Lebku svaté Zdislavy se expertům podařilo úspěšně vyjmout z betonu, vzácná relikvie je zachovalá, nyní ji čekají restaurátorské práce. Policie to dnes dopoledne oznámila na síti X.

Lebku v úterý ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku podle kriminalistů pětatřicetiletý muž, podezřelého zadrželi ve čtvrtek. Muž zalil relikvii nevyčíslitelné historické hodnoty do betonu s cílem ji pohřbít. V sobotu soud v České Lípě neposlal muže do vazby, stíhán bude na svobodě.

„Skvělá zpráva! Lebku sv. Zdislavy se expertům podařilo úspěšně vyjmout z betonu. Relikvie je naštěstí zachovalá. Nyní ji čekají další restaurátorské práce, které mají zajistit její stoprocentní ochranu a ošetření,“ uvedla dnes policie.

(www.cirkev.cz)

U příležitosti 60. světového dne sdělovacích prostředků, který se slaví v neděli 17. května, vydal papež Lev XIV. poselství s názvem „Střežit lidské hlasy a tváře“. Zamýšlí se v něm nad dopady digitálních technologií a umělé inteligence na člověka, komunikaci i společnost a upozorňuje na potřebu chránit lidskou důstojnost, kritické myšlení i skutečné mezilidské vztahy.

 

Svatý otec ve svém poselství připomíná, že tvář a hlas nejsou jen biologickými znaky, ale nesou jedinečnost každé lidské osoby. Člověk byl podle papeže stvořen k obrazu Božímu a povolán ke vztahu a dialogu. Právě proto je ochrana lidské tváře a hlasu ochranou samotné lidské důstojnosti.

Lev XIV. dále upozorňuje, že systémy umělé inteligence dnes zasahují nejen do šíření informací, ale stále více i do mezilidských vztahů. Simulace lidských hlasů, emocí a komunikace podle něj vytváří prostředí, v němž je čím dál obtížnější rozlišovat mezi skutečností a umělou konstrukcí. Zvláštní pozornost věnuje chatbotům a virtuálním influencerům, kteří mohou vytvářet iluzi vztahu a ovlivňovat emocionální život lidí, zejména těch nejzranitelnějších.

Velkým nebezpečím je podle papeže také fungování algoritmů sociálních sítí, které podporují rychlé emoce, rozdělují společnost do názorových „bublin“ a oslabují schopnost naslouchání, reflexe a kritického myšlení. Lev XIV. varuje i před nekritickou důvěrou v umělou inteligenci jako vševědoucí autoritu. Pokud člověk rezignuje na vlastní hledání pravdy, kreativitu a osobní odpovědnost, hrozí podle něj oslabení lidských schopností i ochuzení kultury.

Poselství se věnuje také otázce dezinformací, deepfake technologií a zkreslení reality. Modely umělé inteligence podle papeže často přebírají stereotypy a předsudky obsažené v datech, ze kterých se učí, a mohou tak nevědomky posilovat sociální nerovnosti či manipulovat veřejným míněním. Zároveň upozorňuje na rostoucí koncentraci moci v rukou několika technologických společností, které mají schopnost významně ovlivňovat společnost i lidské chování.

Papež však nevyzývá k odmítnutí technologií. Naopak zdůrazňuje, že digitální inovace je třeba přijmout jako příležitost, avšak s odpovědností, spoluprací a vzděláváním. Obrací se na provozovatele platforem, vývojáře umělé inteligence, politiky, novináře i pedagogy, aby chránili lidskou důstojnost, transparentnost a pravdivost informací.

Významnou roli přitom podle něj hraje vzdělávání. Lev XIV. vyzývá k rozvoji mediální, informační a digitální gramotnosti, která pomůže lidem rozpoznávat manipulace, ověřovat zdroje a používat technologie vědomě a svobodně. Zvláštní důraz klade na mladé lidi, ale také na starší a zranitelné skupiny, které se mohou cítit v rychle se měnícím digitálním světě ztracené.

„Potřebujeme, aby tvář a hlas opět vyjadřovaly osobnost člověka. Musíme chránit dar komunikace jako nejhlubší pravdu o člověku,“ uzavírá papež své poselství a děkuje všem, kdo prostřednictvím médií pracují pro společné dobro.

Celý text poselství papeže Lva XIV. k 60. světovému dni sdělovacích prostředků naleznete zde.

(www.cirkev.cz)

Arcibiskup Stanislav Přibyl dnes na novinářském briefingu po zveřejnění informací Policie ČR o dopadení pachatele krádeže lebky svaté Zdislavy poděkoval policii i veřejnosti za pomoc při pátrání. Zdůraznil, že celá událost může být impulsem k hlubšímu zamyšlení nad hodnotami lidského života, solidarity, rodiny a péče o potřebné, které svatá Zdislava svým životem ztělesňovala.

Nalezení odcizené relikvie svaté Zdislavy vyvolalo v uplynulých dnech velkou vlnu reakcí veřejnosti. Podle pražského arcibiskupa Stanislava Přibyla, který je také administrátorem litoměřické diecéze, je povzbudivé, že se do pátrání zapojila policie i široká veřejnost a že událost otevřela hlubší debatu o hodnotách, které svatá Zdislava představuje.

„Jsem rád, že policie relikvii vypátrala a jsem vděčný všem, kteří se na tom podíleli. Ten ohlas veřejnosti byl veskrze pozitivní a za to chci všem poděkovat,“ uvedl. Zároveň vyzval, aby tato zkušenost nezůstala bez dalšího dopadu: „Pojďme se zabývat hodnotami lidského života, rodiny, jejíž patronkou je svatá Zdislava.“

Připomněl také sociální rozměr života svaté Zdislavy, která je spojována s péčí o nemocné a potřebné. „Vždyť právě ona zakládal první hospic v Jablonném v Podještědí. A byla to bohatá žena, která si z toho luxusu dokázala utrhnout, aby pomohla lidem, které viděla kolem sebe,“ řekl. Podle něj může být celá událost určitým znamením k větší citlivosti vůči potřebným i k obnově solidarity ve společnosti.

Diecéze nyní zároveň připravuje výraznější zabezpečení relikvie. Biskup uvedl, že bude trvat na instalaci neprůstřelného skla a elektronického zabezpečení napojeného přímo na policii. Do té doby podle něj není vhodné relikvii znovu vystavit veřejnosti.

„Byl bych nerad, aby kostely byly nedobytné trezory. Jsou to místa setkání člověka s Bohem a lidí mezi sebou a mají být otevřené,“ zdůraznil. Současně ale připomněl nutnost přijmout taková opatření, která pomohou podobným událostem předcházet.

Vyjádřil se také k osobě pachatele a křesťanskému pohledu na odpuštění a spravedlnost. „Je na místě odpustit, ale to nevylučuje spravedlnost, která je v rukou státu,“ uzavřel.

(www.cirkev.cz)

13. května uplynulo 45 let, kdy byl na sv. Jana Pavla II. spáchán na Svatopetrském náměstí atentát. Můžeme si nyní připomenout tuto událost jak ve zprávách přímých svědků, tak prostřednictvím slov následujících římských biskupů.

Ve středu 13. května 1981 bylo Svatopetrské náměstí zaplněno poutníky, kteří čekali na příjezd papeže Jana Pavla II. Ve světě sužovaném nejistotami Studené války zaznívala jeho slova jako hlas naděje; pro lidi na druhé straně „Železné opony“ pak byla postava římského biskupa polského původu zvláštní posilou.

Slavnostní atmosféru proťal zvuk výstřelů z pistole. Jan Pavel II. se v papamobilu zhroutil zakrvácený. Celé náměstí se zastavilo v šoku. Komentátor Vatikánského rozhlasu Benedetto Nardacci událost komentoval takto: „Celý zástup je na nohou… Celý zástup je na nohou… Snad nikdo nekomentuje tragickou scénu, jíž jsme byli svědky. Snad všichni jsou potichu a očekávají další zprávy.“ A jeden z přítomných fotografů popsal situaci takto: „Poprvé vůbec se mluví o terorismu i ve Vatikáně. Mluví se o terorismu na místě, odkud vždy přicházela poselství lásky, poselství svornosti, poselství míru a pokoje.“

Zraněný papež byl okamžitě naložen do sanitky a odvezen na polikliniku Gemelli. Celý svět s úzkostí očekával nové zprávy; oficiální komuniké Svatého stolce přineslo určitou úlevu: „Papež je právě operován. Jeho situace je velmi vážná, je tu však opodstatněná naděje na uzdravení.“

V neděli 17. května pak všechny uklidnila slova samotného sv. Jana Pavla II.: „Děkuji vám za vaše modlitby, které mě dojaly, a žehnám vám všem. Modlím se za toho bratra, který mě zranil, a ze srdce mu odpouštím. Ve spojení s Kristem, Knězem a Obětí, obětuji své bolesti za církev a za svět. Tobě, Maria, opakuji: Totus tuus ego sum – já jsem celý tvůj,“ pronesl papež v poselství k polední modlitbě.

Nástupci na Petrově stolci

O téměř čtvrt století později připomněl kardinál Ratzinger, pozdější papež Benedikt XVI., slova svého předchůdce při jeho pohřbu: „On pro nás interpretoval velikonoční tajemství jako tajemství milosrdenství. A při zamyšlení nad atentátem, který na něj byl spáchán, prohlásil: Kristus trpěl za nás všechny a dal tak utrpení nový smysl. Uvedl je do nového rozměru, do nového řádu – rozměru a řádu lásky.“

Papež František se k této události vrátil při generální audienci 12. května 2021: „Na zítřek připadá liturgická památka Panny Marie Fatimské a čtyřicáté výročí atentátu na sv. Jana Pavla II. On sám byl naprosto přesvědčen a zdůrazňoval, že za svůj život vděčí Panně z Fatimy. Tato událost nám znovu připomíná, že náš život i dějiny světa jsou v Božích rukou.“

11. května 2025 – tři dny poté, co byl zvolen papežem – se pak při polední modlitbě k mladým lidem obrátil Lev XIV. slovy sv. Jana Pavla II.: „Nebojte se! Přijměte pozvání církve a Krista Pána!“ A o týden později, v den nedožitých 105. narozenin tohoto svatého papeže, se Lev XIV. ujal služby Petrova nástupce.

(www.cirkev.cz)