Přenosy zádušní mše svaté a pohřbu papeže Františka
Zádušní mši svatou z katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha 25. dubna v 18 hodin bude živě přenášet Česká televize na programu ČT2 a rádio Proglas. Pohřeb papeže Františka 26. dubna z Vatikánu bude možné sledovat živě od 10 hodin na programu ČT2, na rádiu Proglas nebo prostřednictvím Televize Noe.
Přímý přenos mše z katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha, kterou bude za zesnulého papeže Františka sloužit apoštolský nuncius Jude Thaddeus Okolo a spolu s ním i někteří biskupové Čech, Moravy a Slezska bude možné sledovat na programu ČT2 od 18 hodin.
Pohřební mši svatou z Vatikánuv sobotu 26. dubna od 10 hodin, které bude předsedat kardinál Giovanni Battista Re, děkan kardinálského kolegia, mohou věřící sledovat živě na programu ČT2 nebo prostřednictvím Televize Noe. Na programu ČT24 poběží od 9 hodin speciál Svět se loučí s papežem Františkem, jehož součástí budou i živé zpravodajské vstupy z Říma.
Správa baziliky Panny Marie Větší v Římě představila náhrobek papeže Františka. Jeho tělo bude v tomto mariánském chrámu uloženo k věčnému odpočinku po pohřebních obřadech v sobotu 26. dubna.
Vatican Media
Náhrobek, zhotovený z mramoru ligurského původu, ponese nápis FRANCISCUS a reliéf pektorálního kříže. Ten je reprodukcí papežova kříže, který nosil po celý svůj pontifikát. Zobrazuje Dobrého pastýře, jenž na ramenou nese ztracenou ovci – obraz milosrdenství, blízkosti a služby, které byly charakteristickými rysy Františkova působení ve vedení církve. Tato jednoduchost a symbolika byly výslovným přáním papeže Františka, což vyjádřil i ve své duchovní závěti. V souladu s jeho přáním být pohřben „v zemi“, nad úrovní podlahy bude patrný pouze samotný náhrobní kámen.
Jak uvedl kardinál Rolandas Makrickas, arcikněz-koadjutor této baziliky, Svatý otec si přál být pochován v hrobce z kamene pocházejícího z Ligurie – kraje, odkud pocházeli jeho prarodiče z matčiny strany. Hrobka byla připravena ve výklenku boční lodi, mezi paulánskou kaplí Salus Populi Romani a kaplí Sforza, v těsné blízkosti oltáře sv. Františka.
K milostnému obrazu Panny Marie s titulem Spása římského lidu (Salus Populi Romani) choval papež František hlubokou úctu po celý svůj pontifikát. Pravidelně se u ikony modlil před každou apoštolskou cestou i po návratu, aby Matce Boží svěřil záležitosti církve. Naposledy tak učinil na začátku letošního Svatého týdne.
Hrob papeže Františka bude pro veřejnost přístupný od neděle 27. dubna.
Dnes, v pondělí 21. dubna 2025, ve věku 88 let odešel k Pánu papež František. O úmrtí Svatého otce informoval vatikánský komoří (camerlengo), kardinál Kevin Farrell. Věřící na všech kontinentech se nyní spojují v modlitbě za jeho duši a děkují za jeho službu církvi.
Vatican Media
Jeho Eminence kardinál Farrell dnes se zármutkem oznámil úmrtí papeže Františka těmito slovy: „Drazí bratři a sestry, s hlubokým zármutkem musím oznámit úmrtí našeho Svatého otce Františka. Dnes ráno v 7.35 se římský biskup František vrátil do domu Otce. Celý svůj život zasvětil službě Pánu a jeho Církvi.
Učil nás žít hodnoty evangelia s věrností, odvahou a univerzální láskou, zejména ve prospěch těch nejchudších a nejodstrčenějších. S nesmírnou vděčností za jeho příklad odevzdáváme jeho duši do náruče Ježíše Krista a prosíme za papeže Františka nekonečné milosrdné lásce Trojjediného Boha.“
Jorge Mario Bergoglio se narodil 17. prosince 1936 v Buenos Aires v Argentině. V roce 1958 vstoupil do jezuitského řádu a kněžské svěcení přijal v roce 1969. Biskupem se stal v roce 1992 a kardinálem v roce 2001. Po rezignaci Benedikta XVI. byl 13. března 2013 zvolen papežem.
Jeho pontifikát byl charakterizován důrazem na skromnost, sociální spravedlnost a reformu církve. Papež František se zasazoval o větší roli žen v církvi a otevřený dialog s ostatními náboženstvími.
V posledních měsících trpěl vážnými zdravotními problémy. V pátek 14. února 2025 byl přijat do nemocnice na římské poliklinice Agostino Gemelli kvůli komplikacím po zánětu průdušek. Jeho stav se následně zhoršil a 18. února mu lékaři diagnostikovali oboustranný zápal plic. Po 38 dnech hospitalizace se vrátil do své vatikánské rezidence, kde pokračoval v rekonvalescenci.
V roce 1957, ve svých 21 letech, podstoupil operaci, při níž mu byla kvůli vážné infekci odstraněna část plic. V pokročilém věku často čelil respiračním obtížím; například v listopadu 2023 musel kvůli chřipce a zápalu plic zrušit plánovanou cestu do Spojených arabských emirátů.
V neděli 20. dubna ještě krátce pozdravil věřící při požehnání Urbi et Orbi.
V dubnu 2024 papež František osobně schválil druhé vydání Ordo Exsequiarum Romani Pontificis – liturgické knihy, která stanovuje podobu pohřebních obřadů papeže. Podle této aktualizované verze se bude řídit i jeho vlastní pohřeb. Nové vydání zavádí několik změn, mimo jiné to, že tělo papeže má být uloženo do rakve ihned v kapli, nikoli v místnosti úmrtí.
Podle arcibiskupa Diega Ravelliho, papežského ceremonáře, si papež František přál jednoduché pohřební obřady, které mají především vyjadřovat víru církve ve vzkříšení a věčný život. „Obnovený obřad,“ řekl arcibiskup Ravelli, „se snaží ještě více zdůraznit, že pohřeb papeže je pohřbem pastýře a Kristova učedníka, a ne mocné osoby tohoto světa.“
Podrobnosti o pohřebních obřadech a dalším postupu vatikánské kurie budou oznámeny v nejbližší době.
