Lev XIV. nastupuje do nemocniční péče v úterý 13. října
TS Svatého stolce oznámilo, že v úterý 13. října dopoledne bude papež Lev přijat na polikliniku Gemelli, kde podstoupí operaci plicního nodulu. Připojilo také přehled změn v nejbližších dnech papežova programu.
zdroj: Vatican Media
Ředitel Tiskového střediska Svatého stolce Matteo Bruni potvrdil informaci, kterou o své plánované operaci sdělil sám Lev XIV. při polední modlitbě v neděli 11. října. Upřesnil, že Svatý otec bude hospitalizován v dopoledních hodinách v úterý 13. října, a zopakoval, že předpokládaná doba rekonvalescence potrvá přibližně týden.
Během pondělka 12. října ještě papež Lev absolvoval veškerý svůj dopolední program a uskutečnil všechny naplánované audience a další setkání. Neúčastní se však odpoledního setkání konference k 10 výročí exhortace Amoris laetitia v Aule Pavla VI.
Jak uvedl P. Giacomo Costa SJ, jeden z organizátorů této konference, papežova hospitalizace si vyžádá změny v programu. Hlavním celebrantem závěrečné mše ve středu 14. října bude z rozhodnutí Lva XIV. kardinál Luis Antonio Tagle, nově jmenovaný děkan kardinálského kolegia. Při této mši samozřejmě účastníci v modlitbě vzpomenou i na brzké zotavení Svatého otce, doplnil P. Costa.
Změna se týká také závěrečné zprávy z konference k výročí Amoris laetitia. Papež Lev si velmi přál vyslechnout znění této zprávy a říci k němu své závěrečné slovo. Požádal proto, aby vydání závěrečné zprávy bylo pozdrženo, dokud si ji nebude moci prostudovat spolu s dalšími materiály této konference a připojit své vyjádření. „Je to z jeho strany pěkné gesto, že si nechce nechat ujít příležitost říci několik slov k tomuto setkání, které se týká celé církve,“ komentoval rozhodnutí Svatého otce P. Costa.
V Assisi se v uplynulých dnech konaly oslavy sv. Carla Acutise, jehož ostatky jsou uloženy v tamní bazilice Panny Marie Větší. Bohoslužbu v neděli 11. října slavil kardinál Tagle, čerstvě jmenovaný děkan kardinálského kolegia. Ve své promluvě zdůraznil eucharistický rozměr Carlovy zbožnosti.
zdroj: Vatican News
Carlo Acutis, svatořečený v září loňského roku, zemřel právě před 20 lety, 12. 10. 2006. Jeho ostatky odpočívají (podle jeho vlastního přání) v italském Assisi v bazilice Panny Marie Větší, též zvané „U odložení šatů“. Zde totiž sv. František z Assisi symbolickým odložením šatů definitivně přerušil vazby na svou pozemskou rodinu a její bohatství.
„Sv. Carlo si byl dobře vědom, že jej Pán neustále zve k eucharistické hostině, a na toto pozvání věrně odpovídal svou každodenní účastí na mši a přijímáním eucharistie, kterou nazýval svou ‚dálnicí do nebes‘,“ připomněl kardinál Tagle eucharistickou zbožnost sv. Carla.
S odkazem na nedělní evangelium (Mt 22,1–14) oslovil kardinál zvláště mladé lidi mezi přítomnými: „Nejsme jen pozvanými hosty na Boží hostinu. Jsme také služebníky, které Pán posílá pozvat na hostinu všechny národy.“ Uvedl příklad sv. Carla Acutise, který „se účastnil eucharistické hostiny nikoli proto, aby se izoloval od druhých lidí a od světa, ale proto, že se pro něj stala posláním zvát druhé k tomu, aby zakusili Ježíšovu dobrotu“. Mladé poutníky povzbudil: „Odpovídejte na Ježíšovo pozvání a nestyďte se za ně.“
Na konci bohoslužby navštívil kardinál Tagle hrob sv. Carla a přednesl zde modlitbu, jejímž autorem byl právě tento světec. Oslavy se v mariánské bazilice, místě posledního Carlova odpočinku, konaly po celý den. Ke světcovým ostatkům přišly tisíce poutníků. Přímo v den liturgické památky, v pondělí 12. října bude večerní mši slavit místní biskup Mons. Felice Accrocca.
Svět se modlí za papeže Lva XIV. před plánovanou operací
V neděli Svatý otec po modlitbě Anděl Páně oznámil, že se v nadcházejících dnech podrobí operaci, při níž mu lékaři odstraní uzlík na plicích, který odhalili v raném stadiu. Zpráva o plánovaném zákroku, který se uskuteční počátkem týdne na římské poliklinice Gemelli, vyvolala vlnu solidarity a příslibů modliteb z celého světa.
Vatican Media
Na zprávu o chystaném chirurgickém zákroku okamžitě reagovala světová média i vrcholní političtí představitelé. Mezi prvními přišla vyjádření italského prezidenta Sergia Mattarelly a premiérky Giorgie Meloniové. Mnohá přání a přísliby modliteb přicházejí od biskupských konferencí i státních představitelů prostřednictvím diplomatických kanálů.
Srdečnost a osobní blízkost ve slovech vrcholných představitelů Itálie
Italský prezident Sergio Mattarella zaslal papeži osobní poselství, v němž zdůraznil, že papežovo oznámení během nedělní modlitby „bylo celým italským lidem přijato s pozorností a dojetím“. Prezident vyjádřil Svatému otci svou blízkost a připojil přání všeho dobrého. „Vzhledem k Vaší hospitalizaci v příštích dnech ať Vás provázejí láskyplné myšlenky všech Italů, jejichž jsem představitelem, a k nimž připojuji i své osobní,“ napsal Mattarella. Dodal, že papež „může počítat nejen s modlitbami katolických věřících, ale také s láskyplnou účastí nesčetného množství lidí v Itálii i po celém světě, ať už věřících, nebo nevěřících“. Své poselství prezident uzavřel slovy: „Obnovuji Vaší Svatosti nejupřímnější přání klidné rekonvalescence a brzkého a úplného uzdravení.“
K podpoře Svatého otce se připojila také italská premiérka Giorgia Meloni. „Přeji si vyjádřit Svatému otci svou osobní blízkost i blízkost italské vlády ve zkoušce, které bude v nadcházejících dnech čelit,“ uvedla premiérka. Ve svém prohlášení ocenila papežův přístup: „Klid a vyrovnanost, s jakými o tom dnes při modlitbě Anděl Páně hovořil, nás povzbuzují. Jsem si jistá, že italský lid mu neodepře svou podporu a náklonnost.“
Předseda Italské biskupské konference, boloňský arcibiskup kardinál Matteo Zuppi, ujistil papeže Lva XIV. o modlitbách všech italských církevních společenství. „Přijímáme pozvání Svatého otce k duchovní blízkosti,“ prohlásil kardinál s tím, že na papeže bude pamatováno při bohoslužbách i modlitbách ve farnostech. „Se všemi církevními komunitami, které jsou v Itálii, se v těchto choulostivých hodinách semkneme kolem Svatého otce. Jsme mu nablízku a svěřujeme ho Pánu a Panně Marii, Salus Populi Romani,“ pokračoval Zuppi. Poděkoval rovněž papeži za „prostotu a důvěru, s nimiž nás učinil účastnými na této zkoušce“. Dále dodal: „Jsme jedna rodina: Svatý otče, nejste sám! Provázíme Vás modlitbou a naší náklonností, aby operace dopadla dobře a Pán Vám daroval klid a sílu.“
Přání pevného zdraví z Jižní i Severní Ameriky
Za papeže Lva XIV. se modlí i církev na americkém kontinentu. Peruánská biskupská konference ve svém komuniké označila papežův přístup za „svědectví síly a pokory při sdílení této zprávy“, což podle peruánských biskupů „dojímá a okamžitě vyzývá k jednotě v modlitbě“. Peruánští biskupové vyzvali všechny katolické věřící a lidi dobré vůle, aby prosili Pána života za papežovo brzké uzdravení a za to, aby mu dal „zdraví, které potřebuje k plnění svého poslání“.
Argentinská biskupská konference rovněž pozvala věřící ke zvláštní modlitbě. Biskupové prosí Pána, aby papeži „udělil sílu a pokoj v této chvíli, aby operace proběhla dobře a aby se brzy a plně zotavil“. V prohlášení dále zdůraznili: „Klid a důvěra, s nimiž Svatý otec hovořil o této chvíli během dnešního Anděl Páně, nás posilují a povzbuzují k tomu, abychom s ním zůstali duchovně spojeni, jak o to prosil.“ Argentinská církev jej tak svěřuje do zvláštní péče Panny Marie.
Za americké biskupy vyjádřil papeži modlitební podporu arcibiskup Paul S. Coakley, předseda Konference katolických biskupů Spojených států (USCCB). „Biskupové Spojených států se připojují k věřícím a všem lidem dobré vůle v modlitbách za jeho dobré zdraví,“ uvedl na sociální síti X a vyzval: „Kéž ruku chirurgů papeže Lva vede božský lékař Ježíš Kristus. Najděte si prosím dnes, stejně jako já, chvilku a pomodlete se za papeže Lva a jeho ošetřující lékařský tým.“
Lev XIV. v polední modlitbě připomněl Františka z Assisi
4. 10. 2026
Celá církev dnes prožívá osmisté výročí „odchodu“ sv. Františka do Otcova domu. Zmínil jej i papež Lev v úvodu do dnešní modlitby Anděl Páně. Příklad Františka z Assisi vyzdvihl jako vzor „dělníka na Pánově vinici“.
zdroj: Vatican Media
Papež Lev vyšel z evangelního podobenství o zlých vinařích (Mt 21,33–43), které tuto neděli zaznívá při liturgii. Proti těmto záporným postavám představil vzor sv. Františka z Assisi, „dělníka, jehož práce na Pánově vinici přinesla bohatou úrodu“. Tento světec čerpal inspiraci z Ukřižovaného, který je tím „kamenem, jejž stavitelé zavrhli, ale stal se kvádrem nárožním“ (Mt 21,42; srv. Žl 118,22).
„Svatý František napravil církev v moci víry v Pána Ježíše a uzdravil trhliny nesváru svědectvím bratrské lásky,“ uvedl papež. Takto se ukazuje – a je to i zásadním poselstvím dnešního evangelia – že milosrdenství nebeského Otce je vždy větší než všechno zlo, které pustoší svět. „Boží vůle ve své nekonečné spravedlnosti proměňuje zlo ve vykoupení,“ zdůraznil Lev XIV.
Po modlitbě Anděl Páně připomněl papež iniciativu Milion dětí se modlí růženec, probíhající od 1. do 7. října, kterou zaštiťuje nadace Pomoc církvi v nouzi. Poděkoval všem dětem i dospělým, kteří přijali jeho výzvu z Lurd modlit se za pokoj a mír ve světě během růžencového měsíce října.
Modlitbám všech také Lev XIV. svěřil setkání předsedů biskupských konferencí a představitelů východních církví, které se bude konat ve dnech 7.–14. října. Jeho impulzem je desáté výročí exhortace Amoris laetitia; shromáždění biskupové, odborníci i zástupci rodin budou v synodálním duchu hledat cesty, jak hlásat evangelium spolu s rodinami a mladými generacemi.
Závěrem papež pozdravil poutníky z nejrůznějších míst. Svou blízkost vyjádřil zvláště těm, kdo dnes v Assisi slaví františkovské jubileum, a radioamatérům z Assisi a Foligna, kteří šíří Františkovo poselství pokoje.
Svatý František z Assisi, světec chudoby a pokoje. Letos si připomínáme 800 let od jeho úmrtí
Dne 4. října slavíme památku svatého Františka z Assisi, zakladatele řádu menších bratří. Jeho život charakterizovala láska ke Kristu, dobrovolná chudoba, blízkost k lidem na okraji společnosti a vděčnost za celé stvoření. Letos si připomínáme 800 let od jeho úmrtí. Při této příležitosti vyhlásil papež Lev XIV. zvláštní jubilejní rok svatého Františka, který trvá od 10. ledna 2026 do 10. ledna 2027.
František se narodil v Assisi roku 1181 nebo 1182 do rodiny bohatého obchodníka s látkami. Při křtu dostal jméno Jan, otec jej však začal nazývat Francescem – Františkem. Mládí prožíval ve společnosti přátel, měl rád slavnosti a snil o rytířské slávě. Zkušenost války, zajetí a nemoci jej postupně přivedla k otázkám po smyslu života a k hledání Boží vůle.
Významným okamžikem jeho obrácení bylo setkání s člověkem postiženým malomocenstvím. František překonal svůj odpor a přiblížil se k němu s láskou. Právě služba nemocným a chudým se stala jedním ze základních rysů jeho nové životní cesty.
Podle tradice zaslechl František při modlitbě před křížem v chátrajícím kostele svatého Damiána výzvu: „Františku, jdi a obnov můj dům, který, jak vidíš, se rozpadá.“ Nejprve ji pochopil jako úkol opravit konkrétní stavbu. Postupně však jeho působení přispělo k duchovní obnově církve skrze návrat k evangeliu, chudobě a službě.
Rozhodnutí vzdát se majetku vedlo ke konfliktu s otcem. František se před assiským biskupem zřekl otcova dědictví a začal žít v prostotě, odkázán na vlastní práci a pomoc druhých. Jeho chudoba byla výrazem důvěry v Boha a touhy následovat Krista.
Evangelium jako způsob života
K Františkovi se postupně přidávali další muži, které oslovoval jeho příklad. Vznikající společenství menších bratří spojovala modlitba, bratrství, služba a hlásání evangelia. Jejich první způsob života schválil papež Inocenc III.; roku 1223 pak papež Honorius III. potvrdil řeholi bulou Solet annuere.
Františkův příklad inspiroval také svatou Kláru z Assisi, s níž jsou spojeny počátky řádu klarisek. Jeho spiritualita oslovila i laiky, kteří chtěli žít podle evangelia uprostřed rodinného a pracovního života. Z těchto počátků vyrostla široká františkánská rodina.
Františkova touha po pokoji se projevila i během cesty do Egypta, kde se roku 1219 setkal se sultánem al-Málikem al-Kámilem. Uprostřed válečného konfliktu se odvážil překročit hranice znepřátelených stran a osobně předstoupit před muslimského vládce.
Radost z Boží blízkosti a krása stvoření
O Vánocích roku 1223 připravil František v Grecciu jesličky, které měly lidem pomoci hlouběji prožít narození Ježíše v chudobě betlémské stáje. Tato událost významně ovlivnila pozdější tradici stavění betlémů.
Roku 1224 obdržel při modlitbě na hoře La Verna stigmata, znamení Kristových ran. V posledních letech života trpěl nemocemi a vážnými potížemi se zrakem. Právě v tomto období vznikla jeho Píseň bratra slunce, známá také jako Chvalozpěv stvoření. Skrze slunce, vodu, zemi a další součásti stvoření v ní vzdával chválu Bohu.
Jeho vztah k přírodě vyrůstal z víry, že celé stvoření je Božím darem. Také známá vyprávění o kázání ptákům či o vlku z Gubbia vyjadřují jeho touhu po smíření a úctu ke všemu živému.
Osm set let od jeho odchodu k Otci
František zemřel večer 3. října 1226 u Porciunkule nedaleko Assisi. Jeho odchod z tohoto světa si františkánská rodina připomíná jako transitus – přechod k nebeskému Otci. Již 16. července 1228 jej papež Řehoř IX. prohlásil za svatého.
Letošní osmisté výročí završuje sérii františkánských připomínek, které se od roku 2023 věnovaly schválení řehole a Vánocům v Grecciu, přijetí stigmat a vzniku Chvalozpěvu stvoření.
Jubilejní rok svatého Františka je pozváním k novému objevování jeho duchovního odkazu. Věřící vybízí k následování Krista, ke smíření a k tomu, aby se ve svém každodenním životě stávali svědky pokoje. S jubileem je spojena také možnost získat za stanovených podmínek plnomocné odpustky.
