Události

Novéna k Panně Marii Liběšické

V tyto dny se připravujeme na hlavní poutní slavnost v Liběšicích u Žatce. Přípravou na tento den je také duchovní příprava v podobě novény. Po devět dní se můžeme modlit druhý radostný desátek růžence („s kterým jsi Panno Alžbětu navštívila“), ve kterém rozjímáme o návštěvě Panny Marie u své příbuzné Alžběty a o Navštívení, které se odehrálo na našem poutním místě 2. července 1743, kdy se Panna Maria zjevila tonoucímu sedlákovi a jeho synovi a zachránila je před jistou smrtí při bleskové povodni v Klučku. Po modlitbě desátku můžeme přidat ještě loretánské litanie.

 

Výročí 38 let Medžugorje

Velká poutní místa, spojená s mnoha duchovními událostmi, bývají cílem mnoha poutníků, často z celého světa. Mezi všemi poutními místy je jedno zcela výjimečné, které má hluboký dopad na dění v našem světě této doby. Před 38 lety toto místo prakticky nikdo neznal a dnes je cílem milionů poutníků. Místo, které je nesmírně velikým obdarováním pro všechny příchozí, místo, kde se děje velmi mnoho vyslyšení, místo, kde lidé nacházejí pokoj a mír a mohou vnímat silně Boží přítomnost. Místo, které církev bedlivě sleduje již 38 let a místo, na které byly v nedávné době po dlouhém zkoumání povoleny oficiální poutě. Místo, kde se odehrávají mimořádná obdarování, spojená se zjeveními Panny Marie, Královny Míru. Toto místo se jmenuje Medžugorje, nachází se v Bosně a Hercegovině nedaleko Mostaru, a v tyto dny slaví 38 let od počátku událostí, které toto místo od základu změnily a které změnily i miliony životů lidí po celém světě.

Sardinie má novou blahoslavenou – mystičku Edvige Carboniovou

Láska k eucharistii, ochota naslouchat Božímu slovu, přijmout a vzít za svou Boží vůli, být živou a  aktivní součástí farní komunity a být stále připravena pomáhat chudým a nejpotřebnějším. To jsou atributy Edvige Carboniové, stigmatizované mystičky a rodačky ze Sardinie, která byla minulou sobotu 15. června blahořečena.

Sardinské městečko Pozzomaggiore se minulou sobotu 15. června stalo svědkem velké události – jejich rodačka Edvige Carboniová zde byla blahořečena. Liturgii blahořečení předsedal prefekt Kongregace pro svatořečení kardinál Angelo Becciu.

Tuto událost zmínil před nedělní modlitbou Anděl Páně také papež František, který italskou mystičku označil za prostou ženu z lidu, která v každodenní jednoduchosti přijímala kříž a vydávala svědectví víře a lásce„Děkujeme za tuto věrnou Kristovu učednici, která dala celý svůj život do služeb Bohu a bližnímu,“ dodal Svatý otec a vyzval k potlesku pro novou blahoslavenou.

Touha plně náležet Bohu provázela Edvige od dětství

Bl. Edvige Carboniová (1880-1952) pocházela ze skromných poměrů a již od dětských let cítila povolání k zasvěcenému životu. Přesto na matčinu prosbu zůstala se svou rodinou a absolvovala pouhé čtyři roky základní školy, aby mohla v domácnosti nahradit nemocnou matku a postarat se o své čtyři sourozence.

Brzy se stala členkou „čestné stráže“, sdružení sloužícího při každodenní eucharistické adoraci. Posléze vstoupila do třetího řádu františkánek a stala se také katechetkou.

Objevení stigmat

14. července roku 1911 při modlitbě uslyšela Edvige hlas, který jí říkal, že se má stát obrazem Jeho utrpení. Na těle sardinské dívky se objevila stigmata. Sama popsala událost takto:

„Jednoho dne jsem při modlitbě upadla do vytržení. Ukázal se mi Ježíš a řekl: “Chceš trpět?” Odpověděla jsem: “Ano, Pane, pro tvou lásku chci mnoho trpět, mnoho!” V tu chvíli se mi Ježíš ukázal v podobě kříže, z jeho ran vycházely paprsky světla a tyto paprsky mi zranily ruce, nohy, hlavu a bok. Pocítila jsem na všech zraněných místech takovou bolest, že jsem celé hodiny zůstala ležet na zemi. Pak jsem procitla a uviděla jsem, že rány trochu krvácejí a nesmírně bolí. Bylo mi 29 let.“

Edvige o svých stigmatech nemluvila a zakrývala je, věděl o nich pouze její zpovědník.

Modlitby obětované za spásu duší vojáků a za pád komunistického režimu v Rusku 

Jak Edvige zapsala do svého deníku, Ježíš žádal, aby své utrpení obětovala za vykoupení duší, zejména vojáků všech politických konfliktů, a za pád ateistického komunistického režimu v Sovětském Rusku. Život prosté sardinské dívky se tak prolnul s tragickými kapitolami 20. století.

Edvige obdržela mimořádné dary

Život této mystičky doprovázely další nadpřirozené jevy, jako je levitace či bilokace. Ve viděních rozmlouvala s Ježíšem a Marií a s mnoha světci, byla sražena démonem. Nezvyklé události nemohly uniknout jejímu okolí a vyústily v roce 1925 v zahájení kanonického procesu, vyvolaném hlasy těch, kdo ji považovali za podvodnici.

Cesta k blahořečení

Edvige Carboniová zemřela 17. února 1952 v Římě, kde žila již od roku 1938. Beatifikační proces byl zahájen římským vikariátem v roce 1968. 7. listopadu 2018 papež František schválil vyhlášení dekretu o nevysvětlitelném uzdravení na její přímluvu. Od letošního května jsou tělesné ostatky dnes již blahoslavné Edvige uloženy v kostele sv. Jiří v Pozzomaggiore na Sardinii.

(Zdroj: Vatican News)

Zemřel P. Othmar Schindl, farář naší partnerské farnosti

S velkým zármutkem a s lítostí oznamujeme všem, že zemřel velký přítel naší farnosti, otec Othmar, farář farnosti v rakouském Böhlerwerku v diecézi St. Pölten. Naše farnosti spojilo v partnerství přátelství velkých dvou kněží – otce Jaroslava Sallera z Liběšic a otce Othmara Schindla v Böhlerwerku. Po otci Jaroslavovi odešel do Pánovy náruče i otec Othmar ve svých 84 letech, v 60. roce kněžství. Vzpomeňme v modlitbě… +

Svátek svaté Zdislavy

  1. květen je dnem památky sv. Zdislavy, kdy si římskokatolická církev připomíná život sv. Zdislavy, její křesťanské skutky a láskyplnou péči nejen k vlastní rodině, ale také ke všem potřebným.

Svatá Zdislava se narodila kolem roku 1220 v Křižanově na Moravě jako jedno z pěti dětí vysokého královského úředníka Přibyslava a jeho ženy Sibyly, která pocházela ze Sicílie. Po 15. roce svého života byla provdána za Havla z Lemberka v Podještědí. Podporovala stavbu dominikánských klášterů v Jablonném a v Turnově. Proslula svou péčí o vlastní děti, dobročinnou láskou k chudině a pomocí nemocným. Zemřela na začátku roku 1252 a byla pochována v klášterním kostele v Jablonném v Podještědí.

Za blahoslavenou byla prohlášena v roce 1907 a za svatou 21. května 1995 při návštěvě papeže Jana Pavla II. v Olomouci. Na žádost litoměřického biskupa Josefa Koukla byla ještě téhož roku prohlášena za hlavní patronku litoměřické diecéze, čímž nahradila dosavadního hlavního patrona sv. Štěpána, kterému je zasvěcena litoměřická katedrála. Hrob sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí je diecézním poutním místem. Od jara roku 2002, z prohlášení civilních autorit, se stala také patronkou Libereckého kraje, do kterého patří i Jablonné v Podještědí.

67709
Beatifikační obraz „BL. ZDISLAVA UDÍLÍ ALMUŽNY“ na zámku Lemberk

 

Svědectví poutníka do Santiago de Compostella

V rámci letošní Noci kostelů v Liběšicích jsme měli jedinečnou možnost vyslechnout poutavé svědectví a shlédnout množství krásných záběrů pořízených poutníkem Miroslavem Zimmermannem, který se vydal pěšky na pouť do Santiaga ve Španělsku z rodných Tuchořic přes Liběšice 7. září 2018 a 30. prosince 2018 na toto slavné poutní místo dorazil.