Papež Lev XIV. při modlitbě Anděl Páně v neděli 25. října na Svatopetrském náměstí připomněl, že láska k Bohu a láska k bližnímu jsou neoddělitelné. Křesťanská láska nevychází z pouhé povinnosti, ale z osobního vztahu s Bohem, který proměňuje člověka a umožňuje mu stát se darem pro druhé.

Papež se ve své promluvě zaměřil na Ježíšova slova o největším přikázání a připomněl výzvu z Páté knihy Mojžíšovy: „Budeš milovat Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.“

Bůh hledá osobní vztah

V centru vztahu člověka s Bohem stojí láska. Nestačí pouze vědět, že Bůh existuje, že je jediný nebo všemohoucí. „Pán od nás žádá osobní vztah: jediný pravý Bůh se chce stát naším Bohem,“ zdůraznil Lev XIV.

Přikázání lásky proto není povinností ani nařízením zvnějšku. „Nelze totiž milovat ‚na povel‘,“ připomněl papež. Láska k Bohu vychází z touhy člověka, který nachází svou plnost ve společenství s ním. „Proto může být naše láska autentická tehdy, když je odpovědí na jeho lásku, která nás vždy předchází.“

Stát se darem pro druhé

S láskou k Bohu je neoddělitelně spojena také láska k bližnímu. „Díky niternému vztahu s Bohem jsme schopní dívat se na sebe sama i na bližního stejným pohledem a ze stejné perspektivy, jako se na nás dívá Kristus,“ řekl papež. Tímto způsobem člověk překonává sobectví a jeho život se obrací k druhému a stává se darem pro toho, kdo stojí vedle něj.

Lev XIV. připomněl také svatou Terezii od Dítěte Ježíše a její slova: „Jedině láska pohne k činnosti údy církve; kdyby tato láska vyhasla, už by církev nehlásala evangelium.“ Bez lásky by víra byla připravena o svůj obsah, dobré skutky by byly redukovány na moralizování a naděje by vyšla naprázdno.

„Nemůžeme skutečně milovat Boha, aniž by se tato láska nepřelila v lásku k bratřím a sestrám. A nemůžeme opravdu milovat svého bližního než jako synové a dcery jednoho a téhož Otce, který si nás zamiloval jako první ve svém Synu Ježíši,“ zdůraznil papež.

Na závěr vyzval věřící, aby prosili o milost „nového srdce, schopného přijmout a prožívat velké přikázání“, a svěřil je přímluvě Panny Marie.

Apely za mír

Po modlitbě Anděl Páně papež znovu vyzval k modlitbám za mír. „Pokračujme společně v modlitbách za mír! Nikdy nebylo tak zřejmé jako dnes, že války nejenže rozsévají smrt a zkázu, ale také ochuzují a poškozují svět. Kéž Pán inspiruje k volbě dialogu a míru!“ apeloval Lev XIV.

Papež vyzval také k přerušení bojů v Jemenu, které uvrhly město Taiz do humanitární krize spojené s nedostatkem potravin, vody a léčiv. Apeloval na ukončení násilí a na „garanci života v míru a pokoji pro jemenský lid a všechny národy v tomto regionu“.

Svou blízkost vyjádřil rovněž obětem pátečního útoku na pravoslavnou komunitu při kostele sv. Jiří v jordánském Hammúdu. Ujistil o své modlitbě za zemřelé a zraněné i za celou zemi, kterou charakterizuje pokojné soužití a vzájemný respekt mezi různými náboženskými komunitami.

Lev XIV. připomněl také setkání představitelů různých náboženství v Assisi, kteří se ve dnech 25.–27. října modlí za „odzbrojený a odzbrojující“ mír. Papež se jej měl původně osobně zúčastnit, kvůli pokračující rekonvalescenci po operaci však do Assisi nepojede. „27. října budeme v duchu spojeni,“ ujistil a připomněl, že právě před čtyřiceti lety svolal svatý Jan Pavel II. do Assisi představitele křesťanských církví a světových náboženství ke společné modlitbě za mír.

Zdroj: Vatican News – italská sekce

(www.cirkev.cz)

Při příležitosti 100. výročí Světového dne misií Apoštolská penitenciárie rozhodla o udělení plnomocných odpustků, které lze přivlastnit také duším zemřelých věřících. Tyto odpustky mohou získat všichni věřící, kteří v den této slavnosti přistoupí ke svatému přijímání a budou se modlit za šíření evangelia po celém světě.

K získání plnomocných odpustků je kromě vykonání předepsaného skutku nutné splnit následující podmínky:

• svátost smíření spojená s upřímnou lítostí nad vlastními hříchy;
• svaté přijímání;
• modlitba na úmysl Svatého otce, například Otče náš a Zdrávas, Maria;
• vnitřní odpoutanost od jakéhokoli hříchu, i lehkého, provázená upřímnou ochotou k obrácení

Svátost smíření je možné vykonat několik dní před předepsaným skutkem nebo po něm. Je však vhodné přistoupit ke svatému přijímání a pomodlit se na úmysl Svatého otce ve stejný den, kdy se vykonává skutek spojený s odpustky.

(www.cirkev.cz)