Katolický týdeník: Bitva, do níž se nikomu nechtělo

Ráno 8. listopadu 1620 bylo chladné, až mrazivé, v údolích se válela mlha a vypadalo to, že obě vojska se uklidí do zimních kvartýrů a v bojích se bude pokračovat až na jaře. Zejména morálka stavovského vojska, které se opevnilo v předpolí Strahovské brány na návrší zvaném Bílá hora, nebyla valná. I když mělo strategicky výhodnější postavení, nevyužilo toho kvůli nekázni armády a neschopnosti vedení. Na obou stranách se ještě před bitvou ozývaly hlasy, které radily vyhnout se střetnutí, jehož výsledek považovala i katolická strana za nejistý. Nakonec se císařská katolická armáda ve spojení s Maxmiliánem Bavorským rozhodla zkusit ukončit vleklý dvouletý konflikt ještě před Vánoci.

„Bitva započala krátce po poledni a do útoku přešli katoličtí vojáci. Byli k tomu podníceni strhujícím kázáním karmelitánského řeholníka Dominika à Jesu Maria, který zajišťoval, že vojsko stojí pod ochranou samotné Panny Marie. Její pohaněný obraz ze Strakonic Dominik třímal a vystavoval k uctívání,“ píše historička Ivana Čornejová v osmém díle Velkých dějin zemí koruny české, kde popisuje i následnou bitvu. Ta netrvala dlouho – skončila během necelých dvou hodin. A jak upozorňuje historička, ani ztráty na obou stranách nebyly příliš velké. Když na levém křídle stavovského vojska „pěší oddíly Jindřicha Matyáše Thurna vcelku úspěšně postupovaly proti císařským, náhle a bez zjevné příčiny se obrátily na překotný ústup“ – což následně rozvrátilo celou stavovskou armádu, která se dala na útěk až k vltavským břehům pod Petřínem. „Dlouho bývali vyzdvihováni ‚hrdinní Moravané‘, přesněji řečeno pluk žoldnéřů naverbovaných za moravské peníze. Tito pěšáci pod vedením Jindřicha Šlika stáli na pravém křídle vedle zdi královské obory při letohrádku Hvězda a měli být v závěrečné fázi nedlouhé srážky téměř do jednoho zabiti. Tak alespoň praví tradice,“ jak poznamenává Čornejová. Bitva, která byla spíše šarvátkou, měla ovšem pro země koruny české závažné důsledky.

V našem dnešním tématu se s historikem Petrem Vorlem budeme snažit přiblížit, co této osudové bitvě předcházelo. Bílá hora, která byla po staletí příčinou rozdělení, se v posledních letech stává místem setkávání a smíření. Hlavně díky sestrám benediktinkám, které zde mají svůj klášter a žijí zde s ekumenickou otevřeností.

Připomínky Bílé hory

K letošnímu 400. výročí bitvy na Bílé hoře byla naplánována řada akcí, jejichž konání ovšem bylo kvůli pandemickým opatřením zrušeno nebo je ohroženo. Nicméně 30. října byl v Aleji exulantů umístěn tři a půl metru vysoký Kříž smíření, jehož autorem je německý benediktin Abraham Fischer (velký rozhovor v KT 31). V sobotu 7. listopadu měla proběhnout ekumenická pouť mladých lidí ze Staroměstského náměstí na Bílou horu a ve výroční den bitvy 8. listopadu měly zaznít u mohyly na Bílé hoře ekumenické nešpory. Bylo připraveno i několik výstav (ta venkovní u sester benediktinek na Bílé hoře je přístupná i nyní) či koncert ve svatovítské katedrále.

JAN PAULAS

Více lze nalézt v aktuálním vydání Katolického týdeníku, který je k mání elektronicky

(www.cirkev.cz)

Výzva předsedy ČBK k dodržování aktuálních vládních nařízení

^{Ilustrační foto}

Drazí kněží a jáhnové, řeholnice a řeholníci, bratři a sestry v Kristu,

v posledních dnech se šíří názor, že omezení daná vládními nařízeními se nevztahují na bohoslužby, protože účast na bohoslužbě je výkon ústavou zaručeného práva podle listiny základních práv a svobod, která je součástí Ústavy České republiky.

Právní názory na tuto věc mohou být a jsou různé. Rozhodující by bylo vyjádření Ústavního soudu. Na plenárním zasedání ČBK konaném ve dnech 19. – 21. října 2020 na Svatém Hostýně jsme konstatovali v duchu vládních nařízení, že v současné době není bohužel možné se účastnit Eucharistie coby veřejné bohoslužby, tak jako za normálních okolností. Toto rozhodnutí bylo biskupy přijato kompetentně, se vší vahou hlasu pastýřů, kteří nesou odpovědnost za Boží lid. Při přijímání tohoto vládního opatření jsme jasně viděli úmysl zákonodárce, kterým je zamezit dalšímu šíření nemoci COVID-19 dočasným, avšak poměrně razantním omezením kontaktů mezi lidmi. I kdybychom přesto měli právo se scházet na bohoslužbách, není nutné toto právo využívat, neboť bychom jako křesťané měli být v této situaci především solidární, ohleduplní a měli bychom jít příkladem. Prosím, dodržujme tedy příslušná omezení.

Druhý vatikánský koncil pojednává v dokumentu Sacrosanctum concilium o různých podobách Kristovy přítomnosti v církvi. Vrcholem je bezesporu slavení Eucharistie, ale jsou i jiné způsoby, jak se s Pánem setkat: v Písmu, v modlitbě a slavení v rodinném kruhu a podobně. Prosím, dejme příklad celé společnosti tím, že s ní poneseme „tíhu dne i horko“ současné situace. Buďme ohleduplní a vždy připraveni pomoci. Nezapomínejme na modlitbu stejně jako na dobré skutky. Znovu si připomeňme, že modlitba růžence je mocným duchovním prostředkem, který je vždy k dispozici. Využívejme jej zvláště v situaci omezených možností účastnit se bohoslužby. Sjednotit se můžeme při modlitbě na tento úmysl každý večer ve 20.00, ať sami či společně v rodinách. Další možností je modlitba liturgie hodin nebo duchovní četba Písma svatého.

Upozorňujeme na zvláštní papežské rozhodnutí ohledně mimořádných možností získávat odpustky pro zemřelé v měsíci listopadu, které je přílohou této výzvy.
 
Pán Vás provázej svým požehnáním a ochranou!
 
Za Českou biskupskou konferenci Mons. Jan Graubner, arcibiskup olomoucký, předseda
 

Olomouc, 27. října 2020

(www.cirkev.cz)

Přímé přenosy bohoslužeb od 26. října do 1. listopadu 2020

Vedle těchto sdělovacích prostředků lze využít také internetové přenosy bohoslužeb z farností, poutních míst a dalších kostelů. Jejich přehled je k dispozici na webu MseOnline.cz.

Televize Noe nabízí v době zpřísněných vládních opatření mimořádně mše svaté každý den včetně víkendů v 18.00 z kaple ostravského studia Telepace. Ze stejného místa vysílá také bohoslužby od pondělí do pátku ve 12.05 a v neděli ještě v 10.30.

V nabídce Radia Proglas jsou mše svaté řazeny každý všední den od 18.00, tento týden to bude z pražského kostela Panny Marie Sněžné, brněnského studia Proglasu a komunitní kaple salesiánů v Brně-Žabovřeskách. V neděli pak Proglas nabídne bohoslužbu v 9.00. 
Během týdne také zve k modlitbě růžence – mimořádně od pondělí do pátku ve 20.00, v úterý a čtvrtek se navíc lze zapojit telefonicky – a v pátek od 15.10 i k modlitbě korunky k Božímu milosrdenství.

Televize Noe

pondělí 26. 10.
12.05: mše svatá z kaple Telepace
18.00: mše svatá z kaple Telepace

úterý 27. 10.
12.05: mše svatá z kaple Telepace
18.00: mše svatá z kaple Telepace

středa 28. 10.
12.05: mše svatá z kaple Telepace
18.00: mše svatá z kaple Telepace

čtvrtek 29. 10.
12.05: mše svatá z kaple Telepace
18.00: mše svatá z kaple Telepace

pátek 30. 10.
12.05: mše svatá z kaple Telepace
18.00: mše svatá z kaple Telepace

sobota 31. 10.
18.00: mše svatá z kaple Telepace

neděle 1. 11.
10.00: mše svatá z kaple Telepace
18.00: mše svatá z kaple Telepace

Radio Proglas

pondělí 26. 10., 18.00: mše svatá z kostela Panny Marie Sněžné v Praze

úterý 27. 10., 18.00: mše svatá ze studia Proglasu za zdar díla Proglasu

středa 28. 10., 18.00: mše svatá z komunitní kaple salesiánů v Brně-Žabovřeskách

čtvrtek 29. 10., 18.00: mše svatá z kostela Panny Marie Sněžné v Praze

pátek 30. 10., 18.00: mše svatá z komunitní kaple salesiánů v Brně-Žabovřeskách

neděle 1. 11., 9.00: mše svatá

Česká televize 

neděle 1.11., 10.00: mše svatá z Komunitního centra Matky Terezy v Praze – Hájích, mši celebruje světící biskup pražský Václav Malý.