Připomínáme si 100 let od úmrtí blahoslaveného Karla Habsburského

Blahoslavený Karel I. pocházel z habsbursko-lotrinské dynastie. V letech 1916-1918 byl posledním rakouským císařem, českým králem, apoštolským králem uherským a markraběm moravským. Celé jeho jméno zní: Karel František Josef Ludvík Hubert Jiří Oto Maria Habsbursko- Lotrinský. Zemřel 1. dubna 1922 ve věku nedožitých 35 let na zápal plic na ostrově Madeira.

Narodil se 18. srpna 1887 na zámku Persenbeug v Dolních Rakousích. Během svého dětství pobýval zejména v Dolních Rakousích, ve Vídni a v Čechách. V roce 1911 se oženil se Zitou Bourbonsko- Parmskou, se kterou měl 8 dětí, z nichž Ota byl pak jeho následovníkem.

Manželství Karla I. a Zity bylo velmi příkladným. Během svatebního dne své nevěstě řekl: „Nyní si musíme vzájemně pomoci do nebe!“ Papež Pius X. jim poslal svatební poselství, ve kterém se uvádělo: „V hořkých chvílích, jichž jistě nebudou manželé ušetřeni, nechť je vám oporou víra v Boha, nechť najdete útočiště ve šťastném rodinném životě.“ Jeho přání se opravdu vyplnilo. Spojovala je hluboká víra, společně sdílené způsoby uctívání Boha, ale také vzájemné sdílení všech oblastí života. Ke konci svého života Karel své manželce řekl: „…v náručí Spasitele ty a já a naše milované děti. Tolik tě miluji.“

Karel I. na trůn usedl 21. listopadu 1916 jako následovník svého prastrýce Františka Josefa I. Během kralování se velmi snažil zastavit první světovou válku. Bohužel přes všechna mírová jednání k ukončení války nedošlo. Po zániku Rakouska-Uherska v roce 1918 musel odejít do exilu. Během roku 1921 se dvakrát pokoušel ujmout vlády v Uhersku. Následně musel s celou rodinou do vyhnanství až na odlehlý ostrov Madeira, kde v roce 1. dubna 1922 zemřel na zápal plic.

Podle tzv. habsburského zákona nelze v Rakousku užívat žádný jeho šlechtický či panovnický titul. Přesto je často oslovován jako arcivévoda. Bývalý papež Benedikt XVI. jej při audienci přímo takto označil.

Zajímavostí je, že pokud by se stal českým králem, mohl by být označován jako Karel IV. Toto označení již má jiný slavný a oblíbený panovník z rodu Lucemburků. Jako český král byl tedy označován pouze jako Karel I. Čtvrtým císařem tohoto jména byl pouze ve Svaté říši římské.

V roce 2004 byl beatifikován papežem sv. Janem Pavlem II. V Česku si jeho působení připomínají každoročně na zámku v Brandýse nad Labem prostřednictvím kulturní akce Audience u císaře Karla I., kde ještě jako mladý arcivévoda strávil několik let svého života.

(www.zpravy.cirkev.cz)

Papežův apel k ukončení války po dnešní polední modlitbě ve Vatikánu.

Drazí bratři a sestry!

Od invaze na Ukrajinu, od začátku této kruté a nesmyslné války, která jako každá válka znamená porážku pro všechny, pro nás všechny, uplynul více než měsíc. Je třeba zavrhnout válku, místo smrti, kde otcové a matky pohřbívají své děti, kde muži zabíjejí své bratry, aniž by je viděli, kde rozhodují mocní a umírají chudí.

Válka ničí nejen současnost, ale i budoucnost společnosti. Četl jsem, že od začátku agrese proti Ukrajině bylo ze země vyhnáno každé druhé dítě. To znamená ničit budoucnost a způsobovat dramatická traumata těm nejmladším a nejnevinnějším z nás. To je bestialita války, barbarský a svatokrádežný čin!

Válka nemůže být něco nevyhnutelného: nesmíme si na ni zvykat! Místo toho musíme dnešní rozhořčení proměnit v zítřejší závazek. Protože pokud z toho vyjdeme jako dřív, budeme všichni nějakým způsobem vinni. Tváří v tvář nebezpečí sebezničení nechť lidstvo pochopí, že nastal čas vymýtit válku, vymazat ji z lidských dějin dříve, než ona z nich vymaže člověka.

Prosím všechny politické představitele, aby se nad tím zamysleli a zavázali se k tomu! A při pohledu na sužovanou Ukrajinu je třeba pochopit, že každý den války zhoršuje situaci všech. Proto znovu vyzývám: dost, přestaňte, odložte zbraně, pracujme vážně na míru! Modleme se znovu, bez únavy, ke Královně míru, které jsme zasvětili lidstvo, zejména Rusko a Ukrajinu, s velkou a intenzivní účastí, za kterou vám všem děkuji. Modleme se společně. Zdrávas Maria…

(www.zpravy.cirkev.cz)

V mariánských svatyních po celém světě v pátek večer zazněly modlitby k Neposkvrněnému Srdci Panny Marie za mír v Rusku a na Ukrajině.

Fatima, Lurdy, Lujian, Bujumbura, Zarvanica, Loreto. Z těchto a dalších mariánských poutních míst, rozesetých po celém svět, se vznášely prosby k Panně Marii, aby setřela slzy a zacelila rány v Rusku a na Ukrajině. Z baziliky sv. Petra, kde papež František předsedal aktu zasvěcení Neposkvrněnému Srdci Panny Marie, se sborová modlitba rozezněla po celém světě.

“Matko Boží a naše, slavnostně svěřujeme a zasvěcujeme tvému Neposkvrněnému Srdci sebe, církev a celé lidstvo, zvláště Rusko a Ukrajinu… Uhas nenávist, zmírni pomstu, nauč nás odpuštění”.

Modlitby k Panně Marii v Rusku a na Ukrajině

V Rusku byl akt zasvěcení Neposkvrněnému Srdci Panny Marie prožíván se zvláštními emocemi. Moskevská arcidiecéze Matky Boží se shromáždila kolem svého pastýře, mons. Paola Pezziho, a apoštolského nuncia v Rusku, který hmatatelně zastoupil Svatého otce. V mariánské svatyni v ukrajinském poutním místě Zarvanica zazněla prosba o ukončení konfliktu.

Pompeje, Loreto a Lurdy

V loretánské papežské svatyni předsedal mši svaté arcibiskup Fabio Dal Cin jako papežský delegát. V Pompejích sledovali věřící modlící se před obrazem Panny Marie Růžencové slavnost, která se konala v bazilice svatého Petra, prostřednictvím videopřenosu. K papežově modlitbě se připojila i lurdská svatyně. Od 25. února do 2. března vedl každý večer v jeskyni zjevení mezinárodní modlitbu za mír otec Mychajlo Romaniuk, farář ukrajinské řeckokatolické farnosti v Lurdech.

Spojené státy a Latinská Amerika

V chicagské katedrále předsedal kardinál Blase Cupich mši svaté s aktem zasvěcení lidstva a zejména Ruska a Ukrajiny Panně Marii. Ke kardinálovi se připojilo třicet biskupů a apoštolský nuncius ve Spojených státech arcibiskup Christophe Pierre. K papežově výzvě se připojila též brazilská církev ve svatyni Panny Marie z Aparecidy. Arcibiskup Miguel Cabrejos, předseda Rady latinskoamerických biskupů (CELAM) a peruánské biskupské konference, odvysílal při této příležitosti zvláštní videoposelství: „Od 24. února letošního roku,“ připomněl M. Cabrejos, „jsme prostřednictvím různých médií svědky krvavé války na Ukrajině, kde jsou již tisíce mrtvých a zraněných a také více než tři miliony uprchlíků, kteří museli hledat ochranu v sousedních zemích.“ Paraguayská biskupská konference se připojila ke Svatému otci a doprovázela jej v aktu zasvěcení z nejvýznamnější mariánské svatyně v této zemi, zasvěcené Panně Marii z Caacupé. Předseda argentinské biskupské konference, mons. Oscar Ojea, předsedal eucharistické slavnosti v bazilice Panny Marie Lujánské, kde zazněla modlitba za dar míru v Rusku, na Ukrajině a na celém světě. Mons. Luis Felipe Sánchez Aponte, biskup z Chiquinquirá, sloužil mši svatou ve svatyni tohoto mariánského místa, které uchovává obraz kolumbijské patronky, stejnojmenné Madony z Chiquinquirá. Biskupové Kostarické biskupské konference se připojili k oslavě, které František předsedal, z národní svatyně a baziliky Panny Marie Andělské v Cartagu.

Blízký východ

K papeži Františkovi se připojily i katolické církve Blízkého východu. Syrský katolický patriarcha Ignác Youssef III. Younan se během bohoslužby sloužené v Bejrútu v syrské katolické katedrále zasvěcené Panně Marii Zvěstování zvláště dovolával přímluvy Ježíše a Panny Marie za ukončení války na Ukrajině. V Bagdádu se kardinál Louis Raphael Sako, patriarcha chaldejské církve, modlil za ukončení konfliktu a návrat míru.

Asie

Modlitby za mír zazněly také v Asii. Zejména v Uzbekistánu se společenství věřících spojilo se zbožností a intenzivní modlitbou při slavení zvláštního aktu zasvěcení Neposkvrněnému Srdci Panny Marie. Vždycky rád vzpomínám,“ řekl otec Ariel Alvarez Toncovich, farář kostela sv. Jana Křtitele v uzbeckém Samarkandu, „na slova, která Maria pronesla ve Fatimě, totiž že její srdce zvítězí. Srdce je místem lásky, a právě ta v této válečné době chybí. Jsem si jistý, že láska zvítězí.“

Afrika

Také v Africe se modlili za mír v Rusku a na Ukrajině. Zejména na Pobřeží slonoviny vyzval kardinál Jean Pierre Kutwa, metropolitní arcibiskup Abidžanu, biskupy a kněze, aby sloužili „mši za mír“.

Austrálie

K papeži se připojili rovněž australští biskupové. „Tisíce lidí zemřely, miliony uprchly a další miliony žijí ve strachu. Pozvedněme svá srdce, mysl a hlas k Bohu,“ píše se v dopise předsedy Australské biskupské konference, arcibiskupa Marka Coleridge, „abychom učinili přítrž tomuto strašlivému násilí a ničení.“

(www.zpravy.cirkev.cz)