Minimálně 60 kněží zemřelo v Itálii na následky onemocnění koronavirem
Jen v minulém týdnu zemřelo v Itálii více než 3 000 osob na následky COVID-19. Podle zpráv je mezi mrtvými tento měsíc nejméně 60 kněží.
Publikováno: 24. 3. 2020 11:45
„Modlím se k Duchu svatému, aby nám dal dar světla a síly. Každý den se modlím křížovou cestu a prosím Pána … aby tento kříž nesl s námi,“ řekl biskup Gianni Ambrosio z Piacenza-Bobbio v rozhovoru pro Avvenire.
Noviny Avvenire, které vlastní Italská biskupská konference, zveřejnily jména 51 diecézních kněží, kteří zemřeli po nakažení COVID-19, a doplnily, že italské řeholní komunity informovaly o dalších devíti úmrtích souvisejících s koronavirem.
Většina zemřelých byla starší 70 let a někteří z nich měli běžné zdravotní problémy. Dosud nejmladším knězem, který zemřel na COVID-19 v Itálii, byl P. Paolo Camminati, který zesnul v nemocnici 21. března ve věku 53 let. P. Camminati byl známý svou prací s mládeží, službou chudým, prací s Katolickou akcí a vášní pro hory. Byl farářem v kostele Panny Marie Lurdské v diecézi Piacenza, kde na následky stejného onemocnění zahynulo dalších pět kněží. Mezi mrtvými v Piacenze je také P. Kidane Berhane, cisterciácký mnich původem z Eritrey, který působil v historickém opatství Chiaravalle v Lombardii. V rozestupu jednoho dne pak zemřeli dva 87letí bratři – dvojčata, P. Mario Boselli a P. Giovanni Boselli.
„Je to těžká zkouška. Jsme zděšení. Cítíme velké utrpení. Musíme čelit temnotě ale s nadějí, že nás Bůh nikdy neopustí, že on sám prošel celým utrpením, aby ji překonal,“ uvedl dále biskup Ambrosio.
V reakci na tuto situaci zřídila diecéze Bergamo telefonní linku, která nabízí bezplatné psychologické a duchovní poradenství a podporu.
K dalším italským diecézím, které ztratily kněze na nákazu koronavirem, patří Parma, Cremona, Milán, Lodi, Brescia, Casale Monferrato, Tortona, Trento, Bolzano, Salerno, Ariano Irpino, Nuoro a Pesaro.
Mezi nemocnými je momentálně také padesátidevítiletý biskup Derio Olivero z Pineroly, který byl pozitivně testován na COVID-19 a dne 19. března hospitalizován s dýchacími komplikacemi.
Mezi kněžími a biskupy jsou naštěstí také uzdravení. Jedním z nich je biskup Antonio Napolioni z Cremony, který se zotavil po desetidenní hospitalizaci. V pondělí 16. března se vrátil do svého domova. O svém pobytu v nemocnici řekl: „Zažil jsem minutu po minutě dramatické stupňování problémů a pracovní zátěž lékařů, zdravotních sester a veškerého personálu…Je to absurdní postní doba, ale v jistém smyslu skvělá. Ježíš byl v poušti čtyřicet dní a bojoval s ďáblem. Půst není o kráse zvyku, ale o hlubokém tajemství zla, smrti a zoufalství, které existují. Ale také o Pánu, který je zde. Musíme si uvědomit Jeho přítomnost.“
Armáda řeholnic reaguje na pandemii koronaviru a pomáhá nemocným i přes to, že mnohdy ohrožuje své vlastní životy.
Publikováno: 24. 3. 2020 11:00
Neviditelná armáda řeholnic bojuje proti pandemii koronaviru. Je jedno, zda jsou to kvalifikované zdravotní sestry nebo řeholnice žijící v klauzuře, jestli je jejich charismatem pomoc chudým nebo útěcha rodinám postižených nemocí, tyto ženy jsou vyzbrojeny dvěma mocnými zbraněmi: modlitbou a láskou.
Připravené položit život za druhé
Stovky ženských kongregací po celém světě reagují na tuto krizi. Jejich členky se dobrovolně hlásí na dlouhé směny do nemocnic, pomáhají postiženým pacientům, jsou s těmi, kteří to nejvíce potřebují, zajišťují základní služby, sdílejí modlitby a poskytují potřebné informace.
V Itálii se od začátku pandemie Covid-19 „v zákopech“ objevují Dcery sv. Kamila, jejichž posláním je ošetřování nemocných a starších lidí. Tyto sestry provozují pět důležitých italských nemocnic: v Římě, Trentu, Trevisu, Brescii a Cremoně, poslední tři nemocnice se nacházejí v epicentru pandemie na severu země.
„Ve všech našich strukturách sestry nezištně riskují své životy,“ uvedla v rozhovoru pro Vatikánský rozhlas sr. Lancy Ezhupara, ředitelka Nemocnice sv. Kamila v Trevisu a generální sekretářka řádu: „Ale sestry se nebojí… naopak! My dcery svatého Kamila skládáme i čtvrtý slib, kromě tří klasických slibů chudoby, poslušnosti a čistoty, a to sloužit nemocným i za cenu našich životů.“ Tento slib dává ještě větší smysl zvláště v dnešní době, kdy sestry pracují na izolovaných nemocničních odděleních, kde se potýkají s nemocí Covid-19.
Podle sestry Lancy je v nemocnici v Trevisu k dispozici více než sto lůžek pro infikované pacienty „ale potíže jsou nespočetné, protože nemáme dostatek vybavení.“ Jako řeholnice, jejichž posláním je – jako léčitelky – pokračovat v Ježíšově službě, nacházejí Dcery sv. Kamila útěchu ve své společné odvaze a připravenosti udělat cokoliv, aby byly nablízku trpícím. „Jsou si vědomé toho, že by také mohly zemřít, ale modlitba a přímluva sv. Kamila nám dodávají sílu,“ řekla sestra Lancy.
Modlitba: mocná zbraň
Stejně jako sestry pečující o nemocné na nemocničních odděleních používají tisíce řeholnic po celém italském poloostrově další mocnou zbraň v boji proti koronaviru – modlitbu. Některé se modlí růženec pomocí megafonů umístěných na balkonech svých klášterů; jiné používají sociální média, aby mohly sdílet novinky a modlitby online; další jsou v samotě svých klášterů více než kdy jindy oddány obětování a modlitbě.
Podle sestry Marie Teresy, představené benediktinského kláštera Santa Grata, právě v této mimořádné době zesílily sestry v klauzuře své modlitby: „Skutečně se jedná o maraton modliteb,“ uvedla. Její sestry přijímají žádosti o modlitby z celého světa „a my jsme se rády vyzbrojily růženci, novény a starobylou modlitbou, která je tradicí kláštera, a naši předkové ji používali v dobách pohromy. “
Stejně jako modlitba je důležitá i blízkost a sdílení bolesti. „Všechny sestry jsou v telefonním kontaktu se zdravotnickým personálem městské nemocnice, z nichž jsou mnozí na pokraji sil a vyprávějí nám o tragédii, kterou zažívají. Nezapomínáme, že tělo má také duši, kterou musíme chránit a zachránit,“ dodává sestra Maria Tereza s jistotou, že je to jeden ze způsobů jak vyhrát bitvu proti koronaviru.
Podle italské zpravodajské agentury ANSA je 59 řeholnic v Itálii nakaženo koronavirem a jsou izolovány v rámci svých klášterů. V Grottaferratě, městě na okraji Říma, kde působí právě komunita Dcer sv. Kamila, je 40 sester nakažených nemocí COVID-19, jedna sestra byla hospitalizována. Dalších 19 řeholnic je z komunity Andělských sester svatého Pavla, který má klášter v Římě.
Přímé přenosy bohoslužeb od 23. do 29. března 2020
Všem, kdo se nemohou zúčastnit mše svaté v kostele, nabízíme přehled bohoslužeb vysílaných během následujících dní přímým přenosem v Televizi Noe, Radiu Proglas a ČT2.
Publikováno: 23. 3. 2020 8:00
Vedle těchto sdělovacích prostředků lze využít také internetové přenosy bohoslužeb z farností, poutních míst a dalších kostelů. Jejich přehled lze najít na webu MseOnline.cz.
Televize Noe nabízí od pondělí do pátku v 7.00 bohoslužbu, kterou slaví papež František v kapli Domu sv. Marty, dále vždy v poledne mši svatou z kaple ostravského studia Telepace a v pondělí, středu a pátek ještě od 18.00 bohoslužbu opět z kaple Telepace. Ze stejného místa pak stanice odvysílá také víkendové mše svaté – v sobotu od 18.00 (s texty nedělní liturgie) a v neděli od 10.30 a od 18.00.
V nabídce Radia Proglas jsou mše svaté řazeny každý den kromě neděle od 18.00, v neděli pak stanice nabízí hned dvě bohoslužby: v 9.00 a v 19.30. Přenášeny jsou z různých míst, podle aktuální situace. Během týdne také Proglas zve každý všední den od 20.00 (v sobotu od 22.30) k modlitbě růžence a ve středu a pátek od 15.10 i k modlitbě křížové cesty.
Česká televize zařadila do svého vysílání pravidelné bohoslužby v neděli v 10.00 na kanále ČT2.
V neděli 22. března při polední modlitbě Anděl Páně papež František pozval věřící, aby se v pátek 27. března v 18.00 připojili přes média ke společné modlitbě, poslechu Božího slova a adoraci, které bude papež předsedat na prázdném náměstí před Bazilikou sv. Petra. Adoraci Svatý otec zakončí eucharistickým požehnáním Urbi et Orbi.
Publikováno: 22. 3. 2020 18:30
Foto: Vatican News
Pravidelná polední promluva Petrova nástupce před mariánskou modlitbou Anděl Páně byla přenášena z knihovny Apoštolského paláce. Po výkladu dnešního evangelia o zázračném uzdravení člověka slepého od narození, ohlásil papež František, že bude tento pátek (27. 3.) na prázdném náměstí sv. Petra ve streamingovém přenosu předsedat eucharistické adoraci, po níž udělí Nejsvětější svátostí požehnání Urbi et Orbi. Toto eucharistické požehnání určené městu Řím a celému světu bude spojeno s možností získat plnomocné odpustky, v návaznosti na dekret Apoštolské penitenciárie vydaný v souvislosti s naléhavou situací nákazy Covid-19.
Kromě toho papež vyzval všechny křesťany, aby se tuto středu 25. března v poledne společně pomodlili modlitbu Otče náš.
Svatý otec dnes také vyjádřil solidaritu Chorvatsku postiženému zemětřesením.
Svatý otec komentoval evangelium čtvrté neděle postní (srov. Jan 9,1-4), jež podává, jak Ježíš navrátil zrak člověku od narození nevidomému.
„Uzdravený slepec, který vidí jak tělesnýma očima, tak očima víry, je obrazem každého pokřtěného, který byl ponořením v Milost vytržen z temnot a umístěn do světla víry. Nestačí však přijmout světlo, je třeba stát se světlem. Každý z nás je povolán přijímat božské světlo, aby ho projevoval svým životem. První křesťané, teologové prvních století říkali, že křesťanská obec, tedy církev, je „tajemství luny“, protože svítí, ale nikoli ze sebe, nýbrž světlem, které dostává od Krista. Také my musíme být „měsíčním mystériem“ a osvěcovat světlem, obdrženým od slunce, kterým je Kristus, Pán. Připomíná nám to dnes svatý Pavel: »Žijte jako děti světla. Ovoce toho světla totiž záleží ve všestranné dobrotě, spravedlnosti a v životě podle pravdy« (Ef 5,8-9). Setba nového života, zasazená do nás křtem, je jiskrou ohně, který očišťuje především nás, spaluje zlo, které máme v srdci, a umožňuje nám svítit a osvěcovat Ježíšovým světlem.
Nejsvětější Maria ať nám pomáhá napodobovat slepce z evangelia tak, abychom mohli být zaplaveni Kristovým světlem a kráčet s Kristem cestou spásy.“
Po hlavní promluvě papež František krátkým oznámení obrátil pozornost ke dvěma iniciativám, které v souvislosti s pandemií ohlásil na příští týden:
„V těchto dnech zkoušky, kdy se lidstvo chvěje před hrozbou pandemie, chtěl bych všem křesťanům navrhnout, aby svoje hlasy volající k nebi spojili. Vybízím hlavy všech církví a představitele všech křesťanských společenství, spolu se všemi křesťany různých vyznání, volat současně k Nejvyššímu, všemohoucímu Bohu, recitací modlitby, kterou nás naučil Ježíš, náš Pán. Všechny tedy zvu, aby se – několikrát denně – ale všichni společně ve středu, 25. března, v poledne, pomodlili všichni zároveň Otče náš. V den, kdy si mnozí křesťané připomínají, že bylo Panně Marii zvěstováno Vtělení Slova, kéž Pán vyslyší jednomyslnou modlitbu všech svých učedníků, kteří se připravují na oslavu vítězství Zmrtvýchvstalého Krista.
S tímtéž úmyslem budu v pátek 27. března v 18 hodin předsedat modlitebnímu zastavení na nádvoří před bazilikou sv. Petra s prázdným náměstím. Všechny už nyní zvu k duchovní účasti pomocí komunikačních prostředků. Budeme naslouchat Božímu Slovu, vzneseme svoji úpěnlivou prosbu a budeme adorovat Nejsvětější svátost, kterou na závěr udělím požehnání Urbi et Orbi, spojené s příležitostí obdržet plnomocné odpustky.
Na virovou pandemii chceme odpovědět všeobecností modlitby, soucitu a laskavosti. Zůstaňme sjednoceni. Dejme pocítit svojí blízkost těm nejosamocenějším a nejvíce zkoušeným lidem; svoji blízkost lékařům, zdravotníkům a zdravotnicím, dobrovolníkům; blízkost státním představitelům, kteří přijali opatření tvrdá, ale pro naše dobro; blízkost policistům, vojákům, kteří udržují stálý pořádek na ulicích, aby se dodržovalo, co požaduje vláda pro dobro nás všech. Blízkost všem.“
Potom věnoval Svatý otec pozornost Chorvatsku, jehož hlavní město bylo dnes zrána postiženo zemětřesením:
„Vyjadřuji svoji blízkost obyvatelům Chorvatska, zasaženým dnes ráno zemětřesením. Pán ať jim dodá sílu a solidaritu pro vyrovnání se s touto pohromou.“
Po společné mariánské modlitbě Anděl Páně Petrův nástupce všem požehnal. Zcela nakonec pak stejně jako minulou neděli přistoupil Svatý otec k otevřenému oknu nad prázdným Náměstí sv. Petra a mlčky ještě jednou udělil požehnání.
Po dobu mimořádných vládních opatření, kdy není zcela možné kvůli zavřeným kostelům Katolický týdeník doručit věřícím, tak jako to bylo dříve běžné, rozhodla společnost Katolický týdeník, s.r.o. zpřístupnit noviny ke stažení zdarma na svých webových stánkách.
Publikováno: 22. 3. 2020 11:00
Každý týden v sobotu odpoledne najdete na webu www.katyd.cz aktuální vydání Katolického týdeníku ke stažení ve formátu PDF. Noviny v této formě nebo link na tento web můžete rozesílat libovolně svým příbuzným a přátelům, aby i oni mohli využít této možnosti.
Samozřejmě, že je ideální, pokud si Katolický týdeník předplatíte a bude vám chodit každý týden do vaší poštovní schránky. Tato služba funguje nepřerušeně i v této době mimořádných opatření proti nákaze koronavirem.
Za tuto možnost celé redakci Katolického týdeníku děkujeme a pevně věříme, že si Katolický týdeník i díky ní najde nové čtenáře.
Spolek Člověk a Víra nově umožňuje věřícím, aby se v současné době restrikcí z důvodu rizika nákazy koronavirem zapojili na dálku ke společným modlitbám růžence, křížovým cestám, koncertům chval.
Publikováno: 21. 3. 2020 11:45
Foto: Dominik Novák, Člověk a Víra
Věřící mají díky portálu Člověk a Víra větší možnost prožívat svou víru ve společenství přes internet. K přehledu on-line mší svatých, které již fungují na serveru mseonline.cz, přibyly i další formy duchovního života online. Jde např. o nabídku společných modliteb růžence, křížových cest, koncertů chval, duchovních přednášek, zamyšlení a různých forem lidové zbožnost včetně nekatolických bohoslužeb, shromáždění a dalších způsobů prožívání víry. Přehled on-line budoucích vysílání je umístěn na adrese https://www.clovekavira.cz/udalosti-on-line
Službu zajišťuje na svých stránkách spolku Člověk a Víra svými dobrovolníky fotografy. Po vložení informace určená služba záznamy kontrolujeme proti spamu a poté zveřejňuje. Zdroj: Člověk a Víra
I pro 4. neděli postní pro vás máme texty, které se můžete modlit doma v rodině.
Publikováno: 21. 3. 2020 10:30
Stav nouze sice stále trvá a neumožňuje nám slavit Eucharistii ve společenství farnosti, přesto můžeme vstoupit do společenství s Pánem a s jeho tajemstvím spásy i o další postní neděli. Předkládáme návrh, jak prožít rodinnou bohoslužbu ve společenství s celou církví. Každá rodina si jej může přizpůsobit vlastním možnostem.
Svatý otec mluví s redaktorem italského listu La Stampa o bolesti těchto dnů virové krize: „Stíny, které vstoupily do našich domů, se rozplynou, a lidstvo v srdci raněné sjednoceno vstane“ – shrnuje tento rozhovor vatikanista Domenico Agasso ml., který s papežem Františkem hovořil telefonicky v pondělí 16. března.
Publikováno: 21. 3. 2020 21:45
Foto: Vatican News
„Pláče se, protože to bolí. Z této situace budeme moci vyjít jedině společně, lidstvo jako celek“, podotýká Petrův nástupce. Proto je třeba „hledět na druhého v solidárním duchu“ a podle toho se chovat. Papež František sleduje s obavami vývoj koronavirové krize. Pondělním telefonátem však dodává naději ve „světlo, které osvítí temnoty“, jež „vnikly do našich domů“ formou bolestí a starostí. Až bude po všem, „nastane něco jako poválečný stav“, upozorňuje Svatý otec. Bude třeba znovu stavět, a to na čtyřech pilířích, jimiž jsou „kořeny“, které představují naši prarodiče a staří; „paměť“ na tyto surrealistické dny, „bratrství“ mezi všemi lidmi a „naděje, která neklame“.
Svatosti, blíží se Velikonoce „za zavřenými dveřmi“ a bohoslužbami dostupnými pouze na internetu, v televizi či rozhlase. Mnozí to budou vnímat jako další bolest uprostřed utrpení. Jak prožít Velikonoce v pandémii?
„V pokání, soucitu a naději. A v pokoře, protože nezřídka zapomínáme, že v životě se vyskytují „tmavé zóny“, temné chvíle. Myslíme si, že mohou nastat jenom pro někoho jiného. Tato doba je však temná pro všechny, nikoho nevyjímaje. Je poznamenána bolestí a stíny, jež vstoupily do domu. Je to jiná situace než ty, které jsme prožili. Také proto, že nikdo nesmí zůstat nedotčen, těchto svízelných dnů se účastní každý.“
V promluvě před Angelus jste řekl, že postní doba může pomoci nalézt smysl všeho, co se děje: jak?
„Doba přípravy na Velikonoce, modlitbou a půstem, nás cvičí v tom, abychom byli solidární s ostatními, zejména s těmi, kdo strádají. V očekávání záblesku světla, které znovu osvítí všechno a všechny.“
Je v této době zvláště potřebné se modlit?
„V mysli se mi vybavuje, jak apoštolové volali v bouři na Ježíše: »Mistře, hyneme« (Mk 4,38). Modlitba nám umožňuje chápat naši křehkost. Je to volání chudých, těch, kdo hynou, a vnímají nebezpečí a samotu. A v obtížné a beznadějné situaci je důležité vědět, že je tu Pán, ke kterému se lze přimknout.“
Jak nám může pomoci Bůh?
„Podporuje nás mnoha způsoby. Dodává nám sílu, je nám nablízku jako učedníkům, kteří Jej v bouří prosili o záchranu. Anebo když podal ruku tonoucímu Petrovi.“
Kde mohou nevěřící nalézt oporu a povzbuzení?
„Nechci rozlišovat věřící od nevěřících. Všichni jsme lidé a jako lidé jsme všichni na stejné lodi. A nic lidského nesmí křesťan považovat za cizí. Tady se pláče, protože to bolí. Všechny. Lidství a utrpení jsou společné. Pomůže nám součinnost, vzájemná spolupráce, smysl pro odpovědnost a duch obětavosti, jež se rodí na mnoha místech. Nedělejme rozdíly mezi věřícími a nevěřícími, jděme ke kořeni: k lidství. Před Bohem jsme všichni děti.“
K dramatům způsobeným virovým onemocněním Covid-19 patří umírání v izolaci, bez útěchy příbuzných, kteří se nesmějí přiblížit, aby se nenakazili. Denně dochází k srdceryvným scénám v nemocnicích měst Bergamo, Brescia a Cremona. Někteří se těsně před smrtí loučí s manželem, manželkou a dětmi prostřednictvím ošetřovatelů. Co to vzbuzuje ve vaší mysli a srdci?
„V těchto dnech mi vyprávěli jeden příběh, který mne velice dojmul a zarmoutil, také proto, že reprezentuje to, co se děje v nemocnicích. Jedna starší paní pochopila, že umírá a chtěla se rozloučit se svými drahými. Ošetřovatelka tedy vzala mobil a navázala videospojení s vnučkou, takže babička mohla viděla tvář svojí vnučky a odejít s touto útěchou. Je to ta nejzazší potřeba mít někoho, kdo tě drží za ruku a naposledy doprovází. Je tolik ošetřovatelů a ošetřovatelek, kteří plní tuto extrémní přání, dopřávají sluchu, naslouchají bolestem samoty a berou za ruku. Bolest toho, kdo odešel bez rozloučení, působí ránu v srdci těm, kdo zůstali. Děkuji všem těmto ošetřovatelům a ošetřovatelkám, lékařům a dobrovolníkům, kteří se navzdory mimořádné únavě, trpělivě a se srdečnou dobrotivostí sklánějí, aby vynahradili vynucenou nepřítomnost příbuzných.“
„Váš“ Piemont je jedním z nejvíce virem postižených regionů. Kvůli nachlazení jste tam před nedávnem nemohl vykonat návštěvu. Co byste rád řekl piemonťanům?
„(Papež mluví v piemontském nářečí:) »Ochránkyně našeho dávného plémě, střež mě, dokud si mě smrt nevezme: jako voda v řece život plyne, ty však Madono zůstáváš«. Je to mariánská báseň-modlitba od Nina Costy k Těšitelce zarmoucených. Co je více než toto: »jako voda v řece život plyne, ty však Madono zůstáváš«. Piemonťanům tedy říkám: modlete se k Madoně Těšitelce, s vírou a důvěrou.“
Tato planetární krize se vyznačuje také sítí solidarity, tvořené mnoha tisíci lidmi, kteří přinášejí oběti pro dobro ostatních. Až se všechno skončí, prospěje to něčemu v budoucnosti?
„Jednou provždy to bude všem lidem připomínat, že lidstvo je jediné společenství. A také to, jak důležité a rozhodující je všeobecné bratrství. Musíme přemýšlet o tom, že to bude trochu jako po válce. Nebude už „ten druhý“, nýbrž my. Z této situace totiž budeme moci vyjít pouze všichni společně.“
Odkud musíme jako lidské bytosti začít?
„Musíme si ještě více hledět kořenů: prarodičů, starých. Vytvářet mezi sebou opravdové bratrství. Ukládat si do paměti tuto obtížnou zkušenost, kterou prožíváme všichni společně. A jít kupředu s nadějí, která nikdy neklame. Toto jsou klíčová slova nového začátku: kořeny, paměť, bratrství a naděje.“
Z internetového deníku Vatican Insider z 20. března 2020
