Mariánské poutní místo LIBĚŠICE U ŽATCE
Římskokatolická farnost Liběšice u Žatce
V sobotu 24. dubna se opět koná jarní Sbírka potravin. Ve vybraných obchodech po celé České republice můžete svým darem prostřednictvím potravinových bank pomoci potřebným. Sbírka probíhá rovněž v on-line prostoru a to až do 2. května na webech: Rohlik.cz, iTesco nebo Kosik.cz.
Všechny zapojené obchody naleznete na záložce Kde nakoupit.
Mnohokrát Vám děkujeme!
„S hlubokými obavami sleduji události v některých oblastech východní Ukrajiny, kde se v posledních měsících množí případy porušování klidu zbraní, a s velkým znepokojením pozoruji zvýšení vojenské činnosti. Prosím a naléhavě žádám, aby se předešlo eskalaci napětí a naopak se přistoupilo ke gestům, které by byly s to posílit vzájemnou důvěru a usnadnit tolik nezbytné a vytoužené smíření a mír. Mějme na srdci také těžkou humanitární situaci, v níž se ocitl tento národ, kterému vyjadřuji svoji blízkost a na jehož úmysl vás prosím o modlitbu.“
Svatý otec se zmínil rovněž o sobotní beatifikaci šesti cisterciáků z opatství Casamari, mezi nimiž byl rovněž mnich českého původu otec Jan Dominik Zavřel (1725-1799).
„V opatství Casamari byli prohlášeni za blahostavené Simeone Cardon a pět druhů mučedníků, cisterciáckých mnichů z tohoto opatství. V roce 1799, když francouzští vojáci při ústupu z Neapole pludrovali kostely a kláštery, tito poslušní Kristovi učedníci se jim postavili s hrdinskou odvahou až k smrti při obraně eucharistie před profanací. Jejich příklad nás pobízí k většímu nasazení pro věrnost Bohu, jež dokáže proměnit společnost a učinit ji spravedlivější a bratrštější.“
Dodal papež František po modlitbě Regina Coeli.
Zdroj: Vatican News
(www.cirkev.cz)
Evangelium (Lk 24,35-48)
Dva učedníci vypravovali, co se jim přihodilo na cestě a jak Ježíše poznali při lámání chleba. Když o tom mluvili, stál on sám uprostřed nich a řekl jim: „Pokoj vám!“ Zděsili se a ve strachu se domnívali, že vidí ducha. Řekl jim: „Proč jste rozrušeni a proč vám v mysli vyvstávají pochybnosti? Podívejte se na mé ruce a na mé nohy: vždyť jsem to já sám! Dotkněte se mě a přesvědčte se: duch přece nemá maso a kosti, jak to vidíte na mně.“ A po těch slovech jim ukázal ruce a nohy. Pro samou radost však tomu pořád ještě nemohli věřit a (jen) se divili. Proto se jich zeptal: „Máte tady něco k jídlu?“ Podali mu kus pečené ryby. Vzal si a před nimi pojedl. Dále jim řekl: „To je smysl mých slov, která jsem k vám mluvil, když jsem ještě byl s vámi: že se musí naplnit všechno, co je o mně psáno v Mojžíšově Zákoně, v Prorocích i v Žalmech.“ Tehdy jim otevřel mysl, aby rozuměli Písmu. Řekl jim: „Tak je psáno: Kristus bude trpět a třetího dne vstane z mrtvých a v jeho jménu bude hlásáno pokání, aby všem národům, počínajíc od Jeruzaléma, byly odpuštěny hříchy. Vy jste toho svědky.“
Foto: Radka Blajdová
Bílá neděle
Druhá neděle velikonoční je posledním dnem velikonočního oktávu, kdy jsme si každý den od neděle Zmrtvýchvstání Páně připomínali slavnost Kristova vítězství nad smrtí. V dobách rané církve se tato neděle nazývala Bílou nedělí (lat. Dominica in albis), protože tento den nově pokřtění, tzv. neofyté, odkládali svá bílá roucha, do kterých byli oblečení při křtu o Velké noci. Již v historii byla tato neděle spojována s evangeliem o ustanovení svátosti smíření „Komu odpustíte hříchy, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou.“ (J 20,23). Právě v této svátosti se nejvíce odráží Boží milosrdenství, projev Boží lásky k člověku. „Milosrdenství je skutečně jádrem evangelního poselství, je to vlastní jméno Boha, jeho tvář, kterou zjevil ve Starém zákoně a plně v Ježíši Kristu, vtělená Láska stvořitele a vykupitele.“
Vznik neděle Božího milosrdenství
Velkým šiřitelem Božího milosrdenství byla sestra Faustyna Kowalská, polská řeholnice a mystička, která žila v první polovině 20. století. Právě jí se zjevil Ježíš a položil ji na srdce toto přání, jak popisuje ve svém Deníčku: „Toužím, aby svátek Milosrdenství byl útočištěm a úkrytem pro všechny duše a zvlášť pro ubohé hříšníky. V tento den je otevřeno nitro mého milosrdenství; celé moře milostí vylévám do duší, které se ke zdroji mého milosrdenství přiblíží. Duše, která přijme svátost smíření a svaté přijímání, dosáhne úplného odpuštění vin a trestů; v tento den jsou otevřena všechna stavidla Boží, skrze něž proudí milosti; ať se žádná duše nebojí ke mně přiblížit, i kdyby její hříchy byly jak šarlat.“ (699)
Sestra Faustyna byla v jubilejním roce 2000 prohlášena sv. Janem Pavlem II. za svatou. Stalo se tak právě na druhou neděli velikonoční, kterou při této příležitosti svatý papež ustanovil za neděli Božího milosrdenství. O pět let později, v roce 2005, v předvečer tohoto svátku, se papež sv. Jan Pavel II. navrátil do Otcova domu.
I papež František pokračuje během svého pontifikátu v šíření Božího milosrdenství, 8. prosince 2015 vyhlásil mimořádný Svatý rok Božího milosrdenství, jehož mottem se stalo „Milosrdní jako Otec“ (srov. Lk 6,36). Neustále povzbuzuje současnou církev, aby se stala tzv. polní nemocnicí a hojila zranění a rány a prokazovala milosrdenství k bližnímu.
(Zdroj: pastorace.cz, Vojtěch Kodet, wikipedia )
(www.cirkev.cz)
Evangelium (Jan 20,1-9)
Prvního dne v týdnu přišla Marie Magdalská časně ráno ještě za tmy ke hrobu a viděla, že je kámen od hrobu odstraněn. Běžela proto k Šimonu Petrovi a k tomu druhému učedníkovi, kterého Ježíš miloval, a řekla jim: „Vzali Pána z hrobu a nevíme, kam ho položili.“ Petr a ten druhý učedník tedy vyšli a zamířili ke hrobu. Oba běželi zároveň, ale ten druhý učedník byl rychlejší než Petr a doběhl k hrobu první. Naklonil se dovnitř a viděl, že tam leží (pruhy) plátna, ale dovnitř nevešel. Pak za ním přišel i Šimon Petr, vešel do hrobky a viděl, že tam leží (pruhy) plátna. Rouška však, která byla na Ježíšově hlavě, neležela u těch (pruhů) plátna, ale složená zvlášť na jiném místě. Potom vstoupil i ten druhý učedník, který přišel ke hrobu první, viděl a uvěřil. Ještě totiž nerozuměli Písmu, že Ježíš musí vstát z mrtvých.
(www.cirkev.cz)
