Nejnovější příspěvky
Papež František k postní době: Postní cesta je synodální
Papež František k postní době: Postní cesta je synodální
Pozvání vydat se za Ježíšem, abychom prohloubili a přijali jeho tajemství spásy a odpoutali se od průměrnosti a marnosti – tak lze vystihnout letošní poselství k postní době, v němž papež František zdůrazňuje vztah mezi postní a synodální cestou, k níž jsme jako církev zavázáni, zakořeněni v tradici a otevřeni vůči novosti. Český překlad poselství se připravuje.

Proměna, osobní i církevní, je cílem kajícné postní cesty a podobně i cesty synodální. František to zdůrazňuje ve svém poselství k postní době, které nese datum 25. ledna a bylo dnes zveřejněno pod názvem „Postní askeze, synodální itinerář“.
Inspiraci k sepsání tohoto dokumentu papeži Františkovi poskytla evangelijní epizoda Proměnění Páně na hoře Tábor. „V tomto liturgickém období nás Pán bere s sebou a vede nás do ústraní. Ačkoli naše běžné povinnosti si žádají, abychom zůstávali na svých obvyklých místech a žili často opakující se a někdy nudnou každodenní rutinou,“ píše římský biskup, „v postní době jsme pozváni, abychom spolu s Ježíšem vystoupili na vysokou horu a prožili se svatým Božím lidem zvláštní zkušenost askeze. V této askezi doprovázené milostí překonáváme svůj odpor k následování Ježíše. Aby se nám to podařilo, musíme se jím nechat vést k výšinám a odpoutat se od průměrnosti a marnosti na cestě k vrcholu, která vyžaduje námahu, oběti a soustředění, jako horská túra“, upozorňuje papež
Společné následování Ježíše
Ježíš vede tři učedníky na horu Tábor: „Ježíše následují společně,“ poznamenává v této souvislosti papež František. Na konci výstupu je třem učedníkům dáno uvidět Pána, jak září nadpřirozeným světlem. „Jako při každé náročné horské túře: cestou nahoru je třeba mít oči upřené na cestu, ale panorama, které se otevře na konci, překvapí a odmění se svou krásou. I synodální proces,“ podotýká papež, „se často jeví jako namáhavý a někdy můžeme propadnout beznaději,“ ale čeká nás něco úžasného, co „nám pomůže lépe pochopit Boží vůli a naše poslání ve službě jeho království“.
Tradice a novost
Na hoře Tábor se vedle Ježíše objevují Mojžíš a Eliáš, zosobnění Zákona a Proroků. „Kristova novost,“ vysvětluje papež, „je naplněním Staré smlouvy a odhaluje její hluboký smysl. Podobně i synodální cesta je zakořeněna v tradici církve a zároveň otevřená novosti. Tradice je zdrojem inspirace pro hledání nových cest, na kterých je nutno vyhnout se dvěma protichůdným pokušením: nehybnosti a improvizovanému experimentování“.
František navrhuje dvě cesty, jak „stoupat vzhůru spolu s Ježíšem a spolu s ním dosáhnout cíle: naslouchat mu a čelit realitě s jejími každodenními zápasy, těžkostmi a rozpory“. Ježíš, vysvětluje papež, promlouvá v Božím slově, které nám církev nabízí v liturgii a které si můžeme přečíst i na internetu, „pokud se nemůžeme vždy zúčastnit mše svaté“. Ježíš však promlouvá i v těch nejpotřebnějších, stejně jako v bratrech a sestrách v církvi: vzájemné naslouchání je „stylem synodální církve“.
Papež tedy varuje před únikem k religiozitě tvořené mimořádnými událostmi s doporučením „nenamlouvat si, že jsme dospěli na synodální cestu, když nám Bůh dává nějaké silné zážitky ve společenství“: „sestupme na rovinu a kéž nás zakoušená milost udržuje v tom, abychom byli řemeslníky synodality v běžném životě našich společenství“.
(www.cirkev.cz)
Papež František: Pečujme o nemocné jako milosrdný Samaritán
Papež František: Pečujme o nemocné jako milosrdný Samaritán
11. 2. 2023, 21.45
Ve dvou tweetech u příležitosti Světového dne nemocných František vyzývá k péči o trpící, přičemž si bere za vzor hrdinu Ježíšova podobenství a k napodobování Božího stylu blízkosti, soucitu a něhy.

Při příležitosti dnešního Světového dne nemocných, který letos slavíme již po jedenatřicáté, nás papež František ve svém tweetu vyzývá, abychom obrátili svůj pohled k trpícím a následovali příklad milosrdného Samaritána. Právě na milosrdného Samaritána – hrdinu Ježíšova podobenství -, který přišel na pomoc okradenému a zbitému muži na cestě, ignorovanému kolemjdoucími a také knězem, a nabídl mu pomoc s péčí a láskou, poukazuje František ve svém poselství ke Dni nemocných, zveřejněném 10. ledna, jako na vzor křesťanského stylu soucitu. „Jako dobrý Samaritán se zastavme a postarejme se o nemocné a trpící,“ píše papež na Twitteru a připomíná také liturgickou památku Panny Marie Lurdské a vzývá její požehnání „všem nemocným a těm, kdo o ně s láskou pečují“.
Pokud jde o postoj k nemocným a trpícím, ve druhém tweetu @Pontifex připomíná Boží styl, „který je blízkost, soucit a něha“. Papež vysvětluje, že se lze „naučit jít společně“ tímto stylem „skrze zkušenost křehkosti a nemoci“.
Poselství ke Světovému dni nemocných
František chtěl své poselství k dnešnímu Světovému dni nazvat „Postarej se o něj“ a připomněl tak doporučení, které dal Samaritán hostinskému, kterého vyzval, aby se věnoval zraněnému muži. Slova, píše papež, která „Ježíš vznáší i ke každému z nás“, a dodává, že člověk potlučený, okradený a opuštěný na cestě „představuje stav, v němž se nachází příliš mnoho našich bratří a sester ve chvíli, kdy nejvíce potřebují pomoc“. „Důležité však je,“ píše se v poselství, „uvědomit si stav osamělosti, opuštěnosti. Je to zvěrstvo, které lze překonat dříve než jakoukoli jinou nespravedlnost, protože – jak vypráví podobenství – k jeho odstranění stačí okamžik pozornosti, vnitřní hnutí soucitu“.
Společný postup směrem k nejslabším
A právě s evangelijním příkladem milosrdného Samaritána se musí církev poměřovat, chce-li být skutečně „platnou polní nemocnicí“, vyzývá František v poselství, v němž také vysvětluje smysl Světového dne nemocných: „ten není jen výzvou k modlitbě a blízkosti vůči trpícím, ale jeho cílem je také senzibilizovat Boží lid, zdravotnické instituce a občanskou společnost k novému způsobu společného postupu“.
(www.cirkev.cz)
Sbírka Charity ČR na pomoc obětem zemětřesení v Turecku a Sýrii
V pondělí 6. února brzo ráno zasáhlo jihovýchodní Turecko a Sýrii katastrofální zemětřesení o síle 7,8 Richterovy škály. Charita Česká republika okamžitě vyhlásila sbírku na pomoc zasaženým lidem. O život přišlo bezmála 2000 lidí, zraněných jsou tisíce. Před polednem zasáhlo jihovýchod Turecka další zemětřesení o síle 7,6 stupně. Lidé v místě potřebují okamžitou humanitární pomoc. Přímo na místě už zasahuje Charitní síť.
Stovky tisíc lidí potřebují humanitární pomoc
Epicentrum zemětřesení o síle 7,8 Richterovy škály bylo blízko města Gaziantep v jihovýchodním Turecku nedaleko syrských hranic. Otřesy byly cítit až v Libanonu a na Kypru a zanechaly za sebou bezmála 2000 mrtvých. Tato čísla ale bohužel nejsou konečná. Záchranáři teprve odkrývají sutiny domů, které se v důsledku zemětřesení zřítily. Mnoho lidí pod nimi stále zůstává uvězněných. Podle dostupných informací z Turecka se zřítilo 3000 budov.
Charita Česká republika je připravena bezprostředně pomoci. Z krizového fondu uvolnila částku 300 000 korun a zároveň vyhlásila sbírku Charita pro Turecko a Sýrii zasažené zemětřesením. Číslo účtu 55660022/0800, VS 118. Na místě již přímo pomáhá Charita Turecko, která pomoc koordinuje s místními autoritami. Pro lidi, kteří přišli o své domovy, zajišťuje bezpečná shromaždiště a rozdává teplé jídlo a oblečení. Zároveň organizuje pro zasažené zemětřesením sbírku potravin, ošacení a dalších potřeb.
Do míst zasažených zemětřesením byly okamžitě vyslány pátrací a záchranné týmy. Turecko také oficiálně požádalo o mezinárodní pomoc. Do oblasti míří mimo jiné hasiči z hasičského záchranného sboru České republiky.
„Sociální sítě plní zprávy lidí, kteří jsou buď sami uvězněni pod sutinami, nebo nemají zprávy o svých blízkých,“ říká přímo z Turecka Irena Menšíková z Charity Česká Republika.
Necelých 12 hodin po prvních otřesech zasáhla jih Turecka další vlna zemětřesení, tentokrát o síle 7,6 stupňů Richterovy škály. Epicentrum bylo ve městě Kahramanmaraş. Situaci navíc komplikuje mrazivé počasí, hustý déšť a sníh. Lidé jsou na ulicích v mrazech, schovávají se v autech, pokud nějaké mají. Ve většině stojících budov není elektřina ani voda. Zasažení lidé potřebují okamžitou humanitární pomoc.
Cesty do míst zasažených zemětřesením jsou uzavřené. Úřady apelují na občany, aby do míst nevyjížděli.
Nejtragičtější zemětřesení v Turecku od roku 1939
Ranní zemětřesení zasáhlo oblast v okolí města Gaziantep, asi devadesát kilometrů od syrských hranic. Gaziantep má 2 miliony obyvatel a zároveň je domovem až pro půl milionu syrských uprchlíků. Gaziantep je také sídlem jedné z největších operací agentury OSN pro uprchlíky. V Sýrii zasáhlo zemětřesení zejména oblasti ovládané opozicí, ve kterých žijí miliony vysídlených Syřanů.
Turecko leží na rozhraní několika litosférických desek, probíhá jím několik zlomů, a zemětřesení jsou tu proto častá. Podle tureckého prezidenta jde o nejhorší katastrofu v Turecku od zemětřesení v roce 1939. Tehdy připravily otřesy na severovýchodě země o život na 30 000 lidí. Zemětřesení v roce 1939 mělo stejnou sílu – 7,8 stupňů Richterovy škály – jako to pondělní. K největším katastrofám v dějinách země patří také zemětřesení ve městě Izmit nedaleko Istanbulu, při kterém v roce 1999 zemřelo na 18 000 lidí.
Zemětřesení znamená také obrovské materiální škody. Ty se v Turecku budou pohybovat v rozmezí od jedné do deseti miliard dolarů (zhruba 22 až 220 miliard Kč).
(www.charita.cz)