Archiv článků za měsíc: Září 2025

Papež při Anděl Páně: Skutečné bohatství je přátelství s Bohem a lidmi

Papež při Anděl Páně: Skutečné bohatství je přátelství s Bohem a lidmi

21. 9. 2025

 

Skutečným bohatstvím je přátelství s Pánem a s lidmi, připomněl papež Lev XIV. při nedělní modlitbě Anděl Páně na Svatopetrském náměstí, kde se shromáždilo 15 tisíc věřících. Egoismus nás izoluje a „šíří jed nezdravého soupeření, které často vede ke konfliktům“. Dary, které jsme dostali od Boha – včetně vlastního života – máme spravovat s péčí a odpovědností, s vědomím, že nejsme jejich pány a že hromadění věcí není tou nejvyšší hodnotou.

image:Image 77/source/orig/76253_cq5dam-thumbnail-cropped-1500-844-2025-09-21t124657-144.jpeg
 
Vatican Media

V katechezi se papež vrátil k podobenství o nespravedlivém správci (Lk 16,1–13), o němž hovořil už ráno při mši v papežské farnosti sv. Anny. Položil otázku, jak nakládáme se svým životem a statky, které jsme obdrželi. Jednoho dne budeme skládat účty před Bohem i před lidmi, kteří přijdou po nás.

Podobenství se na první pohled může zdát obtížně pochopitelné. Správce však nakonec pochopí, že hromadění majetku není tím nejdůležitějším, protože bohatství tohoto světa pomíjí. Proto přizve dlužníky a jejich dluhy sníží – vzdává se části, která by mu náležela, a tím sice ztrácí materiální zisk, ale získává přátele.

Podle papeže je důležité, že hlavní postava evangelního úryvku dokáže vystoupit ze své samoty a egoismu. „Musíme používat statky tohoto světa i svůj vlastní život s ohledem na pravé bohatství, jímž je přátelství s Pánem a s bratry,“ řekl Svatý otec.

Na závěr Lev XIV. připomněl, že stále potřebujeme smysl pro spravedlnost a odpovědnost: „Můžeme se řídit kritériem sobectví, stavět bohatství na první místo a myslet jen na sebe. To nás ale izoluje od druhých a šíří jed nezdravého soupeření, které často vede ke konfliktům. Nebo můžeme všechno, co máme, uznat jako Boží dar, který máme spravovat, a použít jej jako nástroj sdílení – k vytváření přátelství a solidarity, k budování dobra, k utváření spravedlivějšího, rovnějšího a bratrštějšího světa.“

Po modlitbě Anděl Páně papež Lev XIV. znovu vyzval k míru na Blízkém východě. Připomněl utrpení obyvatel Pásma Gazy a poděkoval katolickým společenstvím a sdružením, která vyjadřují solidaritu s tamními lidmi.

„Spolu s vámi a s pastýři církví ve Svaté zemi opakuji: není budoucnosti, která by se zakládala na násilí, nuceném vyhnanství a pomstě. Národy potřebují mír; kdo je skutečně miluje, pracuje pro mír,“ zdůraznil Svatý otec.

Zdroj: Vatican News – italská sekce

(www.cirkev.cz)

Svatohorští redemptoristé nově v Děčíně

Svatohorští redemptoristé nově v Děčíně

Jiří Nývlt 10.září 2025

Historickou událost prožila den před svátkem Narození Panny Marie farnost v Děčíně-Podmoklech. Do služby místnímu společenství uvedl biskup Stanislav Přibyl tři redemptoristy, kteří dosud působili na Svaté Hoře u Příbrami. 

Věřící se  shromáždili před kostelem sv. Františka z Assissi. Biskup přišel s klíči od kostela, které předal novému faráři P. Davidu Horáčkovi, aby chrám symbolicky odemkl. Spolu s věřícími, s biskupem, spolubratry P. Pavlem Hudouskem a P. Janem Kuníkem, dosavadním duchovním správcem P. Františkem Jiráskem a s kněžími z okolních farností i s provinciálem redemptoristů P. Jozefem Mihokem pak všichni vstoupili do chrámu. 

Naděje a důvěra 

V promluvě biskup vyzdvihl v kontextu liturgických textů i Jubilejního roku především téma naděje. Povzbudil trio redemptoristů, aby byli těmi, kdo naději přijímají a byli i jejími svědky. „I když se musíme někdy stěhovat a naši přátelé se nám vzdálí. Sám jsem to prožil před rokem, když jsem přišel do této diecéze. Naším povoláním je ale vždycky život v plnosti,“ připomněl biskup. Jak zdůraznil, to vše se musí odehrávat ve velké důvěře v Boží vedení a přispěl i svou osobní zkušeností z doby své vážné nemoci. „Denně jsem se modlil v breviáři ,Bože do Tvých rukou svěřuji svůj život‘. A pak přišla diagnóza rakoviny. Za tři dny následovala operace, musel jsem změnit všechny své plány a žít to, co jsem celý kněžský život vyslovoval v modlitbě. Vše dobře dopadlo a tak tu dnes mohu být zdráv,“ popsal a dodal, že v Bohu je naděje, která nikdy neuhasne. „Říká se, že naděje umírá poslední, ale u nás křesťanů neumírá nikdy, protože Kristus nám zajistil, že už všechno dobře dopadlo. Svou smrtí smrt přemohl a daroval nám život. Je naším úkolem tuto naději předávat druhým lidem,“ upozornil nejen kněze, ale celou místní farnost. 

Po promluvě následovala obnova slibů, které kněží skládali při svém vstupu do řádu a kněžském svěcení – a před provinciálem redemptoristů P. Jozefem Mihokem i biskupem Stanislavem Přibylem.  Pak se biskup obrátil na shromážděné věřící, aby v přímluvách prosili Boha za nové duchovní správce, za svého biskupa a kněžská povolání. 

Od křtitelnice ke zpovědnici

Tradicí při uvádění nového kněze do farnosti je i symbolické vyjádření poslání faráře. Biskup proto s P. Horáčkem obešel několik míst v kostele. V presbytáři u sedadla (sedes) připomněl úkol předsedat shromáždění věřících a řídit modlitbu, u oltáře pak péči o to, aby eucharistie byla středem života farního společenství, u ambonu aby kněz hledal cesty, jak předávat poselství evangelia, u křtitelnice aby přiváděl  Bohu ty, kteří se rodí pro svět, u zpovědnice aby měl na paměti, že má usilovat o spásu duší a že je služebníkem Boží spravedlnosti a milosrdenství. Na samý závěr této pouti chrámem pak biskup u svatostánku vyzval, aby kněží byli muži modlitby a osobním příkladem přiváděli věřící k adoraci Krista přítomného ve svátosti. 

Na závěr bohoslužby pak biskup poděkoval za dosavadní službu P. Františku Jiráskovi, který v Podmoklech působil dlouhých 35 let.

Nejen farnost 

Biskup představil také další úkoly redemptoristů. P. Jana Kuníka pověřil duchovní péčí ve zdravotnických zařízeních a zařízeních sociální péče v Děčíně a také službou kaplana v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem. P. Pavla Hudouska jmenoval duchovním pro bohosudovské gymnázium a základní a mateřskou školu. Někdejší představený svatohorské komunity, P. David Horáček, obdržel dekret, kterým mu biskup svěřil koordinací pastoračních aktivit v celé litoměřické diecézi. 

Ke slovu se dostal také provinciál redemptoristů Jozef Mihok, který poděkoval biskupovi za pozvání spolubratří a jejich srdečné přijetí v litoměřické diecézi. Farnost příchod nových kněží oslavila ještě při následném agapé na prostranství před kostelem. 

(www.dltm.cz)

Svatohorští redemptoristé nově v Děčíně

Papež v rozhovoru: Stavme mosty v církvi i ve světě

Papež v rozhovoru: Stavme mosty v církvi i ve světě

18.9.2025
 

Vatikán vydal novou knihu „Lev XIV.: občan světa, misionář 21. století“, která obsahuje první rozsáhlý rozhovor papeže s novinářkou portálu Crux, Elise Ann Allen. Publikace vyšla 18. září ve španělštině v nakladatelství Penguin Perú a přináší pohled na priority a postoje Svatého otce k palčivým otázkám současnosti.

image:Image 77/source/orig/76178_cq5dam-thumbnail-cropped-1500-844-10.jpeg
 
Vatican Media

Papež Lev XIV. v rozhovoru zdůrazňuje, že jeho posláním je „stavět mosty“ a „neživit dále polarizace“ – jak v samotné církvi, tak i v mezinárodním prostředí.

Jedním z prvních témat byla dramatická situace v Gaze. Papež označil utrpení civilního obyvatelstva, zvláště dětí, za „nesnesitelné“ a varoval, abychom si na něj nezvykli: „Nesmíme se stát necitlivými.“ K označení konfliktu jako genocidy se Svatý stolec zatím nevyjadřuje, protože – jak papež připomněl – jde o pojem s velmi přesnou právní definicí.

Vztahy s Čínou a politika USA

Lev XIV. uvedl, že bude pokračovat v linii svých předchůdců a usilovat o dialog s Čínou, respektující tamní kulturu i obtížnou situaci katolíků, kteří dlouhodobě čelili omezením svobody víry.

Jako první papež pocházející z USA zdůraznil, že nechce zasahovat do stranické politiky. Zmínil však, že by se nebál diskutovat s prezidentem Trumpem o zásadních otázkách, jako je důstojnost člověka a migrace.

Krize zneužívání a finanční situace Vatikánu

Rozhovor se rozsáhle věnuje také otázce zneužívání v církvi. Papež vyzval k maximální blízkosti obětem a připomněl, že drtivá většina obvinění je pravdivá. Zároveň ale upozornil, že existují i případy falešných obvinění, a je proto nutné chránit práva všech. „Otázka zneužívání nesmí pohltit celou církev,“ zdůraznil.

Pokud jde o finance Svatého stolce, papež se hlásí k pokračování reforem započatých Františkem. Připomněl úspěchy, ale i chyby, například ztrátovou kauzu londýnské nemovitosti. „Je třeba se poučit, ale nepropadat malomyslnosti,“ řekl.

Ženy, gender a reforma kurie

Papež potvrdil, že i on chce jmenovat ženy do vedoucích rolí v církvi, ale v otázce svěcení žen neplánuje měnit nauku církve. Podobně i v otázce osob LGBT+: „Všichni jsou zváni, všichni, všichni, všichni,“ cituje papež svého předchůdce. To však neznamená změnu učení o manželství a sexualitě.

Ohlásil také kroky k větší spolupráci mezi jednotlivými dikasterii, aby se odstranilo dosavadní fungování v „izolovaných odděleních“.

Liturgie, technologie a budoucí výzvy

Papež se vyjádřil i k otázce tridentské liturgie. Kritizoval, že ji někteří využívají jako „politický nástroj“. Doufá, že dialogem a synodální cestou lze nalézt řešení.

Rozhovor se dotýká i umělé inteligence a fenoménu fake news. Podle papeže hrozí, že digitální svět bude ovládán zájmy bohatých, přičemž se ztratí důstojnost člověka.

Zdroj: Vatican News, italská sekce

(www.cirkev.cz)

Papež Lev XIV. při kanonizační mši: Největším rizikem je život promarnit mimo Boží plán

Papež Lev XIV. při kanonizační mši: Největším rizikem je život promarnit mimo Boží plán

 

V neděli 7. září byli papežem Lvem XIV. kanonizováni dva mladí světci: Pier Giorgio Frassati a Carlo Acutis. Papež ve své promluvě poukázal na to, že jejich příklad připomíná biblického krále Šalomouna, který ve své mladosti prosil o dar moudrosti.

image:Image 76/source/orig/75588_544934652-1203748691789890-9062816105377446917-n.jpg
Vatican Media

 

Svatopetrské náměstí a přilehlé ulice zaplnily tisícovky poutníků, kteří si nechtěli nechat ujít tuto historickou a dlouho očekávanou událost. Slavnostní bohoslužby s kanonizací se účastnila také rodina a přátelé nových světců, stejně tak i čelní představitelé italského politického, společenského i církevního života. 

Pier Giorgio Frassati, mladý Ital z počátku 20. století, nacházel Krista ve službě chudým a nemocným. Carlo Acutis, „Boží influencer“ z přelomu tisíciletí, žil eucharistií a připomínal, že: „Jediné, čeho se musíme bát, je hřích.“ Oba svým životem ukázali, že svatost není vzdálený ideál, ale cesta radosti, služby a důvěry v Boha.

V úvodu bohoslužby přečet prefekt Dikasteria pro blahoření a svatořečení kardinál Marcello Semeraro krátké životopisy nových svatých. Poté pronesl papež Lev XIV., který celé slavnostní bohoslužbě předsedal, oficiální formuli, čímž Pier Giorgia Frassatiho a Carla Acutise prohlásil za nové svaté katolické církve. Jednalo se o jeho první svatořečení od nástupu na papežský stolec. 

Ve své homilii Svatý otec hovořil o úryvku z dnešního evangelia, které nás vybízí k plnému následování Krista: „Kdo nebere svůj kříž a nenásleduje mě, není mě hoden.“ (Lk 14,27). Italský student a člen církevních společenství Pier Giorgio Frassati prožíval víru radostně a konkrétně – v modlitbě, přátelství i službě potřebným. Často ho bylo možné potkat v ulicích Turína s potravinami pro chudé. „Kolem chudých a nemocných vidím světlo, které my nemáme,“ říkával.

Carlo Acutis, mladík z přelomu tisíciletí, nacházel střed svého života v eucharistii. Denně se účastnil mše svaté a často chodil na adoraci. „Před sluncem se člověk opálí. Před eucharistií se stává svatým,“ připomínal svým vrstevníkům. Velký důraz kladl i na svátost smíření: „Jediné, čeho se musíme bát, je hřích.“

Oba nové světce spojovalo hluboké zakotvení v modlitbě, úcta k Panně Marii, láska k bližním a otevřenost k potřebám druhých. Ani nemoc a předčasná smrt je nepřipravily o naději. „Den mé smrti bude nejkrásnějším dnem mého života,“ řekl Frassati krátce před svým odchodem.

Papež Lev XIV shrnul jejich poselství mladým generacím slovy: „Neplýtvejme svým životem, ale nasměrujme jej vzhůru a udělejme z něj mistrovské dílo.“

V závěru bohoslužby Svatý otec všechny vyzval, aby oslavili nové svaté a poděkoval za tak hojnou účast.

(www.cirkev.cz)

Blíží se kanonizace Carla Acutise a Pier Giorgia Frassatiho

Blíží se kanonizace Carla Acutise a Pier Giorgia Frassatiho

 

Papež Lev XIV. při zasedání veřejné konzistoře 13. června rozhodl, že Carlo Acutis a Pier Giorgio Frassati budou kanonizování v neděli 7. září. Tito dva mladí katolíci oblíbení pro svou živou víru a svědectví svatosti, budou prohlášení za svaté v průběhu slavnostní bohoslužby na Svatopetrském náměstí, která začne v 10 hodin a bude jí předsedat Svatý otec.

image:Image 76/source/orig/75441_cq5dam-thumbnail-cropped-1500-844-194.jpeg
 
 

Bl. Carlo Acutis, italský teenager, který se věnoval počítačovému programování a zemřel v roce 2006 na rakovinu krve, je známý svou velkou oddaností eucharistii. Narodil se v roce 1991 a je prvním mileniálem, který byl katolickou církví blahořečen. Krátce po svém prvním svatém přijímání v sedmi letech řekl své matce, že jeho životní plán je být vždy spojen s Ježíšem.

Aby toho dosáhl, snažil se denně navštěvovat mši svatou ve farním kostele naproti své základní škole v Miláně. To inspirovalo i jeho vlastní rodiče k návratu a praktikování katolické víry a jeho hinduistickou chůvu ke konverzi a křtu.

Carlo Acutis byl přesvědčen, že důkazy eucharistických zázraků mohou lidem přesvědčivě pomoci uvědomit si, že Ježíš je přítomen při každé mši svaté. Mnoho jeho spolužáků, přátel a rodinných příslušníků dosvědčilo, že je přivedl blíže k Bohu

Acutis byl velmi otevřený člověk a nestyděl se mluvit se spolužáky a s každým, koho potkal, o věcech, které měl rád, včetně mše a reálné přítomnosti Ježíše v eucharistii. „Lidé, kteří se vystavují slunci, se opalují; lidé, kteří se vystavují eucharistii, se stávají svatými,“ byla jedna z jeho myšlenek. 

Zemřel v roce 2006 ve věku 15 let, krátce poté, co mu byla diagnostikována leukémie. Před smrtí řekl své matce: „Všechno své utrpení obětuji Pánu za papeže a za církev, abych nešel do očistce, ale rovnou do nebe.“

Bl. Pier Giorgio Frassati, který zemřel v roce 1925 ve věku 24 let, je i dnes mnohými milován pro své zapálené svědectví o svatosti, která sahá „až do výšin“. Pocházel ze severní Itálie, byl vášnivým horolezcem a dominikánem, a byl známý slou láskou k bližním. 

V 17 letech vstoupil do Společnosti svatého Vincence z Pauly a věnoval většinu svého volného času péči o chudé, bezdomovce a nemocné, stejně jako o vojáky vracející se z první světové války.

Na fotografii před jeho posledním horolezeckým výstupem napsal „Verso L‘ alto“, což znamená „k výšinám“. Tato věta se stala mottem pro katolíky, které bl. Pier Giorgio Frassati inspiroval k úsilí o dosažení vrcholu věčného života s Kristem.

Zemřel 4. července 1925 na dětskou obrnu, kterou se pravděpodobně nakazil při službě nemocným. Svatý papež Jan Pavel II, který ho v roce 1990 blahořečil, ho nazval „mužem osmi blahoslavenství“ a popsal ho jako „zcela ponořeného do Božího tajemství a zcela oddaného neustálé službě bližním“.

Tito mladí „skoro svatí“ jsou velmi oblíbeni mezi především mezi mládeží, tedy se na kanonizační bohoslužbě očekává hojná účast především mladých lidí z celého světa. Bohoslužbu bude možné sledovat živě prostřednícvím Vatikánských médií nebo na TV Noe. 

(www.cirkev.cz)