Archiv článků za měsíc: Září 2026
Narození Panny Marie
Narození Panny Marie
Na 8. září připadá svátek Narození Panny Marie, který patří k nejstarším mariánským svátkům. Církev si v tento den připomíná narození ženy, která se stala Matkou Ježíše Krista. Raná křesťanská tradice uvádí jako její rodiče svaté Jáchyma a Annu.
K historii svátku
Počátky slavení sahají do 5. století. Datum 8. září bylo pravděpodobně zvoleno jako výroční den posvěcení jeruzalémské baziliky vybudované na místě, kde se podle tradice Panna Maria narodila. Dnes zde stojí bazilika svaté Anny.
K nejstarším svědectvím o tomto svátku patří zmínky svatého Prokla, konstantinopolského patriarchy, který zemřel roku 446. V západní církvi se svátek rozšířil patrně za pontifikátu papeže Sergia I. v 7. století. Jeho slavení tehdy doprovázelo procesí k hlavním římským bazilikám.
Bible o okolnostech Mariina narození nehovoří. Jména jejích rodičů, Jáchyma a Anny, i další podrobnosti pocházejí z raně křesťanské tradice.
Jitřenka spásy
Mariino narození je vnímáno jako předzvěst blížícího se příchodu Spasitele. Proto bývá nazývána „Jitřenkou spásy“ – podobně jako jitřenka ohlašuje východ slunce, její narození předznamenává narození Ježíše Krista.
Výjimečné místo Panny Marie v dějinách spásy vychází z jejího poslání stát se Matkou Božího Syna. Bůh si přitom pro uskutečnění svého plánu vybral pokornou ženu, která sama sebe označila za služebnici Páně. Právě její pokora, důvěra a ochota přijmout Boží vůli prostupují celým jejím životem.
Svátek zároveň připomíná, že Bůh vstupuje do lidských dějin nenápadně. Narození dítěte, o němž tehdejší svět nevěděl, se stalo počátkem událostí vedoucích k narození Krista a vykoupení člověka.
Svátek radosti a naděje
Liturgie slaví Mariino narození jako událost naplněnou radostí. Neoslavuje pouze její život, ale především Boží působení, které se v něm projevilo. Panna Maria ukazuje, že velikost člověka nespočívá v moci ani společenském postavení, ale v otevřenosti Bohu a ochotě sloužit druhým.
Zdroj: Catholica
(www.cirkev.cz)
Deset let od svatořečení Matky Terezy
Deset let od svatořečení Matky Terezy
Před deseti lety, 4. září 2016, prohlásil papež František Matku Terezu z Kalkaty za svatou. Zakladatelka Misionářek lásky zasvětila svůj život službě chudým, nemocným a umírajícím a stala se jednou z nejznámějších osobností katolické církve 20. století. Výročí jejího svatořečení připomenou také Misionářky lásky ve Vídni.
Matku Terezu svatořečil papež František 4. září 2016 při mši svaté na Svatopetrském náměstí v Římě. Kanonizace se uskutečnila během mimořádného Svatého roku milosrdenství a zúčastnily se jí desetitisíce věřících z celého světa.
František tehdy Matku Terezu představil jako neúnavnou služebnici milosrdenství, která svou péčí o opuštěné a umírající připomínala jejich lidskou důstojnost. „Její poslání na periferiích měst a lidské existence zůstává dodnes výmluvným svědectvím o Boží blízkosti těm nejchudším z chudých,“ řekl papež při kanonizační bohoslužbě.
Desáté výročí svatořečení připomenou v pátek také ve vídeňském Dómu sv. Štěpána, kde se večer uskuteční slavnostní mše za účasti Misionářek lásky působících v rakouské metropoli. S Vídní byla spojena i samotná Matka Tereza, která zde během svých cest několikrát pobývala. V roce 1988 promluvila v Dómu sv. Štěpána při Světovém kongresu rodin.
Od Skopje k nejchudším v Kalkatě
Matka Tereza se narodila 26. srpna 1910 ve Skopje jako Anjezë Gonxhe Bojaxhiu v albánské rodině. V osmnácti letech vstoupila k Loretánským sestrám a následně odešla do Indie, kde působila jako učitelka.
Zásadním okamžikem jejího života se stal 10. září 1946, kdy během cesty vlakem do Dárdžilingu pocítila povolání opustit dosavadní způsob řeholního života a věnovat se službě „nejchudším z chudých“. V roce 1950 založila kongregaci Misionářek lásky, která se postupně rozšířila do mnoha zemí světa.
Za svou práci získala Matka Tereza řadu ocenění, včetně Nobelovy ceny za mír v roce 1979. Zemřela 5. září 1997 v Kalkatě ve věku 87 let. Papež Jan Pavel II. ji v roce 2003 prohlásil za blahoslavenou a papež František ji o třináct let později svatořečil. Její liturgická památka připadá na 5. září, den jejího úmrtí.
Zdroj: kathpress.at
(www.cirkev.cz)