Kardinálský sbor vyzývá všechny věřící k modlitbě v tomto klíčovém období rozlišování a naslouchání Duchu Svatému při hledání budoucího nástupce svatého Petra.

Bože, věčný pastýři,

ty sám ustavičně řídíš a chráníš svou církev:

vyslyš naše prosby a dej,

ať se naším novým papežem stane ten,

kdo se ti líbí svatostí života

a bude se o tvůj lid starat s apoštolskou horlivostí a láskou. Pošli nám takového pastýře, který zná své ovce

a dává za ně svůj život.

Bože, dej dary svého Ducha všem volícím kardinálům, aby je vedla láska ke tvé církvi

a věrnost evangeliu. Ať upřímně hledají tvou vůli a stanou se tvým nástrojem

pro dobro Božího lidu.

Ty sám, Bože, ukaž toho,

který se jako nový papež stane pro nás otcem

a světu ukáže cestu k tobě.

Maria, Matko církve, oroduj za nás.

Amen.

Svatý stolec ve středu 30. dubna zveřejnil prohlášení, v němž kardinálové shromáždění na generálních kongregacích před nadcházejícím konkláve žádají věřící celého světa o modlitební podporu.

Kardinálský sbor vyzval všechny katolické věřící, aby se za ně modlili – zvláště v tomto období rozlišování a naslouchání Duchu Svatému při hledání budoucího nástupce svatého Petra.

„Kardinálové shromáždění v Římě, kteří se účastní generálních kongregací v rámci příprav na konkláve, vyzývají Boží lid, aby tento církevní okamžik prožil jako událost milosti, duchovního rozlišování a naslouchání Boží vůli,“ uvádí prohlášení.

Vědomi si odpovědnosti, která je s tímto úkolem spojena, kardinálové zdůrazňují, že potřebují být neseni modlitbami všech věřících. „Modlitba je skutečnou silou, která v Církvi podporuje jednotu všech údů Kristova těla (srov. 1 Kor 12,12),“ stojí dále ve vyjádření.

Tváří v tvář závažnosti rozhodnutí a výzvám dnešní doby kardinálové dodávají: „Je nezbytné stát se pokornými nástroji nekonečné moudrosti a prozřetelnosti nebeského Otce – v otevřenosti a poslušnosti působení Ducha Svatého.“

Závěrem kardinálové připomínají, že Duch Svatý je hlavním činitelem života Božího lidu, a vybízejí všechny věřící, aby Mu naslouchali a přijímali to, co říká Církvi.

„Kéž tuto společnou modlitbu doprovází Panna Maria svou mateřskou přímluvou,“ uzavírá prohlášení kardinálského sboru.

Zdroj: Vatican News, italská sekce

(www.cirkev.cz)

Poslední neděle doby postní uvádí církev do Svatého týdne. Květná neděle propojuje dvě starobylé liturgické tradice: slavnostní průvod s ratolestmi na památku Kristova vjezdu do Jeruzaléma a čtení pašijí, tedy vyprávění o jeho utrpení a smrti.

V českém prostředí se běžně mluví o Květné neděli, i když původně šlo o Pašijovou neděli (de passione Domini), jak ji znali křesťané ve 3. a 4. století. Až později – v 8. století – se objevuje označení Palmová neděle (Dominica in palmis), převzaté z východní tradice.

Dnešní oficiální název – Dominica in palmis de passione Domini – tedy Palmová neděle utrpení Páně, zachycuje obě dimenze tohoto významného dne.

Průvod s ratolestmi má původ ve 4. století v Jeruzalémě, kde poutníci procházeli z Olivové hory do chrámu. Postupně se tento zvyk rozšířil do celého křesťanského světa, na Západě pak nabyl bohaté symboliky: evangeliář představoval Krista, jáhni apoštoly, uzavřené dveře kostela pak bránu Božího království.

Ve středověku se obřady dramatizovaly – včetně průvodu s dřevěnou sochou Krista na oslu. Liturgická reforma v roce 1955 tyto obřady zjednodušila, aby vynikla hlavní bohoslužba.

Liturgie mše svaté jednoznačně směřuje k tématu utrpení Krista. Pašije, modlitby i eucharistie otevírají panoramatický pohled na celý Svatý týden. Četba pašijí se kdysi rozprostírala do více dní, dnes se na Květnou neděli čtou zpravidla z jednoho ze synoptických evangelií.

Symbolika tohoto dne je mimořádně bohatá: Kristus jako král pokoje, ratolesti jako znamení naděje, kříž jako brána k životu. Květná neděle není jen připomínkou minulosti, ale výzvou k následování Krista v jeho cestě ke kříži – a ke vzkříšení.

(www.cirkev.cz)