Archiv autora: o. Vilém
Výročí fatimského apoštolátu v České republice
ČM Fatima v Koclířově slaví 25 let
Nejprve však před třiceti lety vznikl Fatimský apoštolát ve Šlapanicích u Brna, který dále rozvíjel svou činnost v Třebíči. Ten následně od roku 1995, pod vedení Mons. Pavla Dokládala působí v Koclířově u Svitav, kde téhož roku vzniklo poutní mariánské místo Českomoravská Fatima Koclířov, které slaví čtvrtstoletí své služby. „V srpnu 1995 královéhradecký biskup Karel Otčenášek velkoryse požehnal vznikající Českomoravské Fatimě na území královéhradecké diecéze. Už první programy v Koclířově nabízely formační cestu při exerciciích, seminářích a v nejširším měřítku pak při prvních mariánských sobotách, které začaly v Koclířově v listopadu 1995. Fatimské centrum v Koclířově od samého začátku své existence bylo úzce spjato s diecézí, biskupem a aktivitami vycházejícími z nově otevřeného pastoračního centra diecéze, Nového Adalbertina. V té době vrcholilo tzv. Desetiletí duchovní obnovy národa, u jehož vzniku byl tajně za totality jediný z biskupů, a to biskup Otčenášek. Posláním našeho hnutí je na prvním místě formovat stávající modlitební skupiny v duchu biblického večeřadla a pomáhat při vytváření dalších modlitebních skupin v naší zemi“, připomněl uplynulé roky Mons. Pavel Dokládal, který vrátil kdysi klášteru školských sester opět duchovní život.
Světový apoštolát Fatimy, jehož částí je Fatimský apoštolát v ČR, si klade za cíl šíření autentického učení katolické Církve a věrnost zásadám Evangelia, osobní posvěcovánískrze věrné následování a šíření autentického poselství Fatimy a hledá svou apoštolskou činností správnou odpověď katolických křesťanů v otázkách mariánských zjevení. Svou činností odpovídá Matce Boží a Boží lásce, a tak chce působit v naprosté jednotě s Církví, která miluje Pannu Marii jako svou matku. Mezi jeho další činnosti patří publikační a ediční činnost, podporuje a realizuje charitativní a humanitární akce, podobně tak i akce společenské, kulturní a náboženské. V nemalé míře organizuje cesty na známá poutní místa v tuzemsku i zahraničí. Českomoravský Fatimský apoštolát bývá Českou biskupskou konferencí pověřován i k organizaci národních poutí.
„Srdečně blahopřeji Českomoravské Fatimě v Koclířově k jejímu požehnanému výročí. Mám velikou radost, že toto hnutí s celonárodním dosahem, patřící do společenství celosvětového, sídlí právě v naší diecézi. Koclířov je pro mne živým duchovním centrem, oázou modlitby a zejména domovem mariánské úcty v naší zemi, proto se tam vždycky rád vracím pro duchovní osvěžení a pro posílení víry, a věřím, že tak činíte také vy všichni. Velmi za toto úsilí děkuji všem, kdo se na dobrém díle podílejí, počínaje Mons. Pavlem Dokládalem, Hanou Frančákovou a týmu spolupracovníků, a žehnám každému, kdo se k němu připojí svou prací, účastí na akcích, modlitbou či dobrodiním“, vzkázal do Koclířova královéhradecký biskup Jan Vokál.
Jak řekl Mons. Pavel Dokládal, všichni příznivci koclířovského duchovního centra nyní prosí Boha a Pannu Marii za realizaci kopie Kaple zjevení CAPELINHA s cestou pokání v Koclířově, a dále za novou činnost se seniory v institutu a plánovaném domově LUCIE. „Zůstávejme v nelehkých časech spojeni modlitbou tak, jak nás k tomu vybízí motto Fatimského apoštolátu: „ORBIS UNUS ORANS – MODLITBA SJEDNOCUJE SVĚT“ a hlavně nebuďme sami, ale buďme s Bohem“, doporučuje Mons. Pavel Dokládal.
U příležitosti výročí fatimského apoštolátu v naší zemi byla vydána brožura „Fatima Koclířov 1990-1995-2020“, mapující vše podstatné za uplynulé roky. Zájemci ji budou moci získat třeba při první mariánské sobotě v září, kdy bude hlavním hostem biskup Josef Kajnek a velkým tématem i osobnost sr. Elišky Pretchnerové, u níž se usiluje o proces blahořečení.
Zdroj: bihk.cz
Koncert MUSICA DA CHIESA v kostele v Liběšicích
Požehnání mariánského sloupu na Staroměstském náměstí
Fotogalerie: Požehnání mariánského sloupu na Staroměstském náměstí
Foto: Martina Řehořová, Člověk a víra
Poutní mše svatá v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Libořicích
Srdečně Vás zveme o slavnosti Nanebevzetí Panny Marie na poutní slavnost do kostela Nanebevzetí Panny Marie v Libořicích. Kostel prochází už mnoho let rekonstrukcí. K záchraně všech našich kostelů vede velmi dlouhá cesta, ale díky Bohu postupuje. Každý rok se o malinký kousek opravy posouvají dále. V posledních třech letech probíhá restaurování oken a dveří tohoto kdysi krásného kostela Matky Boží. Interiér kostela na svoje zásadní zkrášlení stále ještě čeká. 🙂
Slavnostní požehnání Mariánského sloupu v Praze
Katolický týdeník: U sloupu Panny Marie
Je to místo startu i cíle poutí, místo modliteb i debat, setkávání i protestů. Katolíky sloup táhne k modlitbám, jiné třeba seznamuje s historií. Většině náhodně oslovených chodců se prý líbí a připadá jim, že na „Staromák“ patří. „Sloup není nový, vrátil se a na náměstí dokonale zapadl. Panna Maria prostor geniálně dotváří, nepředvádí se, nepovyšuje – má však nadhled,“ popisuje třeba reportér Eugen Kukla, obyvatel centra Prahy, který dění v okolí často zachycuje fotoaparátem.
Na náměstí, kam tradičně chodili hlavně turisté, se stále více objevují rozličné hloučky věřících. Například odsud před pár týdny startovala cyklopouť na Velehrad, která měla původně namířeno do italského Turína. „Připadá nám to symbolické. Sledovali jsme několikaletou snahu o obnovu sloupu a ta se letos potkala se záměrem naší pouti, jejíž trasu jsme museli kvůli koronaviru upravit,“ popisuje organizátor cyklopouti Vít Tomaštík. Sloup chápali zároveň jako symbol překonání pandemie, což byl častý motiv stavění těchto památek už od 17. století. Na cestu jim navíc požehnal emeritní pražský biskup Karel Herbst, který sám covid-19 prodělal. „Mariánský sloup na Staroměstském náměstí opět stojí. Mnozí katolíci to vzali na vědomí s velkým zadostiučiněním. Protože před 102 roky na zemi neležel jen rozbitý sloup, ale socha Panny Marie, která má mimo jiné titul Pomocnice křesťanů,“ uvedl biskup pro KT.
U sloupu lze potkat farníky z místních i mimopražských farností, modlitební skupiny, hledající, ale i přesvědčené horlivce z katolické i protestantské strany. „Chodí sem babičky, rodiny s dětmi, přivážejí sem nemocné na invalidních vozících,“ popisuje Kukla a dodává: „Ač někteří lidé přicházejí s jistým despektem, jasných odsudků zaznívá jen velmi málo. Spíše říkají – jako by tu stál odjakživa.“
Vztyčení sloupu provázela bouřlivá debata o jeho smyslu v českých dějinách. Jednou se jej dokonce na protest pokusil podpálit vandal, výsledkem byla okouřenina, kterou týž den bez nároku na odměnu umyl vodními tryskami specialista Miloslav Černý, který dříve proslul vyčištěním graffiti na Karlově mostě. Kardinál Dominik Duka za české a moravské biskupy nyní vzkazuje: „Vědomi si i bolestných selhání nejen nás, ale všech křesťanů v různých peripetiích historie, chceme ujistit celou společnost, že vyzdvižení Mariánského sloupu nechápeme jako projev vítězství a triumfu“.
Setkání každou středu
Každou středu v 17 hodin se u sloupu scházejí lidé ke zpěvu mariánských písní. Přilehlá farnost Matky Boží před Týnem se však zatím v žádných modlitebních aktivitách neangažuje. „Uvidíme, jak se věřící budou chtít scházet,“ vyhlíží duchovní správce P. Vladimír Kelnar s tím, že kostely v pražském centru obecně spíše „zejí prázdnotou“.
Lidé přesto už za koronavirové karantény, v průběhu prací na sloupu zavěšovali na jeho hrazení růžence a nosili sem květiny a svíčky, stavebnímu týmu přinášeli zase jídlo. K přenosnému oltáři se někteří chodili modlit téměř denně. Zážitky z červnového vztyčování sloupu má i fotografka a novinářka Martina Řehořová. „Obdivovala jsem, jak byl sochař Petr Váňa schopen mluvit s tolika lidmi, a přitom velmi soustředěně a trpělivě pokračovat ve své práci,“ vzpomíná.
Tuto sobotu se na žehnání sloupu do Prahy chystají zástupy lidí, mnohé farnosti i sdružení si najaly autobusy, dokonce vychází několik odborných i populárně naučných knih.
Tereza Zavadilová
U sloupu Panny Marie
O slavnosti Nanebevzetí Panny Marie požehná kardinál Dominik Duka znovuvztyčený Mariánský sloup na pražském Staroměstském náměstí. Kolem něj vzniká nové poutní místo. Věnujeme se mu na tematické dvoustraně a přinášíme i speciální přílohu.
(www.cirkev.cz)