„Nebeština“ je v rámci projektu Vlčí doupě hravý a naučný seriál pro děti (i dospělé), který pomáhá objevovat krásu slov, symbolů a znamení, která používáme při modlitbě a v kostele.

Dnes začíná novéna k Panně Marii Liběšické, devítidenní příprava skrze modlitbu, která je Panně Marii nejmilejší – modlitbu růžence. Každý se může připojit v kteroukoli denní či noční dobu a poděkovat tak Panně Marii za 282 let milostí našeho poutního místa a zároveň poprosit o pomoc a požehnání v jakémkoli trápení.

Drazí přátelé, přijměte srdečné pozvání ke společné modlitbě devítidenní novény před 44. výročím zjevení Panny Marie v Medjugorji, které si připomeneme 25. června 2025.

Novéna začíná v pondělí 16. června a potrvá až do úterý 24. června 2025.

Děkujme Bohu za to, že nám skrze svou milost dovolil, aby Panna Maria mohla po tolik let přicházet mezi nás. Děkujme i za všechny milosti, které jsme na její přímluvu během těchto let obdrželi. Spojme se v těchto dnech v modlitbě a vděčnosti.

Každodenní modlitba na Podbrdu

Ve zjevení v neděli 15. června 2025 Panna Maria požádala vizionářku Mariju, aby během těchto devíti dní každé ráno vystupovala na vrch Podbrdo a tam se modlila. Zároveň ji požádala, ať pozve všechny, aby se k této modlitbě připojili. Zároveň Panna Maria slíbila, že se během této novény zjeví každý den v 5:00 hodin ráno.

Tuto ranní modlitbu bude možné sledovat živě prostřednictvím MaryTV.

Novéna za pokoj ve světě

Po dobu devíti dní se budeme modlit slavný růženec a každý den jej obětujeme na následující úmysl:

1. den (16. 6.) – za vizionáře
2. den (17. 6.) – za kněze sloužící ve farnosti Medjugorje
3. den (18. 6.) – za věřící z farnosti Medjugorje
4. den (19. 6.) – za ty, kdo nesou odpovědnost v církvi
5. den (20. 6.) – za všechny poutníky, kteří již navštívili Medjugorje
6. den (21. 6.) – za všechny poutníky, kteří se do Medjugorje teprve chystají
7. den (22. 6.) – za naplnění všech Božích plánů s Medjugorjí
8. den (23. 6.) – za všechny modlitební skupiny a centra po celém světě, která jsou spojena s Medjugorjí
9. den (24. 6.) – na úmysly Královny míru

Modlitba svatého Františka za pokoj

Každý den po růženci se společně pomodlíme také modlitbu sv. Františka z Assisi, aby pokoj, který dává Bůh, mohl skrze nás pronikat do světa:

Pane, udělej ze mne nástroj svého pokoje:
• kde je nenávist, tam ať přináším lásku,
• kde je křivda, ať přináším odpuštění,
• kde je nesvár, ať přináším jednotu,
• kde je omyl, ať přináším pravdu,
• kde je pochybnost, ať přináším víru,
• kde je zoufalství, ať přináším naději,
• kde je temnota, ať přináším světlo,
• kde je smutek, ať přináším radost.

Pane, učiň:
• ať nechci tolik být utěšován, jako spíše utěšovat,
• být chápán, jako spíše chápat,
• být milován, jako spíše milovat.

Neboť tak jest:
• kdo se dává, ten přijímá,
• kdo na sebe zapomíná, ten je nalézán,
• kdo odpouští, tomu se odpouští,
• kdo umírá, ten povstává k věčnému životu.

Spojme se v modlitbě s celým světem a s těmi, kteří v brzkých ranních hodinách vystupují na Podbrdo. Ať je tato novéna hlubokou duchovní přípravou na výroční den milostivé přítomnosti Panny Marie v Medjugorji.

ℹ️Centrum MÍR MEDJUGORJE

(www.medjugorje.cz)

Sekce pro mládež při České biskupské konferenci připravilo video k Jubilejnímu roku pro mladé o Svatém roce, naději a putování. 🙂

Jubilejní rok je příležitostí nově zakusit Boží lásku, blízkost a odpuštění skrze prostředky, které nám Církev nabízí. Máme příležitost obnovit svůj vztah s Bohem a s druhými. Je to čas milosti a nové naděje. Toužíme po Bohu a neusilujeme o nic menšího než o svatost, přidáš se?

Přesně za 9 dní si připomeneme, že 24. června 1981, před 44 lety, začala zjevení Panny Marie, Královny Míru, v Medžugorji. Hlavní oslava se koná každý rok 25. června, v den, kdy Panna Maria dala první a hlavní poselství, poselství míru. Jako přípravu na tuto velikou událost se můžeme každý den modlit k Panně Marii na poděkování novénu, která spočívá v denní modlitbě růžence na poděkování Panně Marii. Přidejte se k nám a k celé medžugorské farnosti a všem přátelům Medžugorje a společně Panně Marii poděkujme! 🙂 🙂 🙂

Svatý Antonín z Padovy: Učitel evangelia a svědek milosrdenství

Svatý Antonín z Padovy (1195–1231), původem Portugalec, patří k nejuctívanějším světcům katolické církve. Vynikal hlubokou znalostí Písma, výmluvností i pokorou. Jako františkánský kazatel obrátil tisíce lidí a zasloužil si titul „učitel evangelia“. Jeho život je svědectvím síly Boží milosti, která působí skrze prostotu, modlitbu a neochvějnou lásku k pravdě.

 

Narodil se roku 1195 v Lisabonu jako Ferdinand Bullones do šlechtické rodiny. V patnácti letech vstoupil k augustiniánům, toužil po životě s Bohem a studiu Písma. Klid pro duchovní růst nalezl v klášteře v Coimbře. Osudové se pro něj stalo setkání s františkány, když viděl těla pěti mučedníků zabitých v Maroku. Jejich smrt v něm probudila touhu po misiích i mučednictví. Přestoupil do řádu menších bratří a přijal jméno Antonín.

V roce 1221 odplul do Afriky, ale vážně onemocněl a byl nucen se vrátit. Loď ho však zanesla do Itálie, kde se zúčastnil františkánské kapituly v Assisi. Přestože z pokory skrýval své vzdělání a nadání, byl nakonec poslán do kláštera v Montepaolo. Právě tam se naplno ukázala jeho výjimečnost – při nečekané promluvě ohromil posluchače hloubkou svých znalostí, výmluvností i vroucností.

František z Assisi mu následně dovolil vyučovat teologii – stal se prvním františkánem, kterému bylo svěřeno toto poslání. Učil v Boloni, Toulouse i Padově. Byl „schránkou Písma svatého“, jak jej nazval papež Řehoř IX., a současně zůstával pokorným bratrem, který se nikdy neuzavíral potřebám obyčejných lidí.

Jeho kázání přitahovala tisíce posluchačů. Mluvil o hříchu i milosrdenství, o nutnosti svátosti smíření, o pokání a o naději. Dovedl obrazně i přesvědčivě mluvit o víře – lidé se obraceli, protože v jeho slovech cítili pravdu a lásku. Pro svou horlivost a víru v eucharistii je nazýván i „kladivem na kacíře“.

Žil skutečně chudě a skromně. Svým životem svědčil, že pokora, chudoba, poslušnost a trpělivost jsou jazyky Ducha Svatého. „Živá je řeč, když hovoří skutky,“ říkal. Vždy si nacházel čas pro rozjímání a tichou modlitbu, kterou pokládal za zdroj síly pro svou činnost.

Zemřel předčasně 13. června 1231 v Arcelle u Padovy, ve věku pouhých 36 let. Už za života byl považován za světce. Po jeho smrti bylo zaznamenáno 42 ověřených zázraků u jeho hrobu. Papež Řehoř IX. jej kanonizoval již 30. května 1232 – pouhých 11 měsíců po smrti.

V roce 1946 ho papež Pius XII. prohlásil učitelem církve s titulem Doctor evangelicus – učitel evangelia. Jeho jazyk, kterým tolikrát hlásal Krista, se dochoval neporušený – jako znamení jeho svatosti i Boží přízně.

V mnoha kostelích po světě najdete pokladničky s nápisem Chléb svatého Antonína – almužny ke cti světce, který nikdy nebyl lhostejný k potřebám chudých.

Zdroj: Catholica

(www.cirkev.cz)