František v zemi, která doposud nepřivítala papeže

^{Foto: Vatican Media}

Kolem poledne přistál Svatý otec na bagdádském mezinárodním letišti, kde byl přivítán skupinou náboženských a politických autorit, jakož i iráckými občany a dvěma dětmi, které papeži předaly květiny. Uvítací delegaci tvořil mimo jiné apoštolský nuncius v Iráku, arc. Mitja Leskovar, představitelé místních diecézí a archieparchií, irácký prezident a jeho žena a předseda vlády, Mustafa Al-Kadhimi, se kterým papež následně krátce hovořil v letištním VIP salónku. Schůzka se obešla bez veřejných projevů a také změna hudebního doprovodu, ve kterém se projevila etnická pestrost země, dotvářela její neformální atmosféru.

O přibližně dvě hodiny později se papež František přesunul do prezidentského paláce, kde byl oficiálně přivítán v rámci uvítacího ceremoniálu a kde se soukromě setkal s hlavou státu – iráckým prezidentem Barhamem Sálihem – a jeho rodinou. Svatý otec zde následně pronesl svůj první projev ke zhruba sto padesáti zástupcům státu, občanské společnosti a diplomatického sboru. Ve své řeči se věnoval především tématu současné pandemické situace, ukončení extrémismu, irácké církvi a významu bratrského soužití a solidarity.

„Dlouhověká přítomnost křesťanů v této zemi a jejich přispění k životu národa představuje bohaté dědictví, které si přejí nadále všem nabízet,“ řekl. „Jejich účast na veřejném životě, jakožto občanů s úplnými právy, svobodami a povinnostmi, bude svědčit o tom, že zdravý pluralismus náboženských vyznání, etnik a kultur může přispět k prosperitě a harmonii národa.“

Z prezidentského paláce se papež odebral do jednoho z největších bagdádských kostelů – syrsko-katolické katedrály Panny Marie, Matky spásy, kde se uskutečnilo setkání s devatenácti iráckými biskupy a zhruba osmi desítkami zástupců iráckých kněží, řeholníků a řeholnic, seminaristů a katechetů.

Iráčtí katoličtí biskupové se nesdružují do biskupské konference, nýbrž utvářejí shromáždění čtyř různých východních ritů a latinského obřadu. V současné době této instituci předsedá kard. Louis Raphaël Sako, patriarcha chaldejské církve, která je v zemi nejpočetnější. U vchodu do katedrály papeže nicméně přivítal syrsko-katolický patriarcha Ignác Júsif III. Júnan.

Katedrála Panny Marie, Matky spásy, byla v minulosti dějištěm dvou atentátů, pročež má pro iráckou křesťanskou komunitu velký význam. V roce 2010 tu bylo zabito 48 věřících včetně žen a dětí. Dva kněží, kteří při útoku zemřeli, jsou pochováni v kryptě katedrály a dalších padesát obětí (křesťanů i muslimů) připomíná mramorový památník. Katedrála po útoku prošla obnovou a před devíti lety (2012) byla opětovně vysvěcena.

V této katedrále, „posvěcené krví našich bratří a sester, kteří zde zaplatili nejvyšší cenu své věrnosti Pánu a Jeho církvi“, pronesl Svatý otec promluvu, ve které opět zdůraznil význam zasévání semen smíření a bratrského soužití, které může vést ke znovuzrození naděje pro každého. Poděkoval všem shromážděným za jejich snahy být tvůrci pokoje, v rámci svých komunit i s věřícími jiných náboženských tradicí. Zdůraznil, že někdy „může vzniknout neporozumění a můžeme zažít určité napětí„: Toto jsou ty uzly, které nám brání v utkání bratrství.“ A dále pokračoval: „Jsou to uzly, které si neseme uvnitř sebe; konec konců, my všichni jsme hříšníci. A přesto tyto uzly mohou být rozvázány milostí, větší láskou. Mohou být povoleny lékem odpuštění a bratrským dialogem, vzájemným trpělivým nesením našich břemen a vzájemným povzbuzováním se v okamžicích zkoušek a těžkostí.“

Své spolubratry biskupy dále vyzval, aby byli zvlášť nablízku svým kněžím. „Ať vás vidí nejen jako správce nebo manažery, ale jako skutečné otce, pečující o jejich dobro, připravené nabídnout jim podporu a povzbuzení s otevřeným srdcem,“ řekl.

Setkání skončilo přibližně v 18.00 hodin (16.00 našeho času) předáním darů, společnou modlitbou a papežským požehnáním. Jednalo se o poslední bod dnešního programu irácké apoštolské cesty Svatého otce, který se následně odebral do budovy nunciatury, kde stráví noc.

_{Zdroj: Vatican News}

(www.cirkev.cz)

Slovo arcibiskupa Graubnera ke zpřísněným opatřením

Milí bratři a sestry,

rozhodnutím vlády se počínaje pondělkem 1. března 2021 zpřísňují některá opatření v boji proti pandemii. Omezení dotýkající se bohoslužeb zůstávají stejná jako v předchozích týdnech: Obsazenost maximálně 10 % kapacity, povinnost užívat respirátory nebo zdravotnické roušky, dodržovat rozestupy 2 metry, desinfekce rukou, omezení společného zpěvu. Naléhavě vás žádám, abychom tato opatření důsledně dodržovali. Važme si toho, že se dále můžeme setkávat, byť v omezené míře. Obcházeni a nerespektování opatření není uměním ani hrdinstvím, ale naopak hazardem s lidskými životy.

V některých farnostech se všichni nedostanou na mši svatou každou neděli. Využívejte, prosím, i všedních dnů k účasti na mši svaté či aspoň k tiché adoraci.

Pokračujme v modlitbě růžence na úmysl ukončení pandemie a obrácení lidských srdcí k Bohu každý den večer ve 20.00 hodin, jak jsme k tomu vybídli už dříve spolu s ostatními biskupy. S důvěrou a nadějí v Boží pomoc a jeho milosrdenství prosme o přímluvu naše české a diecézní patrony i naše kandidáty blahořečení.

Kéž tento mimořádný způsob prožívání postní doby přispěje k našemu posvěcení a připraví nás na velikonoční radost.

K tomu ze srdce žehná

+ Jan Graubner, arcibiskup olomoucký

(www.cirkev.cz)

Milí přátelé misií,

vzhledem k tomu, že většina z nás stále nemá možnost tvořit modlitební společenství tak, jak jsme byli zvyklí, a někteří z nás jsou z toho smutní, rozhodli jsme se nabídnout členům a příznivcům Papežských misijních děl během postní doby nejen tradiční Postní misijní kalendáře pro děti, které najdete zde: www.missio.cz/aktuality/postni-misijni-kalendar-pro-deti-2021 
ale i Misijní postní modlitbu, prostřednictvím které se můžeme stát součástí jednoho společenství, i když zůstaneme v bezpečí domova. K tomuto duchovnímu společenství můžete pozvat všechny, se kterými se chcete prostřednictvím modlitby spojit! 

Odměnou je nejen společenství, ale i mše svatá, kterou bude během Velikonoc sloužit rektor zambijského bohosloveckého semináře za všechny, kteří se do této aktivity zapojí. A protože kdo se postí, ten se modlí, ale také dává almužnu, nabízíme zájemcům i možnost výše uvedený seminář v zambijské Lusace podpořit svým postním darem.

Veškeré informace najdete zde: www.missio.cz/aktuality/misijni-postni-modlitba-almuzna

Těšíme se, že společně vytvoříme krásné modlitební společenství, ve kterém budeme cítit podporu Boží i lidskou.

Národní kancelář PMD

(www.missio.cz)

Tříkrálové pokladničky rozpečetěny, dárci letos sbírku podpořili 80 miliony korun

 Celkový výnos sbírky k dnešnímu dni činí 80 312 180 korun. Většina se i letos vybrala do pokladniček, které ale v souladu s protiepidemickými pravidly musely zůstat tzv. statické. Tentokrát tedy nešly pokladničky k dárcům, ale naopak dárci k pokladničkám. Umístěny byly na úřadech, v obchodech, v kostelech nebo pracovištích Charity.

„Jsem velmi vděčný a srdečně děkuji všem, kdo se sbírky zúčastnili a kdo do ní přispěli, zvláště v letošních náročných podmínkách. Chuť přispět do sbírky byla ohromující a svědčí o tom, že tato akce se stala přirozenou součástí našich životů. Díky finančním darům, jejichž výše nás překvapila, budeme moci lépe pomáhat lidem, kteří se ocitli v nouzi nebo na okraji, často v situaci, ze které si sami pomoci neumějí. Pomoc přijde i lidem, které poznamenala pandemie nemoci covid-19,“ uvedl Lukáš Curylo, ředitel Charity Česká republika, která sbírku už 21. rokem organizuje.

Přísná omezení sice omezila osobní kontakt a zcela znemožnila chození skupinkám dětí či mládeže v tradičních převlecích, otevřela tím však stavidla lidské vynalézavosti. „Zatímco v běžných letech si koledníci převlečení za bájné tři krále pro dar přijdou, tentokrát chodili dárci za námi, za našimi statickými pokladničkami v obcích, kostelích, obchodech nebo lékárnách,“ popisuje Marek Navrátil z Charity Konice zvláštní situaci, která nastala poté, co vládní nařízení nedovolila koledníkům vyrazit do terénu. Zákaz koledování spustil lavinu tvořivosti, ochoty a vstřícnosti, která někdy ohromila i léty ostřílené organizátory. „Asistenti, koordinátoři, dobrovolníci, starostové obcí nebo dárci byli úžasně otevření a vstřícní. Často vznikla úplně nová spolupráce s farnostmi nebo obcemi. Například lidé z brněnské městské části Nový Lískovec informace o sbírce ochotně uveřejnili v místním zpravodaji Lískáček. Úplně poprvé jsme umístili kasičku do kostela sv. Jakuba v Brně nebo do mateřské školky v Kohoutovicích,“ líčí situaci Veronika Slavíková z Diecézní charity Brno. A vstříc jim vyšly i firmy.  Poprvé tak byly tříkrálové pokladničky umístěny na čerpacích stanicích – na benzínkách na Břeclavsku či u Obřan.

Neobvyklý zážitek čekal zákazníky Pekařství Bílčice na Jesenické ulici v Bruntále. Dárcům příspěvku do vystavené pokladničky na přání zazpívala koledu prodavačka s nasazenou tříkrálovou korunou. Pečivo zde prodává Věra Hlavíková, která uplynulých osm let každoročně obcházela sousedy se skupinou tříkrálových koledníků. Když se letos ven nesmělo, koledovala za pultem.

Ve slezském Jeseníku pokladnička kolovala po všech odděleních místní policejní stanice. „Jsme velmi rádi, že i touto formou můžeme pomoci obyvatelům Jesenicka, kteří to nyní potřebují. Jedná se sice o malou kapku v moři, ale i ta může někomu velmi pomoci. Člověk nikdy neví, kdy bude takovou pomoc potřebovat sám,“ komentovala akci ředitelka jesenické policie Ludmila Andělová, která přispěla jako první.

Živí koledníci letos chyběli také v mateřské školce v Odoleně Vodě. Přestože přijít nemohli, zapojilo se do sbírky všech jedenáct tříd a rodiče s dětmi i personálem přispěli pro blízkou Charitu Neratovice částkou přes osmnáct tisíc korun.

Pokladničky na kolech

V mnoha obcích pomohla s informováním také místní média. Věstníky a zpravodaje anebo obecní rozhlas dokázaly oslovit i ty, kteří nepoužívají počítač ani chytrý telefon. Třeba v Libníči u Českých Budějovic opakovaně pouštěli z tlampačů tříkrálovou koledu a upozorňovali občany, kde a kdy bude k zastižení dobrovolník s pokladničkou.

Do obcí, kde nemají obchod ani úřad, vozili dobrovolníci „mobilní statické pokladničky“ v autech. Pokladnička pak byla na místě upevněna na okně auta, aby byla zachována všechna pravidla a nedocházelo ke zbytečnému kontaktu lidí. V Sobotovicích na Brněnsku byla pokladnička převážena v automobilu dobrovolných hasičů. 

Tříkrálové pokladničky čekaly také na vrcholcích našich hor, konkrétně (stejně jako loni) ve stáncích na vrcholu Lysé hory a letos poprvé také na Pradědu či v okénku hotelu na Křemešníku na Pelhřimovsku. V Návštěvnickém centru na náměstí v Novém Jičíně takové pokladničky postupně naplnili hned čtyři.

Do Tříkrálové sbírky putovala také částka za dražbu unikátních „tříkrálových“ postaviček Igráčků, které byly vydraženy koncem ledna na portálu Aukro za 22 200 Kč. Pivovar Koníček z Vojkovic u Frýdku-Místku uvařil na počest sbírky zvláštní Tříkrálový speciál. Zakoupením tohoto 13° polotmavého pivo přispěl kupující Charitě částkou 30 korun (celkový výnos akce pro Tříkrálovou sbírku činil 23 190 Kč). Na tištěná média naopak vsadili v jihočeském Táboře, kde nechali vytisknout 18 700 ks tříkrálových pohlednic, které Česká pošta koncem prosince roznesla lidem do schránek. Příznivé ohlasy táborské akce se odrazily se také na online výsledcích.

Koleda však chyběla také dětem, které nemohly navštívit a potěšit své sousedy. V Lipovci na Blanensku tedy alespoň žáci školní družiny v čele s vedoucí vyrazili průvodem ke kostelu a zpět. S kytarou, v královském obleku a všichni „černí“. Kdo jim chtěl přispět, toho odkázali na místní obchod, kde tříkrálovou pokladničku měli. V Březnici na Zlínsku zašli ještě dál. Tam sice koledníci s posvěcenou křídou tiše chodili dům od domu, ale bez zapečetěných pokladniček. Ty čekaly na dárce na obecním úřadě, v místním obchodě a v kostele.

„Lidé se nás ptali, kde pokladničky jsou, byli ochotní dojet, aby mohli vhodit příspěvek do pokladničky ve ,své‘ obci a odnést si cukřík, kalendářík, někde i kousek posvěcené křídy na napsání požehnání na dveře. Sami se i nabízeli, že si statickou pokladničku vezmou, což samozřejmě situaci usnadnilo,“ líčí situaci Martin Hořínek, ředitel Charity Frýdek-Místek.

Řada aktivit se odehrála on-line a na sociálních sítích, kde se letos obzvlášť vyřádili koledníci, kteří byli celý prosinec připravení a natěšení na koledu. Na jihu Čech virtuální koledu natočili v Katovicích, Nových Hradech, Pelhřimově, Suchdole i Veselí nad Lužnicí.

Kde se musí šetřit

Kvůli zmíněným složitým podmínkám je výsledek velmi dobrý a mnohem lepší než byla očekávání organizátorů, avšak citelně nižší než v předchozích letech. Podle koordinátorky sbírky Šárky Hájkové z Litoměřic zkušenost potvrdila, že malé tři krále zpívajících v ulicích jiná forma sbírky nemůže předčit.  Nad letošními výsledky však převládá radost a vděk. Některé plánované záměry na pomoc lidem v nouzi však bude nutné kvůli nižšímu výnosu omezit, případně účel pozměnit. „Chybějící parkovací místa u Hospice sv. Lukáše letos bohužel nepostavíme, získané peníze však pomohou při rekonstrukci nízkoprahového denního centra pro ženy a muže bez domova,“ uvádí jeden z příkladů Martin Pražák, ředitel Charity Ostrava.

„Letošní nižší výtěžek omezí nákupy kompenzačních zdravotních pomůcek, aktivity pro klienty a nákupy potravin, školních a hygienických potřeb pro lidi v nouzi, ale zkusíme chybějící peníze získat jinde,“ říká Růžena Kavková, ředitelka Diecézní charity Litoměřice.
Sbírka do pokladniček sice 24. ledna skončila, do sbírky je do konce dubna stále možné přispět on-line na stránkách www.trikralovasbirka.cz. Na stejném webu je také uvedeno, kde přesně vybrané peníze v jednotlivých Charitách po celé zemi pomohou. Tříkrálová sbírka žije také na sociálních sítích Facebook Youtube a Instagram.

_{Zdroj: Charita ČR}