Sixtinská kaple byla postavena podle rozměrů Šalomounovy svatyně, zaznamenaných ve Starém zákoně. Umělci, kteří ji vyzdobili, ještě posílili její význam jako obrazu celých dějin spásy od stvoření světa. Michelangelova vize Posledního soudu otevírá prostor kaple a staví kardinály, kteří se shromažďují k volbě nového papeže, přímo před zraky Krista, Pána dějin a Soudce. Přinášíme devátý díl z cyklu minipodcastů Johany Bronkové, historičky umění a dlouholeté redaktorky vatikánského Dikasteria pro komunikaci.

Kardinálský sbor vyzývá všechny věřící k modlitbě v tomto klíčovém období rozlišování a naslouchání Duchu Svatému při hledání budoucího nástupce svatého Petra.

Bože, věčný pastýři,

ty sám ustavičně řídíš a chráníš svou církev:

vyslyš naše prosby a dej,

ať se naším novým papežem stane ten,

kdo se ti líbí svatostí života

a bude se o tvůj lid starat s apoštolskou horlivostí a láskou. Pošli nám takového pastýře, který zná své ovce

a dává za ně svůj život.

Bože, dej dary svého Ducha všem volícím kardinálům, aby je vedla láska ke tvé církvi

a věrnost evangeliu. Ať upřímně hledají tvou vůli a stanou se tvým nástrojem

pro dobro Božího lidu.

Ty sám, Bože, ukaž toho,

který se jako nový papež stane pro nás otcem

a světu ukáže cestu k tobě.

Maria, Matko církve, oroduj za nás.

Amen.

Svatý stolec ve středu 30. dubna zveřejnil prohlášení, v němž kardinálové shromáždění na generálních kongregacích před nadcházejícím konkláve žádají věřící celého světa o modlitební podporu.

Kardinálský sbor vyzval všechny katolické věřící, aby se za ně modlili – zvláště v tomto období rozlišování a naslouchání Duchu Svatému při hledání budoucího nástupce svatého Petra.

„Kardinálové shromáždění v Římě, kteří se účastní generálních kongregací v rámci příprav na konkláve, vyzývají Boží lid, aby tento církevní okamžik prožil jako událost milosti, duchovního rozlišování a naslouchání Boží vůli,“ uvádí prohlášení.

Vědomi si odpovědnosti, která je s tímto úkolem spojena, kardinálové zdůrazňují, že potřebují být neseni modlitbami všech věřících. „Modlitba je skutečnou silou, která v Církvi podporuje jednotu všech údů Kristova těla (srov. 1 Kor 12,12),“ stojí dále ve vyjádření.

Tváří v tvář závažnosti rozhodnutí a výzvám dnešní doby kardinálové dodávají: „Je nezbytné stát se pokornými nástroji nekonečné moudrosti a prozřetelnosti nebeského Otce – v otevřenosti a poslušnosti působení Ducha Svatého.“

Závěrem kardinálové připomínají, že Duch Svatý je hlavním činitelem života Božího lidu, a vybízejí všechny věřící, aby Mu naslouchali a přijímali to, co říká Církvi.

„Kéž tuto společnou modlitbu doprovází Panna Maria svou mateřskou přímluvou,“ uzavírá prohlášení kardinálského sboru.

Zdroj: Vatican News, italská sekce

(www.cirkev.cz)

Poslední neděle doby postní uvádí církev do Svatého týdne. Květná neděle propojuje dvě starobylé liturgické tradice: slavnostní průvod s ratolestmi na památku Kristova vjezdu do Jeruzaléma a čtení pašijí, tedy vyprávění o jeho utrpení a smrti.

V českém prostředí se běžně mluví o Květné neděli, i když původně šlo o Pašijovou neděli (de passione Domini), jak ji znali křesťané ve 3. a 4. století. Až později – v 8. století – se objevuje označení Palmová neděle (Dominica in palmis), převzaté z východní tradice.

Dnešní oficiální název – Dominica in palmis de passione Domini – tedy Palmová neděle utrpení Páně, zachycuje obě dimenze tohoto významného dne.

Průvod s ratolestmi má původ ve 4. století v Jeruzalémě, kde poutníci procházeli z Olivové hory do chrámu. Postupně se tento zvyk rozšířil do celého křesťanského světa, na Západě pak nabyl bohaté symboliky: evangeliář představoval Krista, jáhni apoštoly, uzavřené dveře kostela pak bránu Božího království.

Ve středověku se obřady dramatizovaly – včetně průvodu s dřevěnou sochou Krista na oslu. Liturgická reforma v roce 1955 tyto obřady zjednodušila, aby vynikla hlavní bohoslužba.

Liturgie mše svaté jednoznačně směřuje k tématu utrpení Krista. Pašije, modlitby i eucharistie otevírají panoramatický pohled na celý Svatý týden. Četba pašijí se kdysi rozprostírala do více dní, dnes se na Květnou neděli čtou zpravidla z jednoho ze synoptických evangelií.

Symbolika tohoto dne je mimořádně bohatá: Kristus jako král pokoje, ratolesti jako znamení naděje, kříž jako brána k životu. Květná neděle není jen připomínkou minulosti, ale výzvou k následování Krista v jeho cestě ke kříži – a ke vzkříšení.

(www.cirkev.cz)