Nejnovější příspěvky
´Dušičky´ aneb Památka zesnulých, vzpomínka na zemřelé 2.11.
´Dušičky´ aneb Památka zesnulých, vzpomínka na zemřelé 2.11.
Každá svíčka na hřbitově nebo v domácnosti nám může zpřítomnit světlo velikonoční svíce – paškálu, tedy té svíce, která je symbolem vzkříšeného Krista, symbolem naší naděje…
Texty k tématu:
- smrt
- umírání a smrt
- smrt šťastná
- vzkříšení
- Ježíš Kristus
- nebe, posmrtný život
- modlitba za zemřelé
- modlitba za milost šťastné smrti
Modlitba za zemřelé patří k nejstarší křesťanské tradici. Vzpomínka na mrtvé se koná při každém slavení bohoslužby (eucharistie). Východní i západní křesťanská liturgie věnuje určitý den zvláštní vzpomínce na všechny zemřelé. Na Západě se tato výroční vzpomínka na všechny věrné zemřelé slaví 2.11. Její slavení zavedl sv. Odilo, benediktinský opat z Cluny (998), a brzy se rozšířilo i mimo benediktinské kláštery; od 14. století i do Říma a Aragonie. Papež Benedikt XIV. tento zvyk potvrdil (1748) a rozšířil pro všechny kněze ve Španělsku, Portugalsku a Latinské Americe; v roce 1915 bylo tento zvyk zaveden pro celou církev.
Zpracováno podle Denní modlitby církve – breviáře.
Redakčně upraveno
Každá svíčka na hřbitově nebo v domácnosti nám může zpřítomnit světlo velikonoční svíce – paškálu, tedy té svíce, která je symbolem vzkříšeného Krista, symbolem naší naděje. Ve světle Kristova vzkříšení potom není památka na zesnulé jen prostorem zármutku a vzpomínání, ale je ozářena světlem, které ukazuje k vrcholné budoucnosti. (Aleš Opatrný)
(www.vira.cz)
Počty církevních pohřbů rostou, hřbitovy hovoří o naší potřebě udržovat mezigenerační vztahy i tradice.
Počty církevních pohřbů rostou, hřbitovy hovoří o naší potřebě udržovat mezigenerační vztahy i tradice.
Počty pohřbů v rámci katolické církve od roku 2019 rostou. V roce 2021 se jich konalo dokonce nejvíce od roku 2012, téměř 23 000. Stoupá i zájem i o tzv. jiné úkony křesťanského rozloučení se zemřelým jako je poslední rozloučení u hrobu, přítomnost kněze v krematoriu nebo zádušní mše. Jen v české provincii bylo v roce 2021 více než 1 800 takových úkonů.

Nárůst pohřbů souvisí s celkovým nárůstem počtu zemřelých v posledních dvou letech (téměř 140 tis. v roce 2021 oproti 112 tis. v roce 2019)[1] i s narůstajícím zájmem o důstojné poslední rozloučení umocněným pandemií COVID-19.
Více církevních pohřbů se stále koná na Moravě než v Čechách, a i tento podíl stále mírně roste. Vloni se vyšplhal na 63,5 % z celkového počtu církevních posledních rozloučení. Moravské diecéze patří mezi oblasti méně zasažené válečným a poválečným vysidlováním obyvatelstva, které způsobilo zejména v příhraničních oblastech zpřetrhání širších rodinných vazeb. Hřbitovy a jejich udržovanost jsou toho dokladem. V oblastech s méně narušenými mezigeneračními vztahy je tradice důstojných posledních rozloučení v křesťanském duchu stále živá. Na Moravě také přetrvává zájem o pohřby do země (2/3 ze všech katolických pohřbů).
Díky COVIDu roste zájem i o zádušní mše a další formy posledního rozloučení
Nemožnost uspořádat poslední rozloučení v širším kruhu blízkých v době pandemie patří mezi jednu z nejbolestnějších zkušeností tohoto období. Ukázalo se, že obřady posledního rozloučení mají mezi tradicemi své neodmyslitelné a pro vypořádání se s odchodem zesnulého klíčové místo. P. Mariusz Kuźniar, duchovní správce v Ořechu, který má na území farnosti několik hřbitovů, o tom ví své. „Nemožnost se důstojně rozloučit v šírším kruhů známých a přátel bylo pro mnohé rodiny zesnulých smutnou zkušenosti. Dříve byly pohřby společenskou událostí pro celou obec, podobně jak se o tom zminuje, ve svých knihách, můj slavný předchůdce na ořešské faře Jindřich Šimon Baar. “ I proto narostl v loňském roce zájem o dodatečná poslední rozloučení, například formou zádušní mše. Tu je totiž stejně jako kar možné uspořádat kdykoliv.
Na důstojné poslední rozloučení má mít právo každý
Touha po důstojném rozloučení v křesťanském duchu roste napříč celou republikou. Často se jedná právě o dodatečná rozloučení nebo možnost křesťanského způsobu rozloučení i pro nevěřící. Katolická církev se snaží důstojné poslední rozloučení nabízet všem a v různých podobách, právě podle možnosti a situace. „Pohřeb v kostele může nechat vystrojit i nevěřící potomstvo, pokud byl zesnulý pokřtěn. A pokud ne, jsou zde další možnosti, jak se v křesťanském duchu rozloučit se zesnulým, například zádušní mše, zvonění, aj.,“ vysvětluje otec Stanislav Přibyl, generální sekretář České biskupské konference.
Přestože počty zemřelých se snad vrací na úroveň před pandemií a pohřby probíhají bez omezení, Katolická církev poskytuje křesťanské poslední rozloučení v nejrůznějších podobách a od roku 2021 tyto tzv. jiné úkony křesťanského rozloučení se zemřelým začala evidovat. Kromě klasické zádušní mše sem patří například poslední rozloučení u hrobu, přítomnost kněze při uložení urny nebo na civilním pohřbu v krematoriu, aj. (více na www.cirkev.cz/pohreb). P. Stanislav k tomu dodává: „I lidem nežijícím z víry přináší přítomnost duchovního na pohřbu paprsek naděje, že smrtí vše nekončí a že vzkříšený Kristus přemohl smrt.“
Autoři: PhDr. Kateřina Pulkrábková a Mgr. Daniel Chytil, Odbor církevních dat České biskupské konference, data@cirkev.cz
[1] Na statistice zemřelých podle měsíců je patrné, že vyšší úmrtnost podle měsíců ve srovnání se stejným obdobím předchozích let přicházela v podzimních a zimních měsících, tedy v období oslabení chřipkovými epidemiemi.
(www.zpravy.cirkev.cz)
Poutní mše svatá v Hradišti
O svátku naší státnosti 28. října se slaví také svátek dvou velkých apoštolů, svatých Šimona a Judy Tadeáše. Zvláště svatý Juda Tadeáš bývá často vzýván v neřešitelných a svízelných situacích. Těmto dvěma apoštolům je zasvěcen jeden za našich kostelů – v Hradišti nad Ohří. Poutní slavnost se koná v tomto kostele o státním svátku v 9 hodin ráno. Srdečně zveme.
Papež vyzval k modlitbám za Ukrajinu a připomněl Světový den misií
23. 10. 2022
V promluvě po modlitbě Anděl Páně papež František připomněl, že dnes je Světový den misií, a vyzval nás, abychom podpořili misionáře modlitbou a konkrétní solidaritou. Vyzývá také k modlitbám za mír na Ukrajině a ve světě a připomíná, že se v úterý zúčastní mezináboženské modlitby za mír v římském Koloseu.
Papež František ve svých slovech po nedělní modlitbě Anděl Páně uvedl, že se v úterý 25. října vydá do římského Kolosea, aby se společně s představiteli křesťanských církví a společenství a světových náboženství modlil za mír na Ukrajině a ve světě. Modlitební chvíle se uskuteční společně se setkáním „Volání po míru“, které se koná v těchto dnech.
„Zvu vás, abyste se duchovně připojili k tomuto velkému vzývání Boha: modlitba je silou míru. Modleme se, pokračujme v modlitbě za takto mučenou Ukrajinu.“
„Budete mými svědky“
Na neděli 23. října připadá Světový den misií, jehož letošním tématem je „Budete mými svědky“, řekl papež. A tento den představuje „důležitou příležitost probudit ve všech pokřtěných touhu podílet se na všeobecném poslání církve prostřednictvím svědectví a hlásání evangelia“.
„Povzbuzuji všechny, aby podpořili misionáře modlitbou a konkrétní solidaritou, aby mohli pokračovat ve svém díle evangelizace a podpory člověka na celém světě.“
V poselství ke Světovému dni misií 2022 papež říká: „Nadále sním o zcela misionářské církvi a o nové éře misijní činnosti křesťanských společenství.“
Buďte odvážnými svědky Krista
Nakonec papež také připomněl, že včera byli v Madridu blahořečeni Vicente Nicasio Renuncio Toribio a jedenáct spolubratří z Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele, kteří byli zabiti z nenávisti k víře ve Španělsku v roce 1936.
„Příklad těchto Kristových svědků, kteří dokonce prolili svou krev, nás povzbuzuje k důslednosti a odvaze; kéž jejich přímluva podporuje ty, kdo se dnes snaží zasévat evangelium ve světě.“
(www.zpravy.cirkev.cz)