V závěru modlitby Anděl Páně František, znepokojený závanem válečného větru, který rozbouřil hranice mezi Ruskem a Ukrajinou, a tím i celý evropský kontinent, navrhuje den rozjímání: „Každé jednání a politická iniciativa by měly sloužit lidskému bratrství, a ne stranickým zájmům.“

Silou modlitby lze překonat nenávist, válku a smrt. Stejně jako v předchozích letech v případě Libanonu (2021), Konga a Jižního Súdánu (2018) a Sýrie (2013) papež František opět mobilizuje křesťanstvo, aby s vírou čelilo naléhavé hrozbě, která visí nad lidstvem. Na hranicích mezi Ruskem a Ukrajinou se již několik týdnů vznáší přízrak nové války a diplomacie se snaží najít dohodu. Tato situace znepokojuje papeže, který proto na 26. ledna vyhlásil den modliteb za mír.  Oznámení zaznělo na konci modlitby Anděl Páně o třetí neděli Božího slova. František tak vyjádřil své obavy:

„Se znepokojením sleduji nárůst napětí, které hrozí zasadit nový úder míru na Ukrajině a zpochybnit bezpečnost na evropském kontinentu, což by mělo ještě širší dopady.“

Proto jeho „srdečná výzva“, abychom se modlili a jednali, ale ne v osobním zájmu, nýbrž ve společném zájmu:

„Srdečně vyzývám všechny lidi dobré vůle, aby se modlili ke všemohoucímu Bohu, aby každá politická akce a iniciativa sloužila lidskému bratrství, a ne stranickým zájmům. Kdo sleduje své vlastní cíle na úkor druhých, pohrdá svým vlastním lidským povoláním, protože všichni jsme byli stvořeni jako bratři.“

Proto papež navrhuje :

„Z tohoto důvodu a s ohledem na současné napětí navrhuji, aby příští středa 26. ledna byla dnem modliteb za mír.“

Situace na hranicích mezi Ruskem a Ukrajinou

Rostoucí napětí na rusko-ukrajinské hranici ve skutečnosti znepokojuje celé mezinárodní společenství. Diplomacie pořádá četná setkání a videokonference, aby zabránila ruské vojenské agresi. Spojené království se domnívá, že Moskva dokonce uvažuje o dosazení proruského vůdce do vlády. Reakce byla ostrá: „Londýnské ministerstvo zahraničí by mělo přestat šířit nesmysly“, tvrdí Kreml, který nadále popírá jakoukoli možnost skutečného vojenského kroku.

Přesto je na ukrajinských hranicích a na území Donbasu rozmístěno již více než 120 000 ruských vojáků, přičemž stejně jako v Kyjevě jsou zde na denním pořádku cvičení. V pondělí by americká a možná i německá ambasáda v Kyjevě mohly začít evakuovat rodiny svých zaměstnanců, zatímco příliv munice a vojenských instruktorů ze zemí NATO pokračuje. Na příkaz amerického prezidenta Bidena již dorazila první zásilka zbraní o hmotnosti asi 90 tun. Příští týden od pondělí se ministři zahraničí 27 zemí EU setkají prostřednictvím videokonference s americkým ministrem zahraničí Blinkenem po jeho návratu z jednání s Moskvou v Ženevě. Zvažují se možné sankce v případě invaze. Plánují se rovněž dvoustranná jednání mezi Spojeným královstvím a Ruskem.

(www.zpravy.cirkev.cz)