 ve stáří asi 27 až 30 let. Byla pochována v kostele sv. Vavřince v Jablonném, kde její tělo dodnes odpočívá.

Svatořečení a zázraky
28. srpna 1907 byla Zdislava blahořečena papežem sv. Piem X. a 21. května 1995 byla svatořečena papežem sv. Janem Pavlem II. v Olomouci. Dne 24. října 2000 papež Jan Pavel II. prohlásil sv. Zdislavu za hlavní patronku Litoměřické diecéze. Od jara 2002 dle ustanovení krajského zastupitelstva je patronkou celého Libereckého kraje.

Její svatost se potvrzovala i podivuhodnými skutky, které skrze ni učinil Bůh. V kronice Dalimilově čteme: „Pět mrtvých boží mocí vzkřísila, mnoha slepým zrak vrátila, chromých a malomocných mnoho uzdravila a nad jinými ubohými veliké divy činila“ (Dalimil 87, 5). Když byl na počátku 20. století veden v litoměřické diecézi proces pro její blahořečení, sestavil farní úřad v Jablonném seznam věřících, kteří stvrdili přísahou, že obdrželi od Boha na přímluvu paní Zdislavy různé milosti. Její příkladný život, naplněný láskou k Bohu a lidem, plný touhy po záchraně duší, a její zázračná moc pomáhající tělesně trpícím jsou názorně zachyceny na 24 obrazech, které jsou zavěšeny kolem její hrobky pod kostelem sv. Vavřince v Jablonném. Tato paní svatého života pomáhá mimořádně i dnes všem, kdo se na ni obracejí ve svých duchovních i tělesných záležitostech. Dokladem jsou četná poděkování a dary k jejímu hrobu.
_{Zdroj: Zdislava.cz a kniha Paní Zdislava od P. Ambrože M. Svatoše O.P.}

(www.cirkev.cz)

Papež rozhodl o zapsání sv. Faustiny Kowalské do římského kalendáře

Svatá Faustina Kowalská  se narodila ve vsi Glogowiec nedaleko Lódzi kv roce 1905 a zemřela v Krakově roku 1938. Svůj krátký život prožila mezi sestrami Naší paní milosrdenství, velkoryse následovala povolání, které dostala od Boha, a rozvíjela intenzívní duchovní život, bohatý duchovními dary a prožívaný ve věrném souladu s nimi. V Deníku své duše, který je svatyní jejích setkání s Ježíšem, sama vypočítává, co v ní Pán učinil ku prospěchu všech. V naslouchání Jemu, který je Láskou a Milosrdenstvím, pochopila, že žádná lidská ubohost se nemůže měřit se slitováním, jež bez ustání proudí z Kristova srdce. Tak se stala inspirací pro hnutí vzývající Boží milosrdenství na celém světa. Sestra Faustina byla svatořečena Janem Pavlem II. v roce 2000 a na celém světě inspirovala Boží lid ke vzývání Božího milosrdenství a jeho důvěryhodnému dosvědčování v životě věřících, vysvětluje dekret podepsaný prefektem zmíněné kongregace kardinálem Robertem Sarahem a jejím sekretářem arcibiskupem Arthurem Roche.

V závěru se dodává, že památka sv. Faustiny bude nyní zanesena do všech kalendářů a liturgických knih. Zvláštní texty, které ji budou doprovázet, mají být přeloženy jednotlivými biskupskými konferencemi a publikovány po schválení Kongregací pro bohoslužbu a svátosti.

(Zdroj: Vatican News)

(www.cirkev.cz)

https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3098249-papez-ktery-ovlivnil-20-stoleti-a-stal-se-svatym-pred-sto-lety-se-narodil-jan-pavel-ii?fbclid=IwAR2YiIp9hTSqM_fhMWxccl39W6ZQSTkKfycVnqnIpHe1yp2Tmaa2QW6N-N4 

Před 100 lety se narodil Jan Pavel II.

Karol Józef Wojtyła se narodil v polských Wadowicích 18. května 1920 jako mladší ze dvou synů Karola Wojtyły a Emilie, rozené Kaczorowské, která zemřela, když mu bylo devět let. Jeho starší bratr Edmund, povoláním lékař, zemřel roku 1932 a jejich otec, voják polské armády, v roce 1941.

Karol začal studovat na Jagellonské univerzitě v Krakově, ta ale byla o rok později, po vpádu nacistických vojsk do země na podzim 1939, uzavřena. Od roku 1940 pracoval jako dělník v lomu, a poté v chemickém závodě, aby si vydělal na živobytí a také se vyhnul deportacím na nucené práce do Německa.

Později začal navštěvovat kurzy tajného kněžského semináře v Krakově a po válce, 1. listopadu 1946, byl vysvěcen na kněze. Byl poslán do Říma, kde získal doktorát teologie poté, co obhájil svou práci na téma víry v díle sv. Jana od Kříže.

Roku 1948 se vrátil do Polska a působil v několika menších farnostech i jako univerzitní kaplan, a to až do roku 1951, kdy navázal na svá filozofická a teologická studia. Dne 4. července 1958 ho papež Pius XII. jmenoval světícím biskupem krakovským. Biskupské svěcení Wojtyła přijal 28. září 1958. Nedlouho poté, dne 13. ledna 1964, ho papež Pavel VI. jmenoval arcibiskupem krakovským a tři roky později, 26. června 1967, kardinálem.

Účastnil se Druhého vatikánského koncilu (1962–1965) a významně přispěl k vypracování jeho konstituce Gaudium et spes. Před svým zvolením za papeže se také zúčastni pěti zasedání Synody biskupů.

Pontifikát v číslech

Karol Wojtyła byl zvolen papežem 16. října 1978. Zvolil si jméno Jan Pavel II. a úřadu nejvyššího pastýře světové církve se ujal 22. října. Během svého pontifikátu vykonal 146 pastoračních návštěv v Itálii a jako římský biskup navštívil 317 z celkem 332 existujících farností města Řím. Apoštolských cest po celém světě, které byly projevem jeho trvalé pastorační péče o místní církve, vykonal celkem 104. Mezi jeho nejvýznamnější dokumenty patří celkem 14 encyklik, 15 apoštolských exhortací, 11 apoštolských konstitucí a 45 apoštolských listů. Jako papež napsal také pět knih. Předsedal celkem 147 beatifikačním obřadům, během nichž blahořečil 1338 mužů a žen, a také 51 kanonizacím, při nichž svatořečil 482 osob. Mezi mnoha jím svatořečenými a blahořečenými osobami bylo i několik osobností z české historie: sv. Anežka Česká, sv. Zdislava z Lemberka, sv. Jan Sarkander, bl. Marie Antonína Kratochvílová, bl. Marie Restituta Kafková a bl. Metoděj Dominik Trčka.

Dne 13. května 1981 na něj byl na Svatopetrském náměstí spáchán atentát. Poté, co byl následkem zranění dlouhou dobu hospitalizován, svému útočníkovi odpustil a s vědomím, že jeho život byl zázračně zachráněn, ještě zintenzivnil své pastorační úsilí.

Jeho péči o církev dosvědčuje založení mnoha nových diecézí, vyhlášení nových Kodexů kanonického práva pro latinskou církev i pro církve východní, a uskutečněná revize Katechismu katolické církve. Vyhlásil také zvláštní roky věnované Panně Marii a Eucharistii i Jubilejní rok 2000. Generacím mladých křesťanů dal možnost setkat se při oslavách Světových dní mládeže.

Papež Jan Pavel II. zemřel v Apoštolském paláci v Římě v sobotu 2. dubna 2005 ve 21.37 hodin, v předvečer druhé neděle velikonoční, neděle Božího milosrdenství. Pohřební mše svatá na náměstí sv. Petra a následné uložení do krypty vatikánské baziliky se uskutečnily 8. dubna.

Papež Jan Pavel II. se stal třetím nejdéle sloužícím papežem vůbec, v pořadí 264. papež strávil v čele katolické církve bezmála 27 let.

Beatifikace a kanonizace

Brzy po smrti Jana Pavla II. se rozšířily požadavky, aby byl okamžitě prohlášen za svatého. A proto, dne 13. května 2005, bylo oznámeno, že vzhledem k „výjimečným okolnostem“ bude ihned zahájen beatifikační proces bez ohledu na předepsanou pětiletou prodlevu mezi smrtí kandidáta a zahájením procesu. Samotný proces beatifikace a kanonizace však nebyl nijak zjednodušen. 19. prosince 2009 papež Benedikt XVI. prohlásil svého předchůdce za „Ctihodného“, neboť vedl „hrdinský a ctnostný život“. O několik měsíců později, 14. ledna 2011, bylo oznámeno, že došlo ke splnění všech nezbytných podmínek a 1. května 2011 byl Jan Pavel II. blahořečen. Jan Pavel II. se tak stal nejrychleji blahoslaveným papežem v církevních dějinách.

Dva roky po beatifikaci, dne 5. července 2013, Vatikán oznámil, že Jan Pavel II. bude svatořečen. Za svatého byl prohlášen papežem Františkem (za účasti emeritního papeže Benedikta XVI.) ve Vatikánu společně s papežem Janem XXIII. 27. dubna 2014, tedy o druhé neděli velikonoční, kterou Jan Pavel II. ustanovil nedělí Božího milosrdenství.

(www.cirkev.cz)

Boží přikázání nám nejsou dána jako zrcadlo našich ubohostí

Svatý otec komentoval evangelium šesté neděle velikonoční (Jan 14, 15-21) a svoji promluvu zakončil:

„Vzhledem ke zkušenosti pochybení a hříchu, kterou všichni máme, nám Duch svatý pomáhá, abychom nepodlehli, a umožňuje nám plně chápat a žít smysl Ježíšových slov: »Jestliže mě milujete, budete zachovávat má přikázání« (v.15). Přikázání nám nejsou dána jako určitý druh zrcadla, ve kterém vidíme odraz svých ubohostí a svých nedůsledností. Nikoli, k tomu nejsou. Boží Slovo je nám dáno jako Slovo života, které proměňuje, obnovuje, nesoudí proto, aby zavrhovalo, nýbrž uzdravuje a má za účel odpuštění. Takové je Boží milosrdenství. Slovo je světlo našich kroků. A to vše je dílo Ducha svatého! On je Boží Dar, Bůh sám, který nám pomáhá být svobodnými lidmi, kteří chtějí a umějí milovat a pochopili, že život je posláním zvěstovat divy, jež uskutečňuje Pán v každém, kdo Mu důvěřuje.

Panna Maria, která je vzorem církve, dovede naslouchat Božímu Slovu a přijímat dar Ducha svatého, ať nám pomáhá, abychom prožívali evangelium radostně a uvědomovali si, že nás nese Duch svatý, božský oheň, který zahřívá srdce a osvěcuje naše kroky.“

Potom papež František připomněl zítřejší sté výročí narození Karola Wojtyly.

„Na zítřek připadá 100. výročí narození svatého Jana Pavla II. ve Wadovicích, v Polsku. Vzpomínáme na něho s velkou náklonností a obrovskou vděčností. Zítra ráno budu v 7h ráno sloužit mši svatou, která bude přenášena do celého světa, u oltáře, kde spočívají jeho ostatky. Kéž  se z nebe nadále přimlouvá za Boží lid a mír ve světě.“

Poté Petrův nástupce obrátil pozornost k situaci, která vznikla v církvi, po vyhlášení pandemie:

„V některých zemích opět začaly bohoslužby za účasti lidu, v jiných se tato možnost zvažuje. V Itálii bude možné sloužit mši svatou spolu s lidem od zítřka. Sdílím radost komunit, které se mohou konečně sejít k liturgickému slavení. Je to znamení naděje a dar pro celou společnost.

V měsíci květnu se v mnoha farnostech tradičně konají první svatá přijímání. Je zřejmé, že  kvůli pandemii byla tato slavnost víry odložena. Proto bych rád projevil vřelé sympatie dětem, které měly poprvé přijmout eucharistii. Nejdražší, prožívejte tento čas jako příležitost k lepší přípravě: modlitbou, četbou katechismu, hlubším poznáním Ježíše, růstem v prokazování dobra a službou druhým.“

Po společné velikonoční mariánské modlitbě Regina Caeli papež všem požehnal. Nejprve v přímém přenosu a mlčky pak z okna nad Svatopetrským náměstím.

Celé znění papežovy promluvy naleznete zde. 

_{Zdroj: Vatican News}

(www.cirkev.cz)

Ranní přenosy papežských mší skončí 18. května u hrobu Jana Pavla II.

_{Foto: Vatican News}

Jak včera v podvečer potvrdil mluvčí Svatého stolce Matteo Bruni, mše svatá bude přenášena od 7 hodin z kaple, která je před hrobem sv. Jana Pavla II., ve Vatikánské bazilice. Zároveň – jak podotýká dále tiskové sdělení – počínaje tímto dnem se v Itálii vrátí mše s účastí lidu, již dříve obnovené v mnoha dalších částech světa.

„Z toho důvodu od následujícího dne, 19. května, již nebudou vysílány přímé přenosy ranních mší z Domu sv. Marty. Jak jsem mohl připomenout již v minulých dnech – pokračuje Matteo Bruni v odpovědi na dotazy novinářů – papež si přeje, aby se Boží lid mohl takto navrátit ke společenství s Pánem ve svátostech, účastnit se nedělní liturgie a obnovit rovněž v kostelech každodenní návštěvy Pána a jeho Slova,“ čteme ve Vatikánské tiskové zprávě.

Ranní mše svaté  v přímých přenosech z Domu sv. Marty slavil Svatý otec denně od 9. března. K rozhodnutí umožnit pravidelnou účast televizního štábu v kapli ho vedla situace omezeného přístupu věřících ke slavení mší v kostelích nejen v Itálii, ale i v dalších zemích. Jen v Itálii dosahovaly živé přenosy ranních mší sledovanost více než jeden a půl milionu diváků.

Spontánně přednášené homilie papeže Františka z tohoto více než dvouměsíčního období vycházejí knižně ve sbírce s titulem Forti nella tribolazione (Silní v souženích) ve Vatikánském nadavatelství Libreria Editrice Vaticana. V češině jsou všechna kázání papeže Františeka dostupná díky překladům české sekce Radio Vaticana a na portálu Vatican News.

_{Zdroj: Vatican News}

(www.cirkev.cz)