Papež František: Farnost je požehnané místo, kam člověk chodí, aby se cítil milován
25. 3. 2023, 18.27
Farnost je důležitá, protože „je místem, kde se po Ježíšově vzoru setkáváme, poznáváme se navzájem a obohacujeme se“, řekl dnes dopoledne papež František věřícím z obce Rho v milánském okrese, které přijal v aule Pavla VI.
Vatican News
V tomto ohledu má farnost zásadní význam, je místem, kde se potkávají lidé různých generací, kulturních a sociálních podmínek. Všichni s něčím jedinečným, co mohou dát a přijmout, pokračoval Svatý otec a vyzval farníky ke vzájemné lásce, která má být vždy na prvním místě.
„Skrze vaše formační aktivity, školku, skupinky, oratoř, pozornost k chudým a nejmenším, starým a osamělým, snoubencům a mladým rodinám, skrze hudební kapelu a sportovní aktivity připravujete půdu, někdy trochu vyprahlou a tvrdou, abyste zasévali lásku a proměňovali území, na kterém žijete, v bujnou krajinu, bohatou na dobré plody evangelia“.
Papež poté zavzpomínal na své farářské působení v Argentině, kde v letech 1980 až 1986 pracoval jako farář v San Miguel, severozápadní čtvrti Buenos Aires, která má podobnou polohu jako Rho ve vztahu k Milánu.
„Měl jsem rád dětské mše. V neděli přicházelo dvě stě až tři sta dětí a během homilie jsem s nimi vždy hovořil, což bylo velmi spontánní. Dětská mše je něco velmi krásného, pokračujte v tom“,
Vyzval papež a uzavřel audienci pro věřící z farnosti obce Rho: „Farnost je požehnané místo, kam člověk chodí, aby se cítil milován. Ti, kdo klepou na dveře našich kostelů, často hledají především přátelský úsměv, otevřenou náruč a ruce a oči plné náklonnosti a ochoty k setkání“.
Papež popřál všem otcům k jejich svátku a svěřil je pod ochranu svatého Josefa
19. 3. 2023, 14.05
Na závěr modlitby Anděl Páně papež František poblahopřál všem otcům k dnešnímu svátku svatého Josefa a pozdravil účastníky Římského maratonu, kteří proběhli rovněž ulicemi přiléhajícími k Vatikánu.
V Itálii a jiných katolických zemích připadá Den otců na 19. března, protože podle tradice v tento den zemřel svatý Josef, Ježíšův pěstoun. Úcta ke svatému Josefu existovala již v raném středověku, ale ve 14. století se jeho svátek začal slavit 19. března také na Západě. Papež Sixtus IV. v roce 1479 zařadil tento svátek do římského kalendáře, od roku 1621 byl zaveden v celé církvi. Jelikož církev vždy považovala svatého Josefa za kladnou otcovskou postavu, vzor bdělosti a prozřetelnosti, roku 1871 jej prohlásila za ochránce otců, rodin a patrona univerzální církve.
„A dnes blahopřejeme všem otcům! Kéž ve svatém Josefovi najdou vzor, oporu a útěchu, aby mohli dobře prožívat své otcovství. A všichni společně se za tatínky pomodleme k Otci… [ Otče náš…]“, vyzval Svatý otec. Poté ocenil charitativní ráz dnešního maratonu, který proběhl římskými ulicemi: „S potěšením zdravím účastníky Římského maratonu! Blahopřeji vám, protože z podnětu vatikánského sportovního sdružení Athletica Vaticana děláte z této významné sportovní události příležitost k solidaritě ve prospěch nejchudších“.
Osmadvacátý ročník Římského maratonu odstartoval dnes ráno v 8 hodin z Via dei Fori Imperiali. Zúčastnilo se ho 30 000 běžců včetně více než 14 000 maratonců, z nichž více než polovina byli cizinci ze 118 zemí. První místo obsadil Maročan Taoufik Allam, který dokončil Římský maraton za dvě hodiny, sedm minut a 43 sekund, před Keňany Wilfredem Kigenem a Rogersem Kerorem. Nejlepším Italem byl Neka Crippa, který doběhl šestý. Mezi ženami triumfovala Keňanka Betty Chepkwonyová za dvě hodiny, 23 minut a jednu sekundu.
Při středeční generální audienci papež František požehnal Pohár posledního běžce, který byl dnes ráno u příležitosti Římského maratonu předán poslednímu běžci, který proběhl Svatopetrským náměstím na 16. kilometru závodu, kdy jich do cíle zbývalo asi 26. Iniciativu podpořilo sdružení Athletica Vaticana a vatikánský deník „L’Osservatore di strada“. Pohár z recyklovaného materiálu vyrobil Erwin Alfredo Bendfeldt Rosada, původem z Guatemaly, který žije v jednom římském charitním domově.
Papež František dnes slaví 10. výročí svého pontifikátu. Hlavou římskokatolické církve se stal argentinský jezuita Jorge Mario Bergoglio 13. března 2013 ve svých 76 letech jako první papež z amerického kontinentu.
Vatican Media
Jorge Mario Bergoglio se narodil 17. prosince 1936 v Buenos Aires italským přistěhovalcům jako nejstarší z pěti dětí. Vystudoval chemicko-průmyslovou střední školu a v 21 letech vstoupil do jezuitského řádu. Později absolvoval filozofii a teologii v San Miguelu u Buenos Aires. Knězem byl vysvěcen v roce 1969. V letech 1973 až 1979 působil jako provinciál jezuitského řádu pro Argentinu; od roku 1980 do roku 1986 jako rektor jezuitské fakulty filozofie a teologie v San Miguelu. Biskupské svěcení přijal v roce 1992 a od roku 1998 až do svého zvolení papežem byl arcibiskup v Buenos Aires a primas argentinský. Kardinálem byl jmenován papežem Janem Pavlem II. v roce 2001. V letech 2005 až 2011 předsedal Argentinské biskupské konferenci. K favoritům papežské volby patřil Jorge Bergoglio už v roce 2005, kdy byl zvolen již zesnulý Joseph Ratzinger jako Benedikt XVI.
Papež František se stal prvním jezuitou v čele církve a prvním se jménem František. Neevropského papeže měla církev naposledy v osmém století. Jméno František přijal na počest italského světce jakožto člověka chudoby a míru. Zdůrazňuje, že církev je pro všechny bez výjimky a má sloužit především nemajetným a lidem žijícím na okraji společnosti. Vyjděte z izolace svých kostelů a kazatelen a služte chudým, vyzývá kněží a církevní hodnostáře.
A sám jde příkladem. Už v prvních letech v úřadu zřídil blízko Vatikánu místa, kde se mohou lidé bez domova osprchovat, oholit a nechat ostříhat. Uspořádal pro ně soukromou prohlídku Sixtinské kaple a v listopadu 2017 pozval 7000 bezdomovců na hostinu do Vatikánu. Na své první Velikonoce v pontifikátu sloužil mši Zeleného čtvrtka v nápravném zařízení pro mladistvé na předměstí Říma a během obřadu umyl a políbil nohy 12 delikventům, z nichž dvě byly dívky, což bylo ze strany papeže poprvé. V souvislosti s uprchlickou vlnou v polovině minulého desetiletí papež často hovořil o nutnosti pomáhat lidem prchajícím ze svých domovů. Na jaře 2016 sám poskytl ubytování několika rodinám, které utekly před válkou v Sýrii.
František žije v Domě sv. Marty, kam se nastěhoval po odchodu z Buenos Aires. V Římě je mu dobře, jak sám říká. O rezignaci neuvažuje, ale vysvětluje, co by ho nakonec k odstoupení z úřadu vedlo: „Únava, která vám nedovolí vidět věci jasně. Nedostatek jasného úsudku a vyhodnocení situace. Možná také fyzické problémy. Vždy se na to ptám a nechávám si poradit. Jak se věci vyvíjejí? Myslíš, že mám pokračovat dál?… Ptám se lidí, kteří mě znají, také některých inteligentních kardinálů. A ti mi říkají pravdu: Pokračuj, jde to dobře. Ale prosím: křičte včas.“ Říká, že zranění kolena pro něj bylo fyzickým pokořením, za invalidní vozík se trochu styděl, ale koleno se teď dobře hojí.
Při loučení vždy žádá o modlitbu. „Jsem si jistý, že se všichni modlí. Nevěřícím říkám: modlete se za mě, a pokud se nemodlíte, pošlete mi dobré vlny. Jeden přítel ateista mi totiž píše: …a já ti posílám dobré vlny. Je to sice pohanský způsob modlitby, ale je láskyplný. A milovat druhého je modlitba.“
Ve svém úřadu papež František dosud jmenoval 111 kardinálů, navštívil 60 zemí, na svých cestách urazil asi 410.000 km. Podnikl také 35 cest po Itálii. Svatořečil mnohé osoby, včetně svých předchůdců Jana XXIII., Jana Pavla II. a Pavla VI., také Matku Terezu. Blahořečil i svého předchůdce Jana Pavla I., který zemřel po pouhých 33 dnech ve funkci.
