František Forgione, později známý jako otec Pio, se narodil 25. května 1887 v Pietrelcině nedaleko Beneventa v jižní Itálii. Vyrůstal v chudé, ale hluboce věřící rodině. Už od dětství byl znám svou zbožností a touhou po modlitbě. V pouhých pěti letech zatoužil po zasvěceném životě.

Ve 12 letech přijal první svaté přijímání i biřmování, o tři roky později vstoupil do kapucínského řádu a přijal řeholní jméno Pio. Roku 1910 byl vysvěcen na kněze. Zdravotní potíže jej provázely celý život, přesto se vyznačoval vytrvalostí, modlitbou a hlubokým sjednocením s Kristem.

Dne 20. září 1918 obdržel jako první kněz v dějinách viditelná stigmata – rány Kristova ukřižování, které na jeho těle přetrvaly padesát let. Od té doby působil převážně v klášteře v San Giovanni Rotondo v Apulii. K jeho zpovědnici přicházely tisíce lidí, čekací lhůta na svátost smíření se počítala na dny i týdny. Otec Pio byl znám darem nahlížení do srdce kajícníků, schopností bilokace i prorockými vhledy. Prorokoval mimo jiné i tehdejšímu knězi Karlu Wojtylovi, že se stane papežem.

Jeho mše svaté byly pro přítomné nezapomenutelným duchovním zážitkem – věřící v nich zakoušeli hluboké vtažení do tajemství Kristovy oběti.

Svatý Pio nesl ve svém srdci zvláštní lásku k nemocným a trpícím. Z tohoto soucitu se zrodil projekt „Domu úlevy v utrpení“ (Casa Sollievo della Sofferenza), který otevřel roku 1956 papež Pius XII. Nemělo jít o obyčejnou nemocnici, ale o místo, kde se spojuje lékařská péče s vírou a lidskou útěchou.

Významnou součástí jeho duchovního života byla mariánská úcta. Otec Pio neúnavně vybízel věřící: „Milujte Pannu Marii a vzbuzujte lásku k ní u druhých.“ Každodenně se modlil růženec, který nazýval mocnou zbraní proti hříchu.

Otec Pio zemřel 23. září 1968 ve věku 81 let. V den jeho smrti mu zmizela stigmata, která nesl půl století. Na jeho pohřeb přišlo více než 100 tisíc lidí. Proces blahořečení byl zahájen roku 1969, Jan Pavel II. jej blahořečil roku 1999 a svatořečil 16. června 2002. Na náměstí sv. Petra se tehdy shromáždilo přes 300 tisíc poutníků.

Zdroj: Catholica

Pro období před říjnovými volbami do dolní komory Parlamentu ČR vznikla Národní modlitební novéna. Připravili ji vikáři pro pastoraci moravských diecézí. Devítidenní cyklus modliteb s národními patrony je připraven pro období od 24. září do 2. října.

„Cílem je připomenout velké osobnosti našeho národa a spojit se v modlitbě  za budoucnost naší země. Věříme, že sjednocení v modlitbě může spojovat i v názorově a hodnotově rozdělené společnosti,“ uvádí P. Daniel Vícha – biskupský vikář pro pastoraci ostravsko-opavské diecéze.

Předmluvu k modlitební brožurce napsal olomoucký arcibiskup a předseda ČBK Josef Nuzík: „Nedávno mě zaujala promluva papeže Lva XIV., v níž zmínil, že každé společenství, aby bylo zdravé, potřebuje pravdu, jednotu a lásku. Tyto hodnoty mějme na paměti právě v tomto předvolebním čase a všechno, co se děje kolem nás ve společnosti a církvi, předkládejme Bohu.“

V devítidenní modlitbě se střídají patroni sv. Vojtěch, sv. Ludmila, sv. Jan Nepomucký, sv. Anežka Česká, sv. Václav, sv. Cyril a Metoděj, sv. Prokop, sv. Zdislava a mučedníci totalitních režimů 20. století.

Brožurku si můžete stáhnout ZDE. Modlitba je vhodná pro jednotlivce, rodiny, společenství i celé farnosti.