Nejnovější příspěvky
Cesta Lva XIV. do Afriky v číslech: výzvy, souvislosti, paradoxy
Cesta Lva XIV. do Afriky v číslech: výzvy, souvislosti, paradoxy
Africká mise v číslech
Papežská cesta, která potrvá jedenáct dní, představuje logisticky i pastoračně mimořádný počin. Lev XIV. na své trase navštíví čtyři země s celkovou populací přesahující 112 milionů lidí, z nichž se více než 30 milionů hlásí ke katolické církvi. Celkem se cesta týká 55 diecézí a téměř 2 100 farností. O duchovní život a rozsáhlou sociální síť se v těchto regionech stará přes 5 000 kněží a téměř 6 000 řeholnic. Statisíce dětí a mládeže navštěvují církevní vzdělávací ústavy, kterých je na papežově dubnové trase celkem 2 650, což potvrzuje, že církev v této části Afriky není jen náboženskou institucí, ale i klíčovým hybatelem integrálního společenského rozvoje a vzdělanosti.
Alžírsko: Návrat ke kořenům a tichá přítomnost
Cesta začíná v hlavním městě Alžíru a pokračuje do Annaby, starověké Hippony. Pro Lva XIV. jde o důležitou osobní zastávku u hrobu svatého Augustina, k němuž má Petrův nástupce velmi blízký vztah. Statistiky však ukazují, v jak náročném prostředí zde církev žije. V Alžírsku, zemi s téměř 47 miliony obyvatel, žije pouze 9 000 katolíků, což představuje pouhých 0,02 % populace. Přestože je věřících málo, církev v zemi provozuje 14 škol a vzdělávacích center, které slouží převážně muslimskému obyvatelstvu. Je to konkrétní naplňování ideálu pokojného a tvůrčího dialogu, o kterém papež často mluví.
Kamerun: Mírotvůrce v rozdělené zemi
Z Alžírska se papež přesune do Kamerunu, kde jej čeká náročný diplomatický úkol. Navštíví Bamendu v anglofonní oblasti na severu země, kterou už deset let trápí občanská válka mezi státní armádou a separatisty. S více než osmi miliony věřících tvoří katolíci v Kamerunu téměř 29 % populace. Církev je zde klíčovým pilířem sociální stability, což dokládá správa neuvěřitelných 1 668 základních škol a 59 nemocnic. Papežova přítomnost v ohnisku konfliktu má být jasným signálem, že svět na tuto tragédii nezapomněl, ale též povzbuzením pro mimořádnou službu církve v této oblasti.
Angola: Nemalá pastorační výzva
Třetí zastávka, Angola, představuje demografické srdce afrického katolicismu, kde se k víře hlásí 58 % obyvatel, tedy přes 20 milionů lidí. Statistiky zde však odhalují obrovský tlak na duchovní, neboť na jednoho kněze v Angole připadá v průměru 13 441 katolíků. Tato situace by byla neudržitelná bez obrovského počtu pastoračně činných laiků; v zemi působí přes 56 000 katechetů. Nadějí pro budoucnost je pak vysoký počet bohoslovců, kterých se v místních seminářích připravuje na kněžství více než 2 300.
Rovníková Guinea: Španělsky mluvící unikát
Závěr cesty patří jediné africké zemi, kde je úředním jazykem španělština. Rovníková Guinea je s téměř 75 % věřících nejkatoličtější zastávkou celé trasy. Přestože jde o menší stát, církev zde spravuje 15 charitativních institucí včetně leprosária (specializované zdravotnické nebo sociální zařízení určené k léčbě a péči o lidi trpící leprou), což podtrhuje papežův trvalý zájem o nemocné a lidi na okraji společnosti.
Po stopách světců
Tato dubnová pouť svou délkou a intenzitou připomíná cestu svatého Jana Pavla II. z roku 1985. Lev XIV. se vydává na cestu nejen jako poutník za památnými místy spojenými se svatým Augustinem, ale především jako prostředník míru a naděje, pokojného a milosrdného dialogu. Jak ukazují data z konce roku 2024, papež navštěvuje živé a dynamické společenství, které v Africe tvoří páteř vzdělávání a zdravotní péče pro stovky tisíc lidí bez rozdílu vyznání.
(www.vatican.va)
6. června 2026 – blahořečení dvou nových českých mučedníků
Již brzy proběhne v Brně blahořečení dvou kněží, umučených v době totalitního režimu. O této události je následující animovaný film a také webové stránky, kde je možné se registrovat k účasti.
https://www.buladrbola.cz/
Biskup Stanislav Přibyl se rozloučil s litoměřickou diecézí
Biskup Stanislav Přibyl se rozloučil s litoměřickou diecézí
„Aby mohlo být vítání, musí být i loučení,“ pozdravil biskup Stanislav Přibyl zaplněnou katedrálu sv. Štěpána citátem z filmu Vratné lahve. V sobotu 18. dubna se s ním přišli rozloučit lidé z celé diecéze i představitelé veřejného života do katedrály sv. Štěpána v Litoměřicích. V sobotu 25. dubna Stanislava Přibyla totiž oficiálně přivítají v čele pražské arcidiecéze. A litoměřickou diecézi pak čeká (neznámo kdy) další vítání: nového biskupa.

„V podobné situaci loučení je i zde přítomný pan nuncius. Také on odchází do nového působiště, za nelehkou službou na Haiti,“ přivítal na úvod bohoslužby papežského velvyslance.
Nebojme se
V kázání pak Stanislav Přibyl povzbuzoval v duchu evangelia „nebát se“: „Nebojme se toho, co se děje ve světě a co nás děsí, nebojme se církve, která se mění. Nebojme se výzev, které přicházejí. A nebojte se ani slabosti, ať už vlastní nebo slabosti církve, protože Kristus je Pánem nad rozbouřeným mořem i nad našimi slabostmi,“ povzbudil místní církev, od které odchází na svatovojtěšský stolec. Připojil také díky: „Přátelé, dnes neděkuji jen za uplynulý čas. Děkuji totiž současně za víru, která má budoucnost. Litoměřická diecéze má své poslání, svou krásu i své kříže. Ale především má Krista, který ji vede, a proto má budoucnost.“ Celá homilie je k dispozici zde.
Poděkování
Závěr bohoslužby patřil poděkováním, které přednesli delegát ad omnia (dosavadní generální vikář) P. Radek Jurnečka, probošt kapituly P. Józef Szeliga, katedrální farář P. Jiří Hladík a za shromážděné starosty i za sebe samého promluvil hejtman libereckého kraje Martin Půta.
Radek Jurnečka zkraje zažertoval s přáním, aby se Stanislavu Přibylovi dobře dařilo v Praze nebo i v Římě „Podle toho, kam až dojdeš,“ rozesmál katedrálu a dodal: „Díky za všechny radostné i bolestné okamžiky, které jsme spolu prožívali a nesli je spolu. A někdy jsi je musel nést sám,“ připomněl i nelehký úděl biskupské služby. „Přeji ti, abys zůstal svůj a dál rozvíjel všechna svoje obdarování od Hospodina,“ uzavřel Radek Jurnečka a poděkoval také odcházejícímu apoštolskému nunciovi za jeho návštěvy a péči v litoměřické diecézi.
Probošt katedrální kapituly P. Józef Szeliga připomněl, že Stanislav Přibyl se s Litoměřicemi loučí už podruhé, prvně když odcházel ze služby generálního vikáře. „Dva roky tvé současné služby byly provázené velkým nasazením, oživil jsi diecézi duchovně i prakticky. Zůstane za tebou oprava tří kanovnických domů, rekonstrukce náměstí, připravovaná rekonstrukce katedrály a další projekty. V duchovní oblasti je to třeba fungující katechetické centrum, nebo tvé Biskupské chlebíčky, tedy videa, která sledují lidé, kteří do kostela ani nechodí,“ uvedl.
Farář dómské farnosti P. Jiří Hladík při svém děkování připomněl, že bylo patrné, že Stanislav Přibyl měl svou diecézi i biskupské město rád. „Ale Praha není opravdu tak daleko a jste metropolitou, takže budeme nadále spojení. Pro litoměřickou diecézi je to čest, že jste se stal arcibiskupem. Není to poprvé, kdy byl místní biskup jmenován na arcibiskupský stolec. První byl Vincenz Eduard Milde, který odešel až do Vídně. Přeji hodně Božího požehnání na přímluvu sv. Vojtěcha, který to tam v Praze také neměl jednoduché. Za vše veliké Pán Bůh zaplať,“ děkoval P. Hladík.
Hejtman Martin Půta biskupa pozdravil nejen za Liberecký kraj, ale i za samosprávy. „Přišel jsem poděkovat za všechny, které jste posadili do VIP prostoru. Všichni jsme se tam cítili nepatřičně. Chci vyzdvihnout spolupráci v posledních letech. Mám velkou radost za každou spolupráci mezi církví, městy a občany, viditelně za opravené památky. Chci poděkovat za lidský přístup. Potkávám se s lidmi, kteří nechodí do kostela a často v souvislosti se setkáním s vámi mluvili o lidském slovu a skvělém zážitku. Přeju vám, aby to podobně fungovalo v Praze,“ popřál Stanislavu Přibylovi a v souvislosti s rozhovory, které biskup v poslední době poskytl, zdůraznil, že je správně, když se za církev ozývá směrem k lidem, kteří nemají dobré úmysly. „Církev by neměla mlčet,“ řekl a přešel do osobní roviny: „Děkuji ti Stanislave za všechny naše osobní rozhovory a za jeden impuls z poslední doby, který jsem od tebe dostal.“
Nuncius: správcem litoměřické diecéze bude její dosavadní biskup
Závěrečného slova se ujal nuncius Jude Thaddeus Okolo. Poděkoval biskupovi za službu v litoměřické diecézi a oznámil, že apoštolským administrátorem litoměřické diecéze jmenoval papež Lev XIV. jejího dosavadního biskupa a nově jmenovaného arcibiskupa pražského Stanislava Přibyla. „Před třemi lety, při hledání kandidátů na biskupský stolec v Litoměřicích, jsem provedl rozsáhlý a důkladný průzkum, abych se seznámil se situací v této krásné diecézi. Množství odpovědí odhalilo vedle mnoha pozitivních skutečností nemálo těžkostí,“ zdůraznil nuncius. Při předávání diecéze od něj pak Stanislav Přibyl podle nunciových slov obdržel „pokyny ohledně iniciativ a záležitostí, kterým měl věnovat hlavní pozornost i nedostatků, které bylo třeba napravit, a také priorit diecéze, kterými se měl zabývat“.
„Mnoho z uvedených úkolů však zatím zůstává nesplněno a jmenování nástupce Stanislava Přibyla v Litoměřicích bude ještě nějakou dobu trvat,“ upozornil Jude Thaddeus Okolo. Prefekt Dikastéria pro biskupy, arcibiskup Filippo Iannone jej proto požádal, aby dal ve známost dekret, kterým Lev XIV. jmenuje od 25. dubna Stanislava Přibyla (po nástupu do úřadu arcibiskupa pražského) apoštolským administrátorem litoměřické diecéze.
Ke stěhování biskupa do Prahy i ke svému na Haiti pronesl poznámku „To je život.“ Biskup pak mezi kněžími v sakristii v žertu prohlásil, že to bude nové heslo litoměřické diecéze.
Na mši svatou navázala oslava na biskupství, kam Stanislav Přibyl pozval celé shromáždění na pohoštění a sklenku vína a také piva z Biskupského pivovaru U svatého Štěpána.
(www.cirkev.cz)

