Nejnovější příspěvky

Papež píše mladým do Medžugorje: Jděte za Kristem

6 srpna, 2021

Papež píše mladým do Medžugorje: Jděte za Kristem

Účastníkům festivalu mládeže Mladifest, které se koná od 1. do 6. srpna 2021 v Medžugorje, zaslal dnes papež poselství, ve kterém komentuje setkání Ježíše s bohatým mladíkem a předkládá tak nejen mladým svou meditaci nad následováním Ježíše Krista.
Publikováno: 3. 8. 2021 9:15

Foto: Zuzana Kostková, Člověk a víra

Moji drazí!

Festival mládeže je intenzivním týdnem modlitby a setkání s Ježíšem Kristem, zejména v jeho živém slově, v eucharistii, v adoraci a ve svátosti smíření. Tato událost – jak nám říká zkušenost mnoha lidí – má moc nasměrovat nás na cestu k Pánu. A právě to je první krok „bohatého mladíka“, o němž nám vyprávějí synoptická evangelia (srov. Mt 19,16-22; Mk 10,17-22; Lk 18,18-23), který se vydal, či spíše běžel k Pánu, plný elánu a touhy najít Mistra, aby zdědil věčný život, tedy štěstí. Průvodním slovem letošního festivalu je otázka, kterou Ježíšovi položil onen mladý muž: „Co mám dělat, abych zdědil věčný život?“ Je to slovo, které nás staví před Pána, a on na nás upírá svůj pohled, miluje nás a zve nás: „Pojď! Následujte mě!“ (Mt 19,21).

Evangelium nám neříká jméno toho mladíka, což naznačuje, že může představovat každého z nás. Kromě toho, že má mnoho majetku, zdá se, že je vzdělaný a poučený, a také že v něm dřímá zdravý neklid, který ho nutí hledat opravdové štěstí, plnohodnotný život. Proto se vydává hledat uznávaného, důvěryhodného a spolehlivého průvodce. Takovou autoritu nachází v osobě Ježíše Krista, a proto se ho ptá: „Dobrý učiteli, co mám dělat, abych zdědil věčný život?“. (Mk 10,17). Mladý muž však myslí na dobro, které získá vlastním úsilím. Pán mu odpovídá další otázkou: „Proč mě nazýváš dobrým? Nikdo není dobrý kromě Boha samého“ (v. 18). Ježíš ho tedy nasměruje k Bohu, který je jediným a nejvyšším Dobrem, od něhož pochází všechna ostatní dobra.

Aby mu Ježíš pomohl dostat se ke zdroji dobra a pravého štěstí, ukazuje mu první krok, který má udělat, a to naučit se konat dobro pro druhé: „Chceš-li vejít do života, zachovávej přikázání“ (Mt 19,17). Ježíš ho přivádí zpět k pozemskému životu a ukazuje mu cestu, jak zdědit věčný život, tedy konkrétní lásku k bližnímu. Mladík však odpoví, že to dělal vždycky a že si uvědomil, že ke štěstí nestačí jen dodržovat přikázání. Ježíš na něj upřel pohled plný lásky. Poznává mladíkovu touhu po naplnění v jeho srdci a jeho zdravý neklid, který ho nutí ho hledat; proto k němu cítí něhu a náklonnost.

Ježíš však také chápe, v čem spočívá slabost jeho tazatele: příliš lpí na mnoha hmotných statcích, které vlastní. Proto mu Pán navrhuje druhý krok, který má udělat, a to přejít od logiky „zásluh“ k logice daru: „Chceš-li být dokonalý, jdi, prodej, co máš, rozdej to chudým a budeš mít poklad v nebi“ (Mt 19,21). Ježíš mění perspektivu: vyzývá ho, aby nemyslel na zajištění posmrtného života, ale aby rozdával všechno ve svém pozemském životě a napodoboval tak Pána. Je to výzva k další zralosti, k přechodu od předpisů dodržovaných za účelem získání odměny ke svobodné a úplné lásce. Ježíš ho žádá, aby zanechal všeho, co tíží srdce a brání lásce. Ježíš však nenabízí ani tak člověka zbaveného všeho, jako spíše člověka svobodného a bohatého ve vztazích. Je-li srdce přeplněno majetkem, Pán a bližní se stávají jen jednou z věcí. To, že máme příliš mnoho a chceme příliš mnoho, dusí naše srdce a činí nás nešťastnými a neschopnými milovat.

Nakonec Ježíš navrhuje třetí fázi, a to napodobování: „Pojďte! Následujte mě!“ „Následování Krista není vnějším napodobováním, protože se dotýká člověka v jeho hlubokém nitru. Být Ježíšovým učedníkem znamená být mu podobný“ (BENEDIKT XVI., encyklika Veritatis splendor, 21). Na oplátku dostaneme bohatý a šťastný život, plný tváří tolika bratrů a sester, otců a matek a dětí… (srov. Mt 19,29). Následování Krista není ztrátou, ale nevyčíslitelným ziskem, zatímco odříkání se vztahuje na překážku, která brání v cestě. Tento bohatý mladík má však srdce rozdělené mezi dva pány: Boha a peníze. Strach z rizika a ztráty majetku ho přiměl vrátit se domů smutný: „Svěsil hlavu a odešel zarmoucený“ (Mk 10,22). Neváhal položit rozhodující otázku, ale neměl odvahu přijmout odpověď, kterou je návrh „odpoutat se“ od sebe a svého bohatství, aby se „připoutal“ ke Kristu, kráčel s ním a objevil pravé štěstí.

Přátelé, i každému z vás Ježíš říká: „Pojďte! Následujte mě!“. Mějte odvahu žít své mládí tak, že se svěříte Pánu a vydáte se s ním na cestu. Nechte se přemoci jeho láskyplným pohledem, který nás osvobozuje od svodů modly, od falešného bohatství, které slibuje život, ale přináší smrt. Nebojte se přijmout Kristovo slovo a přijmout jeho výzvu. Nenechte se odradit jako bohatý mladík v evangeliu, ale upřete svůj pohled na Marii, velký vzor napodobování Krista, a svěřte se jí, která svým „zde jsem“ bezvýhradně odpověděla na Pánovo volání. Její život je životem naprostého sebeodevzdání, od chvíle zvěstování až po Kalvárii, kde se stala naší matkou. Obraťme se k Marii, abychom našli sílu a přijali milost, která nám umožní říci Pánu své „tady jsem“. Podívejme se na Marii, abychom se naučili přinášet Krista na svět, jako to udělala ona, když plná zájmu a radosti běžela na pomoc svaté Alžbětě. Vzhlížejme k Marii, aby proměnila náš život v dar pro druhé. Svým zájmem o manžele v Káně nás učí, abychom byli pozorní k druhým. Svým životem nám ukazuje, že v Boží vůli je naše radost a přijmout ji a žít ji není snadné, ale činí nás šťastnými. Ano, „radost z evangelia naplňuje srdce a celý život těch, kdo se setkávají s Ježíšem. Ti, kdo se jím nechají zachránit, jsou osvobozeni od hříchu, od smutku, od vnitřní prázdnoty, od izolace. S Ježíšem Kristem se radost vždy rodí a znovu rodí“ (apoštolská exhortace Evangelii gaudium, 1).

Drazí mladí lidé, na vaší cestě s Pánem Ježíšem, kterou oživuje i tento festival, vás všechny svěřuji přímluvě Panny Marie, naší nebeské Matky, a vzývám světlo a sílu Ducha svatého. Kéž vás každý den provází pohled Boha, který vás osobně miluje, abyste ve vztazích s druhými byli svědky nového života, který jste dostali darem. Za to se modlím a žehnám vám a prosím vás, abyste se modlili i za mě.

Řím, Svatý Jan Lateránský, 29. června 2021

FRANTIŠEK

Zdroj: Vatican News, překlad Petr Vacík

(www.cirkev.cz)

Modlitby a tradice

Papež označil hlad ve světě za skandál a zločin proti lidským právům

27 července, 2021

Papež označil hlad ve světě za skandál a zločin proti lidským právům

V římském sídle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) začalo 26. července 2021 přípravné setkání na zářijový newyorský celosvětový summit o potravinových systémech, které pořádá italská vláda. Včera odpoledne na něm vystoupil arcibiskup Paul Richard Gallagher, sekretář pro vztahy se státy Svatého stolce, který účastníkům tlumočil poselství papeže Františka.
Publikováno: 27. 7. 2021 10:15

Foto: Vatican Media

Výzva, skandál, zločin, nespravedlnost – těmito zcela jasnými slovy papež označuje hlad ve světě, absenci potravinové bezpečnosti a podvýživu v koronavirové éře. František vítá přípravné setkání a vyzdvihuje jeho důležitost, neboť „pandemie nás upozornila na systémovou nespravedlnost, která podrývá jednotu lidské rodiny a projevuje se chudobou i škodami, působenými naší Zemi tím, že nezodpovědně užíváme, či spíše zneužíváme statky, které do ní Bůh vložil.“

Žádá se radikální změna
Papež proto vybízí k radikální změně, k níž nelze dospět pouhým nasazením technologie, která by zvýšila produktivnost planety. Jediným výsledkem by totiž byla „sterilizace přírody a rozšíření pouští, jak vnějších, tak vnitřních – duchovních.“ Nestačí vyrábět množství jídla, pokud mnozí lidé nadále zůstávají bez každodenního chleba, což je „skutečný skandál a zločin pošlapávající základní lidská práva.“ Všichni se mají podílet na vymýcení takovéto nespravedlnosti konkrétními skutky, dobrým příkladem a odvážnou místní i mezinárodní politikou.

Potravinové systémy mají být udržitelné a respektovat životní prostředí
Papež předkládá některá specifická doporučení: změna potravinových systémů má v první řadě probíhat pozorně a správně, aby byly udržitelné z hlediska životního protředí a ctily místní kultury. Cílem je „zvýšit odolnost místního hospodářství a posílit ho, zlepšit výživu, snížit plýtvání potravinami a poskytovat zdravou stravu, přístupnou všem lidem.“ Druhého cíle udržitelného rozvoje – vymýcení hladu – je třeba dosáhnout vnitřní změnou, nikoli pouhou produkcí potravin, varuje František. Vyžaduje to „novou mentalitu, celostní přístup a plánování takových potravinových systémů, které by chránily zemi a dbaly na důstojnost člověka.“

Ústřední postavení zemědělského sektoru
Světu je dnes nutné zajistit dostatečnou výživu, aniž bychom ohrozili jeho budoucnost. Zemědělské odvětví si proto podle papeže Františka zaslouží přednostní úlohu v rozhodovacích politických a hospodářských procesech, a zejména „drobní zemědělci a rolnické rodiny mají být privilegovanými činiteli, jejichž tradiční moudrost nelze zanedbávat.“

Rodina jako zásadní složka potravinových systémů
Jak naopak papež zdůrazňuje, „rodina je zásadní složkou potravinových systémů, protože se v ní učíme užívat plodů Země, aniž bychom s nimi špatně zacházeli, a osvojujeme si životní styl respektující osobní i společné dobro.“ Je tedy třeba plně vyhovět potřebám venkovských žen, mladých lidí a zemědělců v nejchudších a nejodlehlejších oblastech za pomoci účinných politických opatření. František přiznává, že plánování solidárních potravinových systémů leckdy stojí v cestě mocné ekonomické zájmy, avšak zároveň naléhá na zachování plodného multilateralismu, zásadního pro spravedlnost, mír a jednotu lidstva.

Františkův sen: ať nikdo nezůstane pozadu
Všem přísluší odpovědně uskutečňovat sen, v kterém by svět hojně oplýval chlebem, vodou, léky a prací, určenými především těm nejchudším. Svatý stolec i katolická církev chtějí přispívat k takovému ušlechtilému cíli a nabízejí svou sílu i vůli, skutky i moudrá rozhodutí. Ať nikdo nezůstane pozadu a každý člověk může uspokojit své základní potřeby, abychom tak utvářeli pokojnou, blahobytnou a skutečně bratrskou společnost, uzavírá papež František dnešní poselství do Organizace OSN pro výživu a zemědělství.

Zdroj: Vatican News, česká sekce

(www.cirkev.cz)

Události

Dokumentaristé Paměti národa hledají svědectví!

27 července, 2021

Dokumentaristé Paměti národa hledají svědectví!

Dokumentaristé Paměti národa se obrací na věřící, aby jim pomohli najít ty, kteří díky své víře trpěli v období komunistické totality: „Mezi pravidelnými návštěvníky vašeho kostela jsou jistě i lidé, kteří za sebou mají pohnuté osudy. V lavicích vedle vás možná sedávají bývalí muklové z uranových dolů, lidé vyšetřovaní Státní bezpečností, lidé, kteří někomu pomáhali překonat československé hranice, nebo se o to dokonce sami pokusili. Jsou mezi vámi lidé, kteří byli kvůli své víře v Boha perzekvováni. Pomozte nám je najít!“
Publikováno: 26. 7. 2021 8:15

Vážení čtenáři,

dovolujeme si Vás touto cestou oslovit jménem projektu Paměť národa.

Už bezmála 20 let zaznamenáváme příběhy lidí, kteří v průběhu 20. století prožili na vlastní kůži osudové momenty naší historie. Vytváříme sbírku Paměť národa, jedná se o největší středoevropský soubor vzpomínek zpracovaných metodou tzv. orální historie. Některé příběhy jsou pohnuté a dramatické, ale zajímají nás i lidé, kteří neprožili chvíle vyloženě tragické. Všech obyvatel na našem území se totiž ony osudové historické momenty nějak dotkly. 

Lidé museli opouštět své sny, museli se přizpůsobovat, byli svědky nespravedlností. Ve společnosti prostoupené lží museli pravdu, kterou svými životy žili, tajit či skrývat. V těžké situaci byli právě lidé věřící, kteří svou víru chtěli prožívat naplno. A to znamená neskrývat ji. Znamená to o své víře v Boha mluvit naprosto otevřeně. A to samo o sobě v době totality znamenalo, že pevně věřící člověk bude mít problémy… Že se dostane do konfliktu s vládnoucí komunistickou mocí. 

Pamětníci, kteří tuto dobu prožili, odcházejí, a my chceme stůj co stůj zachytit co nejvíce příběhů. Chceme, aby současným i budoucím generacím připomínaly, jak hořké chvíle lidé prožívali. Co to znamenalo žít v Československu ve 20. století a být věřícím? Dovolujeme si vás proto požádat o pomoc.

Mezi pravidelnými návštěvníky vašeho kostela jsou jistě i lidé, kteří za sebou mají pohnuté osudy. V lavicích vedle vás možná sedávají bývalí muklové z uranových dolů, lidé vyšetřovaní Státní bezpečností, lidé, kteří někomu pomáhali překonat československé hranice, nebo se o to dokonce sami pokusili. Jsou mezi vámi lidé, kteří byli kvůli své víře v Boha perzekvováni. Pomozte nám je najít!

Osudy věřících lidí, kteří za svou víru pykali, nám nejsou lhostejné.

Lidé pracující pro projekt Paměť národa vnímají, jak je současná doba pro starší lidi složitá. Naše organizace i přes všechny problémy minulého roku nepřestala vzpomínky pamětníků natáčet. Připravili jsme kufříky pro distanční natáčení, díky nim jsme mohli pořizovat nahrávky, aniž by pamětníci podstupovali jakékoliv riziko nákazy. A po uklidnění epidemiologické situace se nám podařilo znovu zahájit provoz studií, ve kterých vzpomínky pamětníků zaznamenáváme.

Jde nám o čas. Tento závod musíme zákonitě prohrát. Jeho smyslem však není vítězství, ale prosté dosažení cílové pásky. A naším cílem je naopak pomoci udržet historickou paměť. Kdo v cíl pevně věří, dosáhne ho. Pomozte nám, buďte při tom závodě naším větrem v zádech. Pokud víte o někom, kdo by nám své svědectví měl předat, nebo jste sami nositeli takových vzpomínek, kontaktujte nás na údajích uvedených níže.
telefon: (+420) 257 316 966, e-mail: pametnici@postbellum.cz
S vřelým pozdravem

Dokumentaristé Paměti národa

(www.cirkev.cz)

Události